Cesta

Hospodářské otázky rozvojové politiky EU

EU je největším dárcem rozvojové pomoci na světě a je odhodlána svou podporu dále zvyšovat. Podpora sama však nepostačí ke snižování chudoby udržitelným způsobem. Je nutné zavést politiky zaměřené na odstranění nedostatků, pokud jde o správu věcí veřejných, obchod a zeměpisnou polohu, a co nejlepší využívání příležitostí plynoucích z globalizace.

Jako největší světový dárce oficiální rozvojové pomoci stojí EU v čele diskuse o financování rozvoje. EU se zavázala dosáhnout do roku 2015 podílu oficiální rozvojové pomoci na hrubém národním důchodu (HND) ve výši 0,7 %. Každý rok na jaře Komise představuje zprávu o odpovědnosti, která monitoruje provádění závazků EU v oblasti financování rozvoje s ohledem na Monterreyský konsensus a na prohlášení z Dohá. Od roku 2011 tato zpráva obsahuje i informace o provádění závazků EU v oblasti rychlého zahájení financování otázek klimatu.

Rozvoj a spolupráce EuropAid

Inovativní zdroje financování

Evropská unie a její členské státy jsou globálními lídry inovativního financování v oblastech, jako jsou finanční sektor, změna klimatu nebo rozvoj. Do rozpravy vedené v EU Komise pravidelně přispívá tím, že přípravuje hodnocení potenciálu inovativních zdrojů financování.

Snižování dluhu

Evropská unie a členské státy se účastní programu oddlužení silně zadlužených chudých zemí. Hlavním cílem této iniciativy je snížit dluhovou zátěž těchto zemí na udržitelnou úroveň. Podmínkou je, aby byla země řádně politicky vedena a bylo tak zajištěno, že úsilí provádět změny a reformy nebude ohroženo pokračujícím vysokým zadlužením a dluhovou službou. Ačkoliv iniciativa pro silně zadlužené chudé země skončila v roce 2006, země, na které se vztahuje, z ní mohou těžit i nadále. Evropská unie přispěla na tuto iniciativu částkou 1,6 miliardy eur. Členské státy přispěly rovněž k iniciativě mnohostranného snižování dluhu k úplnému odpuštění dluhu silně zadlužených chudých zemí u Světové banky, MMF a Africké rozvojové banky.

Globalizace a rozvoj

Rozvojové země se do globalizace zapojily různou měrou. Asie a Latinská Amerika od 80. let minulého století výrazně zvyšovaly podíl na světovém obchodu a kapitálových tocích, zatímco podíl Subsaharské Afriky poklesl. Snížily se celní překážky v rozvojových zemích, i když necelní překážky jsou i nadále vysoké. Příliv přímých zahraničních investic se dále soustředí na několik málo velkých nových trhů, zejména ve východní Asii a Latinské Americe. V mnoha rozvojových zemích jsou peněžní převody a rozvojová pomoc důležitými zdroji vnějšího financování a zároveň se snížil odliv prostředků na dluhovou službu. Tyto tendence se stále více projevují i v podobě rostoucích finančních toků mezi jižními zeměmi.

Podpora efektivního obchodu

Empirická literatura obecně podporuje názor, že globalizace bývá spojena s vyšším růstem. Ukazuje však rovněž, že obchod je sice nezbytnou, nikoliv však jedinou podmínkou pro růst a rozvoj. Šance zemí na plné využití obchodních příležitostí významně ovlivňují i další faktory, jako jsou hospodářské a sociální politiky, instituce, zeměpisná poloha a veřejné a soukromé investice. Evropská unie proto přikládá nejvyšší význam tomu, aby země, které dostávají podporu EU, měly vysoce kvalitní plány rozvoje a pracovaly na zdokonalení svých institucí a systémů veřejné správy. Odborníci z různých útvarů Komise a delegací pomáhají stanovit a provést vnitrostátní a regionální strategie pro poskytování podpory Společenství, přičemž respektují odpovědnost jednotlivých zemí.

Další nástroje

  • Verze pro tisk 
  • Zmenšit písmo 
  • Zvětšit písmo