AA+A++Verze pro tiskMapa stránekRSSRSS

Evropský semestr

Všechny členské státy se zavázaly, že budou plnit cíle strategie Evropa 2020. Zároveň si na základě těchto cílů stanovily cíle vlastní. Úsilí jednotlivých států však nemůže mít pozitivní dopad na růst, pokud se nebude vynakládat koordinovaným a cíleným způsobem.

Evropská unie proto stanovila roční cyklus koordinace hospodářských politik, který dostal název evropský semestr. Komise každoročně provádí podrobnou analýzu plánů rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem států Unie a vydává doporučení na příštích 12–18 měsíců.

V říjnu 2015 pdf - 410 KB [410 KB] Deutsch (de) English (en) français (fr) se Komise rozhodla, že evropský semestr dále zefektivní. Jedná se konkrétně o lepší propojení dimenze eurozóny s dimenzí členských států, větší zaměření na zaměstnanost a výsledky v sociální oblasti, zintenzivnění demokratického dialogu, větší konvergenci díky srovnávání a uplatňování osvědčených postupů a podporu reforem prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů a technickou pomoc.

Evropský semestr začíná ve chvíli, kdy Komise přijme svou roční analýzu růstu English (en) . K tomu většinou dochází koncem kalendářního roku. Tento dokument stanoví, jaké bude mít EU priority, pokud jde o podporu růstu a vznik nových pracovních míst Komise současně zveřejňuje zprávu mechanismu varování v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze English (en) . Na základě srovnávacího přehledu hospodářských a sociálních ukazatelů se v rámci mechanismu varování určí, které členské státy vyžadují další analýzu. Ta probíhá formou hloubkového přezkumu, který má zjistit, zda nenastala nerovnováha, případně jaké je povahy.

V rámci evropského semestru se postupuje v těchto hlavních krocích:

V září předseda Evropské komise nastíní politické, hospodářské a sociální priority ve svém projevu o stavu Unie Deutsch (de) English (en) français (fr) , který přednese v Evropském parlamentu. Priority jsou poté projednány. Z výsledku jednání vychází roční analýza růstu na následující rok.

V říjnu předkládají členské státy eurozóny své návrhy rozpočtových plánů na následující rok. Komise vydá stanovisko English (en) ke každému z nich v listopadu. Komise vyhodnotí, zda jsou návrhy rozpočtových plánů v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

V listopadu Komise přijímá roční analýzu růstu, zprávu mechanismu varování a také stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny.

V únoru Komise zveřejňuje komplexní hospodářské posouzení každého jednotlivého členského státu, v němž analyzuje jeho hospodářskou situaci, reformní programy, a, je-li to na základě zprávy mechanismu varování považováno za relevantní, případné nerovnováhy, jež v členském státě zavládly.

Na jarním zasedání Evropské rady, které se koná v březnu, se provede bilance celkové makroekonomické situace a pokroku v plnění cílů strategie Evropa 2020. Rada pak určí směry, kterými se bude ubírat další politika v oblasti fiskálních, makroekonomických a strukturálních reforem.

V dubnu předkládají členské státy plány, jak hodlají udržet své veřejné finance v dobrém stavu (programy stability nebo konvergenční programy) a prezentují reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociálnímu začlenění (národní programy reforem). Ty se například týkají zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu, inovací, energetiky nebo sociálního začleňování.

V květnu Komise předkládá každému členskému státu doporučení pro jednotlivé země English (en) . Výjimku představují ty státy, pro něž je závazný ekonomický ozdravný program. Uvedená doporučení se týkají konkrétních oblastí politiky v příslušném členském státě, jež jsou považovány za prioritu pro příštích 12–18 měsíců. Rada tato doporučení projednává a Evropská rada je schvaluje. Členské státy tak dostávají doporučení ohledně svých politik ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.

Na konci června nebo začátkem července Rada jednotlivá doporučení oficiálně přijímá.

Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit pobídkami a sankcemi.

Aby mělo provádění požadovaných politik širokou podporu, je nezbytné i nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, poradními orgány EU (Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem) a členskými státy, zejména organizovat informační a studijní mise a dvoustranná setkání mezi zástupci vnitrostátních orgánů a Komise a zapojit do celého procesu i parlamenty členských států, sociální partnery, regiony a ostatní zainteresované subjekty.

 

Související dokumenty

  • Správa ekonomických záležitostí EU ve stručnosti česky

Začátek stránky