Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Španělsko

Poslední aktualizace: 08-10-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Španělsko

 

OBSAH

1. Různé typy lhůt používané podle různých procesních pravidlech v občanských věcech. 1.
2. Seznam svátků podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971. 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla týkající se lhůt pro různá občanskoprávní řízení upravená občanským soudním řádem (zákon č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000)? 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)? 4.
5. Kdy začíná tato lhůta běžet? 5.
6. Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni pracovního volna, bude prodloužena až do prvního následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Pokud je podání určeno soudu, jež sídlí na pevninském území členského státu (v případě států, jež sestávají též z území vzdálených od metropole nebo oddělených zeměpisných území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? Jestliže ano, o jak dlouho? 7.
8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí? 8.
9. Existují specifické lhůty pro odvolání v určitých občanských věcech? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? Mohou být tyto lhůty naopak prodlouženy? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.

 

1. Různé typy lhůt používané podle různých procesních pravidlech v občanských věcech.

Podle občanského práva může běh času, jakožto „právní skutečnost“, způsobit nabytí nebo ztrátu subjektivního práva, právní způsobilosti nebo pouhé domněnky. Jejich získání se obecně nazývá „nabývací promlčení“, zatímco jejich ztráta „pozbývací promlčení“.

Uplynutí nebo vypršení lhůty (caducidad) znamená, že pokud zákon stanovuje pevnou lhůtu pro vykonání úkonu s právní účinností, právo vykonat tento úkon zaniká automaticky po uplynutí této lhůty. Narozdíl od promlčení může soud tuto lhůtu posuzovat z vlastní iniciativy, přičemž se tato lhůta vztahuje pouze na případy zvlášť stanovené v právních předpisech. Pokud dojde k stavení lhůty, je běh lhůty zastaven po zákonem stanovené období, přičemž doba, která uplyne do stavení, se započítá. Zbývající doba pak začíná znovu běžet ode dne, kdy uplynula zákonná doba odkladu.

„Pozbývací promlčení“, přesně řečeno, znamená zánik práv a nároků na práva, pokud nebyla uplatněna v časové lhůtě určené pro daný účel. Aby promlčení bylo účinné, musí se ho strana, která na něj spoléhá, aktivně dovolávat. Pozbývací promlčení je přerušeno úkonem držitele práva, který není slučitelný s jeho zřejmým vzdáním se práva z důvodu jeho nevykonání. Takové úkony jsou uvedeny v článku 1973 občanského zákoníku (uplatnění práva u soudu, mimosoudní žádost věřitele a uznání dluhu dlužníkem). Po přerušení začíná lhůta běžet znovu. Španělské soudy vykládaly tento způsob pozbývacích povinností důsledně restriktivně.

NahoruNahoru

Lhůty mohou být vyjádřeny ve dnech, týdnech, měsících nebo rocích.

Pro účely výpočtu, pokud není stanoveno jinak, začíná lhůta vyjádřená ve dnech běžet od prvního uvedeného dne, který se nezapočítává. Pokud jsou tato období vyjádřena v měsících nebo letech, počítá se jejich běh od jednoho data k dalšímu. Pokud počáteční datum nemá v posledním měsíci období protějšek, považuje se za den uplynutí poslední den měsíce. V tomto zvláštním případě se nepočítají dny pracovního volna a pracovního klidu. (Články 5 a 1130 občanského zákoníku).

 „Výpočet lhůt v občanskoprávních řízeních“ viz v otázce 3 níže.

ODKAZY NA WEBOVÉ STRÁNKY:

  • OBČANSKOPRÁVNÍ A OBCHODNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY español
  • VŠEOBECNÁ SOUDNÍ RADA (přímý přístup k mnoha právním webovým stránkám pro veřejnost) español
  • MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI (právní informace) English - español

2. Seznam svátků podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

S ohledem na normy, jimiž se řídí správní řízení, bylo nařízení č. 1182/71 převedeno do článkem 48 právních ustanovení, jimiž se řídí orgány veřejné správy a obecná správní řízení a které stanovují toto:

