Statistika trestné činnosti a trestního soudnictví

Přejít na: navigace , hledání
Extrakce údajů z databáze: květen 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: říjen 2018.
Obrázek 1: Počet případů znásilnění, sexuálního napadení, trestných činů proti životu a napadení zjištěných policií, EU-28, 2008–2015
(2008 = 100)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)
Obrázek 2: Počet případů loupeží, vloupání, krádeží a protiprávních činů souvisejících s kontrolovanými drogami nebo prekursory zjištěných policií, EU-28, 2008–2015
(2008 = 100)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)
Obrázek 3: Násilné sexuální trestné činy zjištěné policií, EU-28, 2008–15
(2008 = 100)
Zdroj: Eurostat (crim_off_cat)
Obrázek 4: Násilné sexuální trestné činy zjištěné policií podle právního postavení a pohlaví, EU-28, 2015
(% celkového počtu)
Zdroj: Eurostat (crim_hom_soff)
Obrázek 5: Zaměstnanci systému trestního soudnictví, EU-28, 2008–15
(2008 = 100)
Zdroj: Eurostat (crim_just_job)
Obrázek 6: Zaměstnanci systému trestního soudnictví podle pohlaví, EU-28, 2015
(% celkového počtu)
Zdroj: Eurostat (crim_just_job)
Obrázek 7: Počet osob ve věznicích, EU-28, 2008–15
(2008 = 100)
Zdroj: Eurostat (crim_pris_age) a (crim_pris_ctz)

V tomto článku jsou shrnuty statistiky trestné činnosti v Evropské unii (EU) na základě oficiálních údajů o trestných činech zaznamenaných policií. Uvedeny jsou rovněž informace o počtu zaměstnanců systému trestního soudnictví a počtu osob ve věznicích. Je třeba poznamenat, že pro každý souhrn za EU-28 [1] jsou do výpočtu zahrnuty pouze země, jež disponují úplnými údaji za období 2008–2015. Znamená to, že u některých trestných činů není jedna či několik zemí do výpočtu zahrnuto, protože nejsou k dispozici údaje.

Hlavní statistické výsledky

Jiné než sexuální násilí

Trestné činy proti životu

Trestný čin proti životu se definuje jako protiprávní úmyslné usmrcení osoby jinou osobou, včetně těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti a úmrtí v důsledku teroristického útoku. Nezahrnuje pokus o vraždu, zabití, úmrtí v důsledku právní intervence, ospravedlnitelné zabití v sebeobraně a úmrtí v důsledku ozbrojeného konfliktu. Případy trestných činů proti životu jsou v jurisdikcích EU zaznamenávány dosti konzistentně a definice se mezi jednotlivými zeměmi liší méně něž u jiných druhů trestné činnosti.

Údaje o počtu trestných činů proti životu vykazovaly v letech 2008–2014 trvalý pokles a poté v roce 2015 opětovný nárůst (viz obrázek 1). Celkový počet činil v roce 2015 v EU-28 (kromě Nizozemska a jurisdikcí Spojeného království Anglie a Walesu a Skotska) 4 528, což je o 19,6 % méně než v roce 2008 (5 634), avšak o 4,3 % více než v roce 2014 (4 340).

Počet případů trestných činů proti životu zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 1 souboru tabulek (v angličtině).

Napadení

Napadením se rozumí fyzický útok na jinou osobu vedoucí k vážnému ublížení na zdraví. Nepatří sem sexuálně motivované napadení, výhrůžky či facka. Údaje nezahrnují ani napadení s následkem smrti.

Celkový počet případů napadení zjištěných policií v EU-28 v letech 2008–2013 poklesl téměř o 40 % (kromě Polska a jurisdikce Spojeného království Skotska), ale v roce 2014 se zvýšil o 3,6 % a v roce 2015 o 6,6 % (viz obrázek 1). Kvůli technickým změnám nelze přesně srovnat údaje za celé období, zejména mezi lety 2008 a 2009 v Německu a 2009 a 2010 ve Švédsku a Portugalsku.

