Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Portugalsko

Poslední aktualizace: 08-04-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Portugalsko

 

OBSAH

1. Různé druhy lhůt použitelné podle různých procesních pravidel v občanskoprávních věcech 1.
2. Seznam dnů pracovního volna podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanskoprávním řízení? 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v určité lhůtě, kdy tato lhůta začíná běžet – tj. počátek běhu lhůty stanovené pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)? 4.
4.a) Může být počátek, od kterého lhůta běží, ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)? 4.a)
5. Od kdy lhůta začíná běžet: 5.
5.a) Pokud je lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? 5.a)
5.a)1. Závisí počátek jakékoli lhůty na způsobu, jakým příjemce obdržel oznámení nebo se dověděl o úkonu? Pokud ano, jak? 5.a)1.
5.b) Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny? 5.b)
5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích? 5.c)
5.d) Kdy taková lhůta vyprší? Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo specificky v určitých občanskoprávních řízeních? 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena o první následující pracovní den? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Jestliže je návrh podán soudu, který sídlí na pevninském území členského státu (v případě států, jejichž součástí jsou celky vzdálené od metropole nebo celky zeměpisně oddělené ), jsou pro osoby, které mají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? Jestliže ano, o jak dlouho? 7.
8. Jestliže je naopak návrh podán soudu, který sídlí v jednom z celků, které jsou zeměpisně odděleny od pevniny, jsou pro osoby, které nemají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? 8.
9. Existují lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uplyne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Různé druhy lhůt použitelné podle různých procesních pravidel v občanskoprávních věcech

Čas má nesporný dopad na právní záležitosti. V občanskoprávních věcech jsou právní situace ovlivněny a omezeny dvěma různými druhy lhůt: občanskoprávními a procesními. Na tyto lhůty se vztahují vlastní pravidla a způsoby výpočtu v závislosti na tom, zda jsou hmotněprávní nebo procesní.

Není-li výslovně stanoveno jinak, lhůty stanovené zákonem jsou občanskoprávní.

Co se týká lhůt v občanskoprávních věcech, portugalské právní předpisy výslovně odkazují na lhůty pro promlčení, prekluzi a nevyužití (článek 298 občanského zákoníku).

Právo dovolat se promlčení vzniká, když držitel příslušného práva toto právo neuplatnil během zákonem stanovené lhůty za předpokladu, že toto právo je pro držitele volně dostupné a není vyňato z promlčení zákonem. Význam jistoty a bezpečnosti právních vztahů je tudíž potvrzen tím, že právo nelze uplatňovat po neomezeně dlouhou dobu. Promlčení se musí dovolávat osoba, která z něj má prospěch, soud jej nemůže přihlédnout z vlastního podnětu.

Přísně vztato, prekluze znamená, že určité právo nebo právní situace automaticky přestává platit, tj. uplynutí prekluzivní lhůty znamená zánik práva bez zpětného účinku, jakmile uplyne stanovená lhůta.

Je-li prekluze zjištěna v řízeních zahájených bez návrhu, přihlíží soud prekluzi z vlastního podnětu, a to v kterékoli fázi řízení. Je-li prekluze zjištěna v řízeních zahájených na návrh, je nutno se ji dovolat u soudu nebo mimosoudně, aby byla účinná.

NahoruNahoru

Nevyužití (tj. předpoklad pro vydržení) znamená neuplatnění práva na úplné nebo částečné užívání něčeho, tj. využití jeho přínosů nebo hospodářských výhod, v zákonem stanovené lhůtě. To vede k zániku příslušného práva.

Nevyužití nemůže uplatnit soud z vlastního podnětu.

Procesní lhůty jsou stanoveny zákonem s cílem zajistit specifický účinek na řízení (například lhůty pro zahájení řízení nebo odpor).

Zanikne-li právo na provedení úkonu, procesní lhůta je závazná. Pokud lze provedení úkonu nebo počátek běhu jiné lhůty odložit na určitou dobu, lhůta je prodloužitelná.