NahoruNahoru

  1. Pokud právo nebo nařízení Evropského společenství nestanovují jinak, potom se lhůty vyjadřují ve dnech, přičemž se jedná o pracovní dny, přičemž neděle a státní svátky jsou vyloučeny. Pokud jsou lhůty vyjádřeny v kalendářních dnech, je to v příslušném oznámení uvedeno.
  2. Jsou-li lhůty vyjádřeny v měsících nebo rocích, počítají se ode dne následujícího po dni, kdy byl akt oznámen nebo zveřejněn, nebo ode dne následujícího po dni přijetí žádosti nebo jejího zamítnutí prostřednictvím nečinnosti správního orgánu. Pokud počáteční datum nemá v posledním měsíci období protějšek, považuje se za den uplynutí poslední den měsíce.
  3. Je-li posledním dnem lhůty den pracovního volna nebo pracovního klidu, prodlužuje se toto období na další pracovní den.
  4. Jsou-li lhůty vyjádřeny ve dnech, počítají se ode dne následujícího po dni, kdy byl dotčený akt oznámen nebo zveřejněn, nebo ode dne následujícího po dni přijetí žádosti nebo jejího zamítnutí prostřednictvím administrativního mlčení.
  5. Je-li určitý den pracovním dnem v obci nebo autonomním společenství, ve kterém má dotčená strana bydliště, avšak dnem pracovního volna nebo pracovního klidu v místě, kde se nachází správní orgán, nebo naopak, pokaždé se tento den považuje za den pracovního volna nebo klidu.
  6. Skutečnost, že byl určitý den vyhlášen pracovním dnem nebo dnem pracovního volna nebo klidu pro účely určení časových lhůt, neznamená, že se tím určuje fungování správních orgánů, jejich pracovní doba nebo přístup veřejnosti k rejstříkům.
  7. Ústřední a regionální samosprávy stanovují kalendář dnů pracovního volna nebo klidu pro účely výpočtu lhůt podle vlastního oficiálního pracovního kalendáře. Kalendář schválený autonomními společenstvími zahrnuje místní svátky, tj. dny pracovního volna v oblasti, kde se nacházejí orgány místní samosprávy. Tyto dny se vztahují na tyto orgány.

Tento kalendář musí být zveřejněn před začátkem každého roku v příslušném úředním věstníku a v dalších médiích, aby bylo zajištěno, že bude veřejnosti znám.

NahoruNahoru

Dny pracovního volna nebo klidu pro procesní účely stanoví článek 182 soudního zákona:

  1. Soboty a neděle, 24. prosinec a 31. prosinec, národní a místní svátky jsou pro procesní účely dny pracovního volna nebo klidu. Všeobecná soudní rada může schválit vedení soudních řízení v tyto dny v případech, které nejsou výslovně upraveny zákonem.
  2. Pracovní doba je od 8.00 do 20.00, pokud právní předpisy nestanoví jinak.

Podle článku 183 soudního zákona patří mezi dny pracovního volna pro procesní účely celý měsíc srpen, s výjimkou řízení prohlášených procesním právem za naléhavé. Všeobecná soudní rada však může vydat nařízení, kterými se schválí vedení jiných druhů řízení v tyto dny (viz odpověď na otázku 5 b) níže).

ODKAZY NA WEBOVÉ STRÁNKY:

  • Kalendář dnů pracovního klidu španělské obecné státní správy v roce 2005 pro účely výpočtů lhůt español

3. Jaká jsou obecná pravidla týkající se lhůt pro různá občanskoprávní řízení upravená občanským soudním řádem (zákon č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000)?

Pravidla týkající se lhůt pro občanské věci jsou uvedena v kapitole II, hlavě V, knize I (článek 130 až 136) výše uvedeného občanského soudního řádu. Hlavní pravidla:

Všechny soudní úkony musí být prováděny v pracovní dny a během pracovní doby. Pracovní dny jsou všechny dny v roce s výjimkou nedělí, národních a místních svátků a celého měsíce srpna. Pracovní doba je od 8.00 do 20.00 hod., pokud právo nestanovuje jinak. Doba od 20.00 do 22.00 hod. se také považuje za pracovní dobu pro účely oznamování a výkonu.

NahoruNahoru

Soudní řízení musí být vedena v určitých lhůtách nebo v určitých časových obdobích, po jejichž uplynutí příslušná strana již nemá právo na vedení příslušných řízení. Soudní úředník zapisuje uplynutí lhůty do spisu a buď provádí příslušné úkony, pokud k tomu je k tomu oprávněn, anebo informuje soud, že může přijmout příslušné rozhodnutí.

