Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Slovinsko

Poslední aktualizace: 07-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Slovinsko

 

OBSAH

1. Různé druhy lhůt platné v rámci různých procesních pravidel v občanských věcech, např. procesní lhůty, prekluzívní nebo promlčecí lhůty, předem určené lhůty atd. 1.
2. Seznam různých dnů, které jsou na základě nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 považovány za dny nepracovní. 2.
3. Jaká platí ohledně lhůt pro různá občanská řízení obecná pravidla? Uveďte legislativní zdroje. 3.
4. Pokud musí být v daném období vykonán určitý úkon nebo formální krok, jaký je výchozí bod, tj. úvodní okamžik, kdy začíná ubíhat lhůta (terminus a quo) pro tento úkon nebo formální krok (např. datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo oznámení, od nějž se lhůta začíná odvíjet)? 4.
4.a) Může být počátek lhůty ovlivněn nebo pozměněn způsobem zaslání nebo doručení dokumentů (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)? 4.a)
5. Odkdy začíná tato lhůta plynout? 5.
5.a) Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počítá se skutečný den úkonu, události, rozhodnutí, nebo datum doručení a/nebo oznámení, kterým tato lhůta začíná? Závisí počátek jakékoli lhůty nějakým způsobem na potvrzení nebo oznámení adresátovi o daném kroku? Pokud ano, jak? 5.a)
5.b) Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, zahrnuje počet dní kalendářní dny, nebo jen dny pracovní? Je-li například osobě doručen dokument dne 4. dubna 2005 a dotyčný má odpovědět do 14 dnů od doručení, znamená to, že musí odpovědět do:

i)  pondělí 18. dubna 2005 (kalendářní dny), nebo

ii)  pátku 22. dubna 2005 (pracovní dny)? 5.b)

5.c) Kdy je taková lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích? 5.c)
5.d) Kdy takové lhůty vyprší? 5.d)
6. Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli nebo státní svátek nebo nepracovní den, je prodloužena do prvního následujícího pracovního dne? Je toto prodloužení platné, i když daná lhůta začne plynout až událostí, která teprve nastane? 6.
7. Když návrh obdrží soud, který sídlí na pevninské části členského státu (v případě členských států, které se kromě pevninské části skládají z územních jednotek mimo tuto pevninskou část nebo které obsahují geograficky oddělené jednotky), jsou osobám, které žijí/bydlí v jedné z těchto územních jednotek nebo které žijí/bydlí v zahraničí, tyto lhůty prodlouženy? 7.
8. Když naopak návrh obdrží soud, který sídlí na jedné z územních jednotek, které se geograficky nacházejí mimo pevninskou část, jsou osobám, které žijí/bydlí v jedné z těchto územních jednotek nebo které žijí/bydlí v zahraničí, lhůty prodlouženy? 8.
9. Existují v určitých občanských věcech zvláštní lhůty pro odvolání? 9.
10. Mohou soudy v naléhavých případech nebo z jiných důvodů zkrátit lhůty pro dostavení se k soudu nebo stanovit konkrétní datum, kdy se strana musí dostavit? A naopak: mohou být tyto lhůty prodlouženy? 10.
11. Pokud je úkon, který je určený pro stranu v místě, kde strana může mít užitek z prodloužení lhůty, oznámen v místě, kde osoby v daném místě pobývající z takového prodloužení mít užitek nemohou, ztrácí dotyčný užitek z takové prodloužené lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce v případě nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uplyne, jaké opravné prostředky mají strany v prodlení k dispozici? 13.

 

1. Různé druhy lhůt platné v rámci různých procesních pravidel v občanských věcech, např. procesní lhůty, prekluzívní nebo promlčecí lhůty, předem určené lhůty atd.

Ve slovinském procením právu se lhůtou rozumí časová lhůta, která je vymezena dvěma časovými body - začátkem a koncem lhůty - a v níž může být učiněn konkrétní procesní krok, nebo ve výjimečných případech časová lhůta, v níž konkrétní procesní krok učiněn být nemůže.

