Cesta

Další nástroje

  • Verze pro tisk
  • Zmenšit písmo
  • Zvětšit písmo

Sledujte nás

Facebook

Záchrana našich moří

Nadměrný rybolov způsobuje, že téměř polovina evropských rybích populací je v současné době pod biologickým limitem.Pokud budeme populace ryb decimovat stejným způsobem i nadále, dojde na celém světě do roku 2050k jejich celkovému kolapsu.

Rybolovem nedochází pouze k mizení určitých druhů ryb, ale do sítí se zachytávají i jiní živočichové (tzv. vedlejší úlovek). Některé způsoby rybolovu ohrožují jiné volně žijící živočichy, například delfíny, želvy a ptáky, jež se do rybolovných sítí zamotají, uvíznou v nich a uhynou.
Rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně může způsobit rozsáhlé poškození mořského dna, jelikož zásadním způsobem mění strukturu živočišných společenství, které tam žijí.

Pokud chceme, aby se naše rybářství stalo soběstačným, budeme muset provést důkladnou analýzu rybí populace a zavést efektivnější způsob řízení jejich lovu.
V důsledku lidské činnosti se do životního prostředí dostává celá řada škodlivých látek a a živin.

Kontaminující látky jako rtuť se tak mohou dostat do potravinového řetězce a vyskytovat se pak v rybách a produktech rybolovu, které jíme, což je pro naše zdraví velmi nebezpečné. Živiny v moři jako například dusičnany mohou způsobit urychlený růst řas. Rozklad řas spotřebovává ve vodě příliš mnoho kyslíku a způsobuje uhynutí mnoha druhů.

Odpadky v moři, především plasty, představují hrozbu pro volně žijící živočichy jako mořské ptactvo, protože zvířata si mohou úlomky plastu splést s potravou. Odpadky mohou fungovat také jako past, např. mořské želvy se často zapletou to zbytků rybářských sítí.

Nepůvodní druhy jsou ty druhy, jež se v určité oblasti původně nevyskytovaly, ale dostaly se do ní buď náhodou (např. z balastní vody, kterou lodě vypouštějí), nebo tam byly vysazeny záměrně. Některé z nich se následně rozmnožily a staly se „invazivními“, jelikož vypudily druhy původní.

Jedním z invazivních druhů je například je medúza druhu Mnemiopsis leidyi. Toto masožravá medúza byla přivezena do Černého moře v roce 1982 a od té doby se tam hojně rozšířila. Živí se zooplanktonem a rybím potěrem, a vzhledem k tomu, že prakticky nemá přirozené nepřátele, je na vrcholu potravinového řetězce.

S oteplováním evropského podnebí bude pro tropické druhy stále snazší zde přežívat a budou tak představovat pro evropská moře další hrozbu.