ZASTOUPENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Právní stát: Evropská komise učinila další krok na ochranu polských soudců před politickou kontrolou

/czech-republic/file/gaveljpeg-0_csgavel.jpeg

kladivko @pixabay
@pixabay

Polské orgány mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Jestliže Polsko nepřijme příslušná opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

17/07/2019

Evropská komise se dnes rozhodla pro další krok v probíhajícím řízení o porušení Smlouvy proti Polsku a v souvislosti s novým disciplinárním režimem pro polské soudce zaslala odůvodněné stanovisko.

Komise toto řízení o porušení Smlouvy zahájila dne 3. dubna 2019 na základě toho, že nový disciplinární režim oslabuje nezávislost polských soudců a nezajišťuje nezbytné záruky, které by soudce chránily před politickou kontrolou, jak požaduje Soudní dvůr EU.

Polské právo konkrétně umožňuje podrobit soudce obecných soudů disciplinárnímu vyšetřování a řízení a uložit jim sankce na základě obsahu jejich soudních rozhodnutí, včetně výkonu jejich práva podle článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) požádat Evropský soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce. Nový disciplinární režim navíc nezaručuje nezávislost a nestrannost disciplinární komory Nejvyššího soudu, kterou tvoří pouze soudci vybraní Národní radou pro justici, již zase jmenuje polský parlament (Sejm). Tento disciplinární režim rovněž nezajišťuje, že o disciplinárních řízeních vedených proti soudcům obecných soudů rozhodne v prvním stupni soud „zřízený zákonem“. Namísto toho opravňuje předsedu disciplinární komory, aby určil ad hoc a s téměř neomezeným prostorem pro vlastní uvážení disciplinární soud prvního stupně, který daný případ projedná. Nový režim již nezaručuje, že případy budou projednány v přiměřené době, a nad soudci se tak neustále vznáší hrozba nedořešených řízení. Tento režim se rovněž dotýká práva soudců na obhajobu.

Polsku byla pro odpověď na argumenty, jež Komise uvedla ve své výzvě, poskytnuta dvouměsíční lhůta. Poté, co Komise odpověď polských orgánů podrobně analyzovala, dospěla k závěru, že tato odpověď dané právní obavy nerozptýlila. Proto se Komise rozhodla přistoupit k další fázi řízení o porušení Smlouvy.

Polské orgány mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Jestliže Polsko nepřijme příslušná opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Souvislosti

Právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je Evropská unie založena a které sdílejí všechny členské státy. V tomto smyslu je také zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Právní stát je nezbytný pro fungování EU jako celku, například s ohledem na vnitřní trh, spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a dále pro zajištění toho, aby soudci členských států, kteří jsou rovněž soudci EU, mohli plnit svou roli při uplatňování práva Unie a mohli řádně spolupracovat se Soudním dvorem EU v rámci řízení o předběžné otázce. Sdělení Komise ze dne 3. dubna a 17. července 2019, která se týkají právního státu, vysvětlují stávající soubor nástrojů pro prosazování právního státu a akce a návrhy Komise, které mají za cíl tento soubor nástrojů dále posílit.

Evropská komise je spolu s dalšími orgány Unie a členskými státy podle Smluv zodpovědná za to, aby byla garantována zásada právního státu jakožto základní hodnota Unie a aby se zajistilo dodržování práva, hodnot a zásad EU.

Události v Polsku vedly Evropskou komisi k tomu, že v lednu 2016 zahájila s polskou vládou dialog v rámci postupu pro posílení právního státu a 20. prosince 2017 pak zahájila postup podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU. Tento postup spočívá v neustálém dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem. Informace o tomto dialogu Komise pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu a Radě.

Dne 2. července 2018 Komise dále zahájila řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o Nejvyšším soudu, a to kvůli ustanovením o odchodu do důchodu a jejich dopadu na nezávislost Nejvyššího soudu. Dne 24. září 2018 se Komise rozhodla předat tuto věc Soudnímu dvoru Evropské unie, který dne 24. června 2019 vynesl konečný rozsudek. Soud rozhodl, že snížení důchodového věku soudců Nejvyššího soudu je v rozporu s právem Unie a porušuje zásadu neodvolatelnosti soudců, a tím zásadu nezávislosti soudnictví.

Dne 29. července 2017 zahájila Komise řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o obecných soudech, a to kvůli ustanovením o odchodu do důchodu a jejich dopadu na nezávislost soudnictví. Komise se rozhodla předat tuto věc dne 20. prosince 2017 Soudnímu dvoru Evropské unie. 

Další informace

Tisková zpráva – Právní stát: Evropská komise zahájila řízení o porušení Smlouvy za účelem ochrany polských soudců před politickou kontrolou