Ve slovinském právu existují různé druhy lhůt (časové lhůty/doby):

  • lhůty v hmotném právu a procesním právu: hmotné právo stanovuje lhůty pro uplatnění práv, které se dále rozdělují na prekluzívní lhůty v hmotném právu, kdy právo zanikne ze zákona, a promlčecí lhůty, kdy právo nelze dále uplatnit pouze na základě námitky protistrany, zatímco pro procesní úkony se stanovují procesní lhůty;
  • zákonem stanovené a soudcovské lhůty: zákonné lhůty a dobu jejich trvání stanovují přímo právní předpisy, zatímco soudcovské lhůty stanovuje soud, přičemž přihlíží ke konkrétním okolnostem věci;
  • prodloužitelné a neprodloužitelné lhůty: soudcovské lhůty prodloužit lze, zákonem stanovené však nikoliv;
  • subjektivní a objektivní lhůty: subjektivní lhůty počínají okamžikem, kdy je náležitá osoba informována o konkrétní události, nebo kdy jí byla poskytnuta možnost učinit procesní úkon; objektivní lhůty počínají okamžikem, kdy nastane konkrétní objektivní okolnost;
  • procesní promlčecí lhůty a období šetření: po uplynutí procesní promlčecí lhůty již není možné účinně činit konkrétní procesní úkony, avšak prodlení v období šetření nemá žádné přímé zákonné důsledky.

2. Seznam různých dnů, které jsou na základě nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 považovány za dny nepracovní.

Na základě nařízení č. 1182/71 se pojmem „pracovní dny“ rozumí veškeré dny kromě státních svátků, sobot a nedělí. Zákon o svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko [1] stanovuje ve Slovinsku následující státní svátky:

NahoruNahoru

  • 1. a 2. ledna - Nový rok;
  • 8. února - Prešerenův den, slovinský kulturní svátek;
  • 27. dubna - Den odporu proti okupaci;
  • 1. a 2. května - Svátek práce;
  • 25. června - Den státnosti;
  • 1. listopadu - Svátek všech svatých;
  • 26. prosince - Den samostatnosti.

V Republice Slovinsko jsou dále následující státní svátky:

  • Velikonoční neděle a pondělí - Velikonoce;
  • Svatodušní neděle;
  • 15. srpna - Nanebevzetí Panny Marie;
  • 31. října - Den reformace;
  • 25. prosince - Vánoce.

[1] Zveřejněnov Úředním věstníku Republiky Slovinsko Uradni list Republike Slovenije) č. 26/1991.

3. Jaká platí ohledně lhůt pro různá občanská řízení obecná pravidla? Uveďte legislativní zdroje.

Obecná pravidla o procesních lhůtách ve slovinském právním řádu stanovuje zákon o občanském právu procesním - ZPP ([2]). Ustanovení čl. 110-112 a čl. 116-121 ZPP se tudíž vztahují přímo na občanské řízení a mutatis mutandis také na nesporné řízení (článek 37 zákona o nesporném řízení [3]), vykonávací řízení a řízení o pojištění (článek 15 zákona o výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a o pojištění pohledávek [4]) a řízení o nuceném vyrovnání nebo konkurzu kvůli platební neschopnosti hospodářského subjektu nebo jeho likvidaci (článek 15 zákona o nuceném vyrovnání, konkurzu a likvidaci [5]).

NahoruNahoru


[2] Oficiální konsolidované znění zveřejněné v Úředním věstníku Republiky Slovinsko č. 36/2004.

[3] Zveřejněno v Úředním věstníku Socialistické republiky Slovinsko č. 30/1986.

[4] Oficiální konsolidované znění zveřejněné v Úředním věstníku Republiky Slovinsko č. 40/2004.

[5] Zveřejněno v Úředním věstníku Republiky Slovinsko č. 67/93, 39/97 a 52/99.

4. Pokud musí být v daném období vykonán určitý úkon nebo formální krok, jaký je výchozí bod, tj. úvodní okamžik, kdy začíná ubíhat lhůta (terminus a quo) pro tento úkon nebo formální krok (např. datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo oznámení, od nějž se lhůta začíná odvíjet)?

Událostí, kterou počíná plynout lhůta, je ve většině případů soudní doručení rozsudku, úkon jedné ze stran nebo neprocesní událost. Pokud je lhůta vymezena ve dnech, den doručení nebo sdělení nebo den události, od nějž se časové období musí počítat, není zahrnut; místo toho počíná lhůta plynout od následujícího dne.

4.a) Může být počátek lhůty ovlivněn nebo pozměněn způsobem zaslání nebo doručení dokumentů (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ve slovinském právu dokumenty doručuje pošta, soudní úředník, jsou vydány na soudě nebo jiným způsobem stanoveným právními předpisy. Kdykoliv počíná okamžikem doručení plynout určitá lhůta, způsob doručení příslušných dokumentů nemá na počátek lhůty vliv. Lhůta začíná plynout v okamžiku, kdy je v souladu s právními předpisy doručení provedeno, nebo se má za to, že bylo provedeno.

NahoruNahoru

5. Odkdy začíná tato lhůta plynout?

5.a) Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počítá se skutečný den úkonu, události, rozhodnutí, nebo datum doručení a/nebo oznámení, kterým tato lhůta začíná? Závisí počátek jakékoli lhůty nějakým způsobem na potvrzení nebo oznámení adresátovi o daném kroku? Pokud ano, jak?