Počet případů napadení zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 2 souboru tabulek (v angličtině).

Loupež

Loupež je pro účely tohoto článku definována jako krádež cizí věci násilím nebo pod pohrůžkou násilí. Mělo by sem patřit přepadení a krádež za použití násilí, nikoli však kapesní krádež či vydírání.

Po počátečním poklesu v letech 2008 až 2009 se počet případů těchto trestných činů zjištěných policií v EU-28 (kromě jurisdikce Spojeného království Skotska) až do roku 2011 zvyšoval, a poté se mezi lety 2013 a 2015 výrazně snížil přibližně o jednu pětinu (viz obrázek 2).

Počet případů loupeží zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 3 souboru tabulek (v angličtině).

Únos

Únosem se rozumí nezákonné zadržení osoby nebo osob proti její/jejich vůli (a to i za užití násilí, pohrůžky, podvodu nebo vylákání) za účelem získání neoprávněného zisku nebo jiného hospodářského nebo hmotného zisku výměnou za její/jejich propuštění nebo za účelem přinucení osoby k tomu, aby jednala určitým způsobem. Z této definice jsou vyloučeny případy sporů týkajících se péče o dítě.

Po relativně stabilním období v letech 2009 až 2012 došlo v EU-28 (kromě Dánska, Rumunska, Švédska a jurisdikce Spojeného království Skotska) mezi lety 2013 a 2015 k nárůstu. Nárůst počtu případů z poslední doby je způsoben především údaji z Francie a Spojeného království. Většina ostatních zemí tento trend nesdílí. Údaje z Německa vykazují poměrně stabilní úroveň mezi lety 2009 a 2015, avšak v letech 2008 až 2009 je nelze srovnat, což mělo vliv také na souhrn za EU-28.

Počet případů únosů zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 4 souboru tabulek (v angličtině).

Krádež

Krádež se definuje jako odcizení majetku osobě či organizaci, a to bez použití násilí, s úmyslem si tento majetek ponechat. Pro účely tohoto článku sem nepatří vloupání, loupež a krádež motorového vozidla.

Úroveň krádeží zjištěných policií zůstala v období 2010–2015 v celé EU-28 relativně vyrovnaná (kromě Lotyšska a jurisdikce Spojeného království Skotska). Údaje z Německa a Francie prošly v letech 2008 až 2009 změnou metodiky, což má vliv na jejich celkovou srovnatelnost v tomto období. Spojené království a Nizozemsko vykazovaly v letech 2008-2015 jasný klesající trend.

Počet případů krádeží zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 5 souboru tabulek (v angličtině).

Vloupání

Vloupáním se rozumí neoprávněné vniknutí do části budovy, obydlí nebo jiných prostor. Za použití síly nebo paklíče se záměrem odcizit majetek (násilné otevření a vniknutí), krádež z domu, bytu nebo jiného obydlí, továrny, prodejny nebo kanceláře či vojenské základny. Do této definice však nezahrnujeme krádež z auta, kontejneru, prodejního automatu, parkovacího automatu a oplocených luk či ohrazených pozemků.

Počet vloupání zjištěných policií v celé EU-28 (kromě Estonska, Itálie, Lotyšska, Litvy a jurisdikce Spojeného království Skotska) vykazoval v letech 2008 až 2011 mírný nárůst, a mezi lety 2012 a 2015 naopak klesající trend. Podle nejnovějších údajů (viz obrázek 2) se počet vloupání snížil v roce 2015 o 5,0 %. V letech 2008–2015 se snížil počet případů vloupání ve Spojením království (o 31 % v Anglii a o 24 % v Severním Irsku), zatímco ke zvýšení došlo v Německu (o 19 %) a ve Francii (o 24 %).

Počet případů vloupání zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 6 souboru tabulek (v angličtině).

