Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 31-10-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Mad'arsko

 

OBSAH

1. Různé typy lhůt používané podle různých procesních pravidel v občanských věcech: 1.
2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971. 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu? 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)? 4.
4.a) Může být počátek, od kterého lhůta běží, ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení notářem nebo doručení poštou)? 4.a)
5. Odkdy začíná lhůta běžet: 5.
5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, počítá se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? (Závisí začátek lhůty na způsobu přijetí nebo obeznámení se se zahájením řízení příjemcem? Pokud ano, jak?) 5.a)
5.b) V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny? 5.b)
5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích? 5.c)
5.d) Kdy taková lhůta vyprší? (Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo zejména v určitých občanskoprávních řízeních?) 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena do prvního následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Pokud je podání určeno soudu, jenž sídlí na pevninském území členského státu (v případě států sestávajících z metropole a oddělených zeměpisných území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné? 7.
8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí? 8.
9. Existují specifické lhůty pro odvolání v určitých občanských věcech? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Jaké opravné prostředky může porušující strana využít v případě, že lhůta vyprší? 13.

 

1. Různé typy lhůt používané podle různých procesních pravidel v občanských věcech:

Procesní opatření vhodná pro dosažení požadovaného účinku mohou být obvykle vykonána na základě zvláštních lhůt stanovených v právních předpisech. Tato ustanovení existují jak v oblasti hmotného práva, tak v oblasti procesního práva.

  1. Příslušné podmínky týkající se hmotného práva jsou z části stanoveny pravidly pro opravné prostředky a z části úpravou promlčení, která vymezují lhůty pro zahájení řízení v občanskoprávních věcech. Vynětí z těchto vymezení umožňuje pouze zákon, pokud usiluje o zaručení bezpodmínečného výkonu nároků (např. v souvislosti s majetkovými nároky).
  2. Procesní řád upravuje trvání opatření přijatých během řízení. Stanovuje pouze lhůty pro předkládání dokumentů v souvislosti se zvláštními řízeními, tj. soudními procesy pro přezkum správních (sociální zabezpečení) rozhodnutí [čl. 330 odst. 1 a čl. 341 odst. 1 zákona III z roku 1952 o občanském soudním řádu] a žalobami pro urážku na cti [čl. 343 odst. 3 občanského soudního řádu).

Procesní úkony:

  • některé z nich lze zákonně provést pouze v určité lhůtě. Trvání lhůty je v určitých případech jasně stanoveno zákonem, např. podání opravného prostředku (zákonná lhůta), zatímco v jiných případech - např. odstranění nedostatků - závisí na rozhodnutí soudu (soudní lhůta).
  • jejich výkon je v jiných případech omezen procesním řádem s ohledem na stádium řízení - např. v případě protinároků [čl. 147 odst. 1 občanského soudního řádu] nebo žádostí o intervenci [čl. 51 odst. 1 občanského soudního řádu].
  • určité druhy procesních úkonů lze vykonat pouze v určité datum. Ke stanovení těchto dat je příslušný soud, případně znalec (např. slyšení, odborné přezkumy).

Způsob počítání použitý při stanovení lhůt se zásadně liší v oblasti hmotného práva oproti způsobu počítání v oblasti procesního práva, a stejně tak se liší právní následky nedodržení těchto dvou druhů lhůt.

NahoruNahoru

Lhůty ve hmotném právu

Lhůty použitelné na hmotné právo vyprší přesně v datum určené v právních předpisech. Jejich počítání se řídí ustanoveními čl. 3 - 4 vyhlášky č. 11 z roku 1960.

Nedodržení lhůty v hmotném právu má za následek zánik práva a nelze jej napravit prostřednictvím odůvodnění. „Omluvu“ lze předložit pouze v případě promlčecí lhůty, a to podle příslušných pravidel hmotného práva.

Lhůty v procesním právu

Lhůty v procesním právu se řídí procesním řádem. Mohou být uvedeny ve dnech, měsících a rocích, nebo mohou odkazovat na určité datum nebo předem stanovené období. Prvním dnem je obvykle den, kdy dojde k jednání nebo jiné události, jež je příčinou stanovení lhůty. Pokud procesní úkon podléhající lhůtě vychází ze soudního rozhodnutí (náprava, atd.), považuje se za první den datum sdělení tohoto rozhodnutí.

Podle soudní praxe se při ověřování, zda lhůta byla zachována, považují sobota a neděle za dny pracovního klidu, pokud konec připadá na jeden z těchto dní.

Procesní lhůty se dále dělí na subjektivní a objektivní lhůty. Mezi subjektivní lhůty patří ty lhůty, v jejichž případě začíná lhůta běžet, jakmile byla informována dotčená strana, a v jejichž případě lze obvykle požádat o prodloužení, zatímco objektivní lhůty nezávisí na oznámení a jejich nedodržení nelze napravit prostřednictvím žádosti o prodloužení.

