Cesta

Záruka pro mladé lidi

Co je záruka pro mladé lidi?

Zárukou pro mladé lidi se všechny členské státy zavázaly zajistit, že každý mladý člověk do 25 let věku obdrží do čtyř měsíců poté, co se stal nezaměstnaným nebo ukončil formální vzdělávání,

  • kvalitní nabídku zaměstnání,
  • dalšího vzdělávání,
  • učňovského místa
  • nebo stáže

.

Země EU se na zásadách, podle nichž má záruka pro mladé lidi fungovat, dohodly v dubnu 2013.

MEMO – Záruka pro mladé lidi: Otázky a odpovědi (únor 2015)

MEMO – Sdělení o zárukách pro mladé lidi a Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí Otázky a odpovědi (říjen 2016)

Dosavadní výsledky

Záruky pro mladé lidi dnes využívají lidé v celé EU a doposud se díky ní podařilo zlepšit život a životní vyhlídky milionům mladých Evropanů.

  • Od ledna 2014 se do systémů záruky zapojilo kolem 14 milionů mladých lidí.
  • Přibližně 9 milionů z nich některou z nabídek přijalo, ve velké většině se jednalo o pracovní místo.
  • V roce 2015 přijala nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského místa nebo stáže téměř třetina mladých lidí, kteří se do programu zapojili.
  • Přímé podpory z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí se dostalo více než 1,4 milionu mladých v celé EU.

Videonahrávky: Záruka pro mladé lidi – projekty a zkušenosti účastníků

Tři roky od spuštění záruky pro mladé lidi je zjevné, že se situace mladých lidí na trhu práce výrazně zlepšila:

  • Počet nezaměstnaných mezi mladými lidmi v EU se snížil o 1,5 milionu osob a počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, poklesl o 900 000.
  • Míra nezaměstnanosti u mladých lidí se v druhém čtvrtletí roku 2016 snížila z rekordních 24,4 %, kterých dosahovala v prvním čtvrtletí roku 2013, na 18,9 %.
  • Podíl mladých lidí ve věku 15–24 let, kteří jsou nezaměstnaní a neúčastní se ani dalšího vzdělávání či odborné přípravy (tzv. NEETs), se snížil z 13,2 % (2012) na 12,0 % (2015).

Přestože je tyto trendy samozřejmě nutné posuzovat v souvislosti s cyklickými faktory, lze konstatovat, že příležitosti, které záruka pro mladé lidi nabízí, situaci mladých lidí na pracovním trhu jednoznačně zlepšila.

Sdělení: Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech

Informační přehled – celá EU – Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech

Informační přehled podle zemí – Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech

Úspěšné projekty

Díky záruce pro mladé lidi se v členských zemích EU významným způsobem usnadnila realizace strukturálních reforem a dosáhlo se inovace v přípravě souvisejících politických opatření. V letech 2013–2015 přijaly členské země celkem 132 opatření, jež se zaměřují na situaci mladých lidí na pracovním trhu. To je důkazem silného odhodlání řešit otázky nezaměstnanosti mladých lidí. Členské státy lze rozdělit do 3 skupin podle toho, do jaké míry u nich záruka pro mladé vyvolala reformy.

Rozdělení je jasně vidět na tomto obrázku. Do první skupiny, u níž byl pozitivní dopad záruky na reformy nejviditelnější, patří: Belgie, Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko a Slovinsko. Země spadající do této skupiny

Významné reformy a inovativní opatření byly zavedeny do rámce vnitrostátních systémů záruky pro mladé lidi.

  • Například Bulharsko zřídilo v roce 2015 síť mediátorů , kteří neregistrované mladé lidi, kteří nemají práci a ani nestudují, kontaktují přímo v jejich prostředí a snaží se je motivovat k činnosti. Tito mediátoři působí jako zprostředkovatelé a komunikují s veřejnoprávními institucemi, jež poskytují sociální, zdravotní, vzdělávací a jiné služby.
  • Ve Španělsku proběhly významné strukturální reformy systému učňovské přípravy. Díky tomu se během pouhých 3 let (2013–2016) podíl učňů zvýšil z 4 000 na 15 000. Během téhož období zároveň vzrostl počet podniků, které učňovská místa nabízejí, a to z 500 na 5 660.
  • Finsko spustilo v roce 2015 provoz poradenských středisek pro mladé, jejichž cílem je zjednodušit poskytování služeb zaměřených na mladé lidi. Ti teď mohou zpravidla vyřídit veškeré formality na jednom místě. Střediska jsou zatím umístěna v 35 obcích a poskytují podporu všem mladým lidem do 30 let – ti zde mohou dostat pomoc při řešení životních, kariérních problémů a podporu při výběru vhodného zaměstnání.

Přehled dalších vnitrostátních reforem a opatření najdete v pracovním dokumentu Komise o provádění záruky pro mladé lidi a fungování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Jak systém záruky pro mladé funguje?

Rozvoj a uskutečňování systému záruk pro mladé lidi vyžaduje partnerství s pevnými vazbami mezi všemi klíčovými zúčastněnými stranami, k nimž patří: orgány veřejné správy, služby zaměstnanosti, poskytovatelé poradenství v otázkách zaměstnání, vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, služby na podporu mládeže, podnikatelský sektor, zaměstnavatelé, odbory atd.

K aktivizaci mladých lidí je zapotřebí včasné intervence a rychlé zavedení vhodných opatření . V mnohých případech je rovněž nezbytné realizovat strukturální reformy, jako je například modernizace systémů odborného vzdělávání a přípravy nebo posílení kapacit úřadů práce, aby mohly záruku pro mladé lidi lépe a snadněji uvádět do praxe.

Evropská unie podporuje členské státy ve zřízení jejich systémů záruky pro mladé lidi, a to značnými finančními prostředky, podporou při přípravě opatření a vzájemném sdílení osvědčených postupů. Evropská komise především každé zemi EU pomohla s vypracováním vlastního vnitrostátního plánu provádění záruk pro mladé lidi a rovněž s jeho uvedením do praxe. Komise také zprostředkovává výměnu osvědčených postupů mezi vládami členských zemí, a to především pomocí programu vzájemného učení v oblasti evropské strategie zaměstnanosti.

Náklady a přínos záruky pro mladé lidi

Z nedávného průzkumu vyplývá, že přínosy záruky pro mladé značně převyšují náklady na zřízení tohoto systému. Podle odhadů dosahují celkové náklady na systémy záruky pro mladé v eurozóně ročně 21 miliard eur, tedy 0,22 % HDP. (Zdroj: Zpráva MOP – krize zaměstnanosti v eurozóně)

Nečinnost by nás však stála mnohem víc. Mladí lidé, kteří nemají práci ani se nevzdělávají, stojí EU podle odhadů ročně 153 miliard eur (1,21 % HDP), a to na dávkách, ušlém zisku a daních. (Zdroj: zpráva nadace Eurofound o nezaměstnanosti mladých lidí)

Navíc ne všechna opatření v rámci záruky pro mladé musejí stát hodně peněz. Například posílení partnerství mezi zainteresovanými stranami má určitě velký dopad, a přitom si nevyžaduje velké výdaje.

Financování

K realizaci systémů záruk pro mladé lidi je nutné, aby zaměstnanost mladých dostala při plánování rozpočtů jednotlivých zemí prioritu. Jen tak se lze vyhnout vyšším nákladům v budoucnu. Evropská unie navýší národní prostředky na zřízení těchto systémů prostřednictvím Evropského sociálního fondu a věnuje na tento účel rovněž 6 miliard eur z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.