U stále většího počtu chemikálií, produktů a postupů se stalo zákonným požadavkem provádět hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí.
Ačkoli se používaná metodologie již vžila, začíná být pod čím dál větším tlakem kvůli:
• snahám, aby nebyla při testech toxicity využívána pokusná zvířata
• potřebě používat rychlejší, levnější a výkonnější testy
• vývoji nových systémů a metod, díky kterým získáváme nová data, která se musí zohlednit
• požadavkům na transparentnost a nezávislost hodnocení rizik
• nutnosti klást větší důraz na interakci se zainteresovanými stranami
• nedostatku zkušených nezávislých hodnotitelů rizik.
Ve snaze vyřešit všechny tyto otázky začaly vědecké výbory EU zkoumat, jak dosáhnout vědecky podloženého zlepšení v těchto oblastech:
• zavádění nových poznatků technologického vývoje
• využitelnost hodnocení rizik pro účely řízení rizik, včetně formátu pro porovnání přínosů a rizik
• transparentnost pracovních postupů.
Mezi nezbytné předpoklady pro další zlepšení patří snadný přístup hodnotitelů rizik ke všem potřebným údajům, zamezení zbytečné duplicitě činnosti a použití nejlepší dostupné odbornosti. K tomu je nebytná fungující mezioborová a mezinárodní spolupráce.
Druhá mezinárodní konference o hodnocení rizik představuje velmi důležitý milník pro určení priorit vedoucích ke zlepšení postupů hodnocení rizik. Je proto nutné definovat kroky, které ke splnění těchto priorit povedou. Konference bude rovněž důležitou platformou pro stanovení a prozkoumání mezioborových otázek, které se v postupu hodnocení rizik vyskytují, což se následně pozitivně odrazí i v tvorbě politických koncepcí.