Soudy pro občanské věci mohou buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost dotčené strany, umožnit vedení soudního řízení mimo pracovní dny nebo mimo pracovní dobu, pokud by zpoždění těchto řízení mohlo pro strany znamenat vážnou újmu, zabránit vlastnímu výkonu spravedlnosti nebo učinit rozhodnutí soudu neplatným. Jedná se o případ „naléhavých opatření“ (např. nedobrovolné umístění do psychiatrické léčebny nebo soudní opatření přijatá v „nejlepším zájmu“ nezletilých v případě sporů plynoucích z občanskoprávních řízení). Tato opatření lze v srpnu přijmout bez potřeby výslovného povolení. Stejně tak se povolení nevyžaduje, pokud je potřeba v naléhavých opatřeních zahájených během pracovní doby pokračovat i po pracovní době.

Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy bylo podáno právní oznámení o začátku lhůty, a zahrnuje poslední den lhůty, která uplyne do 24 hodin. Pokud však lhůta začne běžet okamžitě po uplynutí jiné lhůty, počítá se tato nová lhůta bez nového oznámení ode dne následujícího po dni uplynutí předchozí lhůty. Dny pracovního volna a klidu jsou nejsou do lhůt vyjádřených ve dnech započteny. Pokud jsou lhůty vyjádřeny v měsících nebo letech, počítají se od jednoho data k dalšímu. Pokud počáteční datum nemá v posledním měsíci období protějšek, považuje se za den uplynutí poslední den měsíce.

NahoruNahoru

Pokud musí být nějaká písemnost doručena v určité lhůtě, může být předložena do 15 dnů od pracovního dne následujícího po dni uplynutí lhůty v soudním rejstříku nebo případně v uvedeném rejstříkovém úřadu nebo útvaru. V případě občanskoprávních řízení nelze písemnosti předkládat u soudu poskytujícího pohotovostní službu.

Lhůty nelze prodloužit. Pokud však nelze období nebo lhůtu dodržet z důvodů vyšší moci, může se toto období přerušit nebo lhůta prodloužit a v tomto případě bude období dále běžet, jakmile dojde k odstranění příčiny přerušení nebo prodloužení. Soud musí z vlastní iniciativy nebo na žádost strany postižené touto situací uvést důkazy o této situaci způsobené vyšší moci na slyšení, kterého se účastní jiné strany.

ODKAZY NA WEBOVÉ STRÁNKY:

  • OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD (zákon 1/2000 ze dne 7. ledna 2000) español

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)?

Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy bylo podáno příslušné oznámení, a zahrnuje poslední den lhůty, která končí o půlnoci (24.00 hod.). Pokud však je zákonem stanovena lhůta, která začíná běžet okamžitě po uplynutí jiné lhůty, počítá se tato nová lhůta bez nového oznámení ode dne následujícího po dni uplynutí předchozí lhůty. Všechna pravidla, jimiž se řídí „soudní oznamování“, jsou uvedena v článcích 149 až 168 občanského soudního řádu.

NahoruNahoru

ODKAZ NA INFORMAČNÍ LIST: Doručování písemností - ŠPANĚLSKO

5. Kdy začíná tato lhůta běžet?

Článek 132 občanského soudního řádu uvádí, že soudní řízení musí být vedena ve lhůtách nebo v časových obdobích stanovených pro každé řízení a že pokud tyto lhůty nebo období nejsou stanovena, musí řízení proběhnout, jakmile to je možné.

  1. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se první den?

    Článek 133 občanského soudního řádu stanovuje, že lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy bylo podáno oznámení o zahájení lhůty, a zahrnuje poslední den lhůty, která končí o půlnoci (24.00 hod.).

    Čl. 151 odst. 2 občanského soudního řádu je stanoveno, že oznámení státní právní službě a státnímu zástupci, jakož i oznámení doručovaná prostřednictvím oznamovacích služeb organizovaných asociacemi právníků, se považují za doručená dne následujícího po datu přijetí uvedeném v písemnosti.

