Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Řecko

Poslední aktualizace: 30-10-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Řecko

 

OBSAH

1. Různé druhy lhůt v civilních řízeních 1.
2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých civilních řízeních? 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)? 4.
4.a) Může být rozhodná událost, od které začíná běžet lhůta, ovlivněna nebo pozměněna zasláním nebo doručením dokumentu (doručení poštou nebo prostřednictvím soudního doručovatele)? 4.a)
5. Od kdy začíná běh lhůt: 5.
5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, počítá se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? 5.a)
5.b) Pokud je lhůta stanovena ve dnech, započítávají se do jejího běhu kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? 5.b)
5.c) Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech? 5.c)
5.d) Kdy taková lhůta končí? 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni pracovního klidu, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Pokud je podání určeno soudní instituci na pevninském území členského státu (v případě států sestávajících z pevninského území a oddělených území1), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo pevninské území? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné? 7.
8. Opačně, pokud je podání zasíláno soudu sídlícímu mimo pevninské území na území, které je geograficky od pevniny odděleno, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území? 8.
9. Existují speciální lhůty pro odvolání v různých věcech v oblasti občanského nebo obchodního práva? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Různé druhy lhůt v civilních řízeních

Lhůty jsou konečná data, do kdy musí být vykonán úkon nebo do kdy musí být písemnost doručena, aby mohl být případ projednán nebo aby mohl být úkon proveden. Cílem zákonného stanovení lhůt je urychlit výkon spravedlnosti a zaručit právo na slyšení. Procesní lhůty jsou lhůty, které mají v případě svého dodržení nebo nedodržení následky pro řízení. Existují dva hlavní druhy lhůt: 1) lhůty pro ÚKONY jsou lhůty, do kdy je nutno vykonat procesní úkon, např. zákonná lhůta pro podání odvolání (srov. čl. 318 odst. 1 občanského soudního řádu) a 2) PŘÍPRAVNÉ lhůty jsou lhůty, po kterých musí být vykonán procesní úkon. Tyto lhůty, např. lhůta pro předvolání žalovaného (článek 228 občanského soudního řádu), jsou obvykle stanoveny ve prospěch žalovaného, protože mu dávají čas se připravit. Tento rozdíl je důležitý, protože lhůty pro úkony lze prodloužit na základě dohody stran, zatímco přípravné lhůty prodloužit nelze. Lhůty pro úkony, které připadají na státní svátek, vyprší následující pracovní den, zatímco přípravné lhůty vyprší v datum uplynutí, a to bez ohledu na to, zda toto datum připadá na den pracovního klidu nebo státní svátek. Následují některé z nejdůležitějších procesních lhůt stanovených v občanském soudním řádu:

  1. Lhůta pro předvolání stran po zahájení řízení: šedesát (60) dní před jednáním, pokud strana nemá trvalý pobyt v zahraničí nebo pokud její místo pobytu není známo; v těchto případech činí lhůta devadesát (90) dní před jednáním (srov. článek 228 občanského soudního řádu).
  2. Lhůta pro žádost o zrušení  rozsudku pro zmeškání: patnáct (15) dní před doručením rozhodnutí stranám, proti kterým byl rozsudek pro zmeškání vydán, které mají trvalý pobyt v Řecku. Jestliže strana, proti které byl rozsudek pro zmeškání vydán, má trvalý pobyt v zahraničí nebo není známo její místo pobytu, činí lhůta šedesát (60) dní před doručením rozsudku (srov. článek 503 občanského soudního řádu).
  3. Lhůta pro odvolání: třicet (30) dní od doručení konečného rozhodnutí, pokud má odvolatel trvalý pobyt v Řecku. Má-li odvolatel trvalý pobyt v zahraničí nebo není-li známo jeho místo pobytu, činí lhůta šedesát (60) dní od doručení konečného rozhodnutí. Není-li konečné rozhodnutí doručeno, činí lhůta pro odvolání tři (3) roky od zveřejnění rozhodnutí (srov. článek 518 občanského soudního řádu).
  4. Lhůta pro nové jednání: šedesát (60) dní, pokud žadatel má trvalý pobyt v Řecku. Má-li žadatel trvalý pobyt v zahraničí nebo není-li jeho místo pobytu známo, činí lhůta sto dvacet (120) dní (srov. článek 545 občanského soudního řádu).
  5. Lhůta pro dovolání: třicet (30) dní od doručení rozhodnutí, pokud má dovolatel trvalý pobyt v Řecku. Má-li dovolatel trvalý pobyt v zahraničí nebo není-li známo jeho místo pobytu, činí lhůta devadesát (90) dní od doručení rozhodnutí. Není-li rozhodnutí doručeno, činí lhůta pro dovolání tři (3) roky od zveřejnění rozhodnutí (srov. článek 564 občanského soudního řádu).

Procesní lhůty jsou stanoveny v občanském soudním řádu a v jiných procesních předpisech, např. v předpisech upravujících manželské spory (rozvod, prohlášení manželství za neplatné, atd.), prohlášení konkurzu, žádosti o zrušení prohlášení konkurzu kvůli zmeškání lhůty (srov. článek 632 občanského soudního řádu), sporů o plat, pracovních sporů, předběžných opatření, výkonu soudních rozhodnutí a žádostí o zrušení výkonu soudního rozhodnutí v kvůli zmeškání lhůty.

NahoruNahoru

2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Dny pracovního klidu v Řecku jsou uvedeny v zákoně 1157/1981, ačkoli tento seznam není vyčerpávající. Kritériem pro den pracovního klidu je, že se obvykle neprovádějí žádné transakce, a dny pracovního klidu pro určité profese nebo služby jsou tedy nepodstatné. Dny pracovního klidu mohou být národní, náboženské nebo jiné svátky, včetně místních nebo dočasných svátků. Státní svátky jsou dny pracovního klidu pro vládní orgány. Jako státní svátky se označují: 25. březen (národní svátek), 28. říjen (národní svátek), 1. leden, Tři králové (6. leden), Velký pátek, Velikonoční sobota, 1. květen, 15. srpen, 1. svátek vánoční a 2. svátek vánoční, 2. svátek vánoční, Svatodušní pondělí, Popeleční pondělí, Velikonoční pondělí a každá neděle.

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých civilních řízeních?

O procesních lhůtách pojednávají články 144 až 151 občanského soudního řádu. V závislosti na zdroji lhůty se rozlišuje mezi zákonnými lhůtami (lhůty stanovené zákonem, např. lhůty pro zahájení soudního řízení), soudní lhůty (lhůty stanovené soudem projednávajícím případ, např. lhůty pro osobní účast stran, srov. článek 245 občanského soudního řádu), odkládající lhůty (lhůty, kterými se v důsledku jejich nedodržení odročuje jednání) a povinné lhůty (lhůty, které v důsledku jejich nedodržení vedou k zániku práva). O počátku a konci lhůt je pojednáno níže. Lhůta se staví, pokud jedna ze stran zemře před jejím uplynutím. Pokud zastavená lhůta začala běžet doručením dokumentu, nová lhůta začne doručením téhož dokumentu zákonným nástupcům zemřelého