AA+A++Verze pro tiskMapa stránekRSSRSS

Správa ekonomických záležitostí

Ruka zastavující pád řady dominových kostek © iStockphoto

Současná ekonomická krize odkryla skutečnost, že řadou evropských zemí zmítají obrovské problémy a že se jejich ekonomika ubírá směrem, jenž nelze udržet. V důsledku krize také jasně vyplynulo, že ekonomiky zemí EU jsou na sobě navzájem závislé. V zájmu řešení problémů a oživení růstu a tvorby pracovních míst v budoucnu je tedy nutná větší koordinace ekonomických politik v celé EU.

Z krize vyjdeme posíleni: Evropská vize

Jsme jednotnější než kdykoli předtím: EU našla způsob, jak řešit finanční krizi, posiluje hospodářskou a měnovou unii a směřuje k silné unii politické.

Správa ekonomických záležitostí EU proto nyní vychází ze tří hlavních zásad:

  • Posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Zahrnuje schválené politické prirority a cíle, které jsou součástí strategie Evropa 2020; dodatečné závazky, které přijaly členské státy účastnící se Paktu euro plus; důslednější dohled EU nad hospodářskými a fiskálními politikami jednak v rámci Paktu o stabilitě a růstu, jednak prostřednictvím nových nástrojů řešení makroekonomické nerovnováhy; a novou metodu práce – evropský semestr – projednávání hospodářských a rozpočtových priorit každoročně v téže době.
  • Opatření zabezpečující stabilitu eurozóny. V roce 2010 reagovala EU na krizi státních dluhů zavedením dočasných podpůrných mechanismů pro členské státy, které v roce 2013 nahradí stálý Evropský mechanismus stability. Tato opatření jsou podmíněna přísnými programy fiskální konsolidace a reforem a vytvářena v úzké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem.
  • Opatření v zájmu ozdravění finančního sektoru (viz níže)

Nejdůležitějšími aspekty nového způsobu spravování ekonomických záležitostí EU tedy jsou:


 

Evropský semestr

V době evropského semestru (nastává každý rok na šest měsíců) se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států tak, aby měly členské státy možnost zohlednit názor EU už v počáteční fázích sestavování svých vnitrostátních rozpočtů a při tvorbě své ekonomické politiky.

Hlavním etapami evropského semestru jsou:

leden: Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok (v rámci úsilí o vyšší růst a vznik nových pracovních míst).

březen: hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku.

duben: členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí (programy stability nebo konvergenční programy) a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociálnímu začlenění (národní programy reforem).

červen: Komise tyto programy posuzuje a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada a schvaluje Evropská rada.

konec června nebo začátek července: Rada jednotlivá doporučení oficiálně přijímá.



 

Pakt o stabilitě a růstu

Pakt o stabilitě a růstu je soubor pravidel, který členské státy vede k tomu, aby udržovaly dobrý stav svých veřejných financí.

Pakt má dvě části:

  • preventivní složka ukládá členským státům, aby předložily roční program stability (státy eurozóny) nebo konvergenční program (ostatní členské státy). Tyto programy se předkládají spolu s národními programy reformem. Program stanoví, jak členské státy chtějí ve střednědobém horizontu dosáhnout a udržet dobrý stav veřejných financí. Komise poté může (v červnu, v rámci evropského semestru) vydat politická doporučení nebo v případě potřeby navrhnout Radě, aby vydala včasné varování ohledně nadměrného schodku.
  • nápravná složka paktu určuje postup při nadměrném schodku (EDP). Tímto postupem je dáno, že pokud členský stát poruší 3% limit rozpočtového schodku (uvedený ve Smlouvě), Rada vydá doporučení, jak tento problém řešit. Pokud se nějaký členský stát eurozóny doporučením neřídí, mohou být vůči němu uplatněny sankce.

V současné době je navrženo několik zpřísnění Paktu o stabilitě a růstu, např.:

  • nápravná složka paktu by mohla více zohledňovat vzájemnou souvislost mezi zadlužením a schodkem rozpočtu (především ve vysoce zadlužených zemích, kde veřejný dluh překračuje 60 % HDP)
  • EDP by mohlo postupovat rychleji díky poloautomatickému ukládání sankcí příslušným členským státům – když Komise nějakému státu navrhne sankce, už by nebylo potřeba, aby jej Rada schvalovala. Rada by jej mohla odmítnout, jedin však kvalifikovanou většinou.
  • rozpočtové rámce jednotlivých států by měly být kvalitnější a neměly by opomíjet účetní a statistické otázky ani způsob sestavování prognóz.

 

Korekce makroekonomické nerovnováhy

V průběhu minulého desetiletí měla správa ekonomických záležitostí v jednotlivých členských státech divergentní tendence. To oslabilo celkovou konkurenceschopnost EU a výsledkem byla výrazná makroekonomická nerovnováha. Aby k tomu v budoucnu nedocházelo, Komise navrhla nové mechanismy dohledu, tak aby byly tyto problémy včas zachyceny a korigovány. Prostřednictvím tohoto mechanismu by se v ekonomikách členských států sledovalo, zda nevzniká makroekonomická nerovnováha (např. realitní bubliny, rostoucí schodky či přebytky obchodní bilance nebo pokles konkurenceschopnosti). Pokud by některý členský stát porušil „výstražný limit“, Komise by provedla hloubkovou analýzu, do jaké míry je daná nerovnováha škodlivá, a v případě potřeby by vydala doporučení.


 

Pakt euro plus

Vzhledem k hlubší vzájemné provázanosti byl schválen doplňující program dodatečných reforem s názvem Pakt euro plus, kterého se účastní členské státy eurozóny a dalších šest zemí: Bulharsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko. Zaměřuje se na čtyři oblasti: konkurenceschopnost, zaměstnanost, udržitelnost veřejných financí a posilování finanční stability.

Pakt schválili vedoucí představitelé EU v červnu 2011. Všech 23 signatářů se zavázalo provést reformy, které pakt ukládá. Ostatní čtyři členské státy se mohou dobrovolně rozhodnout, zda k paktu přistoupí. Pakt je plně začleněn do nového rámce správy ekonomických záležitostí a závazky v něm přijaté zahrnuly příslušné členské státy do svých národních programů reforem.


 

Ozdravení finančního sektoru

EU zavedla nová pravidla a zřídila agentury, aby se jakýmkoli problémům předcházelo a byly včas rozpoznány a aby byli všichni aktéři ve finančním sektoru řádně regulováni a kontrolováni. Další úsilí je vynákládáno k zajištění dostatečných kapitálových rezerv evropských bank, tak aby banky odolaly případným otřesům finančního systému a i nadále řádně fungovaly a poskytovaly úvěry domácnostem a podnikům.

Začátek stránky