Current portal location

Website content

Časté dotazy

Other linguistic versions available via language menu

TTIP – základní prvky, výhody, obavy

Základní prvky – co, kdo, jak

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je obchodní a investiční dohoda, kterou Evropská unie (EU) vyjednává se Spojenými státy – naším největším vývozním trhem. 

Cla, byrokracie a omezení investic na obou stranách Atlantiku mohou ztěžovat nákup a prodej zboží a služeb na obou stranách. Zrušením těchto překážek v oblasti obchodu mezi EU a USA by došlo k oživení našeho hospodářství, vytvoření nových pracovních míst, většímu výběru a snížení cen pro spotřebitele

TTIP – transatlantické obchodní a investiční partnerství – je předmětem jednání mezi Evropskou unií (tedy jejími 28 členskými zeměmi) a Spojenými státy. Evropskou unii u jednacího stolu zastupuje Evropská komise .

Na základě TTIP by byla odstraněna cla, omezena byrokracie a redukována omezení investiční činnosti. To by evropským podnikům, jak malým, tak velkým, usnadnilo vývoz zboží a služeb do Spojených států. Evropské podniky by na druhé straně Atlantiku rovněž snadněji investovaly. A totéž by samozřejmě platilo pro americké společnosti, které chtějí vyvážet do Evropy nebo v Evropě investovat.

Přínosné by to bylo pro hospodářství EU a napomohlo by to k vytváření nových pracovních míst. Na vývozu je závislých již 30 milionů pracovních míst v EU a americké podniky v EU zaměstnávají 3,5 milionu osob.

TTIP by více sladilo normy a právní předpisy EU a USA, aniž by se snížily spotřebitelské a zdravotní normy či normy v oblasti ochrany životního prostředí. Společnosti by již nemusely pro trhy v EU a USA vyrábět odlišné výrobky, což by jim pomohlo snížit náklady. Spotřebitelé by těžili z nižších cen a širšího výběru zboží a zároveň by si mohli být jisti tím, že zboží splňuje nejpřísnější bezpečnostní normy.

Výhody

V době, kdy je stále aktuální hospodářská krize, by TTIP přispělo k oživení obchodu, což by znamenalo více obchodních příležitostí, větší růst a více pracovních míst. K prosperitě více než 800 milionů občanů EU a USA by rovněž přispěly nižší ceny, širší nabídka výrobků, z nichž si lze vybrat, a důvěra v to, že výrobky a služby z druhé strany Atlantiku splňují nejpřísnější bezpečnostní normy.

Evropská unie je jednou z nejotevřenějších světových ekonomik. Otevřený obchod:

  • posiluje naši ekonomiku
  • vytváří pracovní místa
  • nám spotřebitelům poskytuje širší výběr a větší kupní sílu
  • pomáhá našim podnikům obstát v konkurenčním boji v zahraniční.

Usilovně pracujeme na tom, abychom Evropanům zajistili ještě více výhod z otevřeného obchodu a globalizace

Otevřený obchod může každého z nás, podobně jako v jiných oblastech života, ovlivnit různým způsobem. Spolupracujeme s vládami členských států EU, Evropským parlamentem a občanskou společností, abychom jakékoli potenciální nepříznivé dopady odhalili již v rané fázi. To nám pomůže je zvládnout a přijmout možná opatření k jejich vyvážení.

V době, kdy stále trvá hospodářská krize, by TTIP poskytlo obchodu vítaný impulz. Evropské podniky by mohly díky TTIP prodávat více zboží a služeb v USA a mohly by se rovněž rovnocenně podílet na veřejných zakázkách Spojených států, což by bylo přínosné pro hospodářství i tvorbu pracovních míst.

Zde v Evropě by levnější americký dovoz znamenal větší výběr v obchodech za nižší ceny; levnější zboží a služby by rovněž přinesly úspory pro podniky. A samozřejmě jakékoli americké zboží prodávané v EU by stále muselo být v souladu s našimi přísnými normami v oblasti životního prostředí, ochrany spotřebitele a zdraví – jak je tomu nyní.Z nezávislé studie vypracované pro Evropskou komisi vyplývá, že až bude TTIP zcela funkční, mohlo by ekonomice EU přinést zvýšení HDP o 0,5 %. Na přínos pro hospodářství EU poukazuje také většina jiných studií o TTIP.

