Promotional :: Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány.

Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány.

25 November 2013

Výsledky veřejné konzultace. Shrnutí zprávy

Dne 29. srpna 2012 zahájila Evropská komise konzultaci k zelené knize  týkající se její iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“. Jejím cílem bylo lépe se obeznámit s názory zúčastněných stran ohledně možností budoucí správy této iniciativy a ohledně možného zapojení soukromého sektoru. Konzultace skončila dne 15. prosince 2012.

Celkem Komise obdržela 244 odpovědí (29 od občanů, 43 od soukromého sektoru, 95 od veřejného sektoru a 77 od výzkumných pracovníků) ze 30 zemí, včetně některých zemí mimo EU, jejichž vody sousedí s členskými státy. Mnohé příspěvky, zejména od vlád členských států, byly podloženy důkladným procesem interních konzultací, a tudíž reprezentovaly vyvážené názory mnoha organizací. Byly považovány za reprezentativní vzorek.

Konzultace ukázala mnoho drobných rozdílů v detailních právních a technických otázkách, které budou velmi přínosné pro další fázi iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“, nicméně hlavní poznatky jsou tyto:

1) Všechny skupiny uživatelů se shodly na tom, že je třeba otevřený přístup k údajům o mořích, a to jak v nezpracované, tak zpracované formě. Občanská společnost je toho názoru, že oceány jsou společným zdrojem, a proto by údaje o mořích měly být zpřístupněny bez omezení, zejména jsou-li shromažďovány za použití veřejných prostředků. I soukromý sektor byl z velké části pro volný přístup s výjimkou případů, kdy by mohly být zneužity obchodně citlivé údaje nebo kdy by rovnou došlo ke ztrátě motivace údaje shromažďovat. Veřejné orgány se domnívaly, že by se tím snížily náklady na monitorování stavu životního prostředí. Téměř všichni pak byli toho názoru, že by mělo být snazší získat údaje z výzkumných projektů.

2) Bylo uvedeno několik výjimek týkajících se bezpečnosti státu, poškození chráněných oblastí a ohrožených ekosystémů, obchodně citlivých údajů, potřeby ponechat vědcům určitý čas ke zveřejnění a otázek bezpečnosti a odpovědnosti, pokud jde o nesprávnou interpretaci údajů.

3) Účastníci se všeobecně shodli na tom, že dlouhodobým cílem by se měla stát sdílená platforma pro šíření údajů o rybolovu a dalších údajů o mořích, včetně údajů dostupných prostřednictvím Evropského programu monitorování Země. Budoucí integrace těchto systémů by měla umožnit plynulé mapování průřezových témat za rozdílná období. Pro dosažení tohoto cíle je klíčová interoperabilita údajů a provádění vhodných opatření ke kontrole kvality.

4) Struktura současné Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet) – zejména rozdělení do následujících sedmi tematických skupin – geologie, batymetrie, fyzika, chemie, biologie, fyzická stanoviště a lidská činnost – je považována za efektivní.
 
5) Byl zdůrazněn potenciál iniciativy EMODnet napomoci podávání zpráv o životním prostřední či o rybolovu. Časem by mohl být postup, kdy jsou veřejné orgány na základě právního závazku nuceny podávat zprávy o stavu životního prostředí nebo o rybolovu, nahrazen postupem, při němž jsou údaje k dispozici na internetu a příslušný orgán je shromažďuje pomocí společné technologie. Tím by se snížila administrativní zátěž.

6) Naprostá shoda panovala v otázce, zda je potřebný mechanismus, který by informoval členské státy a EU o nákladově nejefektivnějším odběru vzorků, programu průzkumu a pozorování pro každou mořskou oblast. Byla navrhována účast vědeckých subjektů, regionálních úmluv pro mořské prostředí, regionálních hydrografických komisí a subjektů shromažďujících údaje. Pravidelný proces by měl vzít v úvahu měnící se potřeby a technologie.

7) Soukromý sektor projevuje zájem o své větší zapojení do iniciativ zaměřených na sdílení údajů, jako je např. EMODnet. Zástupci průmyslových odvětví vesměs vyjádřili ochotu, aby mohla být jejich zařízení v pobřežních vodách nebo plavidla využívána k rozsáhlejšímu monitorování oceánů. Upřednostňovali by však nelegislativní přístup.

8) U řady technologií pro pozorování moří byl vznesen požadavek dalšího výzkumu. Za nejvyšší prioritu v této oblasti byly označeny nové druhy senzorů, které mohou měřit parametry automaticky bez nutnosti vracet vzorky zpět do laboratoře.

Všechny odpovědi včetně souhrnné zprávy jsou dostupné na internetové stránce GŘ MARE. Respondenti byli požádáni o kontrolu, zda shrnutí návrhu přesně vystihuje jejich názory. Na základě jejich zpětné vazby bylo provedeno několik menších oprav. Závěrečná zpráva bude hlavním podkladem pro posouzení dopadů, jehož cílem bude určit, jak nejlépe postupovat a dosáhnout toho, aby iniciativa „Znalosti v námořní oblasti 2020“ měla větší přínos pro veřejné orgány, soukromé subjekty a výzkumníky, přinesla více inovací a snížila nejistotu v oblasti znalostí o zákonitostech moří.

 

 

 


 

Vyhledávání

Vyhledávání aktualit en