  2. V případě, že je lhůta vyjádřena ve dnech, jedná se o kalendářní nebo pracovní dny?

    Dny pracovního volna a klidu se do lhůt vyjádřených dny nepočítají.

    Pro účely lhůt uvedených pro naléhavá opatření v čl. 131 odst. 2 občanského soudního řádu (soudní úkony, jejichž zpoždění by mohlo znamenat pro účastníky závažnou újmu, zabránit řádnému výkonu spravedlnosti nebo způsobit neúčinnost soudního rozhodnutí), se za dny pracovního klidu považují pouze neděle a státní svátky, avšak ne měsíc srpen.

    NahoruNahoru

  3. A pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech?

    Pokud jsou lhůty vyjádřeny v měsících nebo letech, počítají se od jednoho data k dalšímu.

    Pokud počáteční datum nemá v posledním měsíci období protějšek, považuje se za den uplynutí poslední den měsíce.

  4. Kdy tyto lhůty uplynou?

    S ohledem na lhůty pro podávání soudních písemností se v článku 135 občanského soudního řádu stanovuje:

    1. Pokud musí být nějaká písemnost předložena v určité lhůtě, může se předložit do 15 dnů od pracovního dne následujícího po datu uplynutí období v soudním rejstříku nebo případně v ústředním rejstříkovém úřadu nebo útvaru.
    2. V případě občanskoprávních řízení nelze písemnosti předkládat u soudu poskytujícího pohotovostní službu.
    3. Zapisovat datum a čas podání žádostí, písemností pro zahájení řízení a dalších písemností, které musí být předloženy v dané lhůtě, mohou pouze soudní úředníci nebo jimi jmenovaní úředníci.
    4. Osoba předkládající písemnost vždy obdrží potvrzení, ve kterém je uvedeno datum a čas odevzdání. Potvrzení se vydávají také na jediné kopie podaných písemností.
    5. Pokud soudy a strany disponují nezbytnými technickými prostředky pro zasílání a příjem písemností způsobem, který zaručuje jejich pravost, pokud lze evidovat spolehlivý záznam o datu jejich zaslání, doručení a o jejich obsahu, mohou se písemnosti zasílat těmito prostředky. Potvrzení se vydává obvyklým způsobem a písemnosti se považují za odevzdané v zákonně stanovené lhůtě pro účely výkonu práv nebo splnění povinností.

      Pro splnění zákonných požadavků týkajících se důkazů a podání originálních písemnosti a ověřených kopií je potřeba tyto originály a ověřené kopie soudu zaslat do tří dnů od data, kdy tyto písemnosti byly zaslány pomocí prostředků uvedených v předchozím odstavci.

      NahoruNahoru

6. Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni pracovního volna, bude prodloužena až do prvního následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Lhůty, které končí v neděli a v jiné dny pracovního klidu se považují za prodloužené do následujícího pracovního dne.

Pokud však lhůta začne běžet okamžitě po uplynutí jiné lhůty, počítá se tato nová lhůta bez nového oznámení ode dne následujícího po dni uplynutí předchozí lhůty, přičemž se použije ustanovení týkající se lhůt končících v den pracovního klidu.

7. Pokud je podání určeno soudu, jež sídlí na pevninském území členského státu (v případě států, jež sestávají též z území vzdálených od metropole nebo oddělených zeměpisných území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? Jestliže ano, o jak dlouho?

Ačkoli ke Španělsku kromě pevniny patří Baleárské ostrovy, Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla, neexistují žádná zvláštní nařízení týkající se procesních limitů pro mimopevninské oblasti.

8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí?

Viz odpověď na předchozí otázku.

NahoruNahoru

9. Existují specifické lhůty pro odvolání v určitých občanských věcech?

Existuje obecná lhůta pro přípravu (oznámení) a podání (doložení) odvolání pro všechny občanské věci. Lhůta pro podání oznámení o odvolání je pět dní od oznámení rozhodnutí (články 457 a 479 občanského soudního řádu). Lhůta pro podání odvolání je 20 dní ode dne, kdy soud přijal oznámení o odvolání.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? Mohou být tyto lhůty naopak prodlouženy?

