Cesta

Eurobankovky a prasátko na spoření ©EU

Komise navrhuje bankovní daň na pokrytí nákladů spojených s likvidací krachujících bank.

Tento návrh je první konkrétní snahou Komise vytvořit společný postoj k bankovním daním, které si od počátku finanční krize vlády členských států čím dál tím více oblíbily. Nedostatek pravidel na úrovni EU by mohl vést k nerovnováze v soutěži mezi vnitrostátními bankovními trhy. Zároveň hrozí, že v případě další krize to bude překážkou pro přeshraniční spolupráci.

V rámci tohoto plánu by jednotlivé vlády použily příjmy z bankovních daní na zřízení fondů, které by fungovaly na základě souboru společných pravidel. Těchto fondů by se dalo využít pro systematičtější řešení platební neschopnosti bank.

Peněžní prostředky by se využily na pokrytí výdajů, jako jsou např. právní poplatky, výdaje na dočasnou provozní činnost a náklady na pořízení a správu špatných aktiv. Tím, že tyto fondy pro řešení problémů bank DeutschEnglishfrançais poskytnou potřebnou hotovost, by se mohla krize potlačit a mohlo by se předejít nucenému prodeji cenných papírů.

Několik zemí, včetně Německa a Švédska, bankovní daně zavedlo nebo o jejich zavedení přemýšlejí. Chybí však shoda názorů ohledně toho,jaká by měla být výše této daně a jak by se dané peníze měly využít. Některé země chtějí fondy použít na odvrácení budoucích bankovních krizí či na snížení ztrát, které utrpěli během současné krize. Další pohlížejí na bankovní daně jako na způsob jak snížit svůj deficit.

Komisař pro jednotný trh, Michel Barnier, uvedl, že fondy by nefungovaly jako pojistka pro banky v nesnázích. Spíše se předpokládá, že díky těmto fondům by se dalo vyhnout tomu, aby za výpomoc bankám platili daňoví poplatníci. Snížily by se tím totiž nepříznivé dopady, které krachy bank mají na zbytek průmyslu.

"Věřím v zásadu, že 'za znečištění platí znečišťovatel'. Je třeba, abychom vytvořili systém, který v budoucnu zajistí, že výdaje spojené s bankovní krizí zaplatí finanční sektor," uvedl Barnier.

Během finanční krize utratily vlády v Evropě a po celém světě obrovské částky z veřejných finančních prostředků na záchranu bank i svých ekonomik.

Prozatím by daně byly omezeny pouze na banky. Nevztahovaly by se například na investiční fondy nebo pojišťovny. Bankovní daně by se mohly vyměřit na základě pasiv, aktiv a zisků jednotlivých bank. Přesná metoda výpočtu zatím není stanovena a stejně tak ještě není určena jejich výše. Mezinárodní měnový fond (IMF) navrhuje, aby se pohybovala mezi dvěmi až čtyřmi procenty HDP.

Návrh doplňuje plán EU na zvládnutí budoucích finančních krizí. Tento plán předpokládá větší dohled, lepší řízení bank a přísnější předpisy.

EU zřejmě tento návrh představí skupině G20 jako možný způsob jak se globálně vypořádat s krachujícími bankami. Očekává se, že vedoucí představitelé členských států návrh v červnu projednají, a to ještě před sumitem skupiny G20, který se bude konat koncem června v Torontu.

Zobrazit s maximálním kontrastem Zobrazit stránku s normální velikostí písma Zvětšit písmo o 200 % Poslat tuto stránku přátelům Vytisknout stránku

 

Nalezli jste informace, které jste hledali?

Ano Ne

Co jste hledali?

Máte nějaké připomínky?

Užitečné odkazy