Navigation path

Additional tools

Inforegio-Newsroom

Rss
  • Panorama 50. - Vstříc inovacím

    (22/09/2014)

    V podzimním vydání časopisu Panorama, které je zároveň jeho jubilejním 50. číslem, přinášíme několik speciálních článků. Jde především o exkluzivní rozhovor s komisařem Johannesem Hahnem, který se ohlédl za změnami politiky soudržnosti za dobu jeho působení v této funkci. Podrobný článek zaměřený na nedávno zveřejněnou Šestou zprávu o soudržnosti zkoumá, jak politika soudržnosti pomáhá Evropě překonat hospodářskou krizi a podporuje inovativní a ekologický růst. Nejnovější informace ohledně schvalování dohod o partnerství se týkají Řecka: zástupce tamního ministerstva pro regionální rozvoj, konkurenceschopnost a námořnictví vysvětluje, jak se Řecko připravuje na nové období investic.

    Dále v tomto čísle naleznete předběžné informace o letošní akci OPEN DAYS v Bruselu, ohlédnutí za dosavadními výsledky programu EU pro města, podrobný rozpis cílů Evropského sociálního fondu a profil Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).

    Nechybí ani speciální sekce „Příspěvky čtenářů“, v níž se zástupci různých institucí podělili o své názory na časopis Panorama a na možnosti jeho dalšího vývoje. V čísle samozřejmě najdete i obvyklý výběr aktuálních zpráv a informace o vybraných projektech z celé EU.

    Panorama 50. - Vstříc inovacím

  • Investice do trvalého růstu a zaměstnanosti: rozvoj a kvalitní veřejná správa v centru pozornosti Šestého fóra o soudržnosti, Brusel, 8.–9. září 2014

    (04/09/2014)

    Šesté fórum o soudržnosti, které se bude konat 8.–9. září v Bruselu, se bude zabývat dopadem politiky soudržnosti EU na podporu růstu a tvorby pracovních míst v evropských regionech a městech. Politika soudržnosti, jejíž celkový rozpočet na období 2014–2020 činí asi 352 miliard eur, bude hrát zásadní úlohu v klíčových oblastech pro udržitelný dlouhodobý růst, jako jsou inovace, podpora MSP, zvyšování kvalifikace pracovníků, sociální začleňování a energetika. 

    Fórum o soudržnosti, které se koná každé tři roky, představuje platformu pro setkání předních tvůrců politiky a politiků z členských států EU, kde mohou posuzovat úspěchy politiky soudržnosti při naplňování jejích cílů. Letošním tématem jsou „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora rozvoje a kvalitní veřejné správy v regionech a městech EU“.Potřeba kvalitní veřejné správy – tím se rozumí jak efektivnější a transparentnější veřejná správa, tak rozumná makroekonomická politika – je považována za klíčový faktor pro dosažení vysoké míry růstu a prosperity. 

    Do této dvoudenní akce se zapojí řada klíčových postav EU, národního a regionálního politického života, které budou diskutovat o zlepšování efektivity politiky soudržnosti a eliminaci nerovnosti mezi evropskými regiony.

    Využijte možnost sledovat diskusi v živém internetovém vysílání.

    Více informací:

  • Evropská komise uzavřela „dohodu o partnerství“ s Českou republikou o využití strukturálních a investičních fondů EU pro růst a zaměstnanost v období 2014–2020

    (26/08/2014)

    Evropská komise uzavřela „dohodu o partnerství“ s Českou republikou, jejímž předmětem je strategie pro optimální využívání evropských strukturálních a investičních fondů v České republice. Dnešní dohoda umožní investovat celkem 22 miliard eur z prostředků politiky soudržnosti v období 2014–2020 (v běžných cenách, včetně financování z Evropské územní spolupráce a přídělu na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí). Česká republika rovněž obdrží dvě miliardy eur na rozvoj venkova a 31 milionů eur na odvětví rybolovu.

    Investice EU půjdou na podporu inovací, odborné přípravy a vzdělávání ve městech, obcích i venkovských oblastech. Pomohou tak s řešením nezaměstnanosti a dají impuls konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu. Podpoří také podnikání, boj proti sociálnímu vyloučení a pomohou vytvořit ekonomiku účinně využívající zdroje a šetrnou k životnímu prostředí.

    Komisař EU pro regionální politiku Johannes Hahn řekl: „Dnes jsme přijali zásadní strategický investiční plán, který bude Českou republiku v následujících deseti letech provázet na cestě k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Dohoda o partnerství je výrazem společného úsilí Evropské komise a České republiky o co nejúčinnější využití finančních prostředků EU. Investice musí mít v souladu s novou politikou soudržnosti strategickou povahu a zaměřovat se na reálnou ekonomiku, udržitelný růst a investice do lidských zdrojů. Prvořadá je přitom kvalita, nikoliv rychlost. V nadcházejících měsících chceme najít nejlepší možné řešení pro investice z evropských strukturálních a investičních fondů v období 2014–2020. Kvalitní programy vzniknou jen při nezbytném nasazení všech stran.“

    Komisař Hahn dále podotkl: „Investiční strategie staví na důležitém prvku, kterým již Česká republika Evropské unii pomáhá ke splnění jejích cílů. Mám tím na mysli inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. V dohodě o partnerství tak Česká republika získává solidní základnu pro všechny strukturální a investiční fondy. Obsahuje i strategické směry pro programy, které v budoucnu přispějí k podpoře inovací, přeměně českých malých a středních podniků v tahouny růstu a potvrdí stále se zlepšující pověst České republiky v odvětvích, jako jsou například energetika, strojírenství a nanotechnologie. Evropské strukturální a investiční fondy pomohou českým regionům a městům, aby tuto problematiku úspěšně zvládly.“

    Více informací:

  • Podle nové zprávy Komise se politika soudržnosti EU zaměří v letech 2014–2020 na energetickou účinnost, zaměstnanost a malé a střední podniky

    (23/07/2014)

    Evropská komise ve své dnes zveřejněné 6. zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ukazuje, že politika soudržnosti EU plní cíle růstu stanovené ve strategii Evropa 2020 tím, že vytváří pracovní místa a snižuje rozdíly v celé Evropě. Zpráva výhledově na léta 2014–2020 popisuje, na co se soustředí investice v klíčových oblastech, jako je energetická účinnost, zaměstnanost, sociální začleňování a malé a střední podniky, aby přinesly občanům co největší užitek.

    Zpráva analyzuje stav soudržnosti Unie a poukazuje na problémy, s nimiž se potýkají národní, regionální a místní orgány při překonávání dopadů finanční a hospodářské krize. Konkrétně konstatuje, že politika soudržnosti zmírnila dramatický pokles veřejných investic, neboť do mnoha členských státech přivedla tolik potřebné investiční prostředky a upevnila důležitou finanční stabilitu, která pomáhá k přilákání soukromých investic.

    Očekává se, že investice v současném finančním období 2014–2020 dále posílí a mnohem více se zaměří na klíčové oblasti, jako jsou nízkouhlíkové hospodářství, konkurenceschopnost malých a středních podniků, inovace, zaměstnanost a sociální začleňování. Investice v rámci politiky soudržnosti EU ve výši přes 38 miliard EUR podpoří přechod na hospodářství šetrnější k životnímu prostředí, a to díky investicím do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie – pro srovnání, v letech 2007–2013 bylo do nízkouhlíkového hospodářství investováno 16,6 miliardy EUR. Podle výdajových plánů členských států a jejich „dohod o partnerství“ bude na podporu lepší konkurenceschopnosti evropských malých a středních podniků vynaloženo až 33 miliard EUR (což představuje nárůst takřka o 10 mld. EUR). Více než 80 miliard EUR bude investováno do lidského kapitálu prostřednictvím Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

    Komisař pro regionální politiku ke zprávě uvedl: Dnešní zpráva jasně ukazuje, že politika soudržnosti se stala moderním a pružným nástrojem k řešení různých výzev, s nimiž se Evropané potýkají. Jedná se o investiční zbraň Evropy: slouží jako obrana v krizích, ale má i strategický význam, pokud jde o vytváření růstu a tolik potřebných pracovních míst. Doba obrovských subvencí do výstavby silnic a mostů se stává minulostí, neboť mnohé členské státy už dohnaly zaostávání v oblasti infrastruktury. Investice zaměřené na inovace a ekologický růst vytvoří kvalitní a trvalá pracovní místa a posílí konkurenceschopnost našich regionů. Krize však poznamenala mnoho regionů a měst. Rozdíly stále existují a mnoho práce ještě zbývá. Tyto finanční prostředky musí být vynaloženy uvážlivě, aby zajistily co nejlepší výsledky, a to zejména v regionech a městech, kde jsou potřeby nejnaléhavější.

    Více informací naleznete na stránkách:

    Tisková zpráva

    EU Cohesion Policy – 6th Cohesion Report

  • Komisař Hahn vyzývá Evropany, aby se podíleli na utváření městské agendy EU

    (22/07/2014)

    Komisař pro regionální politiku Johannes Hahn se ptá občanů EU na jejich názory na městskou agendu EU – jak by měla agenda vypadat a jak ji prakticky provádět. Souběžně s formálním sdělením, které nedávno zveřejnila Komise, by Komisař rád viděl široké zapojení zúčastněných stran a obyvatel měst do veřejné konzultace. Tato výzva je odpovědí na čím dál častěji vyjadřované přání, aby se do navrhování politik EU více zapojovala města a aby Evropa řešila jejich problémy koherentnějším způsobem.

    Sdělení Komise nazvané Městská dimenze politik EU se věnuje situaci měst napříč EU, městským politikám členských států a dimenzi urbanizace ve světových souvislostech. Zdůrazňuje, že městská agenda EU by měla brát v potaz celkové cíle EU a současně doplňovat politiky členských států.

    Bez vyřešení problémů evropských měst, které sahají od znečištění přes chudobu, nezaměstnanost až po energetické problémy, nelze čelit výzvám, které Evropu provázejí, ani sledovat cíle, které jsme si vytyčili,“ řekl Johannes Hahn, Komisař odpovědný za regionální a městskou politiku. „Městská agenda EU musí ctít zásadu subsidiarity – avšak v případech, kdy lze politiky EU vylepšit posílením městské dimenze, bychom tak měli učinit. A stejně tak bychom měli evropským městům přiznat důležitější roli jakožto partnerům EU. Dnes spuštěná konzultace je stěžejním krokem k dosažení těchto cílů,“ zdůraznil Hahn.

    Další informace:

    Tisková zpráva - Memo

    Veřejná konzultace probíhá do 26. září 2014.

    Městská dimenze politik EU

    Twitter @EU_Regional @JHahnEU #eucities

  • Panorama č. 49 – Navazování partnerství

    (18/07/2014)

    Letní vydání časopisu Panorama nabízí aktuální informace ohledně schvalování dohod o partnerství a přináší podrobnosti o první schválené dohodě, kterou předložilo Dánsko. Nechybí ani rozhovor s vedoucími představiteli dánských řídicích orgánů. Ohlížíme se také za deseti lety rozšiřování EU a přinášíme přehled o tom, jaký pokrok zaznamenaly členské státy, které do Unie vstoupily od roku 2004, a jaký užitek jim přináší politika soudržnosti.

    V tomto čísle dále popisujeme důležité nové pokyny pro správu a nástroje určené k boji s podvody. Nahlížíme za oponu oslav 20. výročí vzniku Výboru regionů. Vyzdvihujeme práci Evropského námořního a rybářského fondu při podpoře pobřežních komunit a firem působících v těchto oblastech. V neposlední řadě zde pak najdete reportáž z letošního Světového fóra měst, které se konalo v Medellínu za účasti komisaře Hahna.

    Stejně jako v předešlých číslech přispívají naši čtenáři do debaty v sekci „Jak to vidíte vy“. Zástupci členských států, regionů a sdružení z celé Evropy zde sdílejí své názory na reformu, stejně jako naděje pro nadcházející období financování. V čísle samozřejmě najdete i obvyklý výběr aktuálních zpráv a informace o vybraných projektech z celé EU. Během srpna bude toto vydání časopisu Panorama zpřístupněno ve 23 jazykových mutacích.

