ZASTOUPENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Zimní balíček evropského semestru – hodnocení pokroku členských států při plnění hospodářských a sociálních priorit

/czech-republic/file/evropskysemestrnapispng_csevropsky_semestr_napis.png

Evropsky semestr @EU
@EU
  • Komise vydala zimní balíček evropského semestru, kde tradičně hodnotí hospodářskou a sociální situaci v členských státech
  • Text nově obsahuje také „investiční přílohu“
  • Komise v ní předkládá první nápady pro čerpání ze strukturálních fondů v období 2021-2027
  • Otevírá tak diskuzi, jak lépe propojit využívání EU fondů s koordinací hospodářských politik
27/02/2019

Evropská komise ve svém ročním hodnocení hospodářské a sociální situace v členských státech zdůrazňuje, že je třeba podporovat investice, uplatňovat odpovědné fiskální politiky a provádět dobře navržené reformy.

Každá země se potýká s jinými problémy. Je potřeba je cíleně řešit.

Komise zkoumá specifické výzvy jednotlivých zemí v kontextu evropského hospodářství, které by v roce 2019 podle očekávání mělo už sedmý rok po sobě růst, avšak pomalejším tempem. Zaměstnanost dosáhla rekordní výše a míra nezaměstnanosti je na mimořádně nízké úrovni. Rovněž se celkově zlepšily veřejné finance, i když některé země stále čelí vysoké míře zadlužení. Stále však přetrvávají některé problémy. Úroveň produktivity je nadále slabá, stárnutí obyvatelstva je čím dál intenzivnější a rychlé technologické změny mají značný dopad na trhy práce. Reálný příjem domácností zůstává v některých členských státech pod úrovní před krizí. Nezaměstnanost mladých lidí se podařilo výrazně snížit, ale v některých členských státech je stále nepřijatelně vysoká. V době větší globální nejistoty je zásadní, aby se členské státy více zaměřily na zvyšování produktivity a odolnosti svých ekonomik a zajistily, aby hospodářský růst přinášel prospěch všem občanům.

Poté, co byla v listopadu zveřejněna roční analýza růstu a doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, které stanoví priority na evropské úrovni, se dnešní zprávy o 28 jednotlivých zemích blíže zabývají vnitrostátním rozměrem evropského semestru. Tyto zprávy obsahují podrobnou analýzu hospodářských a sociálních výzev jednotlivých zemí a budou představovat základ pro diskuse s členskými státy o formulování jejich politiky v jednotlivých oblastech před tím, než v dubnu představí své národní programy. Poslouží rovněž jako východisko pro vypracování doporučení pro jednotlivé země koncem jara.

Jako nový prvek balíčku Komise zahajuje diskusi o investičních výzvách a prioritách v členských státech a předkládá první návrhy ohledně toho, jak mohou v nadcházejícím programovém období 2021–2027 pomoci fondy EU, zejména fondy politiky soudržnosti. Přispěje se tak rovněž k zajištění větší soudržnosti mezi koordinací hospodářských politik a využíváním fondů EU, které jsou v několika členských státech významnou součástí veřejných investic. Toto nové zaměření se projevuje v různých částech zpráv o jednotlivých zemích, přičemž ke každé zprávě je připojena nová příloha o možném využití budoucích fondů politiky soudržnosti EU.

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za euro a sociální dialog, jakož i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Evropské hospodářství zažívá sedmý rok nepřetržitého růstu. Tento růst se však zpomaluje. Zachování jeho intenzity i v budoucnu bude vyžadovat vysokou míru konkurenceschopnosti a další růst konvergence. K dosažení plného růstového potenciálu našich hospodářství potřebujeme strukturální reformy. Stejně tak musíme provádět správně zacílené investice, které podpoří růst produktivity po celé Evropě.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová pak prohlásila: „Demografická změna a nové technologie přetvářejí trh práce, zatímco v mnoha členských státech roste nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Je třeba zařadit vyšší rychlost. Pokud chceme zachovat naši životní úroveň, musí být naší nejvyšší prioritou investování do dovedností lidí, zejména zvyšování kvalifikace osob s nízkou úrovní dovedností.“

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl: „Důkladně jsme prozkoumali všech 28 evropských ekonomik a identifikovali jsme problémy, jejichž včasné vyřešení je třeba zajistit. Díky hospodářskému růstu a politickým opatřením se v Evropě napravuje mnoho nerovnovážných stavů, avšak dlouhodobější problémy i nadále přetrvávají. Tempo růstu tento rok zvolňuje, a je proto více než kdykoliv dříve důležité, aby vlády prostřednictvím svých rozhodnutí posílily odolnost našich ekonomik, a to snížením dluhu, zvyšováním produktivity, prováděním větších a lepších investic a řešením nerovností. Pokud jde o Řecko, ukazuje rovněž dnes zveřejněná druhá zpráva o posíleném dohledu výrazný pokrok, ale upozorňuje i na některé oblasti, jež vyžadují větší úsilí. Apeluji proto na řecké úřady, aby tyto problémy do dalšího jednání Euroskupiny včas vyřešily.“