Trestné činy související s drogami

Protiprávními činy souvisejícími s kontrolovanými drogami nebo prekursory se rozumí nezákonné držení, pěstování, výroba, dodávání, přeprava, dovoz, vývoz a financování drog neurčených výhradně pro osobní spotřebu.

Po nárůstu ve výši 3,2 % v roce 2009 byl počet případů protiprávních činů souvisejících s kontrolovanými drogami nebo prekursory zjištěných policií v EU-28 (kromě jurisdikce Spojeného království Skotska) v období 2009–2014 relativně stabilní. Z nejnovějších dostupných údajů vyplývá, že tato tendence pokračovala i v roce 2015, neboť počet těchto případů se téměř nezměnil – ve srovnání s předchozím rokem došlo k jejich poklesu o 1,7 % (viz obrázek 2).

Počet případů protiprávních činů souvisejících s kontrolovanými drogami nebo prekursory zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 7 souboru tabulek (v angličtině).

Sexuální násilí

K sexuálnímu násilí patří znásilnění a jiné sexuálně motivované napadení. Znásilnění je definováno jako vynucený pohlavní styk a sexuálním napadením se rozumí sexuální násilí, aniž by došlo ke znásilnění. K sexuálnímu napadení počítáme nechtěný sexuální akt, pokus o vynucení sexuálního aktu nebo kontakt či komunikaci zahrnující nechtěné sexuální obtěžování, aniž by došlo ke znásilnění. Spadá sem rovněž sexuální napadení zahrnující fyzický kontakt či nikoli, sexuální napadení po podání drog, sexuální napadení manžela/manželky proti jeho/její vůli, sexuální napadení bezbranné osoby, nechtěné osahávání, obtěžování a výhrůžky sexuálního charakteru. Je třeba upozornit na to, že údaje se týkají pouze případů zjištěných policií.

V letech 2008 až 2015 poklesl počet případů sexuálního násilí v EU o 9,1 % (kromě Itálie, Lotyšska, Lucemburska, Polska, Slovenska a jurisdikcí Spojeného království Anglie, Walesu a Skotska). Po poklesu v letech 2009 a 2010 došlo v období 2010–2014 k výraznému nárůstů, po němž v roce 2015 následoval mírný pokles o 0,9 %.

Údaje o počtu znásilnění ukazují na zvýšení o 47,0 % v letech 2008 až 2015 (kromě Itálie a jurisdikce Spojeného království Skotska). Zjištěný nárůst počtu znásilnění v EU je ovlivněn převážně údaji z jurisdikcí Spojeného království Anglie a Walesu (+173 % mezi lety 2008 a 2015). Snížení počtu případů sexuálního napadení na úrovni EU do značné míry ovlivnily údaje z Německa, které nejsou mezi lety 2009 a 2010 srovnatelné (viz obrázek 3).

Celkový počet případů sexuálního násilí, znásilnění a sexuálního napadení zjištěných policií v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulkách 8, 9 a 10 souboru tabulek (v angličtině).

Údaje podle pohlaví

Na obrázku 4 je zobrazeno rozdělení případů sexuálního násilí zjištěných policií, pokud jde o pohlaví obětí, podezřelých, stíhaných a odsouzených osob. Většina obětí sexuálního násilí (85,8 %) jsou ženy, zatímco podezřelými (96,5 %) a pachateli (98,3 % odsouzených osob) jsou většinou muži. Je třeba vzít na vědomí, že údaje o pohlaví chybí častěji než celkové údaje.

Zaměstnanci systému trestního soudnictví

Tento článek analyzuje počet policistů, soudců z povolání a zaměstnanců věznic pro dospělé, přičemž údaje se týkají situace k 31. prosinci každého roku.

