Cesta

Euro ve světě

Kromě toho, že je euro měnou eurozóny, používá se ve značné míře i na mezinárodní úrovni. Prostřednictvím měn si země, organizace i jednotlivci udržují, chrání a směňují své bohatství. Celosvětová měna, kterou je i euro, umožňuje tuto činnost v globálním měřítku. Od svého zavedení v roce 1999 se euro pevně etablovalo jako druhá nejvýznamnější mezinárodní měna, hned po americkém dolaru.

V eurozóně je jednotná měna euro prostředkem, pomocí něhož vlády, podniky a jednotlivci provádějí a přijímají platby za zboží a služby. Používá se rovněž k ukládání a vytváření bohatství pro budoucnost v podobě úspor a investic. Velikost, stabilita a síla hospodářství eurozóny – druhé největší ekonomiky na světě za USA – však rovněž vedou k tomu, že o euro je stále větší zájem i za jejími hranicemi. Veřejný i soukromý sektor v třetích zemích pořizuje a používá euro k mnoha účelům, včetně obchodování či vytváření měnových rezerv. Proto je dnes euro po americkém dolaru druhou nejvýznamnější mezinárodní měnou. Její celosvětový význam dokládá obecně rozšířené používání eura v mezinárodním finančním a měnovém systému:

  • Euro se spolu s americkým dolarem široce používá jako důležitá rezervní měna pro případ měnové krize. V roce 2015 byla více než pětina celosvětové držby deviz v eurech.
  • Euro je rovněž druhou nejobchodovanější měnou na devizových trzích. Přibližně 33 % všech každodenních transakcí na světě probíhá v této měně.
  • Euro se na celém světě stále více používá k emisi státních a podnikových dluhopisů. V roce 2015 činil podíl dluhu denominovaného v eurech na celosvětových trzích přibližně 40 % (stejně jako u amerického dolaru).
  • Euro se velmi často využívá k fakturaci a platbám v mezinárodním obchodě, a to nejen mezi eurozónou a třetími zeměmi, nýbrž i mezi třetími zeměmi navzájem. Používá se také jako obchodní fakturační měna ve více než 50 % veškerého dovozu do eurozóny a ve více než 65 % veškerého vývozu z eurozóny.
  • Několik zemí navázalo na euro své měny, které tak slouží jako kotevní nebo referenční měna.

Postavení eura jako globální měny ve spojení s velikostí a ekonomickým významem eurozóny vede k tomu, že mezinárodní ekonomické organizace (jako např. MMF či skupina G7) stále více pohlížejí na eurozónu jako na jeden celek. To posiluje vliv Evropské unie ve světě.

Země eurozóny chtějí této pozice plně využít a účinně přispívat k mezinárodní finanční stabilitě, a proto zaujímají na důležitých ekonomických fórech stále častěji jednotný postoj. Dosahuje se toho tak, že členské státy eurozóny, Evropská centrální banka a Evropská komise svou činnost během mezinárodních ekonomických setkání úzce koordinují.

Řada třetích zemí a oblastí je s eurem svázána ještě těsněji. Díky stabilnímu měnovému systému je euro pro tyto země přitažlivou „kotevní“ měnou, a to zejména pro státy, které s EU navázaly zvláštní vztahy (např. prostřednictvím preferenčních dohod o obchodu). Svázání jejich národní měny s eurem přináší ekonomikám těchto zemí větší jistotu a stabilitu.

Euro se rovněž široce používá ve třetích zemích a oblastech, které sousedí s eurozónou (např. v jihovýchodní Evropě). Některé jiné země (Andorra, Monako, San Marino a Vatikán) používají euro na základě zvláštních měnových dohod s EU jako svou oficiální měnu a v rámci určitých množstevních limitů mohou emitovat vlastní euromince.