Z EU se do USA vyváží především vysoce hodnotné produkty, jako je sýr, šunka, víno, olivový olej, lihoviny a čokoláda. Vzhledem k vysokým celním sazbám (do 30 %) celních orgánů USA si mohou obyvatelé Spojených států některé z těchto produktů jen stěží dovolit a vývoz některých z produktů je pro evropské zemědělce a podniky obtížný.

USA se rovněž potýká s celními sazbami v EU, a to u základních produktů, jako je kukuřice a krmivo pro zvířata. Tím se zase zvyšují náklady pro evropské zemědělce a výrobce potravin.

Díky TTIP by se tato cla snížila, nebo by byla úplně zrušena.

Činnost vývozců z EU mohou také výrazně komplikovat schvalovací postupy a byrokracie USA. Mnoho jablek a hrušek, které se prodávají v Evropě, je v současné době v USA v podstatě zakázáno.

TTIP by přinesl oživení obchodu a větší příjmy nejen v EU a USA, ale také ve zbytku světa. Z nezávislé studie vyplývá, že díky TTIP by se mohla zvýšit produkce našich obchodních partnerů o téměř o 100 miliard EUR.

Větší růst v EU a USA by zvýšil poptávku po vývozu surovin, dílů a konečných výrobků z jiných zemí.

Sblížení norem a právních předpisů EU a USA by znamenalo, že vývozci v jiných zemích by museli dodržovat pouze jeden soubor pravidel namísto dvou, což by jim usnadnilo vývoz a bylo přínosem pro jejich hospodářství.

Sblížení norem a právních předpisů EU a USA by rovněž mohlo poskytnout základ pro přísné celosvětové normy a přinášet výhody jak spotřebitelům, tak i podnikům.

Proces vyjednávání – základní prvky, transparentnost, dohled

Základní prvky – kdo, jak, kdy

Pokud jde o obchodní rozhovory, je to Evropská komise, kdo vyjednává jménem EU a jejích 28 členských států. Jeden hlas zastupující 500 milionů lidí má větší sílu, než kdyby se každý členský stát EU pokoušel vést jednání samostatně.

EU zastupuje Komisař EU pro obchod. S komisařem spolupracují týmy vyjednavačů a odborníků z různých útvarů Komise zodpovědných například za zemědělství, veřejné zdraví a malé a střední podniky. Tým Komise vede jednání na základě směrnic pro jednání, které dostává od vlád 28 členských států EU, jež se scházejí v Radě. Během procesu vyjednávání Komise konzultuje Radu a podává zprávy Evropskému parlamentu. 

Komise vede rovněž rozsáhlé konzultace se zástupci občanské společnosti, mezi něž patří:

  • nevládní organizace
  • podnikové organizace
  • skupiny pro otázky zdraví
  • skupiny pro otázky životního prostředí
  • skupiny pro otázky dobrých životních podmínek zvířat
  • konfesní skupiny
  • skupiny spotřebitelů
  • odborové organizace
  • obchodní sdružení

Za USA vyjednává zástupce Spojených států amerických pro obchod (USTR) a jeho tým.

Za EU a jejích 28 členských států vede jednání Evropská komise. Činí tak na základě směrnic pro jednání, které dostává od vlád 28 členských států EU.

Kola rozhovorů mezi EU a USA se konají jednou za několik týdnů. Před každým kolem rozhovorů a také po jeho ukončení je Evropská komise v úzkém kontaktu s vládami 28 členských států. Konzultuje s nimi vyjednávací postoj EU a informuje je o vývoji. Rovněž pravidelně podává zprávy Evropskému parlamentu. Evropská komise vede rozsáhlé konzultace také se zúčastněnými stranami, mezi něž patří:

  • nevládní organizace
  • podnikové organizace
  • skupiny pro otázky životního prostředí
  • skupiny pro otázky dobrých životních podmínek zvířat
  • konfesní skupiny
  • skupiny spotřebitelů
  • odborové organizace
  • obchodní sdružení

Poté, co vyjednavači EU a USA dospějí k dohodě, zveřejníme znění dohody na našich internetových stránkách. Vlády členských států EU toto znění přezkoumají společně s Evropským parlamentem a poté je buď schválí, nebo zamítnou.

