Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Itálie

Poslední aktualizace: 25-09-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Itálie

 

OBSAH

1. Různé druhy lhůt použitelné podle různých procesních pravidel ve věcech občanských (například procesní lhůty, vydržecí lhůty nebo promlčecí lhůty, předem určené lhůty atd.) 1.
2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu? Uveďte odkazy na použitelné právní předpisy 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná - tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“) (např. datum úkonu, události, rozhodnutí nebo [datum doručení a/nebo vyrozumění)? 4.
4.a) Může být počátek, od kterého lhůta běží, ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)? 4.a)
5. Od kdy začíná lhůta běžet: 5.
5.a) Pokud je lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? 5.a)
5.b) V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny? 5.b)
5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích? 5.c)
5.d) Kdy taková lhůta vyprší? 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni pracovního klidu, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Pokud je podání určeno soudu, jež sídlí na pevninském území členského státu, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? 7.
8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí? 8.
9. Existují časové lhůty pro odvolání týkající se určitých občanských věcí? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Různé druhy lhůt použitelné podle různých procesních pravidel ve věcech občanských (například procesní lhůty, vydržecí lhůty nebo promlčecí lhůty, předem určené lhůty atd.)

Procesní lhůta je období, ve kterém nebo po uplynutí kterého musí nebo mohou být přijaty určité procesní úkony.

Procesní lhůty jsou stanoveny zákonem (zákonné lhůty (termini legali)); mohou být také stanoveny soudem (čímž mají účinek promlčení, takže práva zanikají, pokud lhůty nejsou dodrženy), avšak pouze tehdy, umožňuje-li to výslovně zákon (soudní lhůty (termini guidiziari)).

Procesní lhůty lze rozdělit do tří tradičních kategorií: minimální intervaly (např. minimální období před dostavením se k soudu), povinné lhůty (např. pro odvolání nebo spojení žalob) a pořádkové lhůty (např. pro vynesení rozsudku).

Minimální intervaly (termini dilatori) představují období mezi úkonem, který je sám o sobě ukončen (např. předvolání k soudu) a určitým právním účinkem (např. možnost dostavit se k soudu). Dočasně odkládají účinek úkonu, který je ve svých základních prvcích ukončen.

Povinné lhůty (termini perentori) jsou pouze ty lhůty, které takto definuje zákon nebo soud, pokud to zákon připouští. Kogentní povaha lhůty může také vyplývat z funkce, kterou má lhůta plnit (ústavní soud v Corde Cost. ord. 107/2003).

NahoruNahoru

Kategorie pořádkových lhůt (termini orginatori) je zbytkovou kategorií, která sjednocuje všechny lhůty, které nejsou ani minimálními intervaly, ani povinnými lhůtami.

Toto rozdělení je důležité nejen proto, že následky jejich nedodržení jsou různé, ale také proto, že povinné lhůty nelze zkrátit ani prodloužit, a to ani po dohodě stran, zatímco směrodatné lhůty lze zkrátit nebo prodloužit před jejich uplynutím na návrh nebo z iniciativy soudu, jak stanovují články 153 a 154 občanského soudního řádu. Dokonce i minimální intervaly lze v případech povolených zákonem měnit (prodloužení, zkrácení). V názoru na otázku, zda je článek 154 občanského soudního řádu obecně použitelný na minimální intervaly, panují v literatuře rozpory.

Tyto procesní lhůty je potřeba odlišovat od promlčecích a preklusivních lhůt, které jsou upraveny hmotným právem, jež jsou upraveny občanským zákoníkem (články 2934 — 2963 a 2964 — 2969).

Promlčením (prescrizione) právo zaniká v případech, kdy nebylo uplatněno oprávněnou stranou v zákonném období.

Při preklusi (decadenza) zaniká právo (obvykle pravomoc nebo oprávnění) vypršením povinné lhůty stanovené zákonem nebo stranami pro výkon určitých úkonů. Objektivní nebo subjektivní okolnosti, které vedly k marnému uplynutí lhůty, nejsou podstatné.