    Panorama č. 49 – Navazování partnerství

  • Strategie EU pro Podunají: tématem letošního fóra je stimulace zeleného růstu podporujícího sociální začlenění

    (26/06/2014)

    Letošního setkání politických představitelů ze 14 členských zemí dunajského makroregionu se zástupci občanské společnosti a podniků, které proběhne ve Vídni ve dnech 26. a 27. června, se zúčastní i komisař EU pro regionální politiku Johannes Hahn. Toto výroční fórum, které se koná již potřetí, organizuje Evropská komise spolu s rakouskou vládou a městem Vídeň. Setkání zahájí rakouský ministr zahraničních věcí Sebastian Kurz a starosta a guvernér regionu hlavního města Michael Häupl.

    Ministři ze 14 podunajských zemí, zástupci občanské společnosti a podniků zde budou diskutovat o tom, jak nejlépe stimulovat rozvoj regionu. Motto této iniciativy zní „We grow together – Together we grow“ (v překladu „Rozvíjíme se společně, a proto se o společný rozvoj společně i zasazujeme"). V souvislosti s nedávným vydáním zprávy, v níž Komise vyzývá k posílení politického vedení v makroregionech EU, bude zvláštní pozornost věnována otázkám konkurenceschopnosti, sociálního začlenění a řádné správy věcí veřejných. Mezi další důležité body programu patří ekologizace Dunaje a obnova dunajské flotily.

    V návaznosti na doporučení uvedené kontrolní zprávy se bude paralelně s fórem konat setkání ministrů zahraničních věcí podunajských zemí, z něhož by měly vzejít návrhy konkrétních opatření na zajištění lepšího řízení strategie pro Podunají. Peter Friedrich, ministr Bádenska-Württemberska, kde se bude setkání konat příští rok, by měl fórum zpravit o situaci.

    Fórum se koná v době, kdy se přijímají dohody o partnerství pro evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020. Členské státy z tohoto regionu musí zajistit, aby se strategie pro Podunají stala pevnou součástí těchto investičních plánů a aby priority regionu nabyly v budoucích programech podoby konkrétních cílů.

    Podrobnější informace:

    Tisková zpráva

    Strategie Evropské unie pro Podunají

    3. výroční fórum strategie Evropské unie pro Podunají, Vídeň

    Zpráva o správě makroregionálních strategií (z května 2014)

    Hodnotící zpráva o přidané hodnotě makroregionálních strategií

    Sledujte nás na Twitteru: @EU_Regional @JHahnEU #EUSDR #Danube

  • Komise vyzdvihuje význam reforem v oblasti inovací k udržení hospodářského oživení

    (16/06/2014)

    Rozpočet EU na období 2014–2020 představuje rozhodující posun směrem k výzkumu a inovacím a dalším položkám podporujícím růst. Došlo k 30% reálnému navýšení rozpočtu pro Horizont 2020, což je nový program EU pro výzkum a inovace. Očekává se, že prostřednictvím nových evropských strukturálních a investičních fondů bude do oblasti výzkumu a inovací a malých a středních podniků investováno dalších 83 miliard EUR.

    Evropská komise dnes zdůraznila význam investic a reforem v oblasti výzkumu a inovací pro hospodářské oživení v Evropské unii a předložila návrhy, jejichž prostřednictvím členským státům EU napomůže zajistit maximální účinnost využití jejich rozpočtů ve vztahu k této oblasti v době, kdy se mnohé země stále vypořádávají s omezením veřejných výdajů. Navýšení investic v oblasti výzkumu a inovací je osvědčeným nástrojem růstu. Souběžné zlepšování účinnosti a kvality veřejných výdajů v oblasti výzkumu a inovací je zcela zásadní, má-li si Evropa zachovat své vedoucí postavení v řadě klíčových technologií či znalostních oblastí či takového postavení dosáhnout. Komise přislíbila, že členským státům poskytne svou podporu při prosazování reforem v oblasti výzkumu a inovací, které budou co nejvhodněji uzpůsobené jejich potřebám. Součástí je i podpora příslušných programových opatření, poskytování světově prvotřídních údajů a příkladů osvědčených postupů.

    Tisková zpráva

    MEMO

  • Mějte fotoaparát vždy po ruce – můžete vyhrát fotografické vybavení v ceně 1 000 eur a zájezd do Bruselu

    (12/06/2014)

    Letos v létě se koná třetí ročník foto soutěže „Evropa v mém regionu“, který si opět klade za cíl zvýšit obecné povědomí o projektech financovaných v rámci regionální politiky EU.

    Stejně jako v předchozích letech probíhá soutěž prostřednictvím stránky Evropské komise na Facebooku.Soutěž startuje 12. června a lhůta pro zasílání soutěžních příspěvků končí v pondělí 25. srpna 2014 (ve 12 hodin). Stovka snímků, které obdrží nejvíce hlasů, bude s padesáti dalšími příspěvky, které získají „divokou kartu“(tj. příspěvky, které nebyly zařazeny do první skupiny s nejvyšším počtem hlasů), bude předloženo porotě sestávající ze tří profesionálních fotografů. Ta vybere tři vítěze soutěže.Ceny v podobě zájezdu do Bruselu a 1 000 eur na nákup vybavení k digitálnímu fotoaparátu budou vítězům předány během OPEN DAYS v říjnu 2014.

    Chcete-li, aby váš příspěvek přitáhl více pozornosti a sdílelo jej více uživatelů, použijte při každém jeho sdílení na Facebooku či Twitteru oficiální hashtag soutěže: #EUmyRegion.

    Aplikace pro Facebook je dostupná pouze v angličtině.

  • Nové infolisty jednotlivých zemí s podrobnostmi o úspěších politiky soudržnosti a plánech do budoucna

    (21/05/2014)

    Na webových stránkách GŘ REGIO jsou k dispozici nové infolisty jednotlivých zemí. Přinášejí klíčové informace o plánech všech členských států pro období financování 2014–2020 a uvádějí také rozdělení prostředků přidělených v rámci financování politiky soudržnosti a přehled hlavních investičních priorit. Zároveň představují stručný a aktuální souhrn dosažených výsledků a zmiňují vybrané úspěšné projekty z období 2007–2013. 

    Všechny infolisty lze stáhnout ve formátu PDF z webových stránek GŘ REGIO. Všechny infolisty jsou k dispozici v angličtině i v úředních jazycích daných členských států.

    K dispozici je také všeobecný infolist ve všech jazycích, který formou otázek a odpovědí přináší informace ohledně reformy politiky soudržnosti v novém období. Vysvětluje základní principy politiky, přináší formuláře žádostí o financování a uvádí kontaktní informace pro zájemce o další informace.

  • Čtyři hranice, čtyři problémy, čtyři řešení – aneb jak vypadá úspěšná evropská územní spolupráce

    (16/05/2014)

    Evropská Komise pořádá setkání s cílem ukázat, jak regionální politika EU pomáhá občanům, kteří bydlí a pracují v příhraničních oblastech a kteří tvoří celou třetinu obyvatel EU, tím, že nalézá řešení v rámci Evropské územní spolupráce. V průběhu setkání budou zdůrazněny konkrétní problémy, se kterými se občané v těchto oblastech potýkají.

    Mezi lety 2007 a 2013 bylo v evropských regionech podpořeno více než 8 000 projektů Evropské územní spolupráce, a to jak v členských státech EU, tak i mimo ně. Většina těchto projektů se zaměřovala na 60 vnitřních hranic EU a na občany, kteří zde žijí. Ačkoli projekty disponovaly relativně malými rozpočty, přinesly mnoho konkrétních výsledků a odstranily překážky v bezpečnosti, dopravě, vzdělávání, energetice, zdravotnictví, odborné přípravě a vytváření pracovních míst.

    Ve dnech 19. a 20. května se uskuteční každoroční schůze řídících orgánů programů evropské územní spolupráce, které na tyto projekty dohlíží. Schůze se také budou účastnit lidé, již se podíleli na čtyřech vlajkových přeshraničních regionálních projektech a pro které byly projekty přínosné. Tito doktoři, policisté, řemeslníci a studenti, kteří pocházejí z různých částí EU a často dojíždějí nebo se jinak pohybují po EU, se setkají se zástupci hraničních regionů, včetně Sdružení evropských příhraničních regionů, a povypráví si o svých zkušenostech – jak jim přeshraniční projekty EU pomohly vypořádat se s problémy „odlivu mozků“, bezpečnosti, zdravotnictví, nezaměstnanosti a nedostatku kvalifikací.

    Tisková zpráva

    Program setkání, 19. květen

    Evropská územní spolupráce

    Příklady přeshraničních projektů

  • V době, kdy si EU připomíná 10. výročí svého historicky pátého rozšíření, podporuje její regionální politika nadále růst ve střední a východní Evropě

    (01/05/2014)

    1. května 2004 přivítala Evropská unie 10 nových členských států:Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.Šlo o historický krok, který naráz rozšířil celkový počet členských států unie z 15 na 25, výrazně zvýšil počet jejích obyvatel a udělal z ní největší světový obchodní blok.Zásadní význam měl nejen pro „nové země“, ale i pro celou EU z hlediska kulturní, sociální a ekonomické integrace, díky čemuž se zařadil mezi nejvýznamnější události nedávné historie.

    Během posledních deseti let profitovaly regionální ekonomiky nejnovějších členských států ve značné míře z politiky soudržnosti EU.Odhady hovoří o tom, že hrubý domácí produkt 12 nových členských států (včetně Bulharska a Rumunska, které vstoupily v roce 2007) poroste v průběhu realizace současných programů politiky soudržnosti (tj. mezi lety 2007 a 2016) zhruba o 1,5 % ročně.Vzhledem k dlouhodobému dopadu pozitivních ekonomických strukturálních změn to mezi lety 2007 až 2025 povede ke zvýšení HDP o 2,4 % ročně.

    Investice do těchto zemí v rámci politiky soudržnosti podpořily nové inovativní podnikání a vytvořily dobrá udržitelná pracovní místa pro budoucnost, přivedly širokopásmový internet do odlehlých oblastí, pomohly čelit odlivu mozků a vybudovat zásadně důležitá dopravní spojení, která zvyšují konkurenceschopnost regionů i států.

    Pro většinu těchto členských států navíc financování v rámci politiky soudržnosti představuje hlavní zdroj veřejných investic – v některých případech jeho podíl přesahuje 90 %.Celkově již bylo v rámci politiky soudržnosti EU do těchto členských států investováno 117,5 miliard eur.

    U příležitosti mimořádného výročí uspořádají zastoupení Evropské komise v jednotlivých členských státech společně s místními partnery řadu akcí a oslav:debaty, konference, speciální akce, výstavy, projevy uznání ve formě videí, fotosoutěže atd.

    Další informace:

    Zastoupení Evropské komise v členských státech

    Informační listy členských států o politice soudržnosti

    Investice v rámci politiky soudržnosti v členských státech, které vstoupily do EU po roce 2004

    Kypr

    Česká republika

    Estonsko

    Maďarsko

    Lotyšsko

    Litva

    Malta

    Polsko

    Slovensko

    Slovinsko

  • Dohody o partnerství a operační programy – aktuální stav

    (30/04/2014)

    Evropská komise v současnosti analyzuje oficiální dohody o partnerství (DoP), které obdržela od 28 členských států, a návrhy operačních programů politiky soudržnosti (OP) předložené 10 státy. Dohody a programy nastiňují investiční plány států v oblasti strukturálních a investičních fondů EU v programovém období 2014–2020.