Jednání byla zahájena v červenci 2013, přičemž kola rozhovorů se konají jednou za několik týdnů. Jak EU, tak USA by rády zamezily několik let trvajícím jednáním, nejdůležitější je však dospět k pozitivnímu výsledku.

Transparentnost – sdílení informací ohledně rozhovorů

Mandátem jsou směrnice pro jednání, které vlády 28 členských států EU poskytly Evropské komisi pro účely jednání o TTIP.  

Vlády 28 členských států EU daly Evropské komisi mandát k jednání o TTIP. Mandát je soubor směrnic pro jednání určených Komisi. Pouze vlády členských států EU mohou rozhodnout, zda budou směrnice pro jednání zveřejněny. Evropská komise ke zveřejnění mandátu opakovaně vyzývala. V říjnu 2014 vlády EU jeho zveřejnění odsouhlasily, což Komise příznivě ohodnotila jako vítaný impulz na cestě k transparentnosti

Evropská komise vede jednání jménem EU. Našich týdenních kontaktů s vládami členských států EU i pravidelných schůzek s Evropským parlamentem využíváme k tomu, že je konzultujeme a podáváme jim zprávy, mimo jiné ohledně vyjednávacích postojů EU a konkrétních návrhů znění dohody. 

Po ukončení jednání to budou právě vlády členských států EU a Evropský parlament, kdo dohodu buď schválí, nebo zamítnou.

V průběhu celého procesu jsme toho pro šíření informací o TTIP a pro zapojení všech zúčastněných stran učinili více, než tomu kdy bylo u jiných obchodních rozhovorů v 60leté historii EU.

Mezi naše iniciativy patří:

  • vytvoření speciální internetové stránky TTIP a účtu TTIP na Twitteru
  • zveřejňování dokumentů vyjadřujících postoje EU, kterými se stanoví cíle, jichž bychom chtěli v rámci rozhovorů dosáhnout.
  • vedení pravidelných schůzek se stovkami osob zastupujících nevládní organizace, skupiny spotřebitelů, odborové organizace a podnikové organizace působící v celé EU.
  • zřízení poradní skupiny odborníků TTIP pro účely přímé spolupráce s hlavním vyjednavačem.  Odborníci zastupují odborové organizace, spotřebitele, podniky a oblast životního prostředí.
  • zpřístupnění většího množství dokumentů všem poslancům Evropského parlamentu.

Více dokumentů

Během procesu vyjednávání se mohou úředníci z členských států EU vyjadřovat ke všem vyjednávacím postojům EU a konkrétním návrhům znění dohody. O těchto postojích a návrzích informujeme také Evropský parlament.

Vládní úředníci ze zemí EU a poslanci Evropského parlamentu mají přístup rovněž k textům k jednání, které zahrnují návrhy ze strany EU i USA. V rámci našeho pokračujícího úsilí o další zvyšování transparentnosti jsme texty k jednání EU zveřejnili také na našich internetových stránkách.

V případě TTIP hodlá Komise použít stejný postup, který zvolila v souvislosti s nedávno dohodnutou obchodní dohodou mezi EU a Kanadou (CETA). Komise zveřejnila znění dohody dříve, než je zkontrolovali právníci EU a kanadské vlády, a než bylo přeloženo do všech 24 úředních jazyků EU.

Poté, co zveřejněné znění zkontrolují právníci, je Komise zašle Radě a Evropskému parlamentu k ratifikaci. V této fázi již bude mít široká veřejnost k dispozici přesné informace o výsledcích jednání.

Demokracie – dohled nad rozhovory

Při obchodních rozhovorech je to Evropská komise, kdo vyjednává jménem EU a jejích 28 členských států. Tým Komise složený z vyjednavačů TTIP používá směrnice pro jednání, které jí poskytují vlády 28 členských států EU. 

Během rozhovorů o TTIP předkládá tým Komise vládám členských států EU a poslancům Evropského parlamentu veškeré informace o vývoji. Jakmile vyjednavači z EU a USA dospějí k dohodě, vlády členských států EU přezkoumají její znění společně s Evropským parlamentem a poté je buď schválí, nebo zamítnou. 