Procesní lhůtu lze stanovit zákonem nebo nařízením soudu.

2. Seznam dnů pracovního volna podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Dny pracovního volna podle výše uvedeného nařízení v Portugalsku zahrnují:

1. leden, Velký pátek (datum se rok od roku liší, v roce 2005 připadl na 25. března), 25. duben, 1. květen, svátek Božího těla (datum se rok od roku liší, v roce 2005 připadl na 26. května), 10. červen, 15. srpen, 5. říjen, 1. listopad, 1. prosinec, 8. prosinec, 25. prosinec

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanskoprávním řízení?

Obecným pravidlem v portugalském občanském právu procesním je to, že pokud neexistuje zvláštní ustanovení, mají strany 10denní lhůtu, aby provedly úkon nebo podaly návrh na soudní řízení, odvolaly se na neplatnost, podaly procesní námitku nebo uplatnily jiné procesní právo; strany mají rovněž 10denní lhůtu, aby se vyjádřily k žalobě druhé strany (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v určité lhůtě, kdy tato lhůta začíná běžet – tj. počátek běhu lhůty stanovené pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)?

Obecným pravidlem je, že počátkem lhůty pro jakoukoli odpověď je vždy oznámení dotyčného úkonu (§ 153 odst. 2).

Oznámení pro strany v průběhu řízení se činí jejich právním zástupcům. Je-li účelem oznámení předvolání dotyčné strany, aby se dostavila osobně k soudu, je kromě vyrozumění jejího zástupce zasláno doporučeným dopisem toto předvolání rovněž dotyčné straně s uvedením příslušného dne, místa a účelu jejího předvolání k soudu. Zástupcům se oznamuje doporučeným dopisem zaslaným do jejich kanceláře nebo na zvolenou adresu pro doručování písemností. Oznámení je možné rovněž doručit osobně soudním vykonavatelem, pokud se nachází v soudní budově. Oznámení poštou se považuje za doručené třetí den ode dne zaevidování dopisu nebo první pracovní den po tomto dni, není-li tento den dnem pracovním. Oznámení zaslané elektronickou poštou se považuje za doručené dnem odeslání s řádným potvrzením.

Ve výše uvedených případech proto lhůty začínají běžet od okamžiku, kdy se oznámení považuje za doručené. Osoba, jíž se oznámení týká, však může vždy prokázat, že jí oznámení nebylo doručeno v předpokládané lhůtě z důvodů, které jsou mimo její kontrolu (§§ 253 a 254).

Doručení doporučeným dopisem s dodejkou se považuje za uskutečněné ke dni, kdy byla dodejka podepsána, a za uskutečněné osobou, které má být listina doručena, i v případě, že dodejka byla podepsána třetí osobou (§ 238 odst. 1 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

Pokud osoba, které má být písemnost doručena, odmítne dodejku podepsat nebo dopis převzít, poštovní doručovatel před vrácením dopisu učiní záznam o této události. V tomto případě je rozhodnou událostí, od níž začíná běžet lhůta, den, ke kterému byla událost zaznamenána (§ 237 odst. 3 občanského soudního řádu).

Je-li dopis vrácen, jelikož si ho adresát nevyzvedl u poštovního úřadu v zákonem stanovené lhůtě nebo proto, že osoba, které má být písemnost doručena, odmítne podepsat doručenku nebo dopis převzít, doručení se opakuje a osobě, které má být písemnost doručena, je zaslán další doporučený dopis s dodejkou s upozorněním na právní důsledky. V tomto případě je zanechán samotný dopis na úředně schváleném formuláři, který obsahuje kopii všech povinných informací, a poštovní doručovatel musí zaznamenat datum a přesné místo vhození dopisu do schránky a musí tento záznam o doručení neprodleně předat soudu. Není-li možné dopis doručit prostřednictvím poštovní schránky osoby, které má být písemnost doručena, poštovní doručovatel zanechá adresátovi oznámení. V tomto případě se doručení považuje za uskutečněné ke dni zaznamenanému poštovním doručovatelem nebo v případě, že bylo zanecháno oznámení, osmý den po tomto datu, a od tohoto okamžiku začíná běžet procesní lhůta zahájená doručením (§§ 237 a 238 občanského soudního řádu).