2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Seznam dní pracovního klidu je uveden v čl. 125 odst. 3 zákona XXII z roku 1992 o zákoníku práce:

NahoruNahoru

Podle něho jsou dny pracovního klidu: 1. leden, 15. březen, velikonoční pondělí, 1. květen, svatodušní pondělí, 20. srpen, 23. říjen, 1. listopad a 25. a 26. prosinec.

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu?

Obecná pravidla týkající se lhůt pro občanskoprávní řízení jsou stanovena v čl. 103 – 111 zákona III z roku 1952 o občanském soudním řádu.

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)?

Začátek těchto lhůt se řídí čl. 103 odst. 2 občanského soudního řádu:

„Do lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává první den. Prvním dnem je datum, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení lhůty.“

Začátkem lhůty, během které lze předložit žádost o přezkum rozhodnutí - pokud nepočíná běžet datem oznámení nebo odstranění překážky - je den, kdy se stalo rozhodnutí působící újmu pravomocným (článek 261 občanského soudního řádu).

Lhůta pro žádost o opravný prostředek proti rozsudkům, které se staly pravomocnými rozsudkem soudu druhého stupně (žaloba na obnovu nebo dovolání), však začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí v odvolacím řízení sděleno dotčené straně (bylo dotčené straně doručeno).

4.a) Může být počátek, od kterého lhůta běží, ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení notářem nebo doručení poštou)?

Občanský soudní řád nijak nerozlišuje mezi různými způsoby doručení.

NahoruNahoru

5. Odkdy začíná lhůta běžet:

5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, počítá se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? (Závisí začátek lhůty na způsobu přijetí nebo obeznámení se se zahájením řízení příjemcem? Pokud ano, jak?)

Začátek těchto období se řídí čl. 103 odst. 2 občanského soudního řádu. Do lhůt vyjádřených ve dnech se tedy nepočítá první den, tj. datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění. Neexistuje žádný rozdíl v souvislosti s tím, jak se příjemce o úkonu dozvěděl.

5.b) V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny?

Všechny lhůty stanovené v občanském soudním řádu zahrnují kalendářní dny. Jestliže však je poslední den lhůty dnem pracovního klidu, prodlužuje se lhůta na první následující pracovní den. Podle soudní praxe se při ověřování plnění lhůty připadající na sobotu a neděli, dva dny v týdnu určené pro odpočinek, považují tyto dva dny, pokud má lhůta skončit v takový den, za nepracovní dny. Odchylka stanovená v čl. 103 odst. 4 občanského soudního řádu se tedy týká také soboty a neděle.

5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích?

Začátek lhůt vyjádřených v měsících nebo rocích je stejný jako začátek lhůt vyjádřených ve dnech, přičemž lhůta uplyne dne, který odpovídá prvnímu dni ve smyslu čísla, nebo poslednímu dni měsíce, pokud takový den v měsíci uplynutí lhůty neexistuje.

NahoruNahoru

5.d) Kdy taková lhůta vyprší? (Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo zejména v určitých občanskoprávních řízeních?)

Lhůty uplynou na konci posledního dne. Nicméně lhůty stanovené pro podání žádostí soudu nebo pro úkony, které mají být vykonány u soudu, uplynou již na konci úřední doby. Lhůty vyjádřené v měsících nebo rocích uplynou v den, který odpovídá prvnímu dni ve smyslu čísla, nebo poslednímu dni měsíce, pokud takový den v měsíci uplynutí lhůty neexistuje. Neexistují žádné výjimečné lhůty.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena do prvního následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Obecně platí, a to pro všechny – i výše uvedené budoucí – události, že jestliže je poslední den lhůty dnem pracovního klidu, končí lhůta v první následující pracovní den. Podle soudní praxe se sobota a neděle, dva dny v týdnu určené pro odpočinek, považují, pokud má lhůta vypršet v takový den, za nepracovní dny.

7. Pokud je podání určeno soudu, jenž sídlí na pevninském území členského státu (v případě států sestávajících z metropole a oddělených zeměpisných území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné?

8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí?

Vzhledem k zeměpisným podmínkám země jsou otázky v bodě 7 a 8 pro maďarské občanské právo procesní bezpředmětné.

