Vnímání inflace
- Lidé mají často „pocit“, že míra inflace je vyšší, než uvádějí oficiální údaje.
- K dojmu, že inflace je ve skutečnosti vyšší, může přispívat řada faktorů.
- Vnímání a očekávání inflace mohou mít vážný dopad na ekonomiku.
Spotřebitelé po celé EU se v běžném životě setkávají se změnami cen – jak směrem nahoru, tak i dolů – u celé řady produktů a služeb, které nakupují. Tyto zkušenosti v jakémkoli okamžiku přispívají k individuálnímu vnímání inflace, ať už ceny stouply nebo stoupají rychleji než dříve, či nikoli.
Z průzkumů mínění spotřebitelů vyplývá, že občané EU mají často „pocit“, že inflace je vyšší, než udávají indexy skutečných cen. Kvůli tomuto rozdílu si lidé kladou otázku: „Proč se zdá, že na mě se míra inflace nevztahuje?“
Čím je utvářeno vnímání inflace?
K pocitu, že inflace je ve skutečnosti vyšší, než bylo zjištěno pomocí Harmonizovaného indexu spotřebních cen (HICP), může přispívat řada faktorů:
- Soustředění pozornosti na často nakupované položky. K častým nákupům, které člověk uskutečňuje možná každý den, patří šálek kávy, bochník chleba nebo lístek na autobus. Proto tyto položky váží v našem posuzování obecné inflace více. Ceny často nakupovaných produktů a služeb v posledních letech výrazně stouply, zejména v takových kategoriích, jako jsou potraviny (a to jak v supermarketech, tak i v restauracích), doprava (například jízdenky na autobus), pohonné hmoty, tabák a zábava (lístky do kina), péče o osobní vzhled (kadeřníci) a služby zaměřené na opravy a čištění.
A tak zatímco ceny méně často kupovaných položek, například nových automobilů nebo pojištění, v posledních letech příliš nestouply, nebo dokonce klesly – jako v případě výpočetní techniky –, může být inflace přesto obecně vnímána jako vyšší, než ve skutečnosti je. - Pamatujeme si spíše růst cen než jejich pokles. Lidé mají sklon pamatovat si nepříjemné zážitky, aby se jim v budoucnosti mohli vyhnout. Když tedy cena výrobku stoupne, zůstane to v paměti obvykle déle, než když cena klesne. Tato skutečnost může být příčinou toho, že ve vnímání celkových změn cen jsme zaujatí.
- Vnímání inflace je trvalé. Dojem, že inflace je vyšší, v myslích lidí obvykle přetrvává. Dobrým příkladem toho je přechod na euro v roce 2002: přestože skutečná míra inflace pro EU měřená HICP nevykázala po zavedení eura žádné podstatné změny, mnoho občanů eurozóny se domnívalo, že euro s sebou přineslo relativně vysoké nárůsty cen. Tento názor přetrvává dodnes a v některých zemích eurozóny rozdíl mezi naměřenou mírou inflace a vnímanou inflací dosud nezmizel.
- Přehlížení rozdílů v kvalitě. Cena často vzroste možná i proto, že se zlepšila kvalita produktu, například lepší televizní obrazovka nebo vhodnější obal na potraviny. Na trzích, kde panuje konkurence, se výrobci snaží zákazníkům poskytnout produkty se stále lákavějšími vlastnostmi a výhodami. Tyto změny se však mohou projevit na ceně. A v těchto případech je pak vyšší cena způsobena vyšší kvalitou a nikoli inflací.
- Vliv médií. Na údaje týkající se inflace zaměřují svou pozornost televize a noviny po celé EU, protože toto téma diváky i čtenáře znepokojuje. Nicméně zprávy uvádějící vyšší životní náklady někdy vycházejí z omezených údajů shromážděných samotnými zpravodajskými organizacemi. Zprávy uváděné médii tudíž sice mohou pravdivě poukazovat na změny jednotlivých cen, ale ne vždy předkládají ucelený obraz týkající se inflace.
Graf: Různá míra inflace v eurozóně u častých malých nákupů a méně častých nákupů
Dopad vnímání inflace
Vnímání inflace je důležité, protože má vliv na to, jak se lidé chovají jakožto spotřebitelé, zaměstnanci, investoři a střadatelé – koupit či nekoupit, co koupit a kde, a spořit nebo utrácet (Důsledky inflace).
Jak zvládat vnímání inflace
Vzhledem k tomu, že vnímání inflace může ovlivnit ekonomické chování lidí, je důležité, aby vnímaná míra inflace byla blízko té změřené. Vlády jednotlivých států a instituce EU se snaží občanům pravidelně předávat informace o inflaci. Jako příklad je možné uvést pravidelné zveřejňování aktualizovaných dat poskytovaných statistickým úřadem Evropské komise Eurostat a „inflation dashboard“ (inflační panel) na webových stránkách Evropské centrální banky.
Zavedení eura a vnímání inflace
Když se členský stát připravuje na vstup do eurozóny, je obzvlášť nutné řádně o tomto přechodu informovat. Zkušenosti z období původního přijetí eura v roce 2002 ukazují, že se mezi naměřenou a vnímanou mírou inflace mohou objevit značné a přetrvávající rozdíly. Ponaučení z roku 2002 – zejména potřeba rozsáhlých informačních kampaní o přechodu na jinou měnu a o cenách – významně pomáhá kandidátským zemím eurozóny při přípravách na přijetí jednotné měny.
Například než 1. ledna 2009 přešlo na euro Slovensko, vláda této země, Evropská komise a Evropská centrální banka vynaložily značné úsilí na to, aby věnovali pozornost obavám spotřebitelů ohledně růstu cen. Mnohé podniky dobrovolně podepsaly etický kodex o cenách a zaručily se, že ceny budou převádět přesně a přechod na euro nebudou zneužívat ve svůj prospěch. Podniky byly také nuceny uvádět ceny jak v korunách, tak v eurech asi čtyři měsíce před přechodem na euro a v této praxi musí pokračovat až do 1. ledna 2010. Tato opatření na ochranu spotřebitele byla zdůrazňována prostřednictvím rozsáhlé informační kampaně.