Pokud je lhůta vymezena ve dnech, den doručení nebo oznámení nebo den události, od nějž se lhůta musí počítat, není zahrnut; místo toho počíná lhůta plynout od následujícího dne (čl. 111/2 ZPP). Potvrzení o převzetí nebo oznámení události adresátovi nikdy podmínku pro zahájení časového období nepředstavuje.

5.b) Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, zahrnuje počet dní kalendářní dny, nebo jen dny pracovní? Je-li například osobě doručen dokument dne 4. dubna 2005 a dotyčný má odpovědět do 14 dnů od doručení, znamená to, že musí odpovědět do:

i)  pondělí 18. dubna 2005 (kalendářní dny), nebo

ii)  pátku 22. dubna 2005 (pracovní dny)?

Lhůta vyjádřená ve dnech plyne bez přerušení a skládá se z kalendářních dnů. Nepracovní dny v tomto období zahrnuté (soboty, neděle, státní svátky či jiné nepracovní dny) toto období neprodlužují, pokud není posledním dnem lhůty nepracovní den.

V této souvislosti je třeba přihlížet ke článku 83 zákona o soudech ([6]), který stanoví, že během soudních prázdnin od 15. července do 15. srpna lhůty v procesním právu neplynou, s výjimkou naléhavých případů (např. spory ve věcech pokladničních poukázek, konkurzu atd.).

NahoruNahoru

Ve lhůtě 14 dnů na odpověď, která se počíná datem doručení dokumentu dne 4. dubna 2005, je posledním dnem této lhůty pondělí 18. dubna 2005.


[6]Oficiální konsolidované znění zveřejněné v Úředním věstníku Republiky Slovinsko č. 23/2005.

5.c) Kdy je taková lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích?

Počátek a doba trvání lhůty vyjádřené v měsících nebo v rocích se vypočítá stejným způsobem, mutatis mutandis.

5.d) Kdy takové lhůty vyprší?

Lhůty vyjádřené ve dnech vyprší uplynutím posledního dne dané lhůty. Lhůty vyjádřené v měsících nebo v rocích vyprší v posledním měsíci nebo roce lhůty uplynutím dne, který pořadím odpovídá dnu, kdy lhůta počala plynout. Pokud tento den svým pořadím v daném posledním měsíci neexistuje, uplyne lhůta posledním dnem tohoto měsíce (článek 111/3 ZPP).

Existují ohledně počátku lhůt v určitých občanských řízeních nějaké výjimky nebo specifika?

Ne.

6. Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli nebo státní svátek nebo nepracovní den, je prodloužena do prvního následujícího pracovního dne? Je toto prodloužení platné, i když daná lhůta začne plynout až událostí, která teprve nastane?

Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli nebo státní svátek nebo nepracovní den, právní předpisy o svátcích stanoví, že lhůta vyprší první následující pracovní den (článek 111/4 ZPP), což platí bez ohledu na okamžik, kdy lhůta začíná plynout, nebo důvod, proč začíná plynout.

NahoruNahoru

7. Když návrh obdrží soud, který sídlí na pevninské části členského státu (v případě členských států, které se kromě pevninské části skládají z územních jednotek mimo tuto pevninskou část nebo které obsahují geograficky oddělené jednotky), jsou osobám, které žijí/bydlí v jedné z těchto územních jednotek nebo které žijí/bydlí v zahraničí, tyto lhůty prodlouženy?

Slovinsko je stát s jednotným územím, který se z geograficky oddělených územních jednotek neskládá. Soudní moc (jurisdikce) platí po celém území země jednotně. V tomto ohledu tudíž ohledně lhůt neexistují žádná specifika.

8. Když naopak návrh obdrží soud, který sídlí na jedné z územních jednotek, které se geograficky nacházejí mimo pevninskou část, jsou osobám, které žijí/bydlí v jedné z těchto územních jednotek nebo které žijí/bydlí v zahraničí, lhůty prodlouženy?

Slovinsko je stát s jednotným územím, který se z geograficky oddělených územních jednotek neskládá. Soudní moc (jurisdikce) platí po celém území země jednotně. V tomto ohledu tudíž ohledně lhůt neexistují žádná specifika.