Policisté jsou definováni jako zaměstnanci veřejných orgánů, jejichž hlavním úkolem je předcházet trestné činnosti a trestnou činnost zjišťovat a objasňovat a stíhat údajné pachatele. Do této definice nespadá pomocný administrativní personál. Soudci z povolání se rozumí právní odborníci jmenovaní a pobírající mzdu za výkon funkce soudce, ať již na plný či částečný úvazek. Jsou oprávněni vést slyšení v občanských, trestních a jiných věcech, včetně u odvolacích soudů, a vynášet rozsudky. Definice nezahrnuje soudce z lidu a laické soudce. Počet zaměstnanců věznic pro dospělé zahrnuje počet osob zaměstnaných v nápravných zařízeních, včetně vedení, dozoru, zaměstnanců poskytujících péči a jiných zaměstnanců, například pracovníků údržby či zaměstnanců kuchyně.

Na obrázku 5 vidíme vývoj situace v posledních letech, pokud jde o počty zaměstnanců na různých stupních systému trestního soudnictví (policie, soudy a věznice).

Celkový počet policistů v EU-28 (kromě Německa, Itálie, Irska a Lotyšska) se v letech 2010 až 2013 snížil, avšak v roce 2014 se tyto ztráty dorovnaly. V roce 2015 však počet policistů opět poklesl, a to o 1,2 %. Počet soudců z povolání v EU-28 (kromě Belgie, Bulharska, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Malty, Nizozemska, jurisdikcí Spojeného království Anglie a Walesu a Severního Irska) v letech 2008–2015 postupně rostl, přičemž celkový nárůst činil 5,6 %. V kontrastu k postupnému růstu počtu soudců z povolání se počet zaměstnanců věznic pro dospělé mezi lety 2008 a 2015 v EU-28 (kromě Belgie, Německa, Estonska, Řecka, Francie, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemska a Švédska) celkově snížil o 8,9 %.

Celkový počet policistů v jednotlivých jurisdikcích je uveden v tabulce 11 souboru tabulek (v angličtině), tabulky 14 a 17 ukazují celkový počet soudců z povolání a zaměstnanců věznic pro dospělé.

Údaje podle pohlaví

Pokud jde o rozdělení zaměstnanců systému trestního soudnictví v EU podle pohlaví, panují zde značné rozdíly (viz obrázek 6). Ženy nejsou příliš zastoupeny v řadách policie a ve věznicích, mezi soudci z povolání naopak převažují.

V roce 2015 byly v EU-28 ženy u policie zastoupeny 20,3 % (k dispozici jsou údaje pouze ze 14 jurisdikcí). Podíl žen pracujících ve věznicích pro dospělé byl o něco vyšší a v celé EU-28 činil jednu čtvrtinu celkového počtu (k dispozici jsou údaje pouze z 12 jurisdikcí) – mezi lety 2008 a 2015 byl tento poměr relativně stabilní. Oproti tomu mezi soudci z povolání ženy v roce 2015 v celé EU-28 převažovaly, konkrétně jich bylo 62,1 % (k dispozici jsou údaje z 16 jurisdikcí).

Počty policistů a policistek ukazují tabulky 12 a 13 souboru tabulek (v angličtině), v tabulkách 15 a 16 jsou uvedeny počty soudců a soudkyň a tabulky 18 a 19 shrnují počty mužů a žen zaměstnaných ve věznicích pro dospělé.

Vězněné osoby

Vězněnými osobami se rozumí osoby v zařízeních spadajících pod vězeňskou službu, v nichž jsou zbaveny svobody. Nespadají sem detenční zařízení pro cizí státní příslušníky, kteří jsou zadrženi po dobu vyšetřování ve věci jejich imigračního statusu, nebo kteří nemají právo k pobytu.

V celé EU-28 (kromě Belgie) se v letech 2008 až 2012 celkový počet vězněných osob každým rokem mírně zvyšoval, poté se snížil, a to o 3,6 % v roce 2013, o 3,5 % v roce 2014 a o 2,9 % v roce 2015. Počet vězněných osob byl v roce 2015 o 6,4 % nižší než v roce 2008 (viz obrázek 7).