Promlčení není automatické, nýbrž o něj musí strana požádat, a to buď prostřednictvím podání žaloby, nebo prostřednictvím námitky proti žalobě podané někým jiným. Žádost nebo námitka strany je nutná také v případě prekluse, až na to, že v případě, kdy je nárok mimo volné uvážení stran (práva, která nelze postoupit, jako práva týkající se osobního stavu, osobnostních práv, rodinných práv, atd.), musí soud z vlastní iniciativy shledat, že je žaloba nepřípustná.

NahoruNahoru

Stavení. Podle zákona 1969/742 lhůty, které běží během letních soudních prázdnin (každoročně od 1. srpna do 15. září) nebo které mají v tomto období začít běžet, se ze zákona každý rok od 1. srpna do 15. září staví a dále běží nebo začínají běžet na konci období soudních prázdnin. Zákon stanovuje výjimky: pozastavení se nepoužije v procesech a řízeních uvedených v článku 92 soudního řádu (ordinamento guidiziario; např. žaloby o výživné, žaloby týkající se zaměstnání, zákonných sociálních dávek a sociálního zabezpečení, žaloby proti výkonu rozhodnutí nebo předběžným řízením).

Z oblasti působnosti zákona 1969/742 jsou vyňaty lhůty pro výkon hmotných nároků (např. lhůty pro reklamaci vad u prodaného zboží).

Zdroje: Články 152 — 155 občanského soudního řádu, zákon 1969/742.

2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Za dny pracovního klidu se považují tyto dny: všechny neděle, 1. leden, 6. leden, 25. duben, velikonoční pondělí, 1. květen, 2. červen, 15. srpen, 1. listopad, 18. prosinec a 25. a 26. prosinec.

Zdroje: Zákon 1949/260, ve znění zákonů 1954/90 a 1977/54, prezidentské vyhlášky (DPR) 1985/793 a zákona 2000/336.

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu? Uveďte odkazy na použitelné právní předpisy

Při výpočtu lhůt vyjádřených ve dnech nebo hodinách, se nezapočítává počáteční den nebo hodina, zatímco k poslednímu dni se přihlíží.

NahoruNahoru

Pro počítání lhůt vyjádřených v měsících a rocích se používá normální kalendář. Lhůta tedy vyprší po uplynutí posledního okamžiku dne v měsíci, který odpovídá počátečnímu dni, nebo v případě lhůt vyjádřených v rocích posledního okamžiku dne v měsíci a následujícím roce, který odpovídá počátečnímu dni a měsíci, přičemž není důležité, zda má měsíc 31 nebo 28 dní nebo zda do počítání patří únor v přestupném roce.

Pokud lhůta vyprší ve státní svátek, prodlužuje se o první následující den, který není státním svátkem (článek 155 občanského soudního řádu). Soudy nedávno rozhodly, že, na rozdíl od dřívější judikatury, se bude stejné pravidlo uplatňovat na procesní lhůty, které běží zpětně. Na příklad pokud má v případě aukčního prodeje stanoveného na pondělí lhůta pro učinění nabídek skončit „den před prodejem“, končí tato lhůta předchozí sobotu (kasační soud v Cass.2003, č. 19041).

Někdy zákon uvádí lhůtu v celých dnech (giorni liberi, příkladem jsou lhůty pro dostavení se k soudu podle článku 163bis občanského soudního řádu). V těchto případech se nezapočítává ani dies a quo, ani dies ad quem.

Procesní kroky jsou uvedené také v zákonech, upravující určité záležitosti, avšak pravidla občanského soudního řádu se používají obecně ve všech případech.

Zdroje: Článek 155 občanského soudního řádu.

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná - tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“) (např. datum úkonu, události, rozhodnutí nebo [datum doručení a/nebo vyrozumění)?

Lhůty, pokud nejsou vyjádřeny v hodinách, začínají běžet ode dne, kdy je vykonán úkon, který běh lhůty způsobí (např. vynesení rozsudku nebo oznámení úkonu nebo opatření).

