ZASTOUPENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Práva obětí: nová strategie posílí postavení obětí

/czech-republic/file/eu-strategy-victims-rights_csEU Strategy on Victim's Rights

EU Strategy on Victim's Rights ©EC
©EC AV Service

Článek obsahuje rychlé shrnutí · Evropská komise dnes představila první strategii týkající se práv obětí, podle které se všechny oběti trestných činů budou moci plně spolehnout na svá práva, bez ohledu na to, v kterém členském státě EU byl trestný čin spáchán.

24/06/2020

Rychlé shrnutí

  • Komise vydala strategii k posílení postavení obětí trestných činů
  • Součástí jsou nová opatření v příštích pěti letech
  • Pro oběti má být jednodušší:
    • oznámit trestné činy
    • požadovat náhradu
    • zotavit se z traumatu
  • COVID-19 a omezení volného pohybu mělo dopad na nárůst domácího násilí, pohlavní zneužívání dětí i kyberšikanu

Celé znění tiskové zprávy

Evropská komise dnes představila první strategii týkající se práv obětí, podle které se všechny oběti trestných činů budou moci plně spolehnout na svá práva, bez ohledu na to, v kterém členském státě EU byl trestný čin spáchán.

Strategie stanoví řadu opatření na příštích pět let a zaměřuje se na dva cíle: zaprvé dát obětem lepší možnost trestné činy oznamovat, požadovat náhradu škody a v konečném důsledku se z důsledků trestného činu zotavit a zadruhé spolupracovat se všemi příslušnými aktéry zabývajícími se právy obětí. Vzhledem k nedávné krizi COVID-19 a následnému omezení volného pohybu osob, které mělo dopad na nárůst domácího násilí, pohlavního zneužívání dětí, kyberkriminality a trestných činů motivovaných rasistickou nebo xenofobní nenávistí, je obzvláště důležité, aby byl rámec pro podporu a ochranu obětí bez problémů použitelný také v krizových situacích.

Místopředsedkyně odpovědná za hodnoty a transparentnost Věra Jourová k tomu uvedla: „Příliš mnoho obětí trestných činů není vyslyšeno, nedostává se jim řádné podpory a není jim umožněn přístup ke spravedlnosti. Evropská unie stojí na straně obětí a dnes představená strategie se zaměřuje na posílení jejich postavení, zejména těch nejzranitelnějších, jako jsou oběti násilí na základě pohlaví nebo trestných činů z nenávisti. Musíme proto členské státy zmobilizovat, aby v plné míře prováděly předpisy EU týkající se práv obětí – a to bez žádných kdyby nebo ale.“

Eurokomisař pro oblast spravedlnosti Didier Reynders svou kolegyni doplnil: „Unie rovnosti, která chrání své občany, musí zajistit nezbytnou podporu, ochranu a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny oběti trestných činů. Právě o to budeme díky nové strategii usilovat, a to ve spolupráci s členskými státy a občanskou společností.“ 

Evropská unie již předpisy k zajištění práv obětí disponuje. Oběti trestných činů se však stále nemohou plně spolehnout na svá práva, která pro ně z legislativy EU vyplývají. Východiskem proto musí být lepší uplatňování předpisů EU v praxi. V případě potřeby předloží Komise do roku 2022 návrhy na jejich rozšíření. Dnes představená strategie stanoví řadu opatření zaměřených na pět priorit:

  1. Efektivní komunikace s oběťmi a zajištění bezpečného prostředí pro oběti při oznamování trestné činnosti

Příliš často se stává, že oběti neznají svá práva nebo že se bojí nahlásit trestný čin, protože mají strach z pachatele či negativních důsledků. Komise mimo jiné zahájí kampaň ke zvýšení povědomí o právech obětí a o odborné podpoře a ochraně pro oběti se zvláštními potřebami Komise bude také nadále monitorovat provádění příslušných předpisů EU, včetně ustanovení směrnice o právech obětí.

  1. Zlepšení ochrany a podpory nejzranitelnějších obětí

Všechny oběti jsou zranitelné, některé však více: např. děti, starší osoby, oběti násilí na základě pohlaví, oběti domácího násilí, oběti trestných činů motivovaných rasovou nebo homofobní nenávistí, oběti terorismu a také oběti se zdravotním postižením. Komise zváží další posílení ochrany obětí zavedením minimálních norem pro fyzickou ochranu obětí. Členské státy by měly zřídit specializované podpůrné služby pro nejzranitelnější oběti, včetně dětských domů, domů pro rodiny a bezpečných domů pro osoby LGBTI+.

  1. Usnadnění přístupu obětí k odškodnění

V mnoha členských státech je přístup obětí k odškodnění obtížný. V rámci strategie bude Komise monitorovat a posuzovat právní předpisy EU týkající se odškodnění, včetně odškodnění od státu, a rámcové rozhodnutí o vzájemném uznávání peněžitých trestů a pokut. V případě potřeby navrhne Komise opatření, která tento rámec do roku 2022 doplní.

  1. Prohloubení spolupráce a koordinace mezi aktéry zabývajícími se právy obětí

V zájmu zajištění horizontálnějšího přístupu k právům obětí na úrovni EU zřídí Komise platformu pro práva obětí, která propojí všechny příslušné aktéry. Na vnitrostátní úrovni by členské státy měly připravit národní strategie pro práva obětí. Soudržnost a účinnost různých opatření v této oblasti zajistí koordinátor pro práva obětí, kterého určí Komise.

  1. Posílení mezinárodního aspektu práv obětí

Nedávno přijatý akční plán pro lidská práva a demokracii potvrzuje závazek EU prosazovat, chránit a naplňovat lidská práva na celém světě. Evropská unie a její členské státy budou i nadále spolupracovat s Organizací spojených národů a Radou Evropy, prosazovat práva obětí z EU v partnerských zemích a vyměňovat si osvědčené postupy. Unie bude v této oblasti i nadále úzce spolupracovat s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi a podporovat opatření na budování kapacit pro prioritní partnerské země v souvislosti s podporou obětí terorismu.

Souvislosti

Každý rok se miliony lidí v Evropské unii stávají oběťmi trestných činů. V roce 2017 se přibližně 15 milionů osob stalo obětí závažných trestných činů, jako je vražda, pohlavní zneužití dětí či únosy. Rozsah násilí na základě pohlaví je alarmující. Každá třetí žena (33 %) zažila od 15 let fyzické a/nebo sexuální násilí. Na příslušné orgány se však obrátí pouze přibližně třetina žen, které byly (většinou svými partnery nebo blízkými příbuznými) fyzicky napadeny či sexuálně zneužity. Omezení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 vedlo k nárůstu domácího násilí, pohlavního zneužívání dětí, kyberkriminality a trestných činů motivovaných rasovou nebo xenofobní nenávistí.

I když EU disponuje v této oblasti příslušnými předpisy, stále není plně využíván jejich potenciál. Důvodem je zejména neúplné provedení a/nebo nesprávné provádění předpisů EU ve vnitrostátních právních řádech. Komise bude i nadále posuzovat dostupné nástroje EU a jejich případné nedostatky a v případě potřeby předloží do roku 2022 legislativní návrhy na rozšíření práv obětí.

Provádění této strategie bude pravidelně monitorováno, např. prostřednictvím pravidelných setkání platformy pro práva obětí, která bude připravovat akce, za něž ponesou odpovědnost různé subjekty. Komise kromě toho zhodnotí opatření strategie v polovině jejího provádění a v případě potřeby ji aktualizuje.

Další informace