    DoP a OP zatím poskytly tyto státy:

    • Polska: DOP 10/01, předloženo všech 22 OP
    • France: DoP 14/01, předložen 25 OP
    • Latvija: DoP 15/02, předložen 1 OP
    • Portugal: DoP 04/02, předložen všech 12 OP
    • Lietuva: DoP 04/01, předložen 1 OP
    • Slovensko: DoP 14/02
    • Suomi/Finland: DoP 17/02 předložen 1 OP
    • Deutschland: DoP 26/02, předloženy 6 OP
    • Eesti: DoP 28/02, předložen 1 OP
    • Danmark: DoP 04/03, předloženy oba OP
    • Magyarország: DoP 07/03
    • Nederland: DoP 10/03, předloženo všech 5 OP
    • România: DoP 01/04
    • Malta: DoP 01/04
    • България/Bulgaria: DoP 02/04
    • Slovenija: DoP 10/04
    • Sverige: DoP 17/04
    • Κύπρος: DoP 17/04
    • Ceská republika: DoP 17/04
    • Österreich: DoP 17/04
    • United Kingdom: DoP 17/04
    • Ελλάδα: DoP 17/04
    • Italia: DoP 22/04
    • España: DoP 22/04
    • Hrvatska: DoP 22/04
    • Éire/Ireland: DoP 22/04
    • Belgien/Belgique/België: DoP 23/04
    • Luxembourg: DoP 30/04

    Byl předložen také jeden OP Evropské územní spolupráce (mezi Nizozemskem a Německem).

    Komise zdůraznila nezbytnost strategického přístupu k využívání prostředků a také fakt, že kvalita je důležitější než rychlost.

    Komise bude dohody o partnerství nadále pečlivě analyzovat a členským státům zašle své vyjádření.

    K přijetí prvních dohod o partnerství a operačních programů by mělo dojít v průběhu května, další pak budou následovat na podzim.

  • 3. výroční fórum o strategii EU pro Podunají

    (30/04/2014)

    Evropská komise a město Vídeň organizují ve spolupráci s rakouským spolkovým ministrem pro Evropu, integraci a zahraniční věci 3. výroční fórum o strategii EU pro Podunají. Akce se uskuteční 26. a 27. června v budově radnice města Vídně. Očekává se, že se této hlavní události roku v Podunají zúčastní více než 700 účastníků z veřejného sektoru, občanské společnosti i podnikového sektoru.  

    Podívejte se na program akce, která se koná pod zastřešujícím názvem „Rosteme společně – společně rosteme – zmocněni k budování prosperujícího Podunají podporujícího začlenění“, a zaměří se na zlepšování hospodářské situace, sociální začleňování a řádnou správu.  

    Další informace:

  • Ochrana využití investic EU v Bulharsku: Evropská komise, vnitrostátní orgány a občanská společnost spojují síly

    (09/04/2014)

    Dnes se v Sofii koná seminář, jehož cílem je zlepšit řízení a zajistit bezpečné využívání prostředků ze strukturálních a investičních fondů EU (ESI).Akci pořádá Evropská komise společně s bulharskými orgány a bulharskou pobočkou přední aktivistické organizace Transparency International.Seminář představí prostředky a nástroje určené pro podporu správy fondů. Proběhne diskuse o konkrétních opatřeních pro vybudování administrativní kapacity a proškolení národních úředníků v zájmu úspěšné realizace investic z fondů. Přednášející se též zaměří na opatření pro předcházení podvodům a korupci, protože právě tyto jevy občany ochuzují o reálné přínosy investic EU.

    V nynějším období 2014–2020 bude v rámci politiky soudržnosti EU v bulharských regionech investováno 7,6 miliard EUR. Tato částka představuje téměř 70 % celkových národních veřejných investic. Pro dosažení maximálního možného dopadu investic je v novém finančním období kladen větší důraz na lepší řízení a kapacitu při řízení fondů. Nová pravidla přinášejí vůbec poprvé výslovný požadavek, aby národní orgány zavedly odpovídající opatření pro předcházení podvodům, jež budou odhalovat potenciální rizikové oblasti a rizika účinně eliminovat. To je velmi důležité, protože podle posledního průzkumu Eurobarometr a podle průzkumů Transparency International se většina bulharských respondentů (84 %) domnívá, že korupce je v jejich zemi velmi rozšířená.

    Seminář patří do série akcí, které organizuje Komise, aby pomohla členským státům EU využít fondy ESI v maximální možné míře. Zástupci institucí EU, bulharských orgánů a organizací občanské společnosti se podělí o zkušenosti a příklady doporučených postupů v oblasti poskytování pravomocí veřejné správě a zajištění bezpečného čerpání fondů.

    Tisková zpráva

    Seminář o opatřeních pro boj proti korupci a podvodům při využívání evropských strukturálních a investičních fondů

  • Panorama představuje reformovanou politiku soudržnosti 2014–2020

    (08/04/2014)

    Zimní číslo časopisu Panorama se věnuje reformované politice soudržnosti 2014–2020 a podrobně analyzuje, co bude pro všechny zúčastněné strany znamenat. Předseda Evropské komise Manuel Barroso v exkluzivním rozhovoru načrtává, jak reformovaná politika soudržnosti pomůže dosahovat růstu, vytvářet nová pracovní místa a plnit cíle strategie Evropa 2020.

    Naši čtenáři k debatě přispějí v rozšířené sekci „Jak to vidíte vy“. Zástupci členských států, regionů a sdružení z celé Evropy zde sdílejí své názory na reformu, stejně jako naděje pro nadcházející období financování.

    Dále v tomto čísle přinášíme shrnutí hlavních bodů reformy a tematických priorit, popisujeme proces schvalování rozpočtu z pohledu Evropského parlamentu, poskytujeme informace o tom, jak žádat o financování, a přezkoumáváme komunikační strategie a závazky. V čísle samozřejmě najdete i obvyklý výběr aktuálních zpráv a informace o vybraných projektech z celé EU.

  • Evropa lépe inovuje, ale rozdíly mezi regiony jsou stále výrazné

    (04/03/2014)

    Evropa smazává náskok Spojených států a Japonska v inovacích, avšak rozdíly mezi členskými státy EU jsou stále velké a vyrovnávají se jen pomalu. Na úrovni regionů se odstupy zvětšují – inovační výkonnost se zhoršila v téměř pětině regionů EU. To jsou hlavní výsledky Evropskou komisí vydaného Srovnávacího přehledu Unie inovací 2014 a Srovnávacího přehledu inovací v regionech 2014. Úhrnný žebříček států EU zůstává poměrně stabilní: v čele je Švédsko, po něm následuje Dánsko, Německo a Finsko. Tyto čtyři země investují do výzkumu a inovací nejvíce. V posledních letech se nejvýrazněji zlepšily Portugalsko, Estonsko a Lotyšsko. Hybnými silami celkového pokroku byly otevřenost a přitažlivost výzkumného systému EU, jakož i spolupráce podniků při inovacích a obchodní uplatnění znalostí, měřeno příjmy z licencí a patentů ze zahraničí. Růst veřejných výdajů na výzkum a vývoj byl však negován poklesem investic rizikového kapitálu a investic podniků do inovací mimo výzkum a vývoj.

     

    Press Release

    Memo

    Full report of the Innovation Union Scoreboard 2014

    Full report of the Regional Innovation Scoreboard 2014

  • Utváření městské agendy EU pro města zítřka

    (14/02/2014)

    Dát evropským městům větší slovo a posunout městskou agendu na přední místo v politice EU, to bude klíčovým cílem fóra s názvem CiTIEs: Města zítřka: investice do Evropy, které se uskuteční ve dnech 17. a 18. února v Bruselu.

    Evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn sezval významné aktéry z oblasti městské politiky s cílem vytyčit směr pro novou městskou agendu EU. Ve městech žijí více než dvě třetiny Evropanů, a proto má toto setkání za úkol prozkoumat způsoby zvýšení významu měst v rámci utváření evropské politiky, aby se lépe porozumělo tomu, co města potřebují, a lépe se koordinovaly jednotlivé politiky. Záměrem je zdůraznit klíčovou roli, kterou mohou města sehrát při dosahování globálnějších evropských cílů, jako je řešení otázek změny klimatu, nezaměstnanosti a sociálního vyloučení.

    Diskuse budou vycházet z dokumentu o klíčových otázkách, který připravila Evropská komise. Proběhne řada akcí za účasti klíčových aktérů, včetně odborníků na urbanistické otázky, městských sdružení, místních orgánů i zástupců z národních ministerstev. Očekává se, že primátoři 16 hlavních měst EU, kteří se fóra účastní, podpoří výzvy členských států na vypracování koherentnější městské agendy EU.

    Více informací:

  • Soutěž o ocenění Evropský podnikatelsky zaměřený region 2015 zahájena

    (03/02/2014)

    Výbor regionů zahájil soutěž Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER) 2015, která oceňuje města a regiony s nejperspektivnější vizí v Evropě. Žádosti se přijímají do 31. března 2014. Pátý ročník této soutěže otevřel pan Luc Van den Brande, (BE/ELS), předseda styčného úřadu Vlámsko-Evropa, během setkání evropských malých a středních podniků ve Vilniusu. 

    Ocenění EER identifikuje a odměňuje regiony vyznačující se výjimečnou, podnikatelskou vizí realizovanou v podobě konkrétních a měřitelných opatření, jež přispívají k provádění iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu a optimálně využívají veřejných finančních prostředků bez ohledu na velikost, bohatství a pravomoci těchto regionů. Regionům s nejpřesvědčivější strategií bude uděleno označení „podnikatelsky zaměřený region roku“. Cílem této iniciativy je vytvořit a propagovat dynamické, ekologicky a podnikatelsky zaměřené regiony v celé Evropě. 

    „Malé a střední podniky jsou hnací silou hospodářské obnovy Evropy.“ Celostátní, regionální a místní orgány musí spojit síly, aby zajistily správné podmínky pro rozvoj podniků. Iniciativa EER vyznamenává evropské regiony, jež aktivně vytvářejí prostředí, v němž mohou podniky vzkvétat. „Pokud jste připraveni rozvíjet podnikatelský potenciál svého regionu, neváhejte a přihlaste se do dalšího ročníku EER (2015),“ uvedl pan Van den Brande. 

    Oceněná regionální strategie bude v průběhu příštích dvou let posuzována a o nejdůležitějších výsledcích a úspěších budou prostřednictvím sítě EER informovány místní a regionální orgány, které o nich také budou diskutovat. 

    Lhůta pro podání přihlášek vyprší 31. března 2014. Přihláška a přehled základních údajů o tomto ocenění jsou spolu s dalšími informacemi k dispozici na internetových stránkách EER: www.cor.europa.eu/eer.  Pro další informace se obraťte na adresu eer-cdr@cor.europa.eu.

  • Jeden bilion EUR investic do budoucnosti Evropy – rozpočtový rámec EU na období 2014–2020

    (19/11/2013)

    Evropský parlament dnes odhlasoval víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020. Jeho souhlasem se otevřela cesta k definitivnímu schválení rámce Radou v příštích týdnech. Dva a půl roku intenzivního vyjednávání, které začalo předložením návrhů Komise dne 29. června 2011, se uzavírá.

    Víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020 Evropské unii umožní investovat až 960 miliard EUR v prostředcích na závazky (1,00 % HND EU) a 908,4 miliardy EUR v prostředcích na platby (0,95 % HND EU). Mimo stropy víceletého finančního rámce jsou umístěny nástroje pro nepředvídané okolnosti (např. rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity a nástroj pružnosti) a Evropský rozvojový fond. Pokud budou aktivovány v plném rozsahu, představují dalších 36,8 miliardy EUR (tj. 0,04 % HND EU). Rozpočtový rámec EU na období 2014–2020 stanoví výdajové priority, jež se v souladu se strategií Evropa 2020 soustředí na udržitelný růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Například v okruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) se financování oproti stávajícímu rámci zvyšuje z 91,5 miliardy EUR (9,2 % rozpočtu) na 125,6 miliardy EUR (13,1 % rozpočtu)

    Reformovaná politika soudržnosti umožní investovat celkem až 366,8 miliardy EUR<sup">1 do evropských regionů, měst a reálné ekonomiky. Bude představovat hlavní investiční nástroj EU k dosažení cílů strategie Evropa 2020, mezi něž patří nastartování růstu, tvorba pracovních míst, boj proti změně klimatu, řešení energetické závislosti, omezení chudoby a sociálního vyloučení. Důležité bude v tomto směru zacílení Evropského fondu pro regionální rozvoj, který se bude soustředit na klíčové priority, jako je podpora malých a středních podniků, kde by se během sedmi následujících let měly dostupné prostředky zdvojnásobit ze 70 na 140 miliard EUR. Patrná bude výraznější orientace na výsledky a v rámci všech evropských strukturálních a investičních fondů se uplatní nová výkonnostní rezerva, jež by měla fungovat jako pobídka k provádění kvalitních projektů. V neposlední řadě je třeba zmínit, že efektivita v oblasti politiky soudržnosti, rozvoje venkova a rybářského fondu bude propojena rovněž se správou ekonomických záležitostí s cílem zajistit dodržování doporučení EU v rámci evropského semestru ze strany členských států.