NahoruNahoru

Není důležité, ve kterém denním okamžiku byl tento úkon vykonán, protože dies a quo se nikdy do lhůty nezapočítává.

Jedná se o všeobecnou zásadu („dies a quo non computatur in termino“), která se při neexistenci opačného ustanovení používá jak na procesní, tak na hmotné otázky.

Lhůta často začíná běžet od data oznámení úkonu nebo od data vyhlášení rozsudku, avšak lhůty mohou běžet také od jiných událostí.

Na příklad:

  1. (krátká) lhůta pro odvolání nebo žádost o přezkum podle čl. 395 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu počíná běžet od doručení rozsudku;
  2. lhůta pro stanovení příslušnosti nebo lhůty pro napadení příkazů soudce v komorách počíná běžet od sdělení rozhodnutí nebo jiného opatření;
  3. obecná lhůta pro promlčení odvolání podle článku 327 občanského soudního řádu počíná běžet ode dne vyhlášení rozsudku;
  4. lhůta pro přezkum podle čl. 395 odst. 1, 2, 3 občanského soudního řádu začíná běžet ode dne zjištění podvodu nebo úmyslné lži nebo od obdržení listiny.
4.a) Může být počátek, od kterého lhůta běží, ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Problém vzniká v případě lhůt, které počínají běžet ode dne doručení nebo oznámení řízení (jako např. lhůty pro odvolání proti rozhodnutí).

Pro účely odvolání s krátkou lhůtou stanovenou v článku 325 občanského soudního řádu (30 dní pro prvního odvolání, 60 dní pro dovolání ke kasačnímu soudu) je důležitý okamžik přijetí kopie rozsudku adresátem, takže okamžik, od kterého počíná lhůta běžet, se může skutečně lišit v závislosti na způsobu doručení, přičemž zaslání poštou může představovat delší doručovací dobu než doručení soudním vykonavatelem.

NahoruNahoru

Tato otázka je však pouze otázkou praktické vhodnosti v tom smyslu, že potřeba rychlého jednání může přikazovat využití soudního vykonavatele, jelikož lhůta pro odvolání v každém případě počíná běžet od konce doručovacího postupu a tedy od přijetí listiny adresátem.

Kasační soud nedávno zvažoval otázku odlišného pořádku a po rozhodnutích ústavního soudu ve věci doručování poštou (rozhodnutí č. 477 z roku 2002 a č. 28 z roku 2004) potvrdil zásadu, že doručení soudní listiny se považuje za dokončené s ohledem na doručující stranu v okamžiku, kdy je listina předána soudnímu vykonavateli, bez ohledu na metodu jejího předání (poštou nebo doručení soudním vykonavatelem), zatímco vzhledem k adresátovi se považuje doručení za ukončené v den přijetí listiny (rozhodnutí kasačního soudu č. 4289 a 13970 z roku 2004).

Okamžik, kdy lze prohlásit, že strana, která hodlala doručit listinu, doručení vykonala, se liší od okamžiku, kdy je doručení ukončené s ohledem na adresáta, což je zásada, kterou již přijalo nařízení Společenství 1348/2000. Tato zásada se zabývá pouze včasností doručení listiny. Podle této zásady se považuje, že doručující strana dodržela zákonnou lhůtu, pokud je listina, která má být doručena, předána soudnímu vykonavateli před uplynutím lhůty. Nemá to žádný vliv na začátek nebo dies a quo lhůty — okamžik zmíněný v dotazníku-, kterým je okamžik doručení nebo sdělení listiny, vyhlášení rozsudku nebo jedna z různých dalších událostí vysvětlených podrobněji výše (viz bod 4).

NahoruNahoru

Na příklad lhůta na odvolání proti rozsudku v první instanci není zmeškána uplynutím lhůty 30 dní od doručení rozsudku, pokud je odvolání předáno soudnímu vykonavateli v této lhůtě, i když je skutečně doručeno adresátovi po vypršení lhůty. Pokud jde o adresáta, považuje se doručení za dokončené pouze v případě, že je listina přijata.