Vyslechneme si zástupce všech zúčastněných stran a rádi se s nimi setkáme. Jedná se mimo jiné o:

  • sdružení podniků
  • odborové organizace
  • nevládní organizace
  • skupiny spotřebitelů
  • obchodní sdružení

Se všemi těmito zúčastněnými stranami pořádáme rovněž pravidelné schůzky a setkáváme se též pouze s občanskou společností  a neziskovými organizacemi.

S naší prací nám pomáhá poradní skupina pro TTIP složená z 16 nezávislých odborníků, kterou jsme pro tyto účely zřídili a která zastupuje:

  • podniky
  • odvětví služeb
  • zemědělství
  • odborové organizace
  • spotřebitele
  • zdravotnictví
  • životní prostředí  

Obchodní překážky mají zcela jasně dopad na podnikání, zejména na vývozce. Máme-li tedy vyjednat dohodu, která pomůže vývozcům z EU, podpoří hospodářský růst a přispěje k vytvoření pracovních míst, musíme vědět, s jakými problémy se potýkají. Více než 30 milionů pracovních míst v EU závisí na vývozu. Je však také třeba vzít v úvahu obavy a možný dopad obchodních jednání na všechny občany EU, ať už se jedná o zaměstnavatele či zaměstnance, zemědělce, studenty, důchodce atd.

Once EU and US negotiators have come up with an agreement, EU governments - together with the European Parliament - will examine the text and can approve or reject it. 

All EU governments are democratically elected.  The members of the European Parliament are directly elected in EU-wide elections every five years.

EU laws states that trade agreements like TTIP can only be signed if they are agreed both by the governments of the EU's 28 member countries and by a majority in the European Parliament.  This means EU trade agreements are subject to a double democratic guarantee.

Obsah jednání

Co je v TTIP předmětem jednání?

Jednání se týkají tří hlavních oblastí:

Chceme:

  • odstranit téměř veškerá cla na průmyslové výrobky a zemědělskou produkci
  • usnadnit činnost společností poskytujících služby jak v EU, tak v USA
  • společnostem na obou stranách Atlantiku, které se ucházejí o veřejné zakázky, vytvořit rovné podmínky. Veřejné orgány by tak měly větší výběr a prostředky daňových poplatníků by byly efektivněji využívány.

Ačkoli jsou právní předpisy EU a USA často velmi podobné, svých cílů mnohdy dosahují různým způsobem.

Chceme:

  • regulačním orgánům EU a USA napomoci k větší spolupráci při vytváření nových právních předpisů.
  • umožnit vzájemné uznávání právních předpisů za předpokladu, že poskytují rovnocennou ochranu

Více informací o normativní části TTIP

Chceme:

  • nediskriminační a volný přístup k přírodním zdrojům
  • přístup k infrastruktuře
  • přístup k obnovitelným zdrojům energie
  • ochranu pracovníků a životního prostředí
  • poskytnout občanské společnosti přímou úlohu při zajišťování řádného provádění dohody oběma stranami
  • zajistit výhody zejména malým a středním podnikům.

V čem spočívají některé z obav?

Normy týkající se zdraví, práv spotřebitelů a životního prostředí

Ne.

TTIP nebude mít větší právní sílu než právní předpisy EU, nebude je moci zrušit ani pozměnit. Jakékoli změny právních a správních předpisů EU pro účely liberalizace obchodu by muselo schválit 28 členských států EU společně s Evropským parlamentem.

Právní předpisy EU stanoví přísné normy na ochranu mimo jiné:

  • lidských životů a zdraví
  • zdraví a dobrých životních podmínek zvířat
  • životního prostředí
  • spotřebitelů

Na základě nejnovějších vědeckých poznatků poskytují nezávislé regulační orgány v EU vládám poradenství o tom, jak přísné by tyto normy měly být. TTIP zabezpečí dodržování těchto norem a zaručí, aby bylo v budoucnu respektováno právo vlád stanovit si tak přísné normy, jak uznají za vhodné.

