Rybolov

INSEPARABLE - Eat, Buy and Sell Sustainable FishINSEPARABLE - Eat, Buy and Sell Sustainable FishINSEPARABLE - Eat, Buy and Sell Sustainable FishINSEPARABLE - Eat, Buy and Sell Sustainable Fish

Vyhledávání
    Zadejte libovolný text
Související informace
Aktuality
Sustainable Fisheries Partnership Agreements (SFPAs) aim to create a partnership to promote sustainable fisheries, based on the best available scientific advice. Therefore, a Joint Scientific Committee (JSC) of highly qualified scientific experts needs to be established in each SFPA, assuring that management measures are based on the best scientific advice available.
The European Commission has today adopted a key investment package for the Latvian fisheries and aquaculture sector worth almost €184m, including €139m of EU investments.

Ústřice velká

Ústřice velká pochází z Japonska. Do Evropy byla přivezena v sedmdesátých letech dvacátého století a nahradila ústřici pacifickou (Crassostrea angulata), která se už v 16. století dostala do Portugalska a byla považována za evropský druh, ale ve 20. století ji zdecimovalo několik po sobě následujících chorob a v podstatě vymizela.Díky rychlému růstu a schopnosti přizpůsobit se v různých prostředích je ústřice velká v dnešní době nejčastěji chovaným druhem na světě, zejména v Evropě. V případě jiného druhu ústřice chovaného v Evropě, ústřice jedlé (Ostrea edulis), nebylo kvůli dvěma rozsáhlým epidemiím, k nimž došlo ve dvacátých a osmdesátých letech, ještě zdaleka dosaženo původní míry produkce.

Ústřice velká © ScandFish
Latinský názevCrassostrea gigas
Produkce (EU-27) – 142 000 t (2007), 4. místo ve světové produkci.
Hodnota (EU-27) – 295 milionů EUR (2007).
Hlavní země produkce v EU – Francie (hlavní evropský a 4. světový výrobce), Irsko, Španělsko, Portugalsko.
Hlavní světové země produkce (mimo Evropu) – Čína, Jižní Korea, Japonsko.
Přehled údajů pdf - 922 KB [922 KB] български (bg) dansk (da) Deutsch (de) eesti keel (et) ελληνικά (el) English (en) español (es) français (fr) Gaeilge (ga) italiano (it) latviešu valoda (lv) lietuvių kalba (lt) magyar (hu) Malti (mt) Nederlands (nl) polski (pl) português (pt) română (ro) slovenčina (sk) slovenščina (sl) suomi (fi) svenska (sv)

Rozmnožování

Velká část světových dodávek pochází z larev ústřic odebraných z přirozeného prostředí.

Některé larvy se však rodí v líhních. V takovém případě se populace plemenných jedinců ponechává v moři. Skupiny dospělých jedinců se v pravidelných intervalech odebírají v průběhu celé zimy a umisťují se do nádrží. Tento odběr má svá rizika, protože nelze určit pohlaví ústřice (ústřice vykazuje postupný hermafroditismus v tom smyslu, že je samcem či samicí v závislosti na věku). Uvolnění pohlavních buněk se provádí na jaře pomocí tepelného šoku či postupu lacerace. Pohlavní buňky minimálně šesti samic se oplodní spermatem téhož počtu samců. K tomu, aby narození proběhlo bez problémů, musí mít voda přibližně 21 °C a nesmí být příliš slaná. Larvy se pak ukládají do nádrží s uzavřeným okruhem a krmí se pěstovanými řasami. V dnešní době se většina líhní soustřeďuje na produkci triploidů, tedy ústřic sterilizovaných při oplodnění tepelným šokem, z nichž se tímto způsobem nestanou tzv. mléčné ústřice, které později uchovávaly larvy uvnitř lastury.

Některé larvy se však rodí v líhních. V takovém případě se populace plemenných jedinců ponechává v moři. Skupiny dospělých jedinců se v pravidelných intervalech odebírají v průběhu celé zimy a umisťují se do nádrží. Tento odběr má svá rizika, protože nelze určit pohlaví ústřice (ústřice vykazuje postupný hermafroditismus v tom smyslu, že je samcem či samicí v závislosti na věku). Uvolnění pohlavních buněk se provádí na jaře pomocí tepelného šoku či postupu lacerace. Pohlavní buňky minimálně šesti samic se oplodní spermatem téhož počtu samců. K tomu, aby narození proběhlo bez problémů, musí mít voda přibližně 21 °C a nesmí být příliš slaná. Larvy se pak ukládají do nádrží s uzavřeným okruhem a krmí se pěstovanými řasami. V dnešní době se většina líhní soustřeďuje na produkci triploidů, tedy ústřic sterilizovaných při oplodnění tepelným šokem, z nichž se tímto způsobem nestanou tzv. mléčné ústřice, které později uchovávaly larvy uvnitř lastury.

Sběr

V létě ústřice rodí mnoho larev, které jsou unášeny mořskými proudy a hledají místo, kde by se uchytily.

Chovatel ústřic k jejich sběru používá nástroje, kterým se říká „sběrače“ a jsou umístěny na strategických místech: plastové předměty k uchycení (trubice, misky, destičky) nebo střešní tašky, břidlicové kůly, lastury. Jakmile vznikne larva ústřice, je přenesena do výkrmného slapu, tzn. že se oddělí od sběrného předmětu a může se přemístit do dalšího chovu. Když se pak larva v líhni chystá přichytit k pevnému předmětu, ztmavne, a je tedy skrz schránku lépe vidět. Právě v tomto okamžiku dochází se sbírají: čistý pevný předmět k přichycení se umístí do nádrže, a ústřice se na něj „nasbírají“.