5. Od kdy začíná lhůta běžet:

5.a) Pokud je lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počáteční den nebo dies a quo se do ní nezapočítávají.

5.b) V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny?

Jestliže je lhůta vyjádřena ve dnech, odpovídá počet dní kalendářním dnům, včetně státních svátků (dies a quo mohou být také státním svátkem).

5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v rocích nebo měsících se počítají podle běžného kalendáře. Neznamenají počet uplynulých dní: lhůta vyprší dne, jehož číselné označení se shoduje s dies a quo. Jednoroční lhůta pro odvolání proti rozsudku doručenému 30. června ve věci pracovního sporu, na který se nevztahuje pozastavení během letních soudních prázdnin, vyprší 30. června následujícího roku. Avšak v případě, kdy se podle zákona 1969/742 uplatní letní soudní prázdniny, musí být jednoroční lhůta prodloužena o 46 dní pozastavení (1. srpen až 15. září).

NahoruNahoru

5.d) Kdy taková lhůta vyprší?

Procesní lhůty vyprší posledním okamžikem uvedeného dne, měsíce nebo roku.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni pracovního klidu, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

  • Sobota se považuje za pracovní den, nikoli za státní svátek. Seznam státních svátků viz v odpovědi na otázku 2.
  • V případě, kdy by lhůta vypršela v den státního svátku, prodlužuje se na první následující den, který není státním svátkem. Totéž platí v případě, kdy má lhůta běžet od budoucí události.

7. Pokud je podání určeno soudu, jež sídlí na pevninském území členského státu, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině?

Tato otázka se Itálie netýká.

8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí?

Tato otázka se Itálie netýká.

9. Existují časové lhůty pro odvolání týkající se určitých občanských věcí?

Omezíme-li odpověď pouze na samotné odvolání, jsou zvláštní lhůty stanoveny v případech konkurzu.

NahoruNahoru

V případě rozhodnutí vydaných v řízeních proti vyhlášení konkurzu je lhůta pro odvolání krátká, a to 15 dní od oznámení rozhodnutí (čl. 19 královského výnosu (regio decreto) č. 267 z roku 1942).

Konkurzní řízení prošlo v nedávné době radikální reformou prostřednictvím legislativního výnosu (decreto legislativo) č. 5 ze dne 9. ledna 2006 (zveřejněn v Gazzetta Ufficiale č. 12 ze dne 16. ledna 2006), který vstoupí v platnost dne 16. července 2006. Podle článku 18 tohoto výnosu bude lhůta pro odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení konkurzu činit standardních 30 dní a vůči dlužníkovi poběží ode dne doručení rozhodnutí.

Zvláštní lhůty jsou stanoveny také ve zvláštních řízeních ve věci osvojení pro napadení rozhodnutí o osvojitelnosti nezletilých (zákon 1983/184). Běžná odvolání a opravné prostředky musí být předložené kasačnímu soudu ve lhůtě 30 dní, která počíná běžet od doručení rozhodnutí kanceláří soudního úředníka.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit?

Žalobce si může zvolit datum dostavení se před soud, avšak ode dne doručení do dne prvního jednání musí být minimální interval v celých dnech, který činí 60 dní v případě, že místo doručení je Itálie, a 120 dní v případě doručení do ciziny. Pokud však existují určité naléhavé důvody, smí předseda soudu na žádost žalobce zkrátit tyto lhůty až o polovinu odůvodněným příkazem uvedeným na konci originálu předvolání a přepsaného do kopií.

NahoruNahoru

Pokud den stanovený žalobcem přesáhne zákonné minimum, smí se žalovaný dostavit před uplynutím minimální lhůty před předsedu soudu, aby ho požádal o zahájení prvního slyšení, ačkoli to se nebude konat v datum spadající před konec minimální lhůty. Předseda soudu smí za tímto účelem vydat příkaz, který musí být sdělen žalobci alespoň pět dní před novým datem dostavení se před soud. Totéž pravidlo platí pro odvolání.