Ne. Hormonálně ošetřené hovězí maso je v EU zakázáno. V rámci TTIP se v tomto ohledu nic nezmění. 

TTIP nijak nezmění přísné právní předpisy EU, které mají chránit lidský život a zdraví, zdraví a dobré životní podmínky zvířat nebo životní prostředí a spotřebitele.

Ne.  

EU má striktní systém pro rozhodování o tom, zda prodej určitých GMO v EU společnostem umožnit.  Tato záležitost je zcela oddělena od obchodních jednání.

Základní právní předpisy EU o GMO – včetně posuzování bezpečnosti a postupu řízení rizik uplatňovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) – nejsou předmětem jednání.  V důsledku TTIP se tyto předpisy nezmění.

Všechny žádosti týkající se prodeje produktů GMO v EU posuzují vědečtí pracovníci EFSA.  Jejich zjištění dále posuzují vlády členských států EU, které teprve poté rozhodnou, zda žádost schválí či nikoliv.  Dosud bylo povoleno 58 geneticky modifikovaných organismů.

Výměna informací o politikách, právních předpisech a technických otázkách týkajících se GMO již mezi regulačními orgány EU a USA probíhá.  Díky TTIP by tato výměna mohla být účinnější, což by pomohlo minimalizovat dopady na obchod, které naše rozdílné systémy pro schvalování GMO způsobily. 

EU je největším světovým dovozcem i vývozcem zemědělských a potravinářských výrobků.  Potravinářský průmysl je největším výrobním odvětvím EU z hlediska obratu.

Vývoz zemědělských komodit z USA do EU má zásadní význam, zejména pokud jde o krmiva pro zvířata a složky v potravinářském průmyslu.

Jsme si vědomi toho, že konkurence výrobků z USA, která nastane v důsledku úplné liberalizace obchodu mezi EU a USA, by mohla mít na některé zemědělské produkty EU nepříznivý dopad.

V těchto případech bychom namísto úplné liberalizace vyjednali dovozní kvóty, které existují v jiných dohodách EU o volném obchodu.

Vývoz z USA do EU bude muset samozřejmě splňovat základní požadavky EU, jako je například zákaz hovězího masa ze zvířat ošetřovaných růstovými hormony

Veřejné služby

Ne.

Na základě TTIP ani jakékoli jiné obchodní dohody EU nejsou země povinny liberalizovat, deregulovat či privatizovat veřejné služby na vnitrostátní ani místní úrovni.  Patří sem:

  • veřejné zdraví
  • veřejné vzdělávání
  • veřejná doprava
  • shromažďování, čištění a rozvod vody a hospodaření s vodou

Ve svých obchodních dohodách EU vždy zdůrazňuje svůj závazek chránit veřejné služby na všech úrovních správy, včetně místní úrovně.  Jakékoli rozhodnutí týkající se liberalizace, deregulace či privatizace takovýchto služeb je plně na vládách členských států a na místních orgánech.  Obchodní dohody ani TTIP v tomto ohledu nic nezmění.

TTIP nebude ani vyžadovat, aby vlády členských států EU nebo poskytovatelé služeb v oblasti veřejného zdraví zadávaly soukromé zakázky.  Některé země EU se rozhodly, že podnikům ze zemí mimo EU umožní poskytovat soukromé vzdělávací a zdravotní služby; zatímco jiné země se rozhodly tak neučinit.  Je zcela na vládách členských států, jak se rozhodnou.

Pokud se vláda členského státu EU rozhodne zpět znárodnit určitou službu, kterou tato nebo předchozí vláda zprivatizovala nebo smluvně zadala soukromé společnosti, může tak učinit. Pochopitelně by musela dodržovat své vlastní vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy EU, například by musela zaplatit odškodnění za vyvlastnění.  Podnikům z USA však TTIP neumožní, aby vládu zažalovaly za ušlý zisk.