NahoruNahoru

9. Existují specifické lhůty pro odvolání v určitých občanských věcech?

Neexistují žádná zvláštní pravidla o lhůtách týkajících se určitých občanských věcí. Obecná ustanovení občanského soudního řádu stanovují lhůty pro provádění určitých procesních úkonů, od nichž se mohou právní úpravy určitých odvětví odchylovat. Zároveň se část občanského soudního řádu, která upravuje určitá zvláštní řízení, liší od obecných ustanovení, pokud jde o lhůty stanovené občanským soudním řádem v případě různých právních institutů. To se však týká pouze trvání lhůty. Způsob počítání zůstává u všech občanskoprávních řízení stejný.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit?

Soudy obvykle stranám stanoví určité datum pro dostavení se k soudu. V naléhavých případech mohou urychlit proces stanovení data pro dostavení se telefonicky nebo oznámením tohoto data ústně během jednání.

Pokud jde o zkrácení a prodloužení lhůt, je třeba rozlišovat mezi soudními lhůtami stanovenými soudem v souladu s určitými ustanoveními zákona a zákonnými lhůtami stanovenými zákonem.

Lhůty stanovené soudem v jeho rozhodnutí pro provedení úkonů vykonání opatření u soudu zkrátit nelze. Zákonné lhůty lze zkrátit pouze v případech stanovených zákonem. Občanský soudní řád umožňuje zkrácení pouze v jednom případě, a to s ohledem na osmidenní lhůtu, během které se lze vyjádřit k opravnému prostředku proti příkazu [čl. 257 odst. 1].

NahoruNahoru

Prodloužení lhůt se řídí čl. 104 občanského soudního řádu. Obdobně „může soud z dané příčiny prodloužit z důležitých důvodů jím stanovenou lhůtu. Lhůta – a její prodloužení – nesmějí přesáhnout čtyřicet pět dní, pokud ovšem znalecký posudek nevyžaduje lhůtu delší. Zákonné lhůty lze prodloužit pouze v případech stanovených zákonem. Pokud jedna ze stran žádá o prodloužení lhůty, musí být příslušná žádost předložena před vypršením lhůty. Soud může rozhodnout o žádosti bez vyslyšení protistrany.“

Občanský soudní řád tedy stanovuje soudní a zákonné lhůty také v souvislosti s ustanovením o prodloužení. V každém případě, pokud právní předpisy stanovují okamžité rozhodnutí, je obecným postojem v soudní praxi, že soudní lhůty musí být stanoveny tak, aby nepřesahovaly dobu požadovanou dotčenou stranou k provedení nezbytných úkonů.

O žádosti o prodloužení musí soud rozhodnout formálním rozhodnutím (příkazem), které musí být sděleno žadateli. Soud zváží, zda si přeje před vyslovením rozhodnutí o žádosti vyslechnout protistranu. Proti tomuto příkazu není opravný prostředek [čl. 233 odst. 3 písm. b) občanského soudního řádu]. Stranám je nicméně dáno právo na námitku, které mohou uplatnit v odvolání proti rozhodnutí.

Žádosti o prodloužení soudní lhůty může předložit kterákoli strana pouze jednou. Hlavní pravidlo je, že pokud některá ze stran nedodrží lhůtu stanovenou pro daný úkon, nemůže již déle tento úkon platně provést. Této přísné sankci lze zabránit pouze prostřednictvím žádosti o prodloužení.

NahoruNahoru

Zákonné lhůty lze měnit pouze na základě zvláštního zmocnění v zákoně. Procesní řád neobsahuje žádné pravidlo, které by toto prodloužení povolovalo.

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Tato otázka je v případě Maďarska bezpředmětná.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Sankce v případě nedodržení jsou uvedeny v článku 105 občanského soudního řádu:

„Nestanoví-li zákon jinak, nemohou strany déle platně provést zmeškané úkon. Následky zmeškání lhůty - s výjimkou případů stanovených zákonem - nastávají automaticky bez předchozího oznámení. Jestliže podle zákona následky zmeškání nastávají pouze v případě předchozího oznámení nebo na základě žádosti protistrany, lze zmeškaný úkon provést během doby uvedené v oznámení, nebo do podání žádosti, nebo, pokud je tato žádost předložena při jednání, do doby, než je přijato příslušné rozhodnutí. Bude-li některé straně bránit v provedení úkonu obecně známá přírodní událost nebo jiná překážka mimo kontrolu této strany, nebude se jednat o nedodržení. Následky nedodržení lhůty se neuplatní, pokud byla žádost zaslána soudu doporučenou poštou nejpozději v poslední den lhůty.“

Některá ustanovení zákona upravují lhůty pro procesní úkony, aniž by stanovovala zákonné následky zmeškání. V těchto případech stanoví zákonné následky zmeškání soud použitím obecných pravidel.

