Cesta

Časté dotazy - Slovníček pojmů

Kde?

Jedná se o zemi, kde obvykle bydlíte, vaši domovskou zemi. Za místo bydliště se také považuje místo, kde máte tzv. střed zájmů. K určení země, kterou lze považovat za místo bydliště, používají orgány sociálního zabezpečení seznam kritérií z článku 11 prováděcího nařízení č. 987/2009.

Mezi tato kritéria patří: doba trvání vašeho pobytu na území příslušných států; vaše rodinná situace a rodinné vazby; situace týkající se vašeho bydlení a nakolik jej lze označit za trvalé; místo, kde provádíte profesní nebo nevýdělečnou činnost; povaha vaší profesní činnosti; členský stát, kde jste považováni za daňového rezidenta; v případě studentů zdroje jejich příjmu. V každém případě rozhodnutí o tom, která země se bude považovat za místo vašeho bydliště, není na vás, ale na orgánech sociálního zabezpečení.

Přechodným pobytem se rozumí období, během kterého pobýváte na jiném místě, než kde obvykle bydlíte, a nepřenesete tam svůj „střed zájmů“. Váš střed zájmů stanoví orgány sociálního zabezpečení a na jeho základě pak určí vaše místo bydliště (viz definice místa bydliště výše). Pro účely koordinace sociálního zabezpečení není pro přechodný pobyt tak důležitá omezenost jeho délky trvání. Větší význam spíš má jeho rozdílnost oproti bydlišti.

Například to, že se student, který déle než tři měsíce studuje v jiné zemi, zaregistruje u místních orgánů, nelze považovat za změnu bydliště. Pokud se student po skončení tohoto studia míní vrátit do svého obvyklého bydliště, jde o situaci přechodného pobytu, a proto může používat svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC).

Kdo?

Zaměstnáním nebo samostatnou výdělečnou činností se rozumí veškerá činnost nebo obdobná situace, kterou za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost považují právní předpisy sociálního zabezpečení zemí, kde taková činnost probíhá nebo nastává. Touto zemí může být členský stát EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko nebo Švýcarsko. (Přesnou definici uvádí článek 1 nařízení č. 883/2004.)

Přeshraniční pracovník je osoba, která pracuje v zemi EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku či Švýcarsku a která má bydliště v jiné z těchto zemí, kam se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně.

V rámci pravidel EU o koordinaci sociálního zabezpečení se pojištěnou osobou rozumí osoba, která splňuje podmínky nároku na dávky sociálního zabezpečení vyžadované v členském státě EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku či Švýcarsku.

Rodinným příslušníkem se rozumí jakákoli osoba, kterou takto definují nebo uznávají právní předpisy zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska či Švýcarska, podle kterých jsou dávky poskytovány. >> Kontaktní orgán najdete v našem adresáři

V rámci pravidel EU o koordinaci sociálního zabezpečení se osobou bez státní příslušnosti rozumí osoba ve smyslu článku 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti podepsané dne 28. září 1954 v New Yorku.

V rámci pravidel EU o koordinaci sociálního zabezpečení se uprchlíkem rozumí osoba ve smyslu článku 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků podepsané dne 28. července 1951 v Ženevě.

    Sdílet

  • Přidej na Twitter Přidej na Facebook Sdílet na Google+