Počet vězňů cizí státní příslušnosti (včetně občanů jiných členských států EU) v letech 2009 a 2010 rostl v celé EU-28 (kromě Belgie, Německa, Estonska, Malty a Švédska) o něco rychleji, avšak od roku 2011 se začal opět snižovat. V roce 2015 byl jejich počet o 12,2 % nižší než v roce 2008.

Naopak počet mladistvých [2] vězňů v celé EU-28 (kromě Belgie, Německa a Španělska) v letech 2008–2015 značně poklesl. Bylo tomu tak převážně díky poklesu jejich počtu v Polsku a ve Spojeném království. Počet mladistvých vězňů klesal v uvedeném období každoročně alespoň o 4 %, takže mezi lety 2008 a 2015 došlo k celkovému snížení jejich počtu o 47,6 %. K největšímu poklesu počtu mladistvých vězňů došlo v roce 2014, kdy bylo zaznamenáno snížení o 14,3 %.

Celkový počet vězněných osob v jednotlivých jurisdikcích znázorňuje tabulka 20 souboru tabulek (v angličtině). V tabulce 23 jsou uvedeny počty mladistvých vězňů a v tabulkách 24 a 25 počty vězňů podle státní příslušnosti (státní příslušníci daného státu a cizí státní příslušníci).

Údaje podle pohlaví

Velkou většinu vězněných osob činí muži. V celé EU-28 (kromě Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Francie, Chorvatska, Rakouska, Portugalska, Slovenska a Švédka) čítali v roce 2015 muži 94 % – tento poměr se od roku 2008 příliš nezměnil.

Počty odsouzených mužů a žen jsou uvedeny v tabulkách 21 a 22 souboru tabulek (v angličtině).

Zdroje a dostupnost údajů

Údaje v tomto článku vychází ze společného sběru údajů, který prováděl Eurostat a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) (v angličtině). Šetření trendů kriminality vypracované UNODC doplňují údaje požadované Eurostatem. Základní data poskytují vnitrostátní orgány, jako je policie, státní zastupitelství, soudy a věznice, a většinou je předávají souhrnně za celý kalendářní rok. Údaje jsou hlášeny podle územní jurisdikce, např. Spojené království sestává ze tří jurisdikcí: Anglie a Walesu, Skotska a Severního Irska. V zájmu stručnosti používáme slovo „země“ ve významu „zeměpisná jednotka“.

Hlášené údaje o trestné činnosti by měly pokud možno vycházet ze standardních definic a měly by je doplňovat podrobné informace o divergencích. Tyto divergence často upozorňují na to, že se údaje z různých zemí netýkají téhož, ačkoli jsou stejně označeny. Údaje z jednotlivých zemí mohou být zcela vyhovující pro účely vnitrostátních statistik, avšak nikoli k mezinárodnímu srovnání. Eurostat ve spolupráci s orgány EU a vnitrostátními orgány stále pracuje na zlepšení porovnatelnosti statistik trestné činnosti. Hlavním prvkem této spolupráce je uplatňování Mezinárodní klasifikace trestných činů pro statistické účely (v angličtině).

Údaje o trestné činnosti jsou oficiálními údaji vycházejícími z administrativních záznamů. Statistika trestné činnosti vycházející z policejních záznamů přirozeně nezahrnuje trestné činy, které nebyly policii hlášeny. Chceme-li o trestné činnosti na základě těchto údajů vyvodit závěry, musíme zohlednit řadu faktorů:

  • právní systém, vymáhání právních předpisů a systém trestního soudnictví,
  • míru, v níž jsou trestné činy hlášeny (policii) a (policií) zaznamenávány,
  • způsob, jímž je trestný čin posuzován (oznámení policii, zjištění podezřelých atd.),
  • metody výpočtu (v případech několikanásobného trestného činu, více poškozených atd.),
  • které trestné činy spadají do vnitrostátních kategorií trestných činů.

