AA+A++Verze pro tiskMapa stránekRSSRSS

Evropa 2020 v praxi: evropský semestr

Všechny členské státy se zavázaly, že budou plnit cíle strategie Evropa 2020. Zároveň si na základě těchto cílů stanovily cíle vlastní a přijaly politická opatření na podporu hospodářského růstu. Úsilí jednotlivých států však nemůže přinést kýžený výsledek nebo mít pozitivní dopad na růst, pokud se nebude vynakládat koordinovaným a cíleným způsobem.

Evropská unie proto stanovila roční cyklus koordinace hospodářských politik, který dostal název evropský semestr. Komise každoročně provádí podrobnou analýzu plánů rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem států Unie a vydává doporučení pro příštích 12–18 měsíců.

Evropský semestr začíná ve chvíli, kdy Komise přijme svou roční analýzu růstu. K tomu většinou dochází koncem kalendářního roku. Tento dokument stanoví, jaké bude mít EU priority v podpoře růstu a vzniku nových pracovních míst. Komise současně zveřejňuje zprávu mechanismu varování v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze English (en) . Na základě srovnávacího přehledu ukazatelů se mechanismem varování určí, které členské státy vyžadují další analýzu. Ta probíhá formou hloubkového přezkumu, na základě kterého se vyvodí, zda nenastala nerovnávala, případně jaké je povahy.

Vzhledem ke zkušenosti z prvních evropských semestrů obsahuje roční analýza růstu 2015 návrhy, jak celý proces zefektivnit. Jednotlivé etapy evropského semestru jsou tyto:

V říjnu předkládají členské státy své návrhy rozpočtových plánů na následující rok. Komise vydá stanovisko Deutsch (de) English (en) français (fr) ke každému z nich v listopadu. Komise vyhodnotí, zda jsou návrhy rozpočtových plánů v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

V únoru Komise zveřejňuje komplexní hospodářské posouzení každého jednotlivého členského státu, v němž analyzuje jeho hospodářskou situaci, reformní programy, a, je-li to považováno za relevantní na základě zprávy mechanismu varování, případné nerovnováhy, jež v členském státě zavládly.

Na jarním zasedání Evropské rady, které se koná v březnu, se provede bilance celkové makroekonomické situace a pokroku v plnění cílů strategie Evropa 2020. Rada pak určí směry, kterými se bude ubírat další politika v oblasti fiskálních, makroekonomických a strukturálních reforem.

V dubnu předkládají členské státy plány, jak hodlají udržet své veřejné finance v dobrém stavu (programy stability nebo konvergenční programy) a představují reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociálnímu začlenění (národní programy reforem). Ty se například týkají zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu, inovací, energetiky nebo sociálního začleňování.

V květnu Komise navrhuje doporučení pro jednotlivé země English (en) . Ta obsahují speciální politická doporučení v oblastech, jež jsou považovány v příštích 12–18 měsících za prioritní. Rada tato doporučení projednává a Evropská rada je schvaluje. Členské státy tak dostávají doporučení ohledně svých politik ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.

Na konci června nebo začátkem července Rada jednotlivá doporučení oficiálně přijímá.

Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit pobídkami a sankcemi.

Aby mělo provádění požadovaných politik širokou podporu, je nezbytné i nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, poradními orgány EU (Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem) a členskými státy, zejména organizovat informační a studijní mise a dvoustranná setkání mezi zástupci vnitrostátních orgánů a Komise a zapojit do celého procesu i parlamenty členských států, sociální partnery, regiony a ostatní zainteresované subjekty.

 

Související dokumenty

  • Správa ekonomických záležitostí EU ve stručnosti angličtina

Začátek stránky