Práva investorů

Investice jsou ústředním prvkem hospodářství EU. Vytvářejí růst a pracovní místa a jsou klíčovou hnací silou pro obchod.  Zařazení investic do TTIP by mohlo znamenat:

  • zajištění nových investičních příležitostí a zvýšení atraktivity EU i USA, pokud jde o investice,
  • zajištění rovných podmínek pro investice EU v USA – v současné době jsou podniky ze zemí EU, které uzavřely bilaterální investiční dohody s USA, chráněny lépe než podniky ze zemí EU, které tyto dohody neuzavřely, 
  • stanovení základních pravidel o ochraně investic. To je důležité pro vytvoření podnikatelského prostředí, které podporuje udržitelný růst a vytváření pracovních míst,
  • provádění reforem stávajícího systému ochrany investic, aby byl vyváženějším a transparentnějším a aby chránil právo vlád na regulaci ve veřejném zájmu.

Od roku 1950 podepsaly členské státy EU kolem 1 400 bilaterálních obchodních a investičních dohod se zeměmi mimo EU.  Tyto dohody zahrnují opatření na ochranu investic a na urovnání sporů mezi soukromými podniky a vládami – tak zvaný postup urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS). 

Na půdě OSN se EU podařilo prosadit první systém celosvětových pravidel pro transparentnější urovnávání sporů mezi investorem a státem. A Komise chce do TTIP začlenit nový systém ochrany investic, který představuje skutečné zlepšení oproti stávající praxi a který by mohl být modelem pro další dohody.  

TTIP by zavedl nový systém soudů pro investice, jehož cílem by bylo:

  • zajistit, aby vlády dodržovaly některé základní záruky, a sice:
    • aby nediskriminovaly investory druhé strany a naopak
    • k nim přistupovaly v souladu s některými základními zásadami spravedlivosti – například tak, že nebudou kontrolovat jejich aktiva bez vyplacení přiměřené náhrady,
  • umožnit vládám a investorům, aby spravedlivě a nestranně řešili možné spory, které mezi nimi vzniknou.

Systém soudů pro investice by zahrnoval tyto prvky:

  • objasnění a omezení práv investorů, 
  • nezávisle jmenované soudce, kteří jsou povinni dodržovat přísný kodex chování,
  • jasnou záruku týkající se práva vlád na regulaci ve veřejném zájmu,
  • úplnou transparentnost spisů a slyšení, která jsou přístupná veřejnosti.

Stručně řečeno: ano, regulace ze strany vlád možná bude. A nikoli: podniky nebudou moci zažalovat vlády pouze z toho důvodu, že s novými právními předpisy nesouhlasí.

Vlády budou mít při regulaci ve veřejném zájmu nadále zcela volnou ruku. Jednoduše řečeno, musely by respektovat čtyři základní záruky:

  • nediskriminovat investory druhé strany na základě státní příslušnosti a 
  • nepřebírat kontrolu nad jejich majetkem (vyvlastňovat), např. formou znárodnění bez vyplacení přiměřené náhrady,
  • umožnit zahraničním investorům převádět finanční prostředky související s jejich investicemi do/z  jejich domovské země,
  • ochraňovat zahraniční investory před jinými druhy nerovného zacházení, např. před:
    • upíráním spravedlnosti, kdy je investorovi upřena možnost domáhat se legitimních nároků u soudů země, ve které investuje,
    • cílenou diskriminací na základě pohlaví, rasy nebo náboženského vyznání investora.

Investor by se mohl svých nároků u systému soudů pro investice domáhat, jen pokud by namítal porušení jedné nebo více těchto jasně definovaných záruk.

Dále pak návrh Komise:

  • jasně uvádí, že právo vlád na regulaci ve veřejném zájmu je plně zachováno,
  • objasňuje, že ustanovení týkající se ochrany investic nelze vykládat jako závazek vlád neměnit v budoucnu své zákony, i když by taková změna mohla negativně ovlivnit očekávání investora z pohledu zisků,
  • investorům znemožňuje, aby se domáhali nároků pouze na základě ušlých zisků způsobených vládní regulací.

Systém soudů pro investice bude fungovat naprosto transparentním způsobem. Všechny dokumenty týkající se dané věci budou zveřejněny na internetu a veškerá slyšení budou přístupná veřejnosti. Dále bude možné vyslyšet názor všech stran, jichž se spor týká.

Ne. Cílem ustanovení systému soudů pro investice není obcházet domácí (vnitrostátní) soudy. Naopak, tato ustanovení mají zajistit, aby se zahraničním investorům poskytla pomoc v situacích, kdy domácí soudy nejsou schopny věc vyřešit. K takovým situacím však nedochází často.

