Cesta

Civilní soudnictví

V Evropě otevřených hranic je mnoho příležitostí, které mohou vést k tomu, že se občané ocitnou před soudem v jiné zemi EU.

Nárůst přeshraničních sporů

Zvýšené využívání práv na volný pohyb osob, zboží a služeb vede nevyhnutelně k nárůstu potenciálního počtu přeshraničních sporů.

Například:

  • lidé se mohou při dovolené stát účastníky dopravní nehody;
  • lidé si mohou ze zahraničí přes internet objednat zboží, které není dodáno nebo je závadné;
  • rodič mohl odjet s dětmi a usadit se v jiné zemi bez souhlasu druhého rodiče.

V opravdovém evropském prostoru spravedlnosti by lidem nemělo být bráněno v uplatňování práv ani by od toho neměli být odrazováni. Neslučitelnost ani složitost právních nebo správních systémů v zemích EU by neměla být překážkou.

Soudní spolupráce

EU zavedla řadu opatření, která mají jednotlivcům pomáhat s přeshraničním řízením. EU chce zajistit to, aby lidé měli v každé zemi EU stejně snadný přístup k soudům a orgánům jako ve vlastní zemi.

Zde jsou hlavní nástroje pro usnadnění přístupu k přeshraničnímu soudnictví:

  • zásada vzájemného uznávání vycházející ze vzájemné důvěry mezi zeměmi EU;
  • přímá soudní spolupráce mezi vnitrostátními soudy.

Za uplynulých deset let bylo na evropské úrovni zavedeno více než 20 legislativních nástrojů.

Soudní spolupráce v civilních záležitostech znamená, že existují jasná pravidla například v těchto otázkách:

  • která země EU má příslušnost;
  • který soud je kompetentní;
  • které právo je platné;
  • zajištění toho, aby rozsudky v jedné zemi byly v ostatních zemích uznávány a vykonávány bez obtíží.

Důležitou úlohu ve zmírňování přeshraničních konfliktů hrají i alternativní metody řešení sporů, například zprostředkování.

Jak civilní soudnictví přispívá k hospodářskému růstu v EU


Chtějí-li občané i podniky plně využívat výhod jednotného trhu EU, musí mít snadný přístup ke spravedlnosti, a to ve všech členských zemích a za stejných podmínek.
Pravidla s celoevropskou platností jsou nezbytná zejména:

  • u případů přeshraničních soudních spor
  • k zajištění hladké spolupráce mezi soudy různých zemí
  • proto, aby byla soudní rozhodnutí vzájemně uznávána a uplatňována v rámci EU.

V tomto kontextu lze výrazně zlepšit i podnikatelské prostředí, a to především:

  • efektivnějším výkonem soudních rozhodnutí v obchodních sporech
  • zjednodušením výkonu soudních rozhodnutí v přeshraničních sporech (snížení nákladů a administrativní zátěže)
  • zavedením pravidel, která by věřitelům pomohla při vymáhání přeshraničních pohledávek (v současné době se jich nepodaří získat zpět až 63 %) 
  • modernizací insolvenčního řízení v EU, díky čemuž by se některým podnikům podařilo překonat vyhnout se úpadku.

Členské státy Unie se rovněž vyzývají k tomu, aby zefektivnily své soudnictví a realizovaly v této oblasti v rámci svých programů na hospodářskou obnovu nezbytné reformy. Tím by přispěly k formování politiky s názvem „Spravedlnost pro růst“.

Justiční témata na Twitteru