Cesta

Pacient používá náramkový snímač krevního tlaku a tepu a zasílá zjištěné údaje svému lékaři pomocí počítače. © Reporters

Systémy veřejné zdravotní péče jsou pod tlakem stárnoucí populace. Proto se státy stále více snaží řešit tuto situaci pomocí informačních technologií.

Díky informačním technologiím prochází v současnosti zdravotní péče v Evropě určitou změnou, jejíž tempo však není zdaleka tak rychlé, jak by si EU přála. V této souvislosti se tento týden ve Španělsku koná setkání ministrů zdravotnictví členských států Unie, na němž by se měly stanovit dlouhodobé cíle pro tzv. elektronické zdravotnictví – termín, který se užívá pro zdravotní péči podporovanou elektronickými produkty a službami. Tím se rozumí nejen využívání nových technologií, ale i zefektivnění způsobu práce.

Zcela poprvé se toto každoroční ministerské setkání koná ve stejný týden a na stejném místě (v Barceloně) jako jiná každoroční konference věnující se elektronickému zdravotnictví, jíž se účastní jak odborníci ze zdravotnictví, tak specialisté na IT. Toto fórum spolupořádané Evropskou komisí je součástí veletrhu, na němž se představí nejnovější trendy na jednom z nejdynamičtějších tzv. nových trhů v Evropě.

Španělsko, současná předsedající země Evropské unie, doufá, že díky paralelnímu konání těchto dvou akcí dojde k intenzivnější výměně zkušeností a poznatků mezi odborníky a k urychlení realizace evropské agendy v oblasti elektronického zdravotnictví.

O zapojení informačních technologií do zdravotnictví se Komise zasazuje už od roku 2004. Na elektronické služby se nahlíží jako na klíčový předpoklad intenzivnějšího rozvoje integrovaného evropského trhu se službami zdravotní péče. Zároveň se tyto služby považují za nezbytné k omezení rostoucích nákladů v tomto sektoru. V Unii se na zdravotní péči věnuje 4–11 % HDP a 10–18 % celkových vládních výdajů.

Udržování systémů zdravotní péče, jež jsou financovány z daní, je stále dražší, protože poptávka po zdravotnických službách především v souvislosti se stárnoucí populací roste. Očekává se, že do roku 2050 bude 40 % obyvatelstva EU starší 65 let a zároveň bude méně výdělečně činných osob, z jejichž daní by se systém financoval.

V roce 2008 se elektronické zdravotnictví v EU dostalo mezi šest vznikajících trhů, u nichž má Evropa možnost stát se světovou špičkou. Právě elektronické zdravotnictví je po farmaceutickém průmyslu a výrobě zdravotnického zařízení třetím největším sektorem evropského zdravotnického průmyslu. Jako příklad úspěšných projektů lze uvést zavedení informačních sítí, elektronických zdravotních záznamů a informačních portálů s tematikou zdravotní péče.

V současné době sice většina lékařů v Unii používá k ukládání a sdílení záznamů o pacientech počítač. Málo z nich však ještě využívá aplikací IT, jako je například elektronický předpis či dálkové monitorování, díky němuž může být stav pacienta sledován na dálku, aniž by se musel dostavit do ordinace. Zřídka také dochází k výměně zdravotních záznamů o pacientech mezi jednotlivými státy, což představuje ve světě, kde se lidé stále častěji stěhují do jiné země, velký problém.

Zobrazit s maximálním kontrastem Zobrazit stránku s normální velikostí písma Zvětšit písmo o 200 % Poslat tuto stránku přátelům Vytisknout stránku

 

Nalezli jste informace, které jste hledali?

Ano Ne

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?

Užitečné odkazy