V Evropské unii i ve Spojených státech fungují spolehlivé soudní systémy a domácí soudy zde pracují efektivně. U převážné většiny problémů, kterým zahraniční investoři čelí – jedná se například o obtíže při získávání povolení nebo problémy se smlouvami –, by měl být domácí soud schopen případ posoudit a rozhodnout nestranně a efektivně.

Nicméně žádný právní systém není naprosto neomylný. Může se stát, že se zahraničním investorům brání v přístupu k domácím soudům nebo že tyto soudy nemohou daný nárok účinně řešit, například když se daná záležitost zpolitizuje.

Investoři navíc obvykle nemohou u domácích soudů uplatnit investiční pravidla v mezinárodních obchodních dohodách, jako je TTIP.

V takové situaci by mohlo dojít k tomu, že zahraniční investor nemá nikoho, na koho by se se svými obavami ohledně způsobu nakládání s jeho investicemi obrátil. Dokonce ho daná zkušenost může odradit od dalších investic v dané zemi.

Záchranná síť – za přísných podmínek

Systém soudů pro investice v rámci TTIP by sloužil jako záchranná síť pro investory, kteří se ocitnou v situaci, kdy jim domácí soudy nemohly poskytnout odpovídající řešení.

Pokud by nicméně investor danou věc předložil soudu pro investice, musel by nejprve stáhnout veškeré věci podané u domácího soudu a tuto skutečnost by musel soudu pro investice doložit.

Navíc poté, co investor danou věc soudu pro investice předložil, by již tuto věc nemohl předložit domácímu soudu.  

Čímž by se:

  • zabránilo tomu, aby investoři předkládali tytéž věci současně u domácího i investičního soudu,
  • investorům poskytla motivace k řešení sporů u domácích soudů a dále k tomu, aby se k využití systému soudů pro investice v rámci TTIP uchylovali pouze v krajním případě, tedy pokud domácí soudy nedostály základním zárukám, které investorům TTIP zaručuje.

Systém soudů pro investice v rámci TTIP by respektoval vnitrostátní soudy i v jiných ohledech. Jeho činnost by byla striktně omezena na ustanovení TTIP, jež se týkají investic, a to v souladu s mezinárodním právem. V rámci systému soudů pro investice by se nerozhodovalo o otázkách týkajících se vnitrostátního nebo unijního práva.

Pokud by byla vznesena právní otázka ohledně vnitrostátního práva, systém soudů pro investice by musel respektovat výklad domácích soudů. Systém soudů pro investice by proto v žádném případě neohrozil činnost domácích soudů.

Duševní vlastnictví

Ne. 

ACTA, neboli Obchodní dohoda proti padělatelství, měla skoncovat s obchodem s padělaným zbožím mezi EU a některými dalšími zeměmi. V některých z těchto zemí byla situace v oblasti vymáhání pravidel pro ochranu duševního vlastnictví odlišná od jiných zemí EU. Evropský parlament hlasoval proti dohodě ACTA. Evropská komise plně respektuje rozhodnutí Parlamentu a nemá v úmyslu usilovat o začlenění ACTA do TTIP.

Mezi EU a USA panuje shoda, pokud jde o význam, jaký mají práva duševního vlastnictví pro podněcování inovací a růstu, jakož i pro vytváření pracovních míst. Rovněž se shodují na tom, že porušování autorských práv a jiná porušování práv duševního vlastnictví mají na hospodářství negativní dopad.  

EU i USA mají podrobné a účinné právní předpisy na ochranu duševního vlastnictví, přestože tohoto cíle v některých případech dosahujeme rozdílnými prostředky. 

TTIP nebude právní předpisy EU a USA v této oblasti harmonizovat, ale mohlo by přispět k tomu, že se některé specifické otázky práv duševního vlastnictví pokusíme vyřešit. V oblastech společného zájmu nám může být rovněž pomůckou k lepší spolupráci. Například hudebním umělcům nejsou z vysílání jejich hudby v rozhlase v USA vypláceny žádné licenční poplatky, zatímco v EU jim vypláceny jsou.