Je-li doručení uskutečněno prostřednictvím právního zástupce, soudního vykonavatele nebo soudního úředníka, lhůta počíná běžet od okamžiku, kdy osoba, které má být písemnost doručena, podepíše záznam o doručení (§§ 239 a 245 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

Občanské právo procesní stanoví prodloužení lhůty (dodatečná lhůta poskytnutá zákonodárcem) ke zohlednění zeměpisné vzdálenosti mezi místem doručení písemnosti a soudem, který danou věc projednává, nebo skutečnosti, že osobě, které má být písemnost doručena, nebyla tato písemnost doručena osobně. V tomto případě začíná závazná lhůta běžet až od uplynutí této prodloužené lhůty.

Doručení se uskutečňuje prostřednictvím veřejných vyhlášek nebo oznámení, není-li jisté místo pobytu osoby, které má být písemnost doručena. V těchto případech se doručení považuje za uskutečněné ke dni, kdy bylo toto oznámení zveřejněno, nebo v případě, že oznámení neexistuje, ke dni, kdy byla vyvěšena veřejná vyhláška; lhůta pro podání obhajoby běží od skončení zákonného prodloužení lhůty (§§ 248 a 250 občanského soudního řádu).

4.a) Může být počátek, od kterého lhůta běží, ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano. Viz odpověď na předchozí otázku.

5. Od kdy lhůta začíná běžet:

5.a) Pokud je lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná?

Je-li tato lhůta vyjádřena ve dnech, začíná běžet od prvního dne po dni doručení, oznámení nebo příslušné události, kterou lhůta počíná běžet.

NahoruNahoru

Vlastní den úkonu, události, rozhodnutí nebo den doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná, se nezapočítává.

5.a)1. Závisí počátek jakékoli lhůty na způsobu, jakým příjemce obdržel oznámení nebo se dověděl o úkonu? Pokud ano, jak?

Ano. Zde platí rovněž odpověď na otázku 4.

5.b) Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny?

Procesní lhůta stanovená zákonem nebo soudním rozhodnutím běží nepřetržitě. Je však pozastavena během soudních prázdnin, ledaže trvá šest měsíců či déle nebo v případě úkonů v řízení, které jsou zákonem označeny jako naléhavé. Pokud lhůta pro provedení procesního úkonu skončí dnem, kdy jsou soudy uzavřeny, lhůta se prodlužuje o další pracovní den (§ 144 občanského soudního řádu).

Z toho vyplývá, že s výjimkou období soudních prázdnin procesní lhůta zahrnuje všechny kalendářní dny, ačkoli úkon může být proveden další pracovní den po skončení lhůty, jestliže konec lhůty připadne na den, kdy je soud uzavřen.

Soudní prázdniny trvají od 22. prosince do 3. ledna, od Květné neděle do velikonočního pondělí a od 1. do 31. srpna.

Pokud dotyčná osoba musí v řízení například reagovat do 14 dnů na listinu doručenou dne 4. dubna 2005, musí odpovědět do 18. dubna.

5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích?

Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, stanoví se počátek stejným způsobem, tj. lhůta začíná běžet od prvního dne po doručení, oznámení nebo příslušné události, kterou lhůta počíná.

NahoruNahoru

5.d) Kdy taková lhůta vyprší? Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo specificky v určitých občanskoprávních řízeních?

Lhůta vyjádřena ve dnech končí po připočítání příslušného počtu dnů dané lhůty k počátečnímu dni, jak je popsáno v odpovědi na otázku 5b).

Lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích počínající k určitému dni skončí ve 24:00 hodin (o půlnoci) odpovídajícího dne v příslušném týdnu, měsíci nebo roce, pokud však v příslušném měsíci neexistuje odpovídající den, lhůta skončí poslední den tohoto měsíce (§ 279 písm. c) občanského zákoníku).

Neexistují proto žádné počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo specificky.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena o první následující pracovní den? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Soudy jsou otevřené pouze v pracovní dny.

Pravidlo pro výpočet všech procesních lhůt je takové, že konec lhůty pro provedení procesního úkonu se prodlužuje o následující pracovní den, pokud tento den připadá na den, kdy jsou soudy uzavřené.

7. Jestliže je návrh podán soudu, který sídlí na pevninském území členského státu (v případě států, jejichž součástí jsou celky vzdálené od metropole nebo celky zeměpisně oddělené ), jsou pro osoby, které mají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? Jestliže ano, o jak dlouho?

Příslušnou událostí v tomto případě je místo doručení, a nikoli místo bydliště.

NahoruNahoru

Podle portugalského občanského práva procesního se běžná lhůta prodlužuje o 15 dnů, má-li být listina doručena žalovanému na území autonomních oblastí a řízení se koná na pevnině či na jiném ostrově nebo naopak, nebo o 30 dnů, má-li být listina doručena žalovanému v zahraničí (§ 252A občanského soudního řádu).

V některých situacích stanovených zákonem se tato pravidla vztahují rovněž na oznámení (§ 252 občanského soudního řádu).

8. Jestliže je naopak návrh podán soudu, který sídlí v jednom z celků, které jsou zeměpisně odděleny od pevniny, jsou pro osoby, které nemají bydliště v těchto celcích, nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy?

Důležité je opět místo doručení, nikoli místo bydliště. Prodloužení lhůt uvedená v odpovědi na předchozí otázku platí rovněž v případech popsaných zde, pokud osoba, které má být písemnost doručena, písemnost obdrží mimo území ostrova nebo v zahraničí.

9. Existují lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí?

Vzhledem k širokému výkladu občanskoprávních věcí v rámci evropské soudní spolupráce v občanskoprávních a obchodních věcech je nutno uvést, že takovéto zvláštní lhůty v portugalském právu existují – například v pracovněprávní oblasti.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit?

Zákonné lhůty nelze zkrátit. Procesní lhůty stanovené zákonem lze prodloužit ve stanovených případech. Se souhlasem stran lze lhůtu prodloužit jednou, a to o stejnou dobu (§ 147 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Žalovaný, kterému byla doručen návrh, aby odpověděl na danou žalobu v občanskoprávní věci, má lhůtu pro předložení odpovědi. Tuto lhůtu lze prodloužit podle zeměpisné vzdálenosti mezi místem doručení a místem sídla soudu nebo podle jiných činitelů stanovených zákonem, k nimž nepatří místo bydliště osoby, jíž má být písemnost doručena. Odpověď na tuto otázku proto zní, že v popsané situaci by tato výhoda neexistovala.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Uplynutím závazné lhůty zaniká právo na zahájení soudního jednání (§ 145 občanského soudního řádu).

Za nedodržení některých lhůt je možno uložit pokutu.

13. Pokud lhůta uplyne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

Úkon je možno provést po uplynutí lhůty v případech odůvodněné překážky, jinými slovy, v důsledku události, kterou nelze přičíst osobám, na něž se lhůta vztahuje, nebo jejich zástupcům a které brání včasnému provedení daného úkonu. V tom případě musí strana, která udává jako důvod překážku, předložit neprodleně podpůrné důkazy (§ 146 občanského soudního řádu).

V případech jiných než odůvodněná překážka lze úkon provést během prvních tří pracovních dnů po skončení lhůty s výhradou zaplacení pokuty (§ 145 občanského soudního řádu).

« Procesní lhůty - Obecné informace | Portugalsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 08-04-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království