Do pěti dní od předložení spisu případu smí určený vyšetřující soudce z vlastní iniciativy odložit datum prvního jednání až o 45 dní příkazem sděleným stranám případu (článek 168bis odst. 5 občanského soudního řádu). Toto nové datum se pak stává referenčním datem pro výpočet lhůt k dostavení se k soudu a pro jakýkoli protinárok ze strany odpůrce (rozsudek v Cass. 2003, č. 26526).

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Tato otázka se Itálie netýká. Trochu odlišným případem je případ prodloužení lhůt z důvodu nefungování nebo nepravidelného fungování některých soudů (podle zákona č. 437 z roku 1948): žalovaný předvolaný, aby se dostavil před jeden z těchto soudů, má na toto prodloužení nárok bez ohledu na místo doručení listiny.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Nedodržení povinné lhůty znamená ukončení pravomoci vykonat příslušný úkon, či obecněji znamená zánik práva nebo oprávnění. Tento zánik je automatický a soud ho vyhlásí z vlastní iniciativy. Následky jsou zpravidla nezvratné, protože osvobození od účinků uplynutí lhůty (rimessione in termini) není obecně k dispozici, pouze v případech stanovených zákonem.

NahoruNahoru

Nedodržení pořádkové lhůty má podle poslední judikatury kasačního soudu (Cass 2003 č. 6895) stejný promlčovací účinek jako vypršení povinné lhůty a znemožňuje poskytnutí nového termínu pro vykonání téhož úkonu. Mezi právníky převažuje názor, že následky nedodržení směrodatné lhůty se stanovují případ od případu, obecně na újmu strany, která lhůtu nedodržela, přičemž někdy brání právoplatnému vykonání úkonu.

Nedodržení minimálního intervalu činí neplatným zahájení úkonu (např. v případě, kdy je v předvolání stanoveno datum dřívější, než je zákonné minimum, pokud se ovšem žalovaný dostaví, aniž by vznesl jakoukoli námitku) nebo následující úkon (např. podle článku 477 občanského soudního řádu, kdy se jedná o listinu (titolo esecutivo) vykonatelnou vůči zemřelému, nemůže být soudní příkaz (precetto) doručen dědicům, dokud neuplyne 10 dní od doručení samotné vykonatelné listiny, přičemž nedodržení intervalu je důvodem k žalobě proti výkonu soudního rozhodnutí).

13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

Porušující strana může využít následující opravné prostředky:

  • Porušující strany mohou požádat vyšetřujícího soudce, aby mohly vykonat úkon, který by byl jinak promlčen, pokud mohou prokázat, že neplatnost předvolání nebo doručení předvolání jim neumožnily dostat informace o řízení, nebo že nebyly schopny dostavit se před soud z důvodů, které jsou mimo jejich kontrolu (článek 294 občanského soudního řádu). Pokud soudce shledá, že uvedené skutečnosti mají pravdivý základ, může potvrdit prokázání překážky a zprostit strany od účinků vypršení lhůty.
  • Porušující strany, proti kterým byl vynesen rozsudek, se mohou proti rozsudku odvolat i po lhůtě stanovené v článku 327 trestního řádu (jeden rok + 46 dní letních soudních prázdnin), pokud mohou prokázat, že nebyly o řízení informovány z důvodu neplatnosti předvolání nebo doručení předvolání.

Strany, které se před soud dostavily a které prokáží, že ztratily možnost provést určitý krok ve své obhajobě z důvodu mimo jejich kontrolu, mohou soudce požádat o osvobození od účinků vypršení lhůty podle článku 184bis občanského soudního řádu. Toto lze učinit pouze ve fázi předběžného vyšetřování na prvním stupni. V odvolacím řízení lze udělit osvobození od účinků vypršení lhůty pouze proto, aby strana mohla předložit nové důkazy, a pouze za předpokladu, že se prokáže, že je strana nemohla předložit v řízení na prvním stupni z důvodů mimo její kontrolu (článek 345 občanského soudního řádu).

« Procesní lhůty - Obecné informace | Itálie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 25-09-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království