Změna klimatu

Politika

Pracovní dokument Komise z roku 2009 o dopadu změny klimatu na zdraví lidí, zvířat a rostlin  popisuje:

  • jak ovlivní změna klimatu zdraví lidí, zvířat a rostlin
  • jaká opatření musí EU a její členské státy učinit v reakci na tyto změny
  • jaké nástroje a finanční prostředky jsou k dispozici pro řešení problémů, které se objeví

Tento dokument byl sestaven na základě hlavních bodů uvedených v bílé knize o přizpůsobení se změně klimatu .

Lidské zdraví

Změna klimatu bude mít:

  • přímý dopad na lidské zdraví, např. způsobí změny ve výskytu nemocí přenášených hmyzem (komáry a klíšťaty)
  • nepřímý dopad, např. v důsledku změny kvality vody a ovzduší, nebo účinků extrémních povětrnostních vlivů

Členské státy EU se vyzývají ke spolupráci, aby bylo možno situaci účinněji řešit. Plány připravenosti  prošly revizemi a změna klimatu v nich byla zohledněna. Schopnost reagovat a koordinovat činnost mezi jednotlivými státy v rámci těchto plánů bude dále ověřována. Prověření se zaměří zejména na připravenost v rámci jednotlivých členských států.

Zdraví zvířat

Nedávný vývoj ukazuje, že změna klimatu má dopad i na zdraví zvířat. V roce 2006 byl například zaznamenán výskyt vektory přenášené katarální horečky ovcí, která se rozšířila až do Švédska – tedy za hranice dříve známého rozšíření.

Nová strategie Společenství v oblasti zdraví zvířat se více než na reakce na nákazy zaměřuje na prevenci. Příslušný akční plán zohledňuje i dopad změny klimatu na zdraví zvířat.

V rámci zkvalitnění způsobu shromažďování epidemiologických údajů se připravuje nový Systém informací o nákazách zvířat (ADIS). Lepší sledování zvířecích nákaz a vytvoření větších zásob vakcín pro určité zvířecí nákazy umožní subjektům odpovědným za řízení rizik lépe reagovat na výskyt nákaz.

Zdraví rostlin

Klimatické změny způsobují nižší odolnost rostlin proti škůdcům a nákazám. Za rostoucí počet škůdců a jejich rozšiřování za dřívější hranice jejich výskytu mohou teplejší léta a kratší zimy, díky kterým se také v EU začínají vyskytovat nové druhy. Změna klimatu se podepíše i na pěstovaných plodinách, které tak budou podléhat škůdcům a nákazám.

V boji se škůdci a nákazami, jež mohou ohrozit zemědělství, lesní hospodářství a přírodní prostředí je jedním z hlavních nástrojů současného systému rostlinolékařské péče EU (který prochází revizí) karanténa. Nová strategie rostlinolékařské péče mimo jiné umožní lépe zohlednit dopad změny klimatu v souvisejících právních předpisech EU.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Komise úzce spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jako je WHO (Světová zdravotnická organizace), OIE (Světová organizace pro zdraví zvířat), IPPC (Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin) a FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN).

Podpora a propagace

Program Komise v oblasti veřejného zdraví financuje projekty  a další iniciativy, které se změně klimatu věnují.

Rovněž financuje činnost členských států v oblasti dozoru a poskytování informací (o znečištění ve městech, výskytu alergenů a sezónním výskytu, ultrafialovém záření atd.).

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) také pracuje na několika projektech zaměřených na změnu klimatu. Například v rámci projektu E3 Network se vytváří modely a mapy různých druhů rizik spojených s infekčními onemocněními.

V rámci sedmého rámcového programu probíhá výzkum nových onemocnění (ARBO-ZOONET), který financuje EU.