V případě ústních řízení (jejichž rozsah je stanoven v článku 250 občanského soudního řádu) neexistuje žádný písemný postup pro dostavení se před soud a pro obhajobu. Soudní příkaz, kterým se stížnost přijímá, musí uvádět, že se slyšení bude konat v určitý den 10 až 20 dní ode dne předvolání stran (článek 440 občanského soudního řádu).

V případě běžného řízení (jehož rozsah je stanoven v článku 249 občanského soudního řádu) musí žalovaný předložit žalobní odpověď do 20 dní od dne, kdy byl předvolán (článek 440 občanského soudního řádu).

Lhůty pro dostavení se k soudu nebo předložení žalobní odpovědi nelze zkrátit ani prodloužit. Důvodová zpráva občanského soudního řádu na základě rozsáhlých zkušeností získaných v rámci bývalého zákona z r. 1881 navrhuje drastické snížení lhůty pro rozhodování a zavedení realističtějších lhůt pro další záležitosti. Doporučuje krátké a rozumné lhůty, které umožní vynést rozhodnutí bez odkladu jako odpověď na požadavky týkající se účinné soudní ochrany. Čl. 134 odst. 1 občanského soudního řádu stanovuje, že lhůty stanovené v občanském soudním řádu nelze prodlužovat.

NahoruNahoru

Výjimečně lze přerušit časová období a prodloužit lhůty z důvodu vyšší moci:

  1. V souladu s obecnými ustanoveními čl. 134 odst. 2 občanského soudního řádu. Soud musí z vlastní iniciativy nebo na žádost strany postižené touto situací uvést důkazy o této situaci způsobené vyšší moci na jednání, kterého se účastní jiné strany.
  2. Nemůže-li se některá z předvolaných osob, jakmile je stanoveno datum jednání, dostavit z důvodů vyšší moci nebo podobných příčin, musí o tom okamžitě informovat soud a poskytnout důkaz o příčině a požádat o nové slyšení nebo rozhodnutí (čl. 183 odst. 1, článek 189 a 430 občanského soudního řádu). Nové jednání je stanoveno, pokud je důkaz o situaci přijat a pokud tato situace brání následujícímu: dostavit se právníkovi (čl. 183 odst. 2 a 188 odst. 1 věta 5 a 6 občanského soudního řádu) nebo účastníkovi, jehož přítomnost je nutná, neboť ho nezastupuje právník, nebo protože musí být vyslechnut (čl. 183 odst. 3 a čl. 188 odst. 4 občanského soudního řádu), nebo svědkovi nebo znalci. Svědek nebo znalec mohou být alternativně předvoláni k prošetření důkazů mimo řízení, jakmile došlo ke slyšení účastníků (čl. 183 odst. 4 občanského soudního řádu).
  3. Lhůtu pro podání žádosti o zrušení konečného rozhodnutí osobou, jež se nedostavila k soudu, lze prodloužit v případě vyšší moci (čl. 502 odst. 2 OSŘ).
  4. Pokud se důkazy prošetřují během předběžného šetření před vlastním řízením (což může soudce povolit v případě odůvodněné obavy, že dotyčné důkazy nelze prošetřit v obvyklém stádiu řízení – viz článek 293 a násl. OSŘ), musí být žaloba podána do dvou měsíců od přešetření důkazů, pokud se neprokáže, že řízení nebylo možno zahájit v této lhůtě z důvodů vyšší moci nebo podobných příčin (čl. 295 odst. 3 OSŘ).

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nepoužije se.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Osoba, která nedodrží procesní lhůtu, ztrácí právo na provedení příslušného úkonu (článek 136 OSŘ).

Pokud jde o nedostavení se žalovaného k soudnímu řízení, je žalovaný obviněn z pohrdání soudem (čl. 442 odst. 2 a čl. 496 odst. 1 OSŘ), přičemž soudní řízení pokračuje, aniž by byl žalovaný znovu předvolán. Žalovanému je pouze oznámeno toto rozhodnutí a konečné rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení ukončeno (článek 497 OSŘ).

Nedodržení soudních lhůt soudy a soudními úředníky bez udání řádného důvodu podléhá disciplinárnímu řízení podle soudního zákona, aniž by to bylo na újmu práva poškozené strany podat další žaloby na náhradu škody (čl. 132 odst. 3 OSŘ).

« Procesní lhůty - Obecné informace | Španělsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 08-10-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království