Klasická žárovka a její historie

Během několika málo let bude klasická žárovka s kovovým vláknem nahrazena energeticky účinnými žárovkami. Vhodná příležitost k ohlédnutí za její historií.

 

Žárovky s kovovým vláknem používáme v našich domácnostech jako hlavní světelný zdroj od jejího vynálezu v 19. století. První kroky k objevu žárovky učinil Brit Humphrey Davy v roce 1801, který experimentoval s přenosem elektrického proudu přes platinový proužek. Thomas Alva Edison byl v roce 1879 první, kdo komerčně využil žárovku používající uhlíkové vlákno. Na přelomu 20. století maďarská společnost Tungsram představila wolframové vlákno, které se od té doby v žárovkách s kovovým vláknem používá.

Zapnutí/vypnutí klasické žárovky s kovovým vláknem

 

Protože tradiční žárovky obsahující jednoduché vlákno a inertní plyn jsou z důvodu své energetické neúčinnosti zakazovány, převezmou nyní štafetu v technologii inkadescentního osvětlení žárovky podobně vypadající, ale energeticky účinnější – zdokonalené žárovky s kovovým vláknem. Jejich vlákno je uloženo v kapsli naplněné halogenovým plynem, která je umístěna ve větší skleněné baňce. Dva hlavní typy zdokonalených žárovek s kovovým vláknem jsou popsány v části Zdokonalené žárovky třída C a třída B.