Komisařka pro regionální politiku Corina Crețu k tomu dodala: „Zprávy o jednotlivých zemích letos představují významnou novinku, neboť se zaměřují na investiční překážky a regionální rozdíly, a obsahují hodnocení Komise týkající se toho, jak by měly být v každé zemi investovány budoucí finanční prostředky z EU. To nám pomůže zahájit diskusi o investičních prioritách členských států pro příští desetiletí a o tom, jak mohou pomoci fondy politiky soudržnosti.“

Pokrok při plnění doporučení pro jednotlivé země

Zprávy o jednotlivých zemích hodnotí pokrok členských států při provádění doporučení Komise pro jednotlivé země z července 2018. Od zavedení evropského semestru v roce 2011 dosáhly členské státy určitého nebo většího pokroku při provádění více než dvou třetin vydaných doporučení. Největšího pokroku dosáhly členské státy u doporučení týkajících se finančních služeb, neboť stabilizace a posílení finančního sektoru byly po finanční krizi prioritou. Značného pokroku se podařilo dosáhnout i v souvislosti s reformami, které usnadňují vytváření pracovních míst na dobu neurčitou a zabývají se segmentací trhu práce.

Jedním ze způsobů, jak Komise v posledních letech pomáhá členským státům zvýšit jejich reformní úsilí, je program na podporu strukturálních reforem. Jeho cílem je poskytnout všem členským státům EU na jejich žádost technickou podporu a pomoci jim navrhnout a provést reformy podporující růst, včetně reforem zdůrazněných v doporučeních pro jednotlivé země.

Komise v rámci dnešního balíčku přijala rovněž pracovní program na rok 2019 pro program na podporu strukturálních reforem.V roce 2019 bude program na podporu strukturálních reforem poskytovat technickou podporu 26 členským státům při realizaci více než 260 projektů, které přibudou k více než 290 projektům vybraným v letech 2017 a 2018.

Řešení makroekonomické nerovnováhy

Komise zahájila v listopadu u 13 členských států hloubkový přezkum. Ten měl analyzovat, zda se potýkají s makroekonomickými nerovnováhami, a případně posoudit jejich závažnost. Komise nyní dospěla k závěru, že ve všech těchto 13 členských státech existuje nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha, avšak její závažnost v některých případech poklesla. Výsledky hloubkových přezkumů vypadají takto:

– Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko se potýkají s hospodářskou nerovnováhou.

– Kypr, Řecko a Itálie se potýkají s nadměrnou nerovnováhou.

Komise bude i nadále přezkoumávat vývoj a politická opatření přijatá všemi členskými státy s nerovnováhou či nadměrnou nerovnováhou prostřednictvím zvláštního sledování v rámci evropského semestru.

Stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska

Komise rovněž zveřejnila své stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu pro Slovinsko, jelikož návrh, který Slovinsko předložilo loni v říjnu, byl založen na scénáři „beze změny politiky“ a byl mezitím předložen znovu. Komise se domnívá, že aktualizovaný návrh rozpočtového plánu představuje riziko nesouladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Slovinský plán i prognóza Komise předpokládají, že návrh rozpočtového plánu může vést k výraznému odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle země. Slovinsko by proto mělo v rámci svého vnitrostátního rozpočtového procesu přijmout nezbytná opatření, aby rozpočet na rok 2019 byl plně v souladu s uvedeným paktem.

Zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Pokud jde o Řecko, které se zapojilo do procesu evropského semestru po ukončení svého programu podpory stability loni v létě, Komise přijala druhou zprávu v rámci posíleného dohledu. Zpráva posuzuje pokrok Řecka, pokud jde o politické závazky přijaté v Euroskupině v červnu 2018. Dochází se v ní k závěru, že ačkoliv Řecko dosáhlo při provádění svých konkrétních reformních závazků, jež měly být splněny do konce roku 2018, významného pokroku, tempo v některých oblastech bylo pomalé a realizace souvisejících klíčových reforem nabrala zpoždění.

Zpráva o pokroku týkající se vnitrostátních rad pro produktivitu

Komise také zveřejnila zprávu o pokroku při provádění doporučení Rady ze dne 20. září 2016 ke zřízení vnitrostátních rad pro produktivitu. Tato zpráva analyzuje vývoj produktivity a konkurenceschopnosti v EU a eurozóně a poskytuje přehled zřízených rad pro produktivitu ke konci roku 2018. Rady již existují v deseti členských státech eurozóny. Všechny zbývající členské státy eurozóny potvrdily svůj záměr je v brzké době rovněž zavést. Stávající rady, které mají v důsledku specifických podmínek v jednotlivých zemích různé struktury, jsou již aktivně zapojeny do vnitrostátních diskusí o problémech v oblasti produktivity. Komise zřídila pro tyto rady síť, která usnadňuje výměnu názorů, postupů a zkušeností.

Obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti

Komise dále přijala návrh na zachování rozhodnutí Rady z roku 2018 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Letošní návrh znovu potvrzuje soulad hlavních směrů politiky zaměstnanosti s 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv, neboť jejich obecné cíle a priority zůstávají v platnosti. Hlavní směry zaměstnanosti představují společné priority a cíle vnitrostátních politik zaměstnanosti a poskytují právní základ pro doporučení pro jednotlivé země v těchto oblastech, které je třeba každoročně znovu přijmout.

Hodnotící zpráva o strategiích členských států v oblasti vzdělávání a rekvalifikace

Komise rovněž zveřejnila zprávu o provádění doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností, jež je součástí nové agendy dovedností pro Evropu, kterou Komise předložila v červnu 2016. V současné době je v EU 61 milionů dospělých, kteří mají v nejlepším případě nižší sekundární vzdělání. Prostřednictvím tohoto doporučení se členské státy zavázaly nabídnout dospělým s nízkou úrovní dovedností a kvalifikací nové a lepší příležitosti ke zlepšení jejich základní gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních dovedností a k pokroku směrem k vyšší kvalifikaci. Tato zpráva hodnotí opatření členských států, která se liší co do velikosti a úrovně ambicí. Mnoho z nich je podporováno z Evropského sociálního fondu.

Jaké jsou další kroky?

Zprávy o jednotlivých zemích spolu s výsledky hloubkových přezkumů projedná Rada. Komise uspořádá v nadcházejících měsících dvoustranné schůzky s členskými státy zaměřené na analýzu příslušných zpráv. Místopředsedové Komise, komisaři a pracovníci Komise navštíví členské státy, aby se setkali se zástupci vlád a parlamentů, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami a prodiskutovali s nimi závěry zpráv. Při těchto návštěvách proběhnou také cílené diskuse o přílohách týkající se toho, jak by budoucí fondy politiky soudržnosti EU mohly pomoci v členských státech řešit konkrétní investiční potřeby.

V dubnu by pak měly členské státy předložit své národní programy reforem, v nichž podrobně uvedou jejich priority, jakož i programy stability (v případě zemí eurozóny) nebo konvergenční programy (v případě zemí mimo eurozónu), v nichž stanoví své víceleté fiskální strategie.

Na základě všech těchto programů Komise na jaře představí své návrhy nového souboru doporučení pro jednotlivé země, kde se zaměří na hlavní výzvy, jimiž je třeba se v období 2019–2020 zabývat. Doporučení budou obsahovat také fiskální pokyny. Budou vycházet z jarní prognózy Komise, která bude zahrnovat konečné rozpočtové údaje za rok 2018 potvrzené Eurostatem.

Souvislosti

Tento zimní balíček je součástí ročního cyklu koordinace hospodářských politik na úrovni EU, evropského semestru. Navazuje na listopadovou roční analýzu růstu na rok 2019 a na doporučení pro eurozónu (podzimní balíček), jež stanovily priority pro nadcházející rok na evropské úrovni, a zaměřuje se nyní na vnitrostátní rozměr evropského semestru.

Balíček je založen na nejnovějších údajích zimní hospodářské prognózy Komise 2019 a vychází z průběžného dialogu s orgány členských států a zúčastněnými stranami za účelem přezkoumání dosavadního pokroku. Zprávy o jednotlivých zemích slouží členským státům jako podklad pro vypracování národních programů do poloviny dubna a Komisi pro nadcházející doporučení pro jednotlivé země, jež má předložit na jaře (jarní balíček).

Další informace

Zpráva: Zimní balíček evropského semestru

Zprávy o 28 zemích

Sdělení o hlavních zjištěních zpráv o jednotlivých zemích

Stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska na rok 2019

Druhá zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Roční pracovní program programu na podporu strukturálních reforem

Aktualizované hlavní směry politik zaměstnanosti na rok 2019

Zpráva o pokroku při provádění doporučení Rady „Cesty prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“

Zpráva o pokroku při provádění doporučení Rady ke zřízení vnitrostátních rad pro produktivitu

Harmonogram cyklu evropského semestru

 

Předchozí publikace

Roční analýza růstu 2019

Zpráva mechanismu varování 2019

Doporučení pro eurozónu na rok 2019

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti na rok 2019

Evropský pilíř sociálních práv a srovnávací přehled sociálních ukazatelů

Zimní hospodářská prognóza 2019

Zahájení evropského semestru 2019: podzimní balíček

 

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisařka Thyssenová na Twitteru: @mariannethyssen

Komisař Moscovici na Twitteru: @Pierremoscovici

Komisařka Creţu na Twitteru: @CorinaCretuEU

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

GŘ EMPL na Twitteru: @EU_Social

GŘ REGIO na Twitteru: @EUinmyRegion