9. Existují v určitých občanských věcech zvláštní lhůty pro odvolání?

Obecnou lhůtou pro podání odvolání proti rozhodnutí soudu (nařízení nebo rozsudku) vydanému v první instanci je v občanských a obchodních řízeních 15 dnů od data doručení rozhodnutí, pokud ZPP nestanoví jinou lhůtu. Konkrétně v případě sporů ohledně pokladničních poukázek nebo šeků, sporů týkajících se přestupků nebo sporů o nízkou hodnotu je lhůta pro odvolání stanovena na osm dní; osmidenní lhůta se vztahuje rovněž na odpor proti platebním rozkazům a na oznámení o odvolání proti rozsudku v obchodních sporech o nízké hodnotě nebo o vydání platebního rozkazu. Speciální, kratší lhůty rovněž platí v řízení o výkonu rozhodnutí a pojištění (článek 9 zákona o výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a o pojištění) a v řízení o platební neschopnosti a likvidaci hospodářských subjektů (článek 13 zákona o nuceném vyrovnání, konkurzu a likvidaci).

NahoruNahoru

10. Mohou soudy v naléhavých případech nebo z jiných důvodů zkrátit lhůty pro dostavení se k soudu nebo stanovit konkrétní datum, kdy se strana musí dostavit? A naopak: mohou být tyto lhůty prodlouženy?

Ve slovinském právu žádné zvláštní předpisy o zkrácení procesních lhůt neexistují. Obsahuje však předpis, že soud nemůže zákonem stanovené lhůty zkrátit ani prodloužit. Je-li to stanoveno zákonem nebo nezbytné pro řízení, délku soudních lhůt stanoví soud na základě veškerých okolností případu. Existují-li důvodné skutečnosti, může být lhůta stanovená soudem prodloužena, a to na základě žádosti, kterou strana musí předložit před vypršením lhůty (článek 110 ZPP), případně může být stanovená lhůta posunuta (článek 115 ZPP).

11. Pokud je úkon, který je určený pro stranu v místě, kde strana může mít užitek z prodloužení lhůty, oznámen v místě, kde osoby v daném místě pobývající z takového prodloužení mít užitek nemohou, ztrácí dotyčný užitek z takové prodloužené lhůty?

Slovinské právo žádné předpisy o právu na prodloužení lhůty na základě místa pobytu strany na určitém místě nebo v určité oblasti neobsahuje.

12. Jaké jsou sankce v případě nedodržení lhůt?

Nejtěžším postihem za překročení lhůty je ztráta nároku (promlčecí lhůta), což znamená, že strana ztrácí právo účinným způsobem provést daný procesní úkon (např. podat odvolání). Tento účinek automaticky nastává ze zákona. Pokud je lhůta překročena, může se v důsledku toho rovněž mít za to, že strana daný procesní úkon učinila (např. že stáhla žalobu). A i případě, že nedodržení lhůty nemá žádné přímé důsledky ze zákona, může přesto rozhodujícím způsobem ovlivnit výsledek řízení (např. strana neposkytne částku nezbytnou na pořízení důkazů, které by ve prospěch této strany svědčily, a v důsledku toho soud tyto důkazy nepřijme).

NahoruNahoru

13. Pokud lhůta uplyne, jaké opravné prostředky mají strany v prodlení k dispozici?

Pokud je strana v souvislosti se lhůtou pro daný procesní krok v prodlení, což vyústí v promlčení (strana ztratí právo procesní úkon učinit), soud může straně na její žádost povolit, aby tento krok učinila později (uvedení věci v předešlý stav; čl. 116 až 121 ZPP). Podmínky pro uvedení věci v předešlý stav jsou následující:

  • strana měla k nedodržení lhůty řádný důvod, který soud na základě všech okolností případu posoudí;
  • nedodržení lhůty mělo prekluzívní účinek;
  • strana podá návrh na uvedení věci v předešlý stav soudu, u nějž měl být úkon, s nímž je strana v prodlení, učiněn, během stanovené lhůty, která činí patnáct dní od data, kdy přestal platit důvod nedodržení lhůty; pokud se účastník o prodlení dozvěděl až později, potom patnáct dní od data, kdy se o prodlení dozvěděl; a v žádném případě později než do tří měsíců od data prodlení, u obchodních sporů potom do třiceti dnů;
  • účastní rovněž učiní procesní úkon, s nímž je v prodlení, zároveň s podáním návrhu.

V zásadě platí, že návrh na uvedení věci v předešlý stav nemá žádný vliv na průběh řízení, soud však může rozhodnout, že bude řízení přerušeno do doby, než vstoupí v platnost rozhodnutí o návrhu. Jakmile soud ve stanovené lhůtě obdrží návrh o uvedení věci v předešlý stav, obvykle stanoví datum, kdy o návrhu rozhodne. Pokud je uvedení věci v předešlý stav schváleno, vrátí se řízení do stavu, v němž se nacházelo před prodlením, a veškerá rozhodnutí vynesená soudem kvůli prodlení jsou prohlášena za neplatná.

« Procesní lhůty - Obecné informace | Slovinsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království