Cesta

Další nástroje

  • Verze pro tisk
  • Zmenšit písmo
  • Zvětšit písmo

Sledujte nás

Facebook

Posuzování projektů

Předpisy EU orgánům členských států ukládají povinnost vypracovat před přijetím a uplatňováním rozhodnutí, která mají vliv na životní prostředí, posouzení dopadů.

Určitý dopad na životní prostředí má téměř jakákoli lidská činnost, ať jsou za ni odpovědní jednotlivci, podniky nebo veřejné orgány. Vliv činnosti jednoho člověka bývá zpravidla nevýznamný, ale například budování nové infrastruktury, jako je dálnice nebo sídliště, již může mít pro životní prostředky zásadní a trvalé následky.

Proto je výhodné posoudit potenciální dopady ještě před realizací projektu a případně rovněž zvážit alternativní řešení. Z tohoto důvodu ukládají právní předpisy EU povinnost vypracovat u každého relevantního rozhodnutí o posouzení vlivu na životní prostředí, aby se zajistilo, že se případné dopady vezmou v úvahu ještě předtím, než se s konečnou platností o projektu na výstavbu významné infrastruktury rozhodne.

Díky tomu by se mělo zajistit, že přijatá rozhodnutí jsou skutečně dobře promyšlená. Výsledek posouzení není nikdy předem určen. Cílem je zvážit všechny aspekty daného projektu a zjistit jeho pravděpodobný vliv na životní prostředí.

Dodržováním předpisů v oblasti životního prostředí se zvyšuje politická legitimita projektu. Zajišťuje se tak, že jeho realizace je pro všechny strany přijatelná.

Navíc je jejich dodržování zásadní podmínkou existence většího množství udržitelnějších a přijatelnějších projektů v budoucnu. Zohlední-li se environmentální otázky již v rané fázi projektu, přináší to s sebou také reálné výhody pro hospodářství a společnost obecně – je přece snazší se chybám vyvarovat, než je pak pracně napravovat. Úspěšné bývají zpravidla ty projekty, u nichž zúčastněné strany nejdříve společně dosáhnou kompromisu.

U jednotlivých projektů se tento postup nazývá „posuzování vlivů na životní prostředí“, u rozsáhlejších veřejných plánů či programů se hovoří o „strategickém posuzování vlivů na životní prostředí“. U obou postupů se musí dodržovat ustanovení Aarhuské úmluvy, aby se zajistila včasná a účinná účast veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí, tedy ještě před konečným rozhodnutím.

Evropská komise posuzuje hospodářské, sociální a environmentální dopady také při navrhování politik, a to ještě předtím, než je oficiálně předloží. Chceme totiž, aby byly evropské politiky promyšlené, zohledňovaly životní prostředí a aby byl jejich dopad na něj udržen v přijatelných mezích.