NahoruNahoru

Zákon stanovuje několik výjimek z obecného pravidla podle článku 105 občanského soudního řádu:

Prodlení strany se nepovažuje za zmeškání, pokud bylo zdůvodněno v žádosti pro prodloužení [čl. 109 odst. 3 občanského soudního řádu] nebo pokud k němu došlo z důvodu obecně známé přírodní události nebo jiné překážky mimo kontrolu strany. Co se týče posledně zmíněného, kritérium „obecně známý“ se vztahuje na obě události. Pokud zmeškání strany není způsobeno obecně známou přírodní událostí nebo překážkou mimo její kontrolu, lze právním následkům zmeškání zabránit pouze žádostí o prodloužení.

U některých zmeškání zákon vylučuje možnost použití zákonných následků (např. články 288 a 265 občanského soudního řádu).

Soud smí na žádost protistrany odmítnout žalobu, pokud protistrana je cizinec a nesplní povinnost poskytnout záruku soudních výloh [čl. 157 písm. c) občanského soudního řádu] nebo pokud se žalobce nedostaví k prvnímu jednání [čl. 157 písm. d) občanského soudního řádu]. Příslušné následky nepřítomnosti na jednání lze použít na základě žádosti protistrany i tehdy, pokud strana v prodlení nedoložila  procesní plnou moc [Pp. 135. § 4 - 5)]. V tomto případě může strana v prodlení napravit nedostavení se, dokud soud nevysloví své rozhodnutí.

13. Jaké opravné prostředky může porušující strana využít v případě, že lhůta vyprší?

V případě, že se strana nebo její zástupce nedostaví daný den před soud, přičemž toto nedostavení se nevznikne její chybou, nebo pokud zmešká lhůtu, avšak ne v důsledku svého zavinění, lze následky nedostavení se - s výjimkou případů uvedených níže - napravit, pokud existují příslušné důvody ospravedlnění. Ospravedlnění není možné v případě, že:

NahoruNahoru

  1. možnost ospravedlnění je zákonem vyloučeno,
  2. následkům nedostavení se lze předejít bez potřeby zdůvodnění nebo v případě, že nedostavení se nepředstavuje žádnou újmu obsaženou v rozhodnutí soudu,
  3. strana nedodrží dodatečnou lhůtu stanovenou na základě žádosti o prodloužení lhůty a
  4. žalobce nemůže předložit ospravedlnění v případě žaloby o vydání obstaveného majetku.

Podle občanského soudního řádu lze zdůvodněním napravit pouze nedostavení se k soudu nebo nedodržení lhůty, která jsou mimo kontrolu strany, tj. neúmyslná nedostavení se nebo neúmyslná nedodržení lhůty. Nevina znamená neexistenci zavinění, a proto i v případě nedostavení se k soudu nebo nedodržení lhůty z důvodu nedbalosti nebo nepozornosti nižšího stupně znamenají vlastní vinu. Požadavek spravedlivého rozhodnutí podle čl. 109 odst. 3 občanského soudního řádu však může představovat výjimku z tohoto přísného ustanovení.

Žádosti o prodloužení lze podat do patnácti dní. Tato lhůta počíná běžet od zmeškaného konečného data nebo posledního dne zmeškané lhůty. Pokud se však strana nebo její zástupce dozví o nedodržení později nebo pokud je překážka odstraněna později, začíná lhůta pro podání žádosti o prodloužení běžet od okamžiku, kdy se strana o nedodržení dozvěděla, nebo od okamžiku odstranění překážky. Žádost o prodloužení nelze podat po uplynutí tří měsíců od data zmeškání. Žádost o prodloužení má uvádět příčiny zmeškání a okolnosti, které prokazují pravděpodobnost neúmyslnosti zmeškání. V případě zmeškání lhůty by měl být při podání žádosti o prodloužení proveden také zmeškaný úkon.

Žádosti o prodloužení nemají odkladný účinek ani na řízení, ani na výkon rozhodnutí. Pokud je však dostatečně pravděpodobné, že žádosti o prodloužení bude vyhověno, může soud ex officio nařídit odklad řízení nebo výkonu rozhodnutí bez slyšení protistrany.

O žádosti o prodloužení rozhodne soud, který projednával případ, u něhož došlo k nedodržení lhůty, nebo soud druhého stupně v případě nedodržení lhůty k odvolání. Jestliže soud žádosti o prodloužení vyhoví, může se úkon provedený stranou v prodlení považovat za vykonaný v nedodržené lhůtě a jednání v den nedostavení se k soudu se znovu stanoví odpovídajícím způsobem. Je také třeba rozhodnout o otázce, zda by se rozhodnutí přijaté na základě zmeškaného jednání mělo zachovat nebo zda by se mělo z části nebo zcela zrušit vzhledem k výsledku nově konaného jednání.

« Procesní lhůty - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 31-10-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království