Funkce usnadnění
Nástroje
Výběr jazyka
Návrh rozpočtu na rok 2013 vyčleňuje na platby téměř 138 miliard eur, což je o 6,8 % více než v roce 2012. Toto navýšení vychází vstříc členským státům, které požadují více investic podporujících růst.
Komise navrhuje, aby se výdaje soustředily především do oblastí, které mají největší podíl na zvyšování růstu a vytváření nových pracovních míst.
Více finančních prostředků bude proto vynaloženo na výzkum, vzdělávání, odbornou přípravu, energetické a dopravní sítě a také například na zvyšování konkurenceschopnosti Unie. Toto navýšení rovněž zohledňuje potřebu vyčlenit další částky na realizaci již probíhajících programů.
V roce 2013 bude totiž dokončena řada projektů. Jedná se především o stavby mostů, dálnic a silnic, které propojují celou Evropu a zvyšují její konkurenceschopnost. Členské státy EU tyto závazky odsouhlasily v předchozích rozpočtech a Komise je nyní povinna příslušné částky uhradit.
Budoucí výdaje na podobné dlouhodobé projekty však zůstanou vzhledem k inflaci na stejné úrovni. To znamená, že členské státy nebudou muset do příštích rozpočtů přispívat vyššími částkami.
Komise zároveň usiluje o snížení některých výdajů, například omezením méně úspěšných programů nebo snížením počtu zaměstnanců institucí EU o 1 %.
Většina prostředků z rozpočtu na rok 2013 ![]()
bude směřovat do programů, které přímo pomáhají lidem. Příkladem může být navýšení finančních prostředků fondu, který umožňuje nezaměstnaným a těm, jimž ztráta zaměstnání hrozí, aby získali úvěr na založení vlastní firmy.
Jak je rozpočet sestaven
Rozpočet se soustředí na potřeby celé Evropy. Sdílení prostředků přináší největší užitek v oblastech, kde má smysl vyvíjet činnost na celoevropské úrovni. Místo roztříštěného úsilí 27 států je totiž levnější a efektivnější, aby státy svou činnost při řešení současných výzev koordinovaly.
EU v loňském roce například zřídila nové subjekty, které členským státům pomáhají účinněji regulovat sektor finančních služeb. Dalším příkladem může být prospěšnost propojování energetických sítí mezi státy, neboť se tím zvyšuje energetická bezpečnost Evropy a ceny energií se udržují na co nejnižší úrovni.
Přibližně 94 % rozpočtu využívají evropské regiony, města, podniky, vědci a občané, přičemž polovina z této částky je určena na zaměstnanost a růst. Na chod všech orgánů a institucí EU je vynakládáno necelých 6 % výdajů.
Další postup
O návrhu rozpočtu ![]()
![]()
budou nyní jednat členské státy a Evropský parlament.
Nalezli jste informace, které jste hledali?