Chovatel ústřic k jejich sběru používá nástroje, kterým se říká „sběrače“ a jsou umístěny na strategických místech: plastové předměty k uchycení (trubice, misky, destičky) nebo střešní tašky, břidlicové kůly, lastury. Jakmile vznikne larva ústřice, je přenesena do výkrmného slapu, tzn. že se oddělí od sběrného předmětu a může se přemístit do dalšího chovu. Když se pak larva v líhni chystá přichytit k pevnému předmětu, ztmavne, a je tedy skrz schránku lépe vidět. Právě v tomto okamžiku dochází se sbírají: čistý pevný předmět k přichycení se umístí do nádrže, a ústřice se na něj „nasbírají“.

Chov

V závislosti na životním prostředí (rozsah přílivu a odlivu, hloubka vody atd.) a v souladu s tradicemi se upřednostňuje jeden ze čtyř hlavních postupů chovu ústřic.

Chov na vyvýšeném místě: Ústřice velké se umisťují do moře do pytlů připevněných k deskám, jež jsou umístěny na dně v přílivových zónách.

Chov na dně: Ústřice se umisťují přímo do přílivové zóny.

Chov v hluboké vodě či chov v kontejnerech: Ústřice se vysypou do sádek, které se mohou nacházet až v desetimetrové hloubce.

Chov na provazech: Ústřice se chovají na šňůrách, stejně jako slávky, a tak je lze chovat na volném moři. Díky tomu, že jsou neustále ponořené, rostou rychleji. Tento postup je přizpůsoben chovu ve vodách bez přílivu a odlivu nebo na volném moři.

Ústřice obrovské se krmí přirozeným způsobem planktonem obsaženým v mořské vodě, již neustále filtrují. Mohou se tedy chovat pouze v místech, která splňují řadu kritérií, co se týče proudu, hloubky a množství planktonu, zpravidla blízko ústí řek, v lagunách nebo příbřežních nádržích. Počet dostupných koncesí se určuje vědecky na základě množství planktonu obsaženého ve vodě. Ústřice dosáhnou prodejní hmotnosti po 18 až 30 měsících. Způsoby sběru se liší podle jednotlivých druhů chovu: ústřice chované na vyvýšeném místě se sbírají tak, že se pytle odváží od desek; ústřice chované na dně se vytahují při odlivu pomocí hrábí nebo vybagrováním, pokud to hloubka umožňuje; ústřice chované v hluboké vodě se sbírají vodním bagrem, kterým lze zvednout až 500 kg.

Ústřice obrovské se krmí přirozeným způsobem planktonem obsaženým v mořské vodě, již neustále filtrují. Mohou se tedy chovat pouze v místech, která splňují řadu kritérií, co se týče proudu, hloubky a množství planktonu, zpravidla blízko ústí řek, v lagunách nebo příbřežních nádržích. Počet dostupných koncesí se určuje vědecky na základě množství planktonu obsaženého ve vodě. Ústřice dosáhnou prodejní hmotnosti po 18 až 30 měsících. Způsoby sběru se liší podle jednotlivých druhů chovu: ústřice chované na vyvýšeném místě se sbírají tak, že se pytle odváží od desek; ústřice chované na dně se vytahují při odlivu pomocí hrábí nebo vybagrováním, pokud to hloubka umožňuje; ústřice chované v hluboké vodě se sbírají vodním bagrem, kterým lze zvednout až 500 kg.

Čištění

V některých produkčních nádržích se mohou dospělé ústřice čistit, aby jejich maso nabylo specifických vlastností.

Umisťují se do sádek, velmi mělkých jílovitých nádrží, jež se přirozeně plní mořskou vodou, kde se maso ústřic zabarví dozelena díky zvláštní řase, člunovce druhu Navicula ostrearia. Ústřice se také mohou umístit do čisticích sádek do přílivové zóny, díky čemuž je pak jejich maso pevné a bílé. Pokud jde o ústřice chované v hluboké vodě, používá se následující dokončovací postup: umístí se do sádek, jež se nacházejí normálně mimo vodu, díky čemuž mají lasturu uzavřenou.

Konzumace

Většina ústřic se produkuje a konzumuje ve Francii, kde jsou lidé zvyklí je jíst velmi specifickým způsobem (jedí se živé).

Pro konzumaci ústřic je charakteristický sezónní ráz: ve Francii se polovina ústřic sní při svátcích na konci roku, od listopadu do ledna. Velikost ústřic obrovských se označuje čísly od 0 do 5. Čím menší číslo je, tím je ústřice větší. Jemné ústřice („huîtres fines“) jsou středně masité a speciální ústřice („huîtres spéciales“) jsou masitější.

Pro konzumaci ústřic je charakteristický sezónní ráz: ve Francii se polovina ústřic sní při svátcích na konci roku, od listopadu do ledna. Velikost ústřic obrovských se označuje čísly od 0 do 5. Čím menší číslo je, tím je ústřice větší. Jemné ústřice („huîtres fines“) jsou středně masité a speciální ústřice („huîtres spéciales“) jsou masitější.