Rovněž údaje o počtu vězněných osob mohou být ovlivněny řadou faktorů, například:

  • počtem případů, o nichž jednají soudy,
  • procentem odsouzených, kterým byl uložen trest odnětí svobody,
  • délkou uložených trestů,
  • počtem osob ve výkonu vazby,
  • obdobím, kdy se průzkum provádí, obdobím v roce, amnestiemi atd.

Srovnávání statistik trestné činnosti mezi různými jurisdikcemi může být zavádějící, pokud nemáme k dispozici dostatečné znalosti o místních údajích a metodách. V tomto článku se přímé srovnání jednotlivých jurisdikcí neprovádí a soustředí se namísto toho na vývoj situace v čase. Takové srovnání vychází z předpokladu, že hlavní rysy systému vyšetřování trestných činů atd. zůstávají v jednotlivých zemích v průběhu času více méně stejné. Zjevné změny v údajích o trestné činnosti jsou však někdy způsobeny změnami v metodice nebo definicích.

Při analýze časových řad za celou EU-28 se vychází pouze z jurisdikcí, z nichž jsou k dispozici údaje za celé posuzované období (2008–2015). Údaje za EU-28 nezahrnují vždy údaje za všechny země z důvodu chybějících údajů za jeden rok či více let nebo jednu či několik zemí.

Je zřejmé, že souhrnné údaje za EU-28 stírají rozdíly mezi zeměmi, proto jsou údaje za jednotlivé členské státy uvedeny v souboru tabulek (v angličtině) a také na adrese databáze (v angličtině). Podrobné informace o jednotlivých zemích jsou dále dostupné v souboru metadat (v angličtině).

Ke zjištění tendencí byly vypočteny indexy:

  • It = (Ct/C0) * 100 hodnota indexu za rok t,
  • Ct = hodnota zaznamenaná za rok t,
  • C0 = hodnota zaznamenaná za referenční rok (zde: rok 2008).

Souhrnné údaje z administrativních záznamů netrpí statistickou nejistotou, jako je tomu u výběrových šetření. Interpretace nízkých čísel, malých poměrů a krátkodobých změn by však měly ideálně vycházet z dalších relevantních informací. V malých zemích mohou např. míry trestných činů proti životu značně kolísat mezi jednotlivými lety, aniž by to nutně poukazovalo na změnu v trendu trestné činnosti.

Databáze (v angličtině) obsahuje podrobné výsledky společného sběru údajů Eurostatu a UNODC z let 2008–2015 a související metadata. Kromě toho jsou zde uvedeny tabulky za období 1993–2007, jež zahrnují méně trestných činů. U vybraných zemí jsou k dispozici veškeré trestné činy zaznamenané policií za období 1950–1993. Jak je uvedeno výše, ke srovnání mezi jednotlivými zeměmi by uživatelé rozhodně měli nahlédnout do souborů metadat a vnitrostátních zdrojů.

Kontext

Trestná činnost a soudnictví jsou dvě stále se opakující témata ve veřejné debatě, jsou neustále středem pozornosti médií, politiků, různých organizací i široké veřejnosti. EUROSTAT shromažďuje a předkládá údaje o trestné činnosti a správě trestního soudnictví. Celkovým cílem je zpřístupnit Evropskému společenství účinným způsobem dostupné informace a analýzy týkající se příslušné politiky. Haagský program z roku 2004 pověřuje Eurostat vytvořením srovnatelných statistik trestné činnosti a trestního soudnictví. Potřebu statistik trestné činnosti zdůrazňuje rovněž Stockholmský program z roku 2010. Strategické akční plány nastiňují konkrétní úkoly, obvykle na období pěti let. Viz odkazy v oddíle Další informace.

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Databáze

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

Externí odkazy

Reference

  1. Údaje jsou hlášeny podle územní jurisdikce – Spojené království sestává ze tří jurisdikcí: Anglie a Walesu, Skotska a Severního Irska. Ukazatel za EU-28, pokud jde o statistiky trestné činnosti, zahrnuje 30 „zemí“ (používá se pro územní jurisdikci).
  2. Obvykle se definují jako osoby do 18 let.