    Infographic : A reformed Cohesion Policy for Europe : the main investment policy for growth and jobs

    Větší růst a více pracovních míst díky novému zaměření politiky soudržnosti EU: reforma v 10 bodech

    Tisková zpráva

  • Větší růst a více pracovních míst díky novému zaměření politiky soudržnosti EU: reforma v 10 bodech

    (19/11/2013)

    Podle rozpočtu EU na roky 2014–2020 se v rámci politiky soudržnosti investuje 325 miliard EUR do evropských členských států, jejich regionů a měst, aby se dosáhlo celoevropských cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti, a investice budou směřovat také do hledání řešení změny klimatu, energetické závislosti a sociálního vyloučení. Když se připočítají příspěvky členských států a pákový efekt finančních nástrojů, bude celková částka pravděpodobně vyšší než 500 miliard EUR. Reforma politiky soudržnosti zajistí, aby tyto investice, přizpůsobené potřebám jednotlivých regionů a měst, měly maximální účinek. Zásadní prvky této reformy jsou:

    1. Investice do všech regionů EU a přizpůsobení výše podpory a příspěvků jednotlivých zemí (míry spolufinancování) úrovni jejich rozvoje:

    méně rozvinuté regiony (HDP nižší než 75 % průměru EU-27)

    přechodové regiony (HDP v rozmezí 75–90 % průměru EU-27)

    více rozvinuté regiony (HDP vyšší než 90 % průměru EU-27)

    2. Zaměření zdrojů na zásadní růstová odvětví: Investice z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) se soustředí na čtyři priority: inovace a výzkum, Digitální agenda, podpora pro malé a střední podniky a nízkouhlíkové hospodářství, a sice podle jednotlivých kategorií regionů (méně rozvinuté: 50 %, přechodové: 60 % a více rozvinuté: 80 %). Na tato odvětví bude vyčleněno asi 100 miliard EUR, z nichž nejméně 23 miliard EUR bude určeno na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství (energetickou účinnost a obnovitelné energie). S tím souvisí oddělené povinnosti pro vyčlenění zdrojů z EFRR (pro méně rozvinuté regiony: 12 %, přechodové: 15 % a více rozvinuté: 20 %).

    Přibližně 66 miliard EUR bude prostřednictvím Fondu soudržnosti určeno na prioritních transevropská dopravní spojení a důležité environmentální projekty v oblasti infrastruktury.

    Díky Evropskému sociálnímu fondu (ESF) bude politika soudržnosti významně přispívat k plnění priorit EU v oblasti zaměstnanosti, například prostřednictvím odborné přípravy a celoživotního učení, vzdělávání a sociálního začleňování (nejméně 20 % z ESF bude muset být v každém členském státě použito na podporu tohoto cíle). Příděl z ESF, který podléhá předem určené minimální částce, se určí podle potřeb každého členského státu a celkem bude činit nejméně 70 miliard EUR. Nová Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí propojená s ESF a dotovaná nejméně 6 miliardami EUR podpoří zavádění záruky pro mladé lidi.

    3. Stanovení jasných, transparentních, měřitelných a odpovědných cílů orientovaných na výsledky: Jednotlivé země a regiony budou muset předem oznámit, jakých cílů chtějí s dostupnými zdroji dosáhnout, a přesně určit, jak budou měřit pokrok při jejich naplňování. Tak bude možné pravidelně sledovat, jak jsou finanční prostředky používány, a vést o tom diskuse. Ke konci období pak bude možné uvolnit dodatečné prostředky pro programy s lepšími výsledky (prostřednictvím tzv. „výkonnostní rezervy“).

    4. Zavedení určitých podmínek před uvolněním prostředků, aby investice byly účinnější. Nezbytné předpoklady jsou například strategie „inteligentní specializace“ pro rozpoznání specifických předností a potenciálu, reformy příznivé pro podnikání, dopravní strategie, opatření ke zlepšení systémů zadávání veřejných zakázek, dodržování zákonů v oblasti životního prostředí, strategie pro boj s nezaměstnaností mladých lidí, předčasné ukončování školní docházky nebo na podporu rovnosti žen a mužů a pro boj proti diskriminaci.

    5. Zavedení společné strategie pro větší koordinaci a omezení přesahů: Společný strategický rámec poskytuje základ pro lepší koordinaci mezi evropskými strukturálními a investičními fondy (tři fondy v rámci politiky soudržnosti: EFRR, Fond soudržnosti a ESF a dále Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond). Tím se rovněž zajistí lepší vazba na další nástroje EU, jako je program Horizont 2020, nástroj pro propojení Evropy nebo program pro zaměstnanost a sociální inovace.

    6. Omezení byrokracie a jednodušší využívání investic EU prostřednictvím společného souboru pravidel pro všechny evropské strukturální a investiční fondy, jednodušších účetních pravidel, cílenějších požadavků na podávání zpráv a širšího využití digitálních technologií („e-soudržnost“).

    7. Posílení městského rozměru této politiky vyčleněním minimální částky z EFRR, která má být vynaložena na integrované projekty ve městech nad rámec dalších výdajů v městských oblastech.

    8. Posílení přeshraniční spolupráce a usnadnění tvorby přeshraničních projektů. Rovněž zajištění podpory pro strategie pro makroregiony, jako je Dunaj a Baltské moře, v rámci celostátních a regionálních programů.

    9. Lepší propojení politiky soudržnosti se širší správou ekonomických záležitostí v EU: Programy budou muset být v souladu s národními programy reforem a měly by se zabývat důležitými reformami označenými v doporučeních pro jednotlivé země v evropském semestru. V případě potřeby může Komise požádat členské státy – podle tzv. zásady „makroekonomické podmíněnosti“ –, aby změnily své programy za účelem podpory zásadních strukturálních reforem. V případě, že ekonomická doporučení budou opakovaně a závažným způsobem porušována, může Komise v krajním případě pozastavit poskytování prostředků.

    10. Podpora zvýšeného využívání finančních nástrojů, aby malé a střední podniky získaly více podpory a lepší přístup k úvěrům: Půjčky, záruky a vlastní kapitál / rizikový kapitál budou podporovány z prostředků EU pomocí společných pravidel, rozšířením možností jejich použití a poskytováním pobídek (např. vyšší míry spolufinancování). Pokud se bude klást větší důraz na úvěry než na granty, měla by se zlepšit kvalita projektů a snížit motivace pro závislost na dotacích.

  • Inovace pro růst: komisař Hahn vyzývá regiony EU k akci

    (08/11/2013)

    Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku, dnes zdůraznil, že je nutné zlepšit konkurenceschopnost evropských regionů, a sice prostřednictvím investic ze strany EU a cíleného plánování. Ve svém dnešním projevu na konferenci v Bruselu s názvem „Regiony jako motory nového růstu díky inteligentní specializaci“ komisař Hahn naléhavě vyzývá regiony, aby si určily své největší přednosti, soustředily na ně zdroje, a posílily tak svou konkurenční výhodu. Tato akce na vysoké úrovni, kterou uspořádalo Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku spolu s regionem Flandry, mapuje, jak si v jednotlivých evropských zemích a regionech vedou tzv. strategie „inteligentní specializace“. Ty jsou totiž zásadním prvkem nové politiky soudržnosti EU a rovněž předpokladem pro využívání investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

    Tato diskuse přichází v kritickém momentě, jelikož návrhy nové politiky soudržnosti na období 2014–2020 se již nacházejí ve své konečné fázi. Klíčem k nové reformované politice je zavedení podmínek, které je třeba splnit ještě před uvolněním finančních prostředků. Jednou z nich je vytvoření jasné a pečlivě vypracované „strategie inteligentní specializace“ pro výzkum a inovace, podle níž by se měl řídit způsob využívání investic během příštích sedmi let a která by měla zajistit plnění jednoznačných cílů přímo v jednotlivých regionech.

    Hlavní projev na této konferenci přednese předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Kromě komisaře Hahna vystoupí i Danuta Hübnerová, předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro regionální rozvoj, a Kris Peeters, předseda vlámské vlády. Cílem tohoto shromáždění je oslovit především tvůrce politik, výzkumné pracovníky a průmyslová odvětví v oblasti výzkumu, inovací a regionálního rozvoje, aby se prozkoumaly možnosti přeshraniční spolupráce a součinnosti mezi stávajícími strategiemi.

    Videos on Smart Specialisation

    The Kingdom of Smart
    The Kingdom of Smart
    Technological advancement in Flanders' health care system through Smart Specialisation
    Technological advancement in Flanders' health care system through Smart Specialisation
    Smart Specialisation for the shoe business in the Marche Region
    Smart Specialisation for the shoe business in the Marche Region
    Smart Specialisation in Poland takes off for the future through the Flaris project
    Smart Specialisation in Poland takes off for the future through the Flaris project
    Smart Specialisation: PLOCAN Oceanic Research Centre on the Canary Islands
    Smart Specialisation: PLOCAN Oceanic Research Centre on the Canary Islands

    Tisková zpráva

    Další informace

  • Setkání komisaře pro regionální politiku Hahna se zeměmi Podunají v Bukurešti – efektivní vynakládání financí a dobré vedení jako hlavní body programu

    (25/10/2013)

    Tohtoročné Dunajské fórum sa uskutoční za účasti 14 krajín európskeho podunajského „makroregiónu“ v pondelok 28. októbra v Bukurešti. Fórum sa koná pod záštitou komisára pre regionálnu politiku Johannesa Hahna a rumunského premiéra Victora Pontu a bude sa na ňom hovoriť o posilnení vplyvu stratégie EÚ pre podunajskú oblasť pri riešení najpálčivejších problémov tohto regiónu, ako sú energetická bezpečnosť a znečistenie, kriminalita, chýbajúce dopravné spojenia, nedostatočná konkurencieschopnosť a únik mozgov.

    S komisárom Hahnom sa stretnú ministri zahraničných vecí a regionálneho rozvoja, aby posúdili aktuálne výsledky a výzvy, zhodnotili doterajší pokrok a prediskutovali budúce vykonávanie stratégie pre podunajskú oblasť.

    Stretnutie sa koná po tom, čo členské štáty EÚ nedávno vyjadrili podporu hodnotiacej správe Európskej komisie o pridanej hodnote makroregionálnych stratégií. V tejto správe sa pozitívne hodnotí makroregionálny prístup, pričom sa v nej zdôrazňuje význam stoviek nových projektov, spoločných iniciatív a dôležitých sietí, prostredníctvom ktorých riešia členské i nečlenské krajiny EÚ spoločné problémy. Zároveň sa v nej však jednotlivým vládam pripomína potreba väčšej politickej angažovanosti a kvalitnejšieho vedenia, ako aj nutnosť postaviť túto stratégiu na prvé miesto vo všetkých dôležitých politických oblastiach.

    Ďalšie informácie:

    Twitter: @EU_Regional @JHahnEU #EUSDR #Danube

     

  • Druhý ročník Evropské ceny v oblasti sociálních inovací

    (24/10/2013)

    Máte nějaký zajímavý nápad, který by mohl pomoci v boji proti vysoké nezaměstnanosti? Víte, jak zlepšit pracovní podmínky osob, které – ať už kvůli pohlaví, věku, sociálnímu postavení nebo zdravotnímu postižení – vykonávají málo placenou práci? Chtěli byste pomoci zlepšit perspektivu 27 milionů Evropanů, kteří jsou v současnosti bez práce? Zúčastněte se druhého ročníku soutěže o cenu za sociální inovace!

    Soutěž, která byla uspořádána na památku Dioga Vasconcelose, umožňuje Evropanům, aby přihlásily svá inovativní řešení zaměřená na snížení nezaměstnanosti a jejích destruktivních účinků na hospodářství a společnost, a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti. Sociální inovace nejsou jen žádoucí, jsou nezbytné.

    Nevadí, že jste pro svůj nápad zatím nenašli investora. V rámci naší Akademie sociálních inovací vám můžeme pomoci váš projekt nastartovat. Autoři vítězného projektu získají finanční podporu ve výši 30000 eur.

    A to není všechno. Výherci prvního ročníku vzkazují, že soutěž jim umožnila realizovat perspektivní nápad, ostatní jejich projekty začali brát vážně a v neposlední řadě tak mohli výsledným řešením vzešlým z projektu oslovit více lidí.

    Druhý ročník Evropské ceny v oblasti sociálních inovací

  • OPEN DAYS: Evropské regiony a města směřují k roku 2020 a investují do hospodářského růstu

    (04/10/2013)

    Více než 5 500 zástupců regionů a měst z celé Evropy si vymění názory na to, jak lze využít novou generaci investic v rámci regionální politiky EU k tomu, aby se Evropa znovu dostala na cestu k růstu, vytvářela pracovní místa a zvyšovala svou konkurenceschopnost.

    Jedenáctý ročník „OPEN DAYS – Evropského týdne regionů a měst“ se uskuteční v Bruselu ve dnech 7.–10. října. Tato čtyřdenní akce, největší svého druhu, svede dohromady tvůrce politiky, politické činitele a odborníky, aby projednali hlavní problémy, s nimiž se dnes regionální politika EU setkává. Načasování je případné – akce se koná v době, kdy se dokončují přípravy zásadních reforem politiky a plánování programů na období 2014–2020 se nachází v kritické fázi. Hostiteli akce jsou evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn a předseda Výboru regionů Ramón Luis Valcárcel; zahájení se ujme předseda Evropské komise José Manuel Barroso. V rámci úvodního zasedání se uskuteční panelová diskuse, jejímž tématem bude zásadní význam regionální politiky EU jakožto hnací síly pro oživení evropského hospodářství a růstu.

    Komisař Hahn k chystanému setkání uvedl: „Na letošních OPEN DAYS zahájíme diskusi o tom, jakým způsobem budeme investovat a plánovat své prostředky v příštích sedmi letech. OPEN DAYS 2013 se konají v okamžiku, který má pro regionální politiku EU rozhodující význam. Jednání o reformě politiky jsou v závěrečné fázi a regiony úzce spolupracují s útvary Komise, aby byly připraveny předložit své strategie pro další generaci programů. Nově zreformovaná politika dává regionům opravdovou šanci investovat do budoucího růstu a prosperity. Jde především o zaměření investičních priorit, ale politika zároveň staví na silných stránkách jednotlivých měst a regionů. Těším se na diskusi o tom, jak může regionální politika přispět k přeměně našich regionů a měst, zlepšit jejich konkurenceschopnost a pomoci při generování růstu a pracovních míst.“

    Předseda Výboru regionů Valcárcel dodal: „Zreformovaná politika soudržnosti se rozjíždí a čekáme, že co nejdříve přinese účinné nástroje na podporu oživení ekonomiky a zvýšení zaměstnanosti. Regiony a místní orgány závodí s časem, aby se s prováděním investičních plánů na období 2014–2020 mohlo začít během příštího roku. Výbor regionů je připraven pomoci regionům tento závod vyhrát a zajistit nejvyšší kvalitu projektů a strategií. Z tohoto pohledu jsou OPEN DAYS 2013 jedinečnou příležitostí k tomu, aby se hlavní aktéři regionální politiky seznámili s novými nástroji a pravidly a podělili se o nejlepší nápady, jak regionům přinést hospodářský růst.“

     

    Heslo letošních OPEN DAYS zní: „Evropské regiony a města směřují k roku 2020“. Celkem 100 praktických seminářů se zaměří na tato témata:

    • Zvládnutí změn v období 2014–2020: inovační přístupy ke splnění budoucích investičních priorit, (např. integrované územní investice, společné akční plány, otázky řízení, finanční nástroje atd.).
    • Součinnost a spolupráce: mezi politikami na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni a kombinace různých zdrojů financování. Diskutovat se bude o různých možnostech spolupráce, např. o makroregionálních strategiích, nebo o spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a městskými správami a odbornými institucemi.
    • Úkoly a řešení: problémy, které mají evropské regionální a městské oblasti společné, se budou posuzovat ve světle praktických návrhů řešení, půjde například o přístup malých a středních podniků k úvěrům a světovým trhům, nezaměstnanost mládeže, demografické problémy, odpady, hospodaření s vodou, zvládání přírodních katastrof, dopravní zácpy, znečištění nebo vysokou spotřebu energie.

    Výběr z hlavních bodů programu

    Dne 7. října v 13:30 v budově Výboru regionů budou předseda Valcárcel s komisařem Hahnem pořádat kulatý stůl za přítomností novinářů.

    Celkem 19 finalistů, kteří ve čtyřech kategoriích soutěží o ceny RegioStars 2014 bude představeno během celodenního semináře v budově Charlemagne v Bruselu.

    Prezentace na téma „Kvalita života v evropských městech“ – hlavní výsledky průzkumu, v jehož rámci 41 000 občanů ze 79 měst vyjádřilo svůj názor na život ve městech: úterý 8. října, 16:30–17:15, budova Berlaymont, místnost Schuman.

    100 EUrbánních řešení“, výstava, kterou zahájí komisař Hahn a ministerský předseda regionu hlavního města Brusel Rudi Vervoort: úterý 8. října v 17:00 na náměstí Jean Rey v Bruselu; dále je připraveno několik akcí určených k navázání kontaktů, které proběhnou večer 8. října na 12 místech v rámci výstavy.

    Vítěze fotografické soutěže „Evropa v mém regionu“ z Řecka, Maďarska a Malty s jejich cenami představí komisař Hahn ve středu 9. října v 11:15 v budově Charlemagne.

    Novinkou letošních OPEN DAYS je tzv. Master Class pro 77 vybraných studentů doktorandského studia a začínajících výzkumných pracovníků, kteří se zabývají regionální a městskou politikou.

    Kromě seminářů v Bruselu se až do prosince 2013 uskuteční více než 300 akcí pod heslem „Evropa v mém regionu/městě“.

    Více informací:

    @EU_Regional / @EU_CoR / @JHahnEU: #euopendays – všechny fotografie na Flickru

    OPEN DAYS – European week of regions and cities

    Program pro média

    Partnerské regiony podle zemí

  • Fond solidarity EU: Komise podniká kroky na pomoc Německu, Rakousku, České republice a Rumunsku po povodních a suchu

    (03/10/2013)

    Komisař EU pro regionální politiku, Johannes Hahn, dnes představil návrh Evropské komise, podle kterého se přidělí Německu více než 360 milionů eur v návaznosti na závažnou jarní povodeň v květnu a červnu tohoto roku. Sousední země, Česká republika a Rakousko, které v přímém důsledku povodně utrpěly menší škody, dostanou přiděleno 15,9 milionu eur (ČR) a 21,6 milionu eur (Rakousko). Rumunsko navíc obdrží více než 2,4 milionu eur určených na škody způsobené suchem a lesními požáry v létě 2012.

    Tuto podporu z evropského fondu solidarity ještě musí schválit Evropský parlament a Rada. V případě jejího schválení přispěje tato podpora na mimořádné náklady vynaložené veřejnoprávními orgány v těchto čtyřech členských státech v důsledku katastrof. Uvedená podpora zejména pomůže obnovit základní infrastrukturu a služby poškozené mimořádnou událostí. Dále může být použita na financování záchranných akcí a také na pokrytí některých nákladů na vyčištění oblastí postižených katastrofou, včetně přírodních oblastí.

    Komisař Hahn, který má fond pod dohledem a jenž dnešní návrh podepsal, k tomu řekl: „Toto rozhodnutí ukazuje, jak může EU pomoci svým zemím a regionům zasaženým přírodními katastrofami postavit se zase na vlastní nohy. Evropský fond solidarity je tu od toho, aby tyto země podpořil v momentě, kdy to nejvíce potřebují, aby obnovily svou ekonomickou stabilitu po přírodních katastrofách. Navržená finanční částka pomůže Německu, Rakousku, České republice a Rumunsku, aby občanům v postižených regionech zajistily návrat k běžným životním podmínkám.“

    Vyjádřil se i Komisař Janusz Lewandowski, který odpovídá za finanční plánování a rozpočet: „V červenci jsem lidem v oblastech postižených povodněmi slíbil, že pomoc z rozpočtu EU jim bude poskytnuta co nejrychleji a nejúčinnějším způsobem. Dnes EU slib plní: navrhuji upravit rozpočet EU na rok 2013 tak, aby z něj mohla být pomoc uvolněna, a udělám vše pro to, aby členské státy a Evropský parlament návrh rychle schválily."

    V květnu a červnu 2013 byla značná část střední Evropy zasažena extrémními záplavami: poškozeny byly domy, infrastruktura a služby. Ačkoli byly letošní povodně horší a rozsáhlejší než povodně 2002, celková škoda byla nižší než před jedenácti lety, zejména v Rakousku a České republice. Je tomu tak částečně díky účinné protipovodňové ochraně a opatřením ke kontrole rizika, která se zaváděla od roku 2002. Do budoucna je ale nutné vyvinout ještě další úsilí.

    V průběhu léta 2012 zasáhly velké části Rumunska extrémně vysoké teploty, jež měly za následek sucha. Následovaly velká neúroda, mnohé lesní požáry a požáry porostů a lidé čelili výraznému nedostatku vody.

    Tisková zpráva

  • 47. vydání časopisu Panorama je již k dispozici

    (20/09/2013)

    Na webu je již k dispozici podzimní vydání časopisu Panorama.

    Ústředním textem je tematický článek popisující vedoucí úlohu regionů EU v oblasti ekoinovací.Strukturální a investiční fondy EU podporují inteligentní a udržitelný růst prostřednictvím zelených, energeticky úsporných projektů, jejichž profily článek přináší.Toto číslo obsahuje také řadu článků, které se věnují některým hlavním workshopům a seminářům konaným v rámci letošní akce OPEN DAYS, ať již jde o semináře řady Master Class v rámci Univerzity OPEN DAYS, nebo vztahy mezi EU a Čínou či Japonskem.

    V dalších částech tohoto čísla najdete přehled makroregionálních strategií, které pomáhají koordinovat projekty v oblasti Podunají či Baltského moře, aktuální informace týkající se práce strukturálních fondů EU v rámci pomoci po živelních pohromách, případně vysvětlení procesu hodnocení ex post pro období 2007–2013.V čísle ovšem najdete i obvyklý výběr aktuálních zpráv a informace o vybraných projektech z celé EU.

  • Společné hranice nás sbližují: oslava evropské územní spolupráce

    (18/09/2013)

    Význam regionální politiky EU a jejích přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních projektů a programů pro komunity, regiony a členské státy EU je tento týden v centru pozornosti. Informační kampaň, která předchází dni evropské spolupráce 21. září, přichází v důležitý okamžik.

    Evropská územní spolupráce je relativně malou součástí regionální politiky EU. Jestliže však Evropský parlament a Rada schválí dohodu o financování regionální politiky v období 2014–2020, zvýší se její rozpočet na 8,9 miliardy EUR. Po změně regionální politiky, jejíž reforma se nachází v závěrečných fázích jednání, se programy evropské územní spolupráce více zaměří na investice vytvářející správné podmínky růstu.

    Dne 19. září od 14:00 do 15:00 hodin bude komisař Hahn diskutovat o přeshraničním významu evropské regionální politiky na Twitteru. Otázky lze již tweetovat s tagy #EUChat a #ecday na @JHahnEU.

    Tisková zpráva

  • Politika soudržnosti 2014–2020: Investiční rozpočty pro členské státy

    (23/08/2013)

    Rozdělení finančních prostředků na politiku soudržnosti podle členských států na období 2014–2020 odráží stav vyjednávání k červenci 2013. Čísla se ještě mohou lišit od hodnot, které budou obsaženy v konečné smlouvě mezi Radou a Parlamentem.

    Politika soudržnosti 2014–2020 představuje přibližně jednu třetinu rozpočtu EU. Tato skutečnost posiluje její úlohu coby hlavní investiční politiky Unie pro dosažení růstu, vytváření pracovních míst a realizaci politik EU. Pro každou zemi spolupracuje Komise při definování priorit pro investice na následující finanční období s národními a místními orgány. Tím se snaží zajistit, že budou mít investice maximální přínos pro konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst, a posílit tematickou koncentraci a zaměření na výsledky reformované politiky.

  • Panorama vítá Chorvatsko

    (21/08/2013)

    Na webu je již k dispozici vydání časopisu Panorama na léto 2013 ve 22 jazykových. Jeho ústředním bodem je šestistránkový článek o vstupu Chorvatska do EU, který přináší přehled přístupového procesu, stručné představení hlavních hospodářských odvětví Chorvatska, příklady úspěšných projektů a rozhovor s Brankem Grčićem, místopředsedou chorvatské vlády a ministrem pro místní rozvoj a fondy EU.

    V dalším důležitém článku nahlížíme do procesu společné kontroly (Evropské komise a státních orgánů), jehož cílem je zajistit náležité využití prostředků v rámci politiky soudržnosti. Naleznete zde také přehled obsahu nedávno zveřejněné strategické zprávy o politice soudržnosti, pozvánku na říjnové DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ a článek věnovaný kontrole předpisů o státní podpoře.

  • Byli vybráni finalisté soutěže RegioStars 2014, která oceňuje nejlepší projekty regionální politiky

    (06/08/2013)

    Dnes byli v Bruselu zveřejněni finalisté soutěže RegioStars 2014, která odměňuje nejinspirativnější a nejinovativnější evropské regionální projekty. Z 80 projektů částečně financovaných z regionálních fondů EU vybrala porota 19 finalistů. Projekty se hodnotily podle čtyř klíčových kritérií: inovace, dopad, udržitelnost a partnerství.

    Finalisté soutěže pocházejí z regionů a měst v 17 členských státech: Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.

    finalisté představí své projekty porotě soutěže, v jejímž čele bude bývalý předseda Výboru regionů Luc Van den Brande, dne 8. října při příležitosti 11. ročníku Evropského týdne regionů a měst - OPEN DAYS 2013. Vítěze vyhlásí komisař Hahn během slavnostního předání cen, které se bude konat 31. března 2014 v Bruselu.

    Soutěžní kategorie odpovídají prioritám programu pro růst strategie Evropa 2020:

    • Inteligentní růst — inovace malých a středních podniků: podpora konkurenceschopnosti a růstu malých a středních podniků

    • Udržitelný růst — zelený růst a pracovní místa prostřednictvím biohospodářství: udržitelné investice v odvětví biohospodářství

    • Růst podporující začlenění — vytváření pracovních míst pro mladé generace: podpora boje s nezaměstnaností mladých lidí

    • CityStar — investiční projekty v oblasti udržitelné městské veřejné dopravy: podpora strategií, jež pomohou řešit problémy s dopravou v našich městech

    V rámci předchozího ročníku soutěže RegioStars 2013 byly oceněny stěžejní projekty v Portu (Portugalsko), severozápadní Anglii (Spojené království), ve Warmińsko-Mazurském vojvodství (Polsko), Berlíně (Německo) a v Litvě. Kategorie se zaměřily na výzkum a vývoj, účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích, sociální inovace, udržitelný rozvoj měst a používání videonahrávek na podporu regionální politiky EU.

    Souvislosti

    Cílem soutěže RegioStars je identifikovat osvědčené postupy v regionálním rozvoji a upozornit na originální a inspirativní projekty, které by se mohly stát vzorem pro ostatní regiony.

    Každoročně pořádané soutěže RegioStars se mohou účastnit všechny regiony EU, a to s projekty, které obdržely investiční prostředky z regionální politiky EU od 1. ledna 2000. Od jejího prvního kola v roce 2008 podalo nejvíce přihlášek Rakousko, Belgie, pobaltské země a Wales (Spojené království).

    Během dnů otevřených dveří 2013, které se budou konat od 7. do 10. října 2013 v Bruselu, budou mít finalisté soutěže příležitost představit a okomentovat své projekty. Dnů otevřených dveří se zúčastní stovky představitelů politického života a odborníků z akademického prostředí i praxe, kteří budou diskutovat o regionální politice. Letošní ročník se odehrává v klíčovém období, kdy evropské regiony a města budou dokončovat své přípravy na nově reformovanou politiku soudržnosti EU na období 2014–2020.

    Další informace:

  • Zrychlit a zjednodušit poskytování podpory po katastrofách z Fondu solidarity EU

    (25/07/2013)

    Evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn dnes představil návrh reformy Fondu solidarity EU. Díky plánům, které dnes Evropská komise přijala, bude fond lépe reagovat a díky jasně stanoveným kritériím pokud jde o to, kdo z něho může čerpat, bude jeho použití jednoduší.

    Od svého zřízení v roce 2002 Fond solidarity reagoval na 52 katastrof napříč Evropou, včetně zemětřesení, lesních požárů, sucha, bouřek a záplav. Dvacet tři zemí obdrželo pomoc dosahující více než 3,2 miliardy EUR. PPokud Evropský parlament a členské státy EU dnešní návrhy schválí, země a regiony postižené katastrofou mohou očekávat výrazně zlepšení způsobu, jakým Fond solidarity funguje.

    Nový legislativní návrh zjednodušuje stávající pravidla tak, aby mohla být pomoc vyplácena rychleji, než je tomu v současnosti. V plánech je také poprvé obsažena možnost vyplácení záloh. Jasněji se v nich stanoví, komu a na co je možné pomoc poskytnout, a to zejména v případě regionálních katastrof. Reforma dále podněcuje členské státy k tomu, aby věnovaly větší pozornost strategiím prevence katastrof a zvládání rizik. Principy fondu, stejně tak jako způsob jeho financování mimo běžný rozpočet EU, se nemění.

    Klíčové reformy:

    • Upřesnění oblasti působnosti Fondu solidarity tím, že se omezí na přírodní katastrofy a rozšíří na sucha.
    • Jasnější pravidla týkající se způsobilosti pro pomoc v případě regionálních katastrof zavedením jednotného prahu výše škod na úrovni 1,5 % regionálního hrubého domácího produktu.
    • Poprvé zavedena možnost vyplácení záloh: 10 % předpokládané výše finanční pomoci s maximálním limitem 30 milionů EUR.
    • Zkrácení administrativních postupů spojením dvou etap schvalování a provádění do jedné dohody.
    • Zavedení opatření podporujících strategie na prevenci rizik katastrof: požadavky na předkládání zpráv a možné podmínky pro poskytnutí pomoc.

    Další informace

    Proposal for a Regulation of the european Parliament and of the Council amending council Regulation (EC) n°2012/2002 establishing the European Union Solidarity Fund

    Tisková zpráva

    MEMO/13/723

    Fond solidarity EU

  • Členské státy a regiony nesmí při přípravě příští generace programů EU pro růst ztrácet čas

    (10/07/2013)

    Členské státy a regiony nesmí při přípravě příští generace programů EU pro růst ztrácet čas, řekl komisař Hahn po hlasování poslanců EP o radikální reformě regionální politiky

    Evropský komisař pro regionální politiku, Johannes Hahn, řekl členským státům a regionům, že při plánování programů strukturálních fondů EU na období 2014–2020 nelze ztrácet čas. Tato výzva k akci přichází poté, co Výbor pro regionální rozvoj EP přijal sérii zpráv, které v zásadě schvalují radikální reformu regionální politiky.

    Hlavní prvky reformy, které dnešní hlasování potvrdilo:

    • Soustředění investic do hlavních oblastí růstu a zaměstnanosti stanovených ve strategii Evropa 2020, prostřednictvím společného souboru pravidel, která platí pro všech pět evropských strukturálních a investičních fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond).

    • Hlavní objem prostředků půjde na několik priorit, které jsou úzce spojeny se strategií růstu Evropa 2020. Konkrétně:

    • 50 % až 80 % rozpočtu EFRR bude přiděleno opatřením na podporu inovací, výzkumu a vývoje, digitální agendy, konkurenceschopnosti malých a středních podniků a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

    • V případě nízkouhlíkové ekonomiky existuje dále povinnost věnovat alespoň 12 % až 20 % prostředků na energetickou účinnost a obnovitelnou energii.

    • Členské státy a regiony musí pro dopad investic stanovit jasné a měřitelné cíle. Pokrok musí být měřen a musí o něm být podávány zprávy.

    • Opatření pro omezení byrokracie a jednodušší využívání prostředků EU: více společných pravidel pro všechny fondy, více cílených požadavků, avšak méně povinností v oblasti podávání zpráv, větší využití digitálních technologií („e-soudržnost“).

    Tisková zpráva

    Q&A on the legislative package for EU Cohesion Policy 2014-2020 (EN)

    Politika soudržnosti EU 2014–2020: legislativní návrhy


  • Evropský makroregionální experiment: první hodnocení

    (01/07/2013)

    Evropská komise dnes zveřejnila první studii, která vyhodnocuje úspěšnost dvou makroregionálních strategií EU a předkládá doporučení pro budoucnost.

    Základem strategií EU pro Podunají a Baltské moře, jichž se účastní přes dvacet zemí uvnitř i vně EU, je jedinečný způsob spolupráce založený na myšlence, že sdílené problémy jednotlivých regionů, ať už environmentální, ekonomické či bezpečnostní, se nejlépe řeší společně a že společné plánování nejúčinnějšího využívání dostupných prostředků má svůj smysl.

    Celkově hodnotí zpráva existující strategie kladně.Podtrhuje zejména skutečnost, že díky nim vznikají stovky nových projektů a že přispívají k formulaci společných politických cílů v oblastech zásadního významu pro regiony.Makroregionální přístup také vedl k uskutečnění četných společných iniciativ, vytváření vazeb a přijímání společných politických rozhodnutí.

    Podle zprávy se významně posílila spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi EU a sousedními nečlenskými zeměmi, což přineslo účinnější využívání dostupných zdrojů.

    Zpráva nicméně upozorňuje, že vlády musí projevit politické odhodlání a udělit těmto strategiím prioritu ve všech příslušných politikách, a tak zaručit jejich zakotvení v programech budoucích evropských strukturálních a investičních fondů i v dalších odpovídajících unijních, regionálních a vnitrostátních rámcích politik.Podtrhuje rovněž význam administrativních zdrojů pro plnění cílů.

    Co se týče budoucích makroregionálních strategií, zpráva zdůrazňuje, že nové iniciativy by měly vznikat pouze v případě, že existuje konkrétní potřeba prohloubit spolupráci na vysoké úrovni.Zásadní je být připraveni promítnout politický závazek do administrativní podpory a jasně prokázat konkrétní přínos nových strategií pro EU.

    Tisková zpráva

    Zpráva Komise Evropskému Parlamentu, Rade, Evropskému Hospodárskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionu o pridané hodnote makroregionálních strategií

    Stěžejní projekty

    Strategie EU pro region Baltského moře

    www.balticsea-region-strategy.eu

    Strategie EU pro Podunají

    http://www.danube-region.eu/



  • Pomoc podnikům při zajišťování finančních prostředků EU: jednotný portál nyní zahrnuje i strukturální fondy

    (25/06/2013)

    Ode dneška budou mít podniky v Evropě snazší přístup k tolik potřebným financím. Evropská komise totiž rozšiřuje jednotný finanční portál EU také o strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF). Nový jednotný portál věnovaný financování z EU, jehož provoz byl zahájen minulý měsíc, poskytuje přehledné, úplné a aktuální informace o tom, jak mohou podnikatelé a malé a střední podniky získat přístup k více než 100 miliardám EUR z prostředků EU na různé programy na období 2007–2013. Dnešní doplnění zdvojnásobí počet partnerských bank a fondů na více než 1 000 a dále posílí důležité zdroje informací pro financování malých a středních podniků prostřednictvím záruk, půjček a rizikového kapitálu (MEMO/13/606).

    Přístup k financím je jedním z nejnaléhavějších problémů malých a středních podniků v Evropě. V posledních dvou letech byly malé a střední podniky, které žádaly o bankovní úvěry, téměř z jedné třetiny odmítnuty nebo nakonec získaly méně, než požadovaly. Z evropského finančního výhledu pro malé podniky (European Small Business Finance Outlook) na tento měsíc vyplývá, že se podnikatelské prostředí pro evropské malé a střední podniky dále zhoršuje a že banky v eurozóně ještě zpřísnily své úvěrové standardy. Informace o financování z prostředků EU a přístup k nim jsou pro podniky důležitější než kdykoliv předtím. Strukturální fondy na období 2007–2013 malým a středním podnikům již zajišťují pomoc v přibližné výši 70 miliard EUR.

    IP/13/387 - MEMO/13/393 – Zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky: klíč k hospodářské obnově

    Nový jednotný portál pro přístup ke všem finančním nástrojům EU pro malé a střední podniky

  • Komisař Hahn vítá otevření „mostu Nové Evropy“ jako významný symbol evropské spolupráce

    (14/06/2013)

    Komisař EU pro regionální politiku Johannes Hahn dnes bude svědkem historického okamžiku mezi Bulharskem a Rumunskem, mezi jejich sousedícími regiony Vidin a Calafat. Zúčastní se totiž slavnostního otevření mostu, který spojí tyto dvě země. Komisaře Hahna doprovodí bulharský prezident Plevneliev a předseda vlády Orešarski a rumunský předseda vlády Ponta. Most, nedávno nazvaný „mostem Nové Evropy“, byl vybudován mimo jiné díky investicím EU ve výši 106 milionů eur. Jako teprve druhý most na 630 km dlouhé hranici mezi oběma zeměmi má pro EU zásadní strategický význam: jde o klíčovou spojnici na trase, která by se jednou mohla táhnout od severní Evropy a Pobaltí přes střední Evropu, Rumunsko a Bulharsko až do Řecka.

    Stavba mostu byla zahájena v roce 2007, o plánech na jeho výstavbu se ale diskutovalo už o téměř 15 let dříve. Projekt se podařilo dokončit díky strategii EU pro Podunají a její unikátní metodě spolupráce a také díky úsilí komisaře Hahna.

    Tisková zpráva

    Databáze projektů

  • Na webu je již k dispozici jarní vydání časopisu Panorama s názvem „Sbližování komunit“.

    (28/05/2013)

    Hlavním tématem tohoto vydání je úloha politiky soudržnosti při obnově hospodářského růstu v Evropě. Politika soudržnosti představuje investiční páku rozpočtu EU a klade si za cíl podporu růstu a konkurenceschopnosti s využitím silných stránek jednotlivých regionů. Tato politika bude v budoucnu ještě více napomáhat plnění cílů strategie Evropa 2020 a zaměří se na udržitelné investice s efektivnějším využitím prostředků z rozpočtu EU i z národních a regionálních rozpočtů.

    Dále zde naleznete článek věnovaný programu EU PEACE, který se snaží o usmíření rozdělených komunit v Severním Irsku a v příhraničním regionu Irské republiky, a také článek o klíčové úloze měst – motorů evropského hospodářství. Komise v nedávné době vytvořila rozsáhlou databázi osvědčených postupů v oblasti rozvoje měst. Cílem je nabídnout podrobný přehled projektů, které by mohly sloužit jako inspirace pro další města, řídicí orgány či jiné zúčastněné subjekty.

    Panorama: Sbližování komunit

  • Vědci z ústavu spolufinancovaného z EU učinili důležitý objev genu rakoviny

    (03/05/2013)

    Mladí vědci z českého výzkumného ústavu učinili významný objev v oblasti genetiky, který by mohl vést k účinnější léčbě některých forem dědičné rakoviny prsu a vaječníků. Ústav vznikl v roce 2011 s financováním ze strany Evropské unie s cílem stát se předním evropským vědeckým centrem.

    Výzkum prováděný Michalem Zimmermannem, postgraduálním studentem Dr. Ctirada Hofra ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC), odhalil, že ztráta genu Rif1, případně jeho mutace, díky níž je neaktivní, je schopna učinit rakovinové buňky odolnější vůči běžné léčbě těchto dvou rakovinných onemocnění tím, že zastavuje a obrací účinky chemoterapie.

    CEITEC, který se nachází v České republice v Brně a je financován prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, je centrem vědecké excelence v oborech přírodních věd, vyspělých materiálů a technologií.

    Michael Zimmermann učinil tento objev během práce v rámci postgraduálních studií na prestižní Rockefellerově univerzitě v New Yorku a svůj výzkum zveřejnil v lednu 2013 v odborném časopise Science.

    Co je CEITEC:  Vysoké ambice nového evropského centra excelence

  • Fond solidarity EU: Komise navrhuje poskytnout Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku po ničivých povodních podporu ve výši 14,6 milionu EUR

    (30/04/2013)

    Evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn dnes oznámil, že z Fondu solidarity EU (FSEU) bude v reakci na rozsáhlé povodně ve Slovinsku v říjnu a listopadu 2012 poskytnuta podpora ve výši 14,6 milionu EUR. Sousední státy Rakousko a Chorvatsko rovněž utrpěly menší škody v přímém důsledku povodní a obdrží v rámci grantu pomoc na pokrytí nákladů na záchranná opatření bezprostředně po katastrofě.

    Komisař Hahn, který je zároveň zodpovědný i za FSEU, poznamenal: „Dnešní návrh vyjadřuje solidaritu Unie se Slovinskem i se zasaženými oblastmi Chorvatska a Rakouska. Navrhovaná částka pomůže zmírnit finanční zátěž spojenou s obnovou infrastruktury a přijetím záchranných opatření. Pomůže zasaženým regionům postavit se znovu na vlastní nohy. Komise podává návrh na opravný rozpočet, aby Rada a Parlament mohly uvolnit prostředky potřebné ke snížení negativních dopadů na ekonomiku Slovinska i sousedních států.

    Intenzivní srážky způsobily na podzim roku 2012 rozvodnění řek a zaplavení rozsáhlejších úseků severního Slovinska a oblastí na území Chorvatska. V Rakousku bylo zvlášť zasaženo město Lavamünd na řece Lavant. Z analýzy Komise vyplývá, že záplavy ve všech třech státech byly způsobeny jediným meteorologickým jevem. To umožňuje, aby byly prostředky z FSEU uvolněny nejen pro zmírnění následků rozsáhlé katastrofy ve Slovinsku, ale výjimečně i pro zasažené sousední státy.

    V souladu s pravidly Fondu solidarity EU navrhuje Komise poskytnout těmto třem státům celkovou částku 14,6 milionu EUR, z čehož 14,08 milionu EUR by připadlo Slovinsku, 286 587 EUR Chorvatsku a 240 000 Rakousku.

    Další informace


  • Politika soudržnosti EU napomáhá zvládat důsledky hospodářské krize a přispívá k hospodářskému růstu – závěry strategické zprávy Komise z roku 2013

    (18/04/2013)

    Evropská komise dnes zveřejnila zprávu o tom, jak jednotlivé členské země hospodaří s prostředky ze strukturálních fondů EU. Tato strategická zpráva o provádění programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 obsahuje přehled informací z členských zemí – u většiny z nich se jedná o údaje do konce roku 2011. I když do ukončení programů zbývají ještě čtyři roky, již dnes přinesly investice učiněné v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu značný pokrok a zlepšení ve prospěch mnoha občanů.

    Zprávy, které všech 27 členských zemí předložilo na konci roku 2012 (a které vycházejí z údajů za rok 2011), představují pro Komisi první možnost seznámit se během programového období s pokrokem při plnění cílů a ve správný čas zdůraznit, jak velký potenciál politika soudržnosti může při oživování hospodářství EU mít. Komise určila oblasti, kde je nutné investovat a urychlit výběr i realizaci projektů spolufinancovaných v období 2007–2013, aby se podařilo dosáhnout stanovených cílů.

    Další informace

    Tisková zpráva

    Výroční zprávy o provádění (pro 27 členských zemí)

    Více informací o politice soudržnosti EU

    #cohesionpolicy @EU_Regional @JHahnEU

  • Strategie EU pro Podunají – zpráva o dosaženém pokroku: dobrý začátek, nyní je čas postoupit na vyšší stupeň

    (09/04/2013)

    Evropská komise nyní, necelé dva roky od spuštění strategie Evropské unie pro Podunají, vydala první zprávu o dosaženém pokroku v rámci této strategie.

    Komisař Johannes Hahn ke zjištěním uvedeným ve zprávě řekl: „Strategie EU pro Podunají je důkazem, že ve vzájemné spolupráci mohou členské státy dosahovat větších úspěchů. Nyní je třeba přejít na vyšší stupeň. Chtěl bych vidět priority podunajské strategie v nové generaci programů pro regionální fondy, chtěl bych, aby byly pevně zakotvené v národních, regionálních i místních prioritách všech 14 zúčastněných zemí. Strategie by měla zasahovat do všech relevantních oblastí politiky a podporovat je stabilními a adekvátně financovanými strukturami.“

    Dnes vydaná zpráva podrobně popisuje významné úspěchy dosažené při řešení problémů, od chybějících dopravních spojů a nedostatečné konkurenceschopnosti po znečištění a zločinnost. 14 zúčastněných zemí, z nichž 8 patří mezi členské státy EU, úspěšně spolupracuje na četných společných projektech a iniciativách, které se dotýkají čtyř hlavních pilířů strategie: spojení Podunají, ochrana životního prostředí, budování prosperity a posílení Podunají.

    Komisař Hahn vyzývá vlády zemí Podunají, aby naplnily své politické závazky a zařadily strategii mezi priority ve všech relevantních oblastech politiky. Dále žádá 8 zapojených členských států EU, stejně jako Chorvatsko, aby strategii začlenily do svých plánů pro novou generaci programů realizovaných v rámci regionální politiky v období 2014–2020.

    Celý text zprávy

    Tisková zpráva

  • 2007-2013 pokynech k uzavření

    (21/03/2013)

    Komise přijala dne 20. března 2013 Pokyny k ukončení programů 2007–2013. Pokyny poslouží členským státům jako referenční rámec při přípravě na ukončení programů.

    Vycházejí ze zkušeností získaných během ukončování programů na období 2000–2006 a rovněž řeší nedostatky a problémy, které se během minulého procesu ukončování vyskytly.

  • Inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění: hlavní města EU – důležití partneři pro strategii Evropa 2020

    (03/03/2013)

    Hlavní města hrají zásadní roli ve vytváření dobrých životních podmínek v EU a jejích členských státech. Evropská hlavní města jsou nejen významnou součástí obrazu EU v zahraničí a její kulturní identity a přitažlivosti, ale jsou i důležitou hnací silou konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovací. Zároveň však soustřeďují evropské problémy, včetně rostoucích sociálních a hospodářských rozdílů. Jsou to laboratoře, v nichž je třeba nalézt řešení sociálních a hospodářských problémů EU.

    My, primátoři hlavních měst EU, proto vítáme iniciativu Evropské komise zahájit s hlavními městy přímý dialog a učinit z nich přímé partnery EU. Cílů strategie Evropa 2020 nelze dosáhnout bez naší aktivní účasti. Hlavní města jsou motorem inovací a inteligentního růstu a často jsou základem vzdělávací a vědecké sítě. Jsou nezbytná pro udržitelný růst, neboť jejich politiky dopravy, energetiky a životního prostředí mají rozhodující vliv. Jako centra sociální, kulturní a etnické rozmanitosti jsou naše hlavní města v jádru úsilí o růst podporující začlenění.

    V úsilí o překonání současné hospodářské, finanční a sociální krize se budeme i nadále podílet na podpoře konkurenceschopnosti, udržitelného růstu, inovací a začleňování.

    Na základě probíhajících jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, nových nařízení o strukturálních a investičních fondech a dalších programech EU se domníváme, že:

    * problémy měst je třeba řešit souhrnně, zabývat se tedy jejich hospodářským, environmentálním, sociálním, kulturním a demografickým rozměrem společně. Vítáme proto odhodlání Evropské komise uplatňovat takový souhrnný přístup.

    * Budoucí politiky a činnosti EU v oblasti dopravy, životního prostředí, energetiky, podnikání, zaměstnanosti, výzkumu, změny klimatu a odstraňování chudoby, jakož i v oblasti sociálního vyloučení a digitální agendy by měly mít na zřeteli městský rozměr. Lepší koordinace problematiky měst ze strany Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku je důležitá a my ji budeme pozorně sledovat.

    * Pokud jde o soubor předpisů o politice soudržnosti, vítáme ochotu Komise zkoušet nové nápady a způsoby práce prostřednictvím navrhovaných inovačních akcí, které se konají ve městech.

    * Také se domníváme, že návrhy Komise přenést na města rozsáhlejší řídicí pravomoci, včetně správy strukturálních fondů EU, mají zásadní význam pro důkladné pochopení městských problémů a že reagují na skutečné potřeby.

    * Prioritní oblasti, jimiž se navrhovaná nařízení zabývají (energetická účinnost, obnovitelné energie, nezaměstnanost mladých lidí, inovace a konkurenceschopnost malých a středních podniků), jsou pro naše města otázkami strategického významu. Vítáme nové příležitosti k jejich souhrnnému řešení a věříme, že Komise bude při provádění nových právních předpisů jednat pružně a zohlední místní specifika.

    * Těšíme se na pokračování dialogu s Evropskou komisí.

  • Inteligentní specializace, plnění cílů Fondu soudržnosti a polské úspěchy v posledním čísle časopisu Panorama

    (08/02/2013)

    Zimní číslo časopisu Panorama 2012 s titulem „Inteligentní specializace“ je právě teď na internetu.  Hlavním tématem čísla je šestistránkový článek o strategiích Inteligentní specializace, které povzbuzují regionální hospodářský růst. Článek rozebírá vymezení a možnosti Inteligentní specializace, podporu poskytovanou platformou S3 a zprávy ze semináře Evropské komise, který proběhl v září 2012 v Bari, který italským regionům pomohl připravit použití těchto strategií pro programové období 2014–2020.

    Dalším hlavním tématem je exkluzivní rozhovor s polskou ministryní pro místní rozvoj Elżbietou Bieńkowskou, která popisuje, jakého pokroku Polsko dosáhlo v rozvoji své infrastruktury od svého přistoupení v roce 2004, v tvorbě pracovních příležitostí a zvýšení HDP. Ministryně se obrací i budoucnosti a v příštím programovém období očekává růst investic do výzkumu a inovací a do udržitelných řešení v energetice a dopravě.

    Na jiném místě je rozebrán nejnovější průzkum Eurobarometr s názvem „Pohled z regionů“, který nabízí překvapivě pozitivní výsledky týkající se kvality života a výhledu do budoucnosti. Prostor dostalo i vyhlášení vítězů fotografické soutěže „Evropa v mém regionu“ a složený plakát s mozaikou některých z mnoha soutěžních příspěvků.

    Časopis nabízí též nahlédnutí do soutěže Regiostars 2014 a další výběr profilů úspěšných projektů z různých regionů EU.

     Toto vše a ještě mnohem více naleznete ve 44. čísle časopisu Panorama.

  • 1. výroční fórum o strategii EU pro dunajský region

    (30/11/2012)

    1. výroční fórum o strategii EU pro dunajský region (EUSDR), které uspořádala Evropská komise ve spolupráci s Bavorskem, se konalo 27.–28. listopadu v Řezně. Komisař Hahn, který konferenci zahajoval, zdůraznil, že práce na strategii je klíčem k politice soudržnosti coby motoru růstu. Kancléřka Merkelová, jejíž projev představoval vyvrcholení konference, popsala strategii EU pro dunajský region jako novou cestu k překonání dělicích čar z 20. století a konfliktů v regionu, stejně jako významný impuls pro celkový společensko-hospodářský rozvoj. Konference se zúčastnilo více než 600 významných účastníků z regionu, včetně ministrů, což je dokladem významu, jaký dotčené země problematice strategie přisuzují. 

    Podívejte se na proslovy kancléřky Merkelové a komisaře Hahna.

    Historicky první fórum nabídlo otevřenou příležitost diskutovat o naplňování strategie, zamyslet se nad tím, co je jejím přínosem, a posoudit, které cesty vpřed jsou nejvhodnější. Diskuse byla zahájena dvěma plenárními zasedáními, která se zabývala silnými a slabými stránkami regionu a tím, co mu strategie může přinést. Během druhého dne se účastníci rozdělili do 6 pracovních skupin, které se pokoušely řešit konkrétní otázky a problémy strategie. Konference byla sice zaměřena na strategii, ale přesto tyto dva dny přinesly příležitost i k širší diskusi o výzvách pro tento region v jeho globální perspektivě. Vždyť i název konference zněl „Jak může dunajský region přispět k budování konkurenceschopnější Evropy?“.

    Jak pravil komisař Hahn a během dvoudenního fóra potvrdili i další řečníci, strategie je klíčem k podpoře růstu a rozvoje v regionu. Hlavní řečníci na ministerské úrovni zdůraznili význam strategie EUSDR, která přispívá k lepší koordinaci investic a ekologickému a hospodářskému rozvoji regionu. Vyzdvižen byl také strategický aspekt intenzivnějšího začlenění této části Evropy – včetně kandidátských, potenciálně kandidátských či sousedních zemí – do struktur EU.  Také kancléřka Merkelová zdůraznila pozitivní úlohu strategie coby nástroje usnadňujícího integraci zemí před a po přistoupení k EU. Zdůraznila, že tato iniciativa musí pocházet z úrovně EU a že politika soudržnosti EU představuje významný motor růstu. Tato strategie přivedla EU blíže k lidem.

  • Projekt týdne: „TROLLEY“ – Sedm měst prosazuje trolejbusy jako vhodné řešení městské dopravy v Evropě

    (21/09/2012)

    Dnešek je Evropským dnem spolupráce. Projekt „TROLLEY“, realizovaný ve střední Evropě jako jeden z mnoha projektů v oblasti územní spolupráce podporované EU, sdružuje 7 evropských měst: rakouský Salzburg, polskou Gdyni, německé Lipsko a Eberswalde, Brno v Česku, maďarský Szeged a italskou Parmu.

     

    O co se jedná?

     

    Projekt „TROLLEY“, na který EU v období 2007–2013 přispívá 3,3 miliony EUR, zahrnuje 25 % všech trolejbusů a 30 % všech trolejbusových linek, které jsou v současné době v celé střední Evropě provozovány.

    Projekt má dva cíle: V první řadě chce 1,5 milionu občanů v partnerských městech projektu a všech evropských městech představit trolejbusový systém jako udržitelné, bezpečné a ekonomické řešení městské dopravy. Druhým cílem projektu je investovat do inovativních technologií za účelem modernizace stávajících trolejbusových systémů partnerských měst projektu a dosáhnout tak úspory energie a efektivnějšího využití energie vytvořené trolejbusy.

     

    Jaké má projekt výsledky?

     

    Díky obrodě zájmu o trolejbusy a celoevropské reklamní kampani se italská Verona a britský Leeds rozhodly zavést jeden trolejbusový dopravní systém. Německá města Osnabrück a Bremerhaven tuto možnost vážně zvažují.

    Co se úspory energie a efektivity týče, výhody trolejbusových systémů jsou zřejmé: Prostřednictvím rekuperace elektřiny dosahují trolejbusy 25% úspory energie. Díky zavedení nových způsobů skladování energie, jako jsou superkondenzátory, mohou v Parmě jezdit trolejbusy na vlastní rekuperovanou energii a jsou tak více soběstačné. Ve městě Eberswalde je možné zavedením prvního evropského hybridního trolejbusu potenciálně snížit emise CO2 o 97 % (oproti běžným dieselovým autobusům).

    Projekt „TROLLEY“ také po celé Evropě pomáhá šířit zásadní poselství: trolejbusy představují samostatný, na budoucnost zaměřený a moderní systém veřejné dopravy.

     

    Dr. Heinz Schaden, který je starostou Salzburgu, k tomuto projektu dodává:

     

    „Salzburg k provozu trolejbusového dopravního systému využívá výhradně energii z vodních zdrojů. Jedná se o nejekologičtější variantu veřejného dopravního systému, jakou lze občanům města nabídnout. Během posledních let Salzburg do systémů přínosných pro občany i pro město, zejména do rámce projektu TROLLEY spolufinancovaného z EU, nemálo investoval, aby zvýšil kvalitu života ve městě. Postup ve spolupráci se šesti dalšími evropskými městy k propagaci trolejbusů je velmi důležitý k tomu, aby tento způsob získal popularitu v celé Evropě.“

     

    Další informace

    Webová stránka projektu

    Central Europe Programme (Program spolupráce pro střední Evropu financovaný EU)

    Salzburg AG (hlavní partner projektu)

    Rupprecht Consult (realizátor projektu)

    Gdaňská univerzita (výzkumný partner projektu)

    trolley:motion (komunikační partner projektu)

  • Projekt týdne: Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle, pražské výzkumné pracoviště s velkým inovačním potenciálem

    (25/05/2012)

    Ať se nám to líbí, nebo ne, žijeme obklopeni umělými hmotami a výrobky z polymerních materiálů. Neobejdeme se bez nich v žádném hospodářském odvětví. Polymerní materiály nabízejí obrovské možnosti a pro vědce jsou stále velkou výzvou. Město Praha se proto rozhodlo zřídit vědecké centrum zaměřené výhradně na výzkum těchto materiálů. Tak vzniklo Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle.

     Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle, na jehož zbudování přispěla částkou 2,5 milionů eur Evropská unie, bylo otevřeno v říjnu 2011. Otto Wichterle, po němž je centrum pojmenováno, byl český vědec, jenž před padesáti lety vyrobil z polymerní látky první měkké kontaktní čočky, jaké dodnes používají stamiliony lidí po celém světě. 

    Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle se zabývá základním výzkumem polymerních materiálů a také využitím nových poznatků a vynálezů v praxi. Na ploše 950 m² je zde pět nových laboratoří, kde odborníci pracují na různých výzkumných úkolech, například na vývoji technologií recyklace polymerních materiálů používaných v automobilovém průmyslu, úpravě odpadního škrobu na biologicky rozložitelné plasty využitelné v zemědělství nebo na zkvalitňování umělých materiálů pro medicínské využití, například na výrobu kloubních náhrad.

    Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle ještě nefunguje dlouho, ale již nyní je zřejmé, že se mu daří: nedávno nakoupilo nové vědecké přístroje a zanedlouho zaměstná dalších pět lidí. Centrum rovněž nabízí možnosti profesního rozvoje a školení pro mladé vědce, a to nejen z České republiky, ale i z dalších evropských zemí.

    Dr. Zbyněk Pientka, výzkumný pracovník odpovědný za realizaci projektu, říká:

    „Tento projekt financovaný z fondů Evropské unie pomohl sjednotit výzkum a experimentální činnost v oboru polymerních materiálů. Centru se daří propojovat základní výzkum nejvyšší úrovně s cíleným výzkumem a vývojem a přenášet nové poznatky ze základního výzkumu do praxe. Zlepšení podmínek pro výzkum polymerních materiálů znamená pro Českou republiku možnost zvýšit svou konkurenceschopnost a dosáhnout skutečně udržitelného rozvoje. Podpora Evropské unie v poslední době klesá, měli bychom si ale uvědomit, jaké možnosti a výhody nám členství v ní přináší.“

     Další informace:

     Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle

    Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (národní koordinační orgán)

    Hlavní město Praha (řídicí orgán)

Regionální politika EU: Buďte v obraze
Sociální média