Cesta

Trestní soudnictví

Kladívko a vlajka Evropské unie © Gina Sanders, fotolia

Boj proti zločinnosti zahrnuje posilování dialogu a spolupráce mezi orgány trestního soudnictví zemí EU.

EU se již dlouhou dobu snaží vybudovat evropský prostor trestního soudnictví i přes obtíže:

  • pravidlo jednomyslnosti vyžadující souhlas všech vlád EU při rozhodování často vedlo k přístupu "nejmenšího společného jmenovatele";
  • Komise neměla vymáhací pravomoci; a
  • parlamenty a soudy neměly prostor pro vyjádření.

Pokrok v této oblasti byl tedy omezený a pozornost byla věnována bezpečnostním otázkám.

Díky platnosti Lisabonské smlouvy bude konečně možné nastolit vyváženost mezi bezpečností a spravedlností.

Budování vzájemné důvěry

Soudní spolupráce v trestních věcech, která byla zahájena na základě Maastrichtské smlouvyEnglish v roce 1993, byla zavedena v rámci "třetího pilíře". Lisabonská smlouva formálně ruší rozdělení na pilíře a napravuje nedostatky dřívějšího systému. Nakonec přispěje k vytvoření společného evropského prostoru práva, ve kterém se realitou stane to, že vnitrostátní orgány pro vymáhání práva a soudní orgány si mohou vzájemně důvěřovat a spoléhat se na sebe.

Díky tomu se zvýší důvěra občanů ve spravedlnost soudních řízení, a to zejména při ochraně jejich práv, když stojí před soudem v jiné zemi a když se stanou obětí zločinu.

Zvyšování vzájemné důvěry je předpokladem pro vzájemné uznávání soudních rozhodnutí mezi zeměmi EU. Pro zvýšení této důvěry je nutné stanovit společné minimální normy vzhledem k právu na spravedlivý soud a práva obětí zločinu.

V roce 2009 ve Stockholmu Evropská Rada přijala "Stockholmský program: otevřený a bezpečný systém, který slouží občanům a chrání jepdf [1 MB] ".

S cílem zvládnout budoucí výzvy a dále posilovat prostor práva přijala Evropská komise ambiciózní akční plán provádění Stockholmského programu. Plán stanovuje priority EU v této oblasti na období let 2010-2014.

Plánovaná vylepšení v oblasti trestního soudnictví zahrnují:

Justiční témata na Twitteru