Cesta

Reakce na finanční krizi

Responding to the financial crisis

Aby se zabránilo úplnému zhroucení bankovního systému, evropské vlády se rozhodly zachránit své banky naléhavou pomocí v nebývalém rozsahu. V letech 2008 až 2011 jim poskytly 1,6 bilionů eur, tedy 13 procent ročního HDP Evropské unie. EU rovněž zahájila rozsáhlý program evropského oživení na zachování pracovních míst, úrovně sociální ochrany a podpory ekonomických investic. Tímto způsobem se zabránilo náporům na banky a ochránily se úspory občanů EU. Euro si zachovalo svou hodnotu, a země eurozóny úspěšně ochránilo před nejhoršími důsledky hospodářské krize tím, že evropským firmám poskytlo stabilní prostor pro mezinárodní obchod a investice. Toto úsilí si však vybralo svou daň, zejména proto, že většina peněz se musela půjčit.

Hospodářská a finanční krize odhalila, že bankovní systém EU je málo odolný vůči šokům. Potíže jedné banky se mohou velmi snadno přelévat do ostatních bank, což postihuje vkladatele, investice i celé hospodářství.  Unie a členské státy se z tohoto důvodu rozhodly posílit dohled nad finančním sektorem. V rámci reforem  tak v loňském roce vznikly 3 evropské orgány dohledu, které pomáhají koordinovat činnost vnitrostátních úřadů a zajišťují důsledné dodržování pravidel stanovených na evropské úrovni.

  • Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) se věnuje bankovnímu dohledu, včetně dohledu nad rekapitalizací bank,
  • Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) se zabývá dohledem nad kapitálovými trhy a provádí přímý dohled, pokud jde o ratingové agentury a registry obchodních údajů, 
  • Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) má na starosti dohled nad pojišťovnictvím.

Zavádí se evropský finanční dohled, který má zajistit, aby banky byly lépe kapitalizované, chovaly se zodpovědně a mohly půjčovat domácnostem a podnikům. To otevírá cestu bankovní unii, jež má zaručit, že vklady občanů budou pod ochranou a daňoví poplatníci nebudou nuceni platit za neschopnost bank.

Bankovní unie přirozeným způsobem doplňuje Hospodářskou a měnovou unii. Snaží se odstranit nedostatky, které odhalila současná krize. Již brzy budou muset všechny banky v zemích, které používají euro, podávat zprávy jedinému orgánu dohledu: Evropské centrální bance. Kromě toho budou rozhodnutí o tom, jak řešit případy bank na pokraji úpadku, přijímána centrálně na základě společného souboru pravidel, jež byla navržena tak, aby se minimalizoval finanční dopad na daňové poplatníky. V celé Evropě také budou lépe chráněny bankovní vklady. Díky těmto a dalším 30 opatřením EU pokračuje v budování efektivnějšího bankovního sektoru, jehož fungování se opírá o silnější a odolnější banky a přísnější regulaci a důslednější dohled.

Evropská centrální banka (ECB), která jakožto nezávislý orgán řídící monetární politiku eurozóny, sehrála při zvládání finanční krize důležitou úlohu, jelikož navrhla řadu inovativních opatření. Rozhodnutí ECB, že bankám půjčí za nízký úrok finanční prostředky ve výši, jakou budou potřebovat, a na dobu až tří let, pomohlo uklidnit situaci na trzích, jelikož banky získaly jistotu, že budou schopny pokrýt své krátkodobé potřeby. Ve chvíli, kdy došlo k tak silnému narušení finančních trhů, že byly po vládách jednotlivých států požadovány nesmyslně vysoké výnosy z půjček, zahájila ECB program přímých měnových transakcí (OMT). V rámci tohoto programu slíbila nakoupit státní dluhopisy zemí v potížích, aby zajistila rozumnou výši úrokové sazby. Státy se však musely zavázat, že provedou hospodářské reformy za asistence Evropského mechanismu stability (fond finanční pomoci pro země eurozóny). Ačkoli zatím žádná země program OMT nevyužila, samotný fakt, že existuje, pomohl situaci na finančních trzích uklidnit.

Více informací

Další nástroje

  • Verze pro tisk 
  • Zmenšit písmo 
  • Zvětšit písmo