Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Rumunsko

Poslední aktualizace: 07-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Rumunsko

 

OBSAH

1. Různé druhy lhůt použitelné v občanskoprávních věcech podle různých procesních pravidel 1.
2. Seznam různých dnů pracovního volna podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971. 2.
3. Jaká jsou platná obecná pravidla pro počítání lhůt v různých občanskoprávních řízeních? 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v určité lhůtě, kdy tato lhůta začíná běžet – tj. počátek běhu lhůty stanovené pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)? 4.
4.1. Závisí počátek jakékoli lhůty na způsobu předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním vykonavatelem nebo poštou)? 4.1.
5. Od kdy začíná běh lhůt? 5.
5.1. Pokud je lhůta uvedena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo oznámení, kterým lhůta počíná? 5.1.
5.2. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny? 5.2.
5.3. Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech? 5.3.
5.4. Kdy taková lhůta skončí? 5.4.
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni volna, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Jestliže je žádost podána u soudu, který sídlí na pevninském území členského státu (v případě států, jejichž součástí jsou celky vzdálené od metropole nebo celky zeměpisně oddělené1), jsou pro osoby, které mají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? Jestliže ano, o jak dlouho? 7.
8. Jestliže je naopak žádost podána u soudu, který sídlí v jednom z celků, které jsou zeměpisně odděleny od pevniny, jsou pro osoby, které nemají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? 8.
9. Existují zvláštní lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní lhůtu pro předvolání? Či naopak, může být lhůta pro předvolání prodloužena? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Různé druhy lhůt použitelné v občanskoprávních věcech podle různých procesních pravidel

například procesní lhůty, vydržecí nebo promlčecí lhůty, zákonné lhůty atd.

Podle občanského práva představuje lhůta jeden z procesních aspektů právního úkonu v širším smyslu.

Podle teorie občanského práva je lhůta vymezena jako budoucí událost, která s určitostí nastane a do níž je odloženo zahájení nebo pozastavení uplatňování subjektivních práv a plnění občanskoprávních povinností.

Příslušná ustanovení jsou uvedena v §§ 1022-1025 občanského zákoníku nebo v §§ 101-104 občanského soudního řádu.

Podle účinků existují dva druhy lhůt. Odkladné lhůty odkládají začátek uplatňování subjektivních práv a plnění souvisejících povinností, zatímco lhůty vedoucí k zániku práva odkládají zánik subjektivního práva a splnění související povinnosti.

Hlavní zásadou účinků lhůt je to, že se lhůta týká pouze provedení určitého úkonu, nikoli jeho existence.

Různé druhy lhůt použitelné v občanskoprávních řízeních jsou rozděleny na zákonné lhůty, soudcovské lhůty a dohodnuté lhůty, bez ohledu na to, zda se jedná o procesní lhůty, promlčecí lhůty nebo lhůty pro provedení určitých úkonů. Zákonné promlčecí lhůty jsou výslovně stanoveny zákonem. Jsou stanoveny obecně, nemohou být proto soudem nebo účastníky řízení zkráceny či prodlouženy. Soudcovské lhůty jsou soudem stanoveny v průběhu soudního řízení pro účastníky řízení, aby se dostavili k soudu, výslech svědků, předložení důkazů, například písemných dokladů, znaleckých posudků atd. Dohodnuté lhůty mohou být účastníky stanoveny v průběhu řízení (např. lhůta stanovená v § 341 odst. 2 občanského soudního řádu ve vztahu k arbitrážním záležitostem).

NahoruNahoru

Z čistě procesního hlediska je procesní promlčecí lhůta obecně definována jako lhůta, během níž je nutno dodržet určité procesní kroky, nebo naopak lhůta, během níž je zakázáno provést určité procesní úkony.

Procesní lhůty jsou propadné nebo blokační. Propadné lhůty jsou lhůty, do jejichž skončení je nutno provést určitý procesní úkon (např. promlčecí lhůty, během nichž je nutno podat určitý návrh, například první opravný prostředek nebo konečný opravný prostředek), zatímco blokační lhůty brání v provedení určitých procesních úkonů.

Další kritérium pro klasifikaci lhůt se týká sankcí, které lze použít v případě nedodržení lhůt, a v těchto případech jsou lhůty buď absolutní, nebo relativní. Nedodržení absolutní lhůty ovlivňuje platnost procesních úkonů, zatímco nedodržení relativních lhůt (lhůt pro vydání rozsudků, lhůt pro vypracování rozhodnutí atd.) nesmí zneplatnit procesní úkony, může však znamenat uložení kázeňských nebo finančních postihů osobám, které jsou odpovědné za jejich nedodržení.

Podle doby trvání mohou být lhůty vyjádřeny v hodinách, ve dnech, v týdnech, měsících a letech, jak je uvedeno v § 101 občanského soudního řádu. Mimoto existují zvláštní okolnosti, kdy zákon nestanoví konkrétně zvláštní lhůtu (minutu, hodinu, den atd.) a místo toho odkazuje na určitý okamžik, do kdy může být procesní úkon proveden (například výkon je možno napadnout až do vynesení posledního rozhodnutí o výkonu), nebo udává, že procesní opatření je nutno přijmout „neprodleně“ nebo „okamžitě“ či „naléhavě“, jak je stanoveno v §§ 383, 448 a 579 občanského soudního řádu.

NahoruNahoru

2. Seznam různých dnů pracovního volna podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle rumunských právních předpisů jsou dny pracovního volna všechny soboty a neděle, státní svátky (rumunský národní svátek – 1. prosinec, svátek práce – 1. květen) a významné náboženské svátky (vánoční svátky – 25. a 26. prosinec, velikonoce – 2 dny podle řeckého ortodoxního kalendáře) a novoroční svátky 1. a 2. ledna.

3. Jaká jsou platná obecná pravidla pro počítání lhůt v různých občanskoprávních řízeních?

Uveďte odkazy na platné právní předpisy.

Platná pravidla týkající se promlčecích lhůt jsou stanovena v §§ 101-104 občanského soudního řádu:

§ 101.

  1. Lhůty jsou vyjádřeny v celých dnech, přičemž se nezapočítává den, kterým běh lhůty počíná, a den, kterým lhůta končí.
  2. Lhůty vyjádřené v hodinách začínají o půlnoci následujícího dne.
  3. Lhůty vyjádřené v letech, měsících nebo týdnech končí dnem roku, měsíce nebo týdne, který odpovídá dnu počátku běhu lhůty.
  4. Lhůta, která začíná 29., 30. nebo 31. den určitého měsíce a končí v kratším měsíci, se považuje za skončenou poslední den dotyčného měsíce.
  5. Lhůty, jež končí ve dnech, které jsou státními svátky nebo dny pracovního volna, jsou prodlouženy do konce následujícího pracovního dne.

§ 102.

  1. Běh lhůt počíná dnem, kdy jsou procesní úkony oznámeny, nestanoví-li zákon jinak.
  2. Lhůty počínají běžet pro účastníka řízení, který navrhl oznámení úkonu, ode dne podání návrhu.

§ 103.

NahoruNahoru

  1. Nepodání odvolání nebo neprovedení procesního úkonu ve lhůtě stanovené zákonem vede ke ztrátě nároku s výjimkou případu, kdy zákon stanoví jinak, nebo pokud účastník řízení prokáže, že mu v tom bránily okolnosti mimo jeho kontrolu.
  2. V posledně uvedeném případě je nutno procesní úkon provést do 15 dnů ode dne, kdy byla odstraněna překážka; v téže lhůtě je nutno objasnit příčinu překážky.

§ 104. - U procesních písemností zaslaných soudům poštou se má za to, že lhůta byla dodržena, pokud byly zaevidovány pro doručení poštou před uplynutím lhůty.

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v určité lhůtě, kdy tato lhůta začíná běžet – tj. počátek běhu lhůty stanovené pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)?

(Např.: datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo oznámení, od kterého začíná běžet lhůta).

Každá lhůta má počátek běhu a stanovený okamžik skončení, které jsou odděleny dobou trvání lhůty.

Co se týká počátku běhu lhůty, první odstavec § 102 občanského soudního řádu stanoví, že promlčecí lhůty začínají běžet ode dne oznámení procesních úkonů, není-li zákonem stanoveno jinak.

Existují rovněž případy, kdy úkon stanovený jako počátek běhu lhůty může být nahrazen jinými rovnocennými úkony. Druhý odstavec § 102 proto stanoví, že lhůty obvykle začínají běžet pro účastníka, který navrhl oznámení, ode dne konkrétního a výslovného podání návrhu. Podle druhého a třetího odstavce § 284 a § 301 občanského soudního řádu běží lhůta pro podání odvolání nebo konečného odvolání i v případě, že rozhodnutí bylo oznámeno současně jako oznámení o výkonu, a pokud účastník podá první nebo konečný opravný prostředek před oznámením rozhodnutí, má se za to, že rozhodnutí bylo doručeno dnem podání prvního nebo konečného odvolání. Den oznámení vyznačující počátek běhu lhůty je proto v těchto případech nahrazen jinými úkony, které se stávají počátkem běhu lhůty (například návrh na oznámení úkonu odpůrcem, podání odvolání nebo konečného odvolání nebo doručení oznámení o výkonu rozsudku).

NahoruNahoru

Odchylně od obecného pravidla stanoveného v prvním odstavci § 102 občanského soudního řádu existují rovněž případy, kdy lhůta počíná běžet od jiného okamžiku než od dne oznámení, a to dnem doručení rozsudku (poslední odstavec § 22, § 252 a § 281 občanského soudního řádu), v okamžiku připuštění důkazu (§ 170 nebo § 186 občanského soudního řádu), v okamžiku zveřejnění určitých úkonů (§ 507 občanského soudního řádu).

Okamžik skončení lhůty je stanoven jako okamžik, kdy lhůta nabývá účinku, a to že úkon, pro nějž byla lhůta stanovena, již nelze provést (v případě propadných lhůt), nebo naopak jako okamžik, kdy je možno uplatnit právo na provedení určitých procesních kroků (v případě blokačních lhůt).

4.1. Závisí počátek jakékoli lhůty na způsobu předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním vykonavatelem nebo poštou)?

Lhůty zpravidla běží nepřetržitě mezi počátkem běhu lhůty a stanoveným okamžikem jejího skončení a nemohou být přerušeny nebo pozastaveny. Stejně jako v případě vydržení občanský soudní řád nestanoví obecný systém pro přerušení lhůt u řízení, avšak podle právní teorie a judikatury jsou u všech procesních lhůt, do jejichž skončení je nutno provést určitý procesní krok, okolnosti mimo kontrolu účastníka řízení (jak je uvedeno v § 103 občanského soudního řádu) důvodem pro přerušení běhu lhůty. Existují další zvláštní případy pro přerušení běhu lhůty, například pro přerušení běhu lhůty pro odvolání (§§ 285–286 občanského soudního řádu) nebo promlčecí lhůty (§ 249 občanského soudního řádu). Zákon současně stanoví, že procesní/zákonné promlčecí lhůty mohou být pozastaveny (v případě promlčecí lhůty podle § 250 občanského soudního řádu). Ve všech případech přerušení běhu lhůty začíná běžet nová lhůta, a to bez ohledu na dobu, která uplynula před přerušením běhu lhůty. Pokud byl běh lhůty přerušen podle prvního odstavce § 103 občanského soudního řádu, začíná běžet nová stanovená 15denní lhůta poté, co byla odstraněna překážka, bez ohledu na dobu trvání přerušení lhůty. V případě pozastavení běhu lhůty, lhůta začíná běžet od okamžiku, kdy byla přerušena, včetně doby, která uplynula před pozastavením lhůty.

NahoruNahoru

Podle § 104 občanského soudního řádu se v případě, že písemnosti jsou soudu nebo soudem zasílány poštou nebo prostřednictvím exekutora, má za to, že lhůta byla dodržena, pokud byly tyto písemnosti zaevidovány pro odeslání poštou před uplynutím lhůty. Počátek běhu lhůty proto nemůže být zpravidla dotčen nebo změněn způsobem, jakým jsou písemnosti odeslány nebo doručeny (exekutorem nebo poštou); ve výjimečných případech však může být tento postup ovlivněn vnějšími okolnostmi mimo kontrolu účastníka řízení, v tomto případě se použijí pravidla uvedená v předchozím odstavci.

5. Od kdy začíná běh lhůt?

5.1. Pokud je lhůta uvedena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo oznámení, kterým lhůta počíná?

Podle prvního odstavce § 101 občanského soudního řádu jsou lhůty vyjádřené ve dnech vypočítány podle zvláštního systému, a to na základě celých dnů, vyjma prvního dne běhu lhůty – dies a quo – a posledního dne lhůty – dies ad quem; použijí se pravidla stanovená pro počátek běhu lhůt uvedená v bodě 4.

[Závisí počátek jakékoli lhůty na způsobu, jakým příjemce obdržel oznámení nebo se dověděl o úkonu? Pokud ano, jak?]

Lhůty vyjádřené ve dnech jsou vždy vypočítávány v celých dnech, avšak písemnost je možno podat / úkon lze učinit pouze v době, kdy je soud otevřen pro veřejnost. Aby se předešlo tomuto problému, procesní písemnost je možno zaslat poštou, přičemž poštovní úředník uvede datum a způsob, jakým byla písemnost předána adresátovi.

NahoruNahoru

5.2. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny?

Například pokud osoba musí jednat nebo obdrží dokument v pondělí 4. dubna 2005 a tato osoba na něj musí odpovědět během 14 dnů ode dne doručení, znamená to, že musí odpovědět do:

    1. pondělí 18. dubna (kalendářní dny) nebo
    2. pátku 22. dubna 2005 (pracovní dny)?

Správná odpověď zní, že dotyčná osoba musí odpovědět do konce dne 18. dubna.

5.3. Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech?

Podle § 101 odst. 3–5 občanského soudního řádu končí lhůty vyjádřené v letech, měsících nebo týdnech dne roku, měsíce nebo týdne odpovídajícího počátku běhu lhůty.

Lhůta, která začíná 29., 30. nebo 31. den jednoho měsíce a končí v kratším měsíci, se považuje za skončenou poslední den dotyčného měsíce.

Promlčecí lhůta, jež končí dnem, který je státním svátkem nebo dnem pracovního volna, je prodloužena do konce následujícího pracovního dne.

5.4. Kdy taková lhůta skončí?

Lhůty vyjádřené v týdnech, měsících a letech končí dnem týdne, měsíce nebo roku odpovídajícího dni počátku běhu lhůty. Podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu se lhůta, která začíná 29., 30. nebo 31. den daného měsíce a končí v kratším měsíci, považuje za skončenou poslední den dotyčného měsíce. Bez ohledu na způsob stanovení lhůt je lhůta, jež končí dnem, který je státním svátkem nebo dnem pracovního klidu, prodloužena do konce následujícího pracovního dne. V tomto případě se proto státní svátky započítávají do dané lhůty.

NahoruNahoru

Existují nějaká pravidla k určení počátku běhu lhůt, která se vztahují výjimečně nebo výlučně na určité druhy procesních řízení?

Ano, existují zvláštní počátky běhu lhůt, které nejsou ovlivněny dnem doručení písemnosti, nýbrž předchozími identifikovatelnými okamžiky, a to v občanskoprávním řízení i v občanském právu obecně.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni volna, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Bez ohledu na způsob stanovení lhůt je lhůta, jež končí dnem, který je státním svátkem nebo dnem pracovního volna, prodloužena do následujícího pracovního dne. V tomto případě se proto státní svátky započítávají do dané lhůty.

7. Jestliže je žádost podána u soudu, který sídlí na pevninském území členského státu (v případě států, jejichž součástí jsou celky vzdálené od metropole nebo celky zeměpisně oddělené1), jsou pro osoby, které mají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? Jestliže ano, o jak dlouho?

8. Jestliže je naopak žádost podána u soudu, který sídlí v jednom z celků, které jsou zeměpisně odděleny od pevniny, jsou pro osoby, které nemají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy?

9. Existují zvláštní lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí?

Ano, existují zvláštní lhůty pro určité oblasti práva, například v pracovněprávních sporech, kdy jsou zkráceny lhůty pro řízení a podání odvolání; totéž platí rovněž pro soudní řízení podle zákona č. 248/2005 o volném pohybu osob.

NahoruNahoru

V určitých věcech týkajících se rozhodnutí soudce podle §§ 581–582 občanského soudního řádu existují rovněž kratší lhůty než obvykle.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní lhůtu pro předvolání? Či naopak, může být lhůta pro předvolání prodloužena?

Odpověď zní ano. V určitých výjimečných případech zákon umožňuje, aby soudce prodloužil lhůtu (například § 303 odst. 5 občanského soudního řádu – v případě druhého/konečného odvolání), nebo ji zkrátil (například první odstavec § 89 občanského soudního řádu – ohledně lhůty pro doručení soudního předvolání). Tyto lhůty se nazývají nedokonalé zákonné lhůty.

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na toto se vztahují procesní pravidla použitelná v lex fori, tj. procesní pravidla uplatňovaná soudem, do jehož pravomoci daná věc spadá.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Jak bylo uvedeno dříve, nejsou-li dodrženy absolutní lhůty, je dotčena platnost procesních úkonů; nejsou-li dodrženy relativní lhůty (i když neznamenají nutně, že procesní úkony jsou od počátku neplatné), může to znamenat uložení kázeňských nebo finančních postihů osobám odpovědným za nedodržení lhůt (lhůty pro vynesení rozsudku, lhůty pro vypracování rozhodnutí atd.).

Systém sankcí použitelných v případě nedodržení procesních promlčecích lhůt sestává ze:

  • zrušení procesního úkonu;
  • ztráty nároku na lhůtu stanovenou pro provedení úkonu;
  • promlčení návrhu určeného soudu;
  • promlčení práva na výkon;
  • pokut;
  • kázeňských postihů;
  • povinnosti provést znovu nebo dokončit úkon učiněný při nedodržení právních požadavků;
  • povinnosti zaplatit náhradu škody účastníkovi řízení, kterému byla porušením procesních požadavků způsobena škoda.

13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

V tomto případě je sankcí ztráta nároku, kterou může napravit soudce podle § 103 občanského soudního řádu; dotyčný účastník musí navrhnout obnovení lhůty, uvést a doložit okolnosti, které mu zabránily v dodržení lhůty. Tyto okolnosti musí být nepřekonatelné a mimo kontrolu dotyčného účastníka.

Bližší informace

[1] Například: Azory nebo Madeira v případě Portugalska, departamenty a zámořská území v případě Francie, Kanárské ostrovy v případě Španělska atd.

« Procesní lhůty - Obecné informace | Rumunsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království