Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Švédsko

Poslední aktualizace: 08-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Švédsko

 

OBSAH

1. Jaké jsou různé druhy lhůt v občanskoprávních věcech? 1.
2. Které dny jsou považovány za dny pracovního volna podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny? 2.
3. Jaká jsou použitelná pravidla pro počítání lhůt v různých občanskoprávních řízeních? 3.
4. Od kdy lhůta začíná běžet? 4.
5. Kdy lhůta končí? 5.
6. Prodloužení lhůt v určitých případech 6.
7. Existují lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí? 7.
8. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit? 8.
9. Má-li úkon provést účastník, který sídlí v místě, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 9.
10. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 10.
11. Pokud lhůta vyprší, jaké opravné prostředky mohou účastníci v prodlení využít? 11.

 

1. Jaké jsou různé druhy lhůt v občanskoprávních věcech?

V občanskoprávních věcech existuje řada různých lhůt a rovněž lhůty stanovené v ústavě. K nim patří například lhůty pro podání odvolání, pro podání stížnosti a pro podání návrhu na znovuotevření případu (lhůta, v níž je nutno věc předložit soudu). Existují rovněž ustanovení, která pouze uvádí, že je nutno přijmout určité opatření, a poté je na soudu, aby stanovil lhůtu, v níž je nutno toto učinit; například lhůty pro poskytnutí doplňkových informací, předložení důkazů nebo podání žalobní odpovědi.

2. Které dny jsou považovány za dny pracovního volna podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny?

Za dny pracovního volna jsou považovány soboty, neděle a státní svátky.

Ve Švédsku jsou za státní svátky považovány níže uvedené dny (zákon (1989:253) o státních svátcích):

  • Nový rok (1. leden)
  • svátek Tří králů (6. leden)
  • Velký pátek (poslední pátek před Velikonocemi)
  • Neděle velikonoční (první neděle po úplňku 21. března nebo později)
  • Pondělí velikonoční (den po neděli velikonoční)
  • 1. květen
  • Nanebevstoupení (šestý čtvrtek po neděli velikonoční)
  • neděle svatodušní (sedmá neděle po Velikonocích)
  • švédský státní svátek (6. června)
  • letní slunovrat (sobota spadající do období mezi 20. a 26. červnem)
  • svátek Všech svatých (neděle spadající do období mezi 31. říjnem a 6. listopadem)
  • první svátek vánoční (25. prosince)
  • druhý svátek vánoční (26. prosince).

3. Jaká jsou použitelná pravidla pro počítání lhůt v různých občanskoprávních řízeních?

Základní zásadou, která upravuje lhůty, je to, že je-li daná osoba soudem požádána, aby v řízení provedla určitý úkon, musí jí být k tomu poskytnuta přiměřená lhůta (hlava 32 § 1 švédského občanského soudního řádu). Ve většině případů je příslušná lhůta stanovena soudem, který musí v tomto ohledu stanovit lhůtu, jež účastníkovi poskytne přiměřené množství času pro provedení úkonu.

NahoruNahoru

V malém počtu případů je ve švédském občanském soudním řádu stanovena zvláštní lhůta. To se vztahuje zejména na lhůty pro podání odvolání proti soudnímu rozsudku nebo rozhodnutí, pro podání návrhu na obnovu řízení nebo v některých případech pro změnu lhůty.

Osoba, která chce podat odvolání proti rozsudku okresního soudu v občanskoprávní věci, tak musí učinit do tří týdnů od vyhlášení rozsudku. Osoba, která chce podat odvolání proti rozhodnutí okresního soudu v občanskoprávní věci, tak musí učinit ve stejné lhůtě. Pokud však rozhodnutí vydané během řízení nebylo vyhlášeno při soudním jednání a u soudu nebylo učiněno žádné prohlášení, s ohledem na vyhlášení rozhodnutí, počítá se lhůta pro odvolání ode dne, kdy odvolatel obdržel rozhodnutí. U odvolání proti rozsudkům nebo rozhodnutím odvolacího soudu činí lhůta čtyři týdny (hlava 50 § 1, hlava 52 § 1, hlava 55 § 1 a hlava 56 § 1 švédského občanského soudního řádu).

Účastník, proti němuž byl okresním soudem vynesen rozsudek pro zmeškání, může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl rozsudek doručen, podat návrh na obnovu řízení (hlava 44 § 9 švédského občanského soudního řádu).

Pokud odvolání není možné, neboť odvolatel se nedostavil k řízení u odvolacího soudu, může odvolatel do tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí podat u soudu návrh na uvedení v předchozí stav (hlava 50 § 22 švédského občanského soudního řádu).

Pokud účastník zmeškal lhůtu pro podání odvolání nebo pro podání návrhu na obnovu nebo uvedení v předchozí stav, může požádat o stanovení nové lhůty. Návrh je nutno podat do tří týdnů poté, co skončily okolnosti, které bránily dodržení lhůty, a nejpozději do jednoho roku od uplynutí dané lhůty (hlava 58 § 12 švédského občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

Řada lhůt platí rovněž v zkráceném řízení u švédského exekučního orgánu. Odpůrci bude nařízeno, aby se k návrhu vyjádřil v určité lhůtě ode dne oznámení. S výjimkou zvláštních případů nesmí být tato lhůta delší než dva týdny (hlava 25 zákona (1990:746) o platebních rozkazech a opatřeních k poskytnutí pomoci). Jestliže žalovaný návrh napadne, má žalobce lhůtu v délce nejvýše čtyř týdnů ode dne, k němuž mu bylo zasláno oznámení o námitce, v níž musí požádat, aby byla věc předána okresnímu soudu, který ji bude dále projednávat (§ 34). Pokud švédský exekuční orgán vydá rozhodnutí ve věci zahrnující platební rozkaz nebo příkaz k poskytnutí pomoci, žalobce může požádat o obnovu řízení do jednoho měsíce ode dne vydání rozhodnutí (§ 53). Odvolání proti ostatním druhům rozhodnutí orgánu lze podat ve lhůtě tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí (§§ 55–57).

4. Od kdy lhůta začíná běžet?

Je-li nutno provést úkon ve stanovené době, tato lhůta obvykle začíná běžet dnem vydání rozhodnutí nebo opatření. V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitý dokument, však tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník dokument obdržel (datum doručení).

5. Kdy lhůta končí?

Je-li počátečním dnem den vydání rozhodnutí nebo opatření, lhůta je často vyjádřena ve formě konkrétního data, do kdy je nutno provést úkon vyplývající z rozhodnutí nebo opatření. Někdy je však lhůta určena tak, že je stanoveno, že úkon musí být proveden během určitého počtu dnů, týdnů, měsíců nebo let, tato lhůta začíná běžet vždy počátečním dnem. Je-li počátečním dnem den doručení, je vždy uvedeno, že úkon musí být proveden během určitého počtu dnů, týdnů, měsíců nebo let ode dne doručení, což je den, kdy účastník obdržel dokument.

NahoruNahoru

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počet stanovených dnů zahrnuje kalendářní dny, nikoli pouze pracovní dny. Zákon (1930:173) o počítání zákonných lhůt uvádí, že jsou-li lhůty vyjádřeny v týdnech, měsících nebo rocích, je posledním dnem den, který jménem nebo datem v měsíci odpovídá dni, kdy lhůta začala běžet. Pokud v posledním měsíci takový den neexistuje, považuje se za poslední den lhůty poslední den v měsíci.

Jestliže den, do kdy je nutno provést určitý úkon, připadá na sobotu, neděli či jiný státní svátek (viz bod 2 výše), předvečer letního slunovratu (den před letním slunovratem), Štědrý den (24. prosince) nebo Silvestr (31. prosince), prodlužuje se lhůta pro provedení úkonu do dalšího pracovního dne. To platí rovněž v případě, začíná-li lhůta běžet dnem doručení.

Je-li použitelné nařízení Rady č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny, použijí se místo toho ustanovení uvedeného nařízení.

6. Prodloužení lhůt v určitých případech

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro prodloužení lhůt v případech, kdy má účastník bydliště nebo sídlo či se jinak nachází mimo Švédsko nebo ve vzdálené oblasti. Jak však již bylo zmíněno, v mnoha případech bude soud sám rozhodovat, jak dlouhá lhůta bude, a v tomto ohledu zajistí, aby účastníkovi bylo poskytnuto přiměřené množství času pro provedení úkonu.

7. Existují lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí?

Ne.

NahoruNahoru

8. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit?

Je-li lhůta stanovena zákonem (např. lhůta pro podání odvolání), nelze tuto lhůtu zkrátit, ani prodloužit. Pokud bylo účastníkovi nařízeno dostavit se k soudu či provést nějaký jiný úkon, může soud prodloužit lhůtu stanovením nové lhůty. V případě nouze soudu nic nebrání v tom, aby zrušil plánované jednání a provedl jiné jednání k dřívějšímu datu. Účastníkům však musí být poskytnuta přiměřená lhůta, aby se mohli na jednání připravit.

9. Má-li úkon provést účastník, který sídlí v místě, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne (viz bod 6 výše).

10. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Lhůty pro splnění opatření atd.

Jestliže žalobce nesplní příkaz týkající se poskytnutí doplňujících informací pro jeho návrh na předvolání, nebo pokud existuje jiná překážka pro projednání dané věci, žaloba je zamítnuta. Nepodá-li odpůrce žalobní odpověď, může být proti němu vynesen rozsudek pro zmeškání. Nesplnění příkazu včas může vést rovněž k tomu, že soud přesto o dané věci rozhodne.

Nedostavení se k soudu

Ve věcech, které mohou být urovnány mimosoudně (např. obchodní spory) může nedostavení se jednoho účastníka k okresnímu soudu vést k vynesení rozsudku pro zmeškání. V ostatních případech lze uložit pokuty. Avšak ve věcech, jež není možné urovnat mimosoudně (např. spory v rodinných věcech), může nedostavení se žalobce k soudu mít za následek zamítnutí žaloby, zatímco v případě, že se nedostaví protistrana, jí může být uložena pokuta nebo může být k soudu předvedena. Jestliže se odvolatel nedostaví k řízení u odvolacího soudu, odvolání může být zamítnuto. Pokud se nedostaví protistrana, je možno uložit pokutu.

Lhůta pro podání odvolání

Podá-li účastník odvolání opožděně, odvolání bude odmítnuto.

11. Pokud lhůta vyprší, jaké opravné prostředky mohou účastníci v prodlení využít?

Není-li lhůta stanovena zákonem, musí účastník před uplynutím lhůty soud požádat o odklad a o prodloužení lhůty. Pokud lhůta marně uplynula a soud následně přijal opatření, například rozhodl v dané věci, existuje řada řádných a mimořádných opatření, jež účastník může učinit. Účelem těchto opatření je buď obnova řízení, který byl uzavřen, nebo v určitých případech změna lhůty (viz bod 3 výše).

« Procesní lhůty - Obecné informace | Švédsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 08-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království