10 otázek o politice soudržnosti

Další nástroje

  •  
  • Zmenšit písmo  
  • Zvětšit písmo  

Pod pojmem „politika soudržnosti“ se rozumí politika, která stojí za stovkami tisíců projektů po celé Evropě financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a z Fondu soudržnosti (Fond soudržnosti mohou využívat členské státy EU, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru zemí EU27, Chorvatsko se nepočítá).

Cílem ekonomické a sociální soudržnosti, který v roce 1986 definoval Jednotný evropský akt, je „snižování rozdílů mezi různými regiony a eliminace zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“. Lisabonská smlouva, která je nejnovější smlouvou EU, doplňuje pojem soudržnosti o další aspekt, když hovoří o „hospodářské, sociální a územní soudržnosti“. 

Jde o to, že by politika soudržnosti měla prosazovat také vyváženější a udržitelnější „územní rozvoj“. Tato koncepce je širší než původní pojetí regionální politiky, které se váže konkrétně na EFRR a působí specificky na regionální úrovni.

V rozpočtovém období 2014–2020 došlo k posílení koordinace a koherence mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami EU, které přispívají k regionálnímu rozvoji (zejména politikou pro rozvoj venkova a rybářskou a námořní politikou) pomocí společných ustanovení pro EFRR, ESF, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Všech pět těchto fondů se dohromady označuje jako evropské strukturální a investiční fondy (ESI).

Správní členění jednotlivých členských států se velmi liší. Pro usnadnění správy programů a statistických srovnání byly na evropské úrovni definovány tzv. regiony NUTS ("nomenclature des unités territoriales statistiques", tj. "klasifikace územních statistických jednotek" en). EU se v současnosti dělí na 274 regionů „úrovně NUTS 2“ (od 800 000 do 3 milionů obyvatel).

Pro účely přeshraniční spolupráce existují rovněž tzv. "euroregiony". Vznikly po druhé světové válce z iniciativy místních politiků, kteří chtěli společně prosazovat zájmy sdílené na obou stranách hranic. Jedná se o sdružení obcí, která nemají jednotnou právní formu.
Ačkoli se často účastní evropských projektů v oblasti územní spolupráce, existují nezávisle na Evropské unii. Zastupuje jeSdružení evropských příhraničních regionů en.

Nařízení, která určují částky dostupné pro politiku soudržnosti na období 2014–2020, nabyla účinnosti 21. prosince 2013 v rámci tzv. „finanční perspektivy“ – sedmiletého evropského rozpočtu. Na opatření politiky soudržnosti ve 28 členských státech EU pro období 2014–2020 bylo vyčleněno 351,8 miliardy EUR, tedy asi třetina rozpočtu EU. Národní vlády vyjednávaly v Radě EU o tom, jak by měly být prostředky distribuovány, a přestože politika soudržnosti i nadále přináší prospěch všem regionům, byla dána přednost těm zemím a regionům, které v rozvoji zaostávají. Více než polovina rozpočtu – 182,2 miliardy EUR – byla vyčleněna pro méně rozvinuté regiony, jejichž HDP činí méně než 75 % průměru zemí EU27. Dalších 35 miliard EUR bylo vyčleněno pro přechodové regiony, jejichž HDP se pohybuje od 75 % do 90 % průměru EU, 54 miliard EUR pak pro více rozvinuté regiony, jejichž HDP činí více než 90 % průměru EU.

Členské státy využívají tyto prostředky k financování programů – tematických programů, které pokrývají vždy danou zemi jako celek (například v oblasti životního prostředí nebo dopravy), nebo regionálních programů, které směrují prostředky do konkrétní části země.

Zjistěte, které regiony jsou zařazeny do období 2014–2020.

Financování z fondů ESI můžete získat bez ohledu na to, ve kterém regionu se nacházíte. S výjimkou omezeného počtu projektů velkého rozsahu Evropská komise do výběru projektů nezasahuje.
V rámci systému decentralizovaného řízení byly určeny státní či regionální orgány (tzv. "řídící orgány"), které jsou pověřeny správou 455 programů, prostřednictvím kterých se provádí politika soudržnosti v období 2007-2013.

Tyto orgány stanovují výběrová kritéria, sestavují výběrové komise a z projektů, které se přihlásí do otevřených výběrových řízení, vybírají ty, jež získají evropské dotace.
Seznam řídících orgánů najdete zde a přehled programů ve vaší zemi či regionu zde en. Informace o jiných druzích evropských dotací lze nalézt zde.

O prostředky ze strukturálních fondů může žádat mnoho subjektů a občanů, avšak ne vždy o tom vědí. Může se jednat o podniky (zejména malé a střední podniky), správní orgány, veřejnoprávní organizace, sdružení či jednotlivce, pokud předloží projekt splňující kritéria stanovená řídícím orgánem programu. Podporu ze strukturálních fondů mohou získat i zahraniční firmy usazené v EU. V rámci programového období 2007-2013 má každá země povinnost zveřejnit a aktualizovat seznam všech příjemců podpory ze strukturálních fondů.

Tyto seznamy najdete zde en.

Pravidla vymezují určité kategorie způsobilých výdajů. Pro programové období 2014–2020 určují nařízení o společných ustanoveních celkem 11 tematických cílů, které budou z fondů politiky soudržnosti podporovány. Na tyto priority, které zahrnují témata jako výzkum a vývoj, podporu malým a středním podnikům (MSP), životní prostředí, dopravu, zaměstnanost, odborný výcvik a veřejnou správu, musí být zaměřena významná část investic. Národní a regionální orgány určují ve svých operačních programech, jak zamýšlejí rozdělit dostupné finanční prostředky mezi jednotlivá témata. Národní strategie jsou stanoveny v takzvaných dohodách o partnerství.

Další informace o oblastech činnosti politiky soudržnosti EU

Prostřednictvím svých 11 tematických cílů pomáhá politika soudržnosti dosahovat cílů strategie Evropa 2020, tedy strategie růstu EU, která má zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Fondy politiky soudržnosti budou hlavním investičním nástrojem pro opatření podporující zaměstnanost, inovace, vzdělávání, začleňování a přechod směrem k nízkouhlíkové ekonomice.

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF) podporují řadu hlavních priorit v rámci tematických cílů, přičemž na tyto priority je vyčleněna určitá částka finančních prostředků. Méně rozvinuté regiony musí na tyto cíle vyhradit nejméně 50 % financí z EFRR a 60 % alokace z ESF, u přechodových regionů činí tyto podíly 60 % a 70 % a u více rozvinutých regionů 80 %.

Za účelem maximalizace dopadu dostupného financování je v programovém období 2014–2020 posíleno zaměření na výsledky, přičemž určité podmínky musí být splněny ještě předtím, než bude možno prostředky z fondů poskytnout. Tato takzvaná podmíněnost ex ante zajistí splnění náležitých předběžných podmínek pro to, aby investice z politiky soudržnosti měly v regionu skutečný účinek.

  1. Iniciativa INTERREG byla začleněna do Evropské územní spolupráce.
  2. Cíle URBAN (rozvoj měst) a EQUAL (zaměstnanost) jsou nyní součástí hlavního proudu politiky soudržnosti.
  3. Iniciativu Leader+ a Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF) nahradil Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), zatímco Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR) a Evropský rybářský fond (ERF) se sloučily pod Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).
  4. Od programového období 2007–2013 převzal Nástroj předvstupní pomoci (NPP) různé programy týkající se Turecka a balkánských států, jako je například PHARE, ISPA, Sapard, CARDS a Finanční nástroj pro Turecko. Součásti NPP týkající se regionálního rozvoje a přeshraniční spolupráce i nadále fungují jako „předskokan“ politiky soudržnosti v zemích, které se k EU možná připojí.
  5. JASPERS, JEREMIE, JESSICA a JASMINE: Tyto čtyři speciální nástroje podpory byly vyvinuty během programového období 2007–2013 ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, částečně jako nástroje finančního inženýrství a částečně pro poskytnutí technické pomoci V kontextu aktuální hospodářské situace a stále se snižujícího množství veřejných zdrojů se očekává, že role finančních nástrojů v politice soudržnosti pro programové období 2014–2020 ještě posílí. 

Vnitrostátní a regionální orgány musí splnit určité základní požadavky ještě předtím, než lze na jakýkoli projekt přidělit prostředky z fondů ESI. Pro každý regionální či celostátní program musí být určeny tři orgány:

  1. řídící orgán, který ověřuje dodržování podmínek udělení dotací a provádí pravidelné kontroly pokroku a správnosti odhadovaných nákladů;
  2. certifikační orgán, který pravidelně předkládá Komisi výkazy výdajů a žádosti o platby a ověřuje, že žádosti o úhradu jsou správné a že vycházejí ze spolehlivých účetních systémů v souladu s platnými vnitrostátními i evropskými předpisy;
  3. auditní orgán, který provádí audit systémů, prověřuje projekty a oznamuje řídícímu a certifikačnímu orgánu zjištěné nedostatky a nesrovnalosti ve výdajích.

Auditorské útvary Evropské komise vykonávají funkci dohledu a mohou provádět audity v libovolný okamžik. Jsou-li zjištěny podstatné nedostatky, sjedná Komise s členskými státy akční plány pro jejich odstranění. Pokud dotčený členský stát nepřijme urychleně nápravná opatření, může Komise pozastavit platby. Komise bere rovněž ohled na audity provedené Evropským účetním dvorem a na šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Politika soudržnosti přináší velké množství investic, které v některých zemích představují až 4 % HDP. Na začátku programového období stanovují členské státy kvantifikované cíle, které jsou uvedeny zejména v tzv. "národních strategických referenčních rámcích".

Společně s Komisí pak provádějí hodnocení dopadu programů. Komise vydává každé tři roky tzv. "zprávu o soudržnosti", v níž popisuje rozvoj regionů a dopady politiky soudržnosti. Kromě toho vydává každý rok tzv. "zprávu o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti".

Dopad a výsledky – růst a vytváření pracovních míst v EU v období 2007–2012

  • Zvýšení HDP na hlavu v nejméně rozvinutých regionech EU – HDP na hlavu vzrostl v tzv. konvergenčních regionech z 60,5 % průměru zemí EU27 v roce 2007 na 62,7 % v roce 2010.
  • Odhaduje se, že politika soudržnosti vedla v období 2007 až 2012 k vytvoření dalších 600 000 pracovních míst. Nejméně třetina z nich vznikla v malých a středních podnicích (MSP).
  • V rámci úsilí o vytvoření efektivní transevropské dopravní sítě (TEN-T) bylo v období 2007–2012 postaveno nebo zrekonstruováno 25 000 km silnic a 1 800 km železničních tratí.
  • 200 000 MSP obdrželo přímou finanční podporu a politika soudržnosti pomohla rozjet 77 800 začínajících podniků.
  • V období 2007–2012 získalo podporu více než 60 000 výzkumných projektů.
  • Počet obyvatel s přístupem k vysokorychlostnímu internetu se zvýšil o 1,9 milionu.

Měření dopadu a výsledků politiky soudržnosti je klíčové pro její další úspěch. Umožňuje ukázat úspěchy politiky evropským občanům. Nabízí také možnost poučit se z osvědčených postupů a neustále zlepšovat konkrétní projekty a programy.

V případě jakýchkoli dalších dotazů kontaktujte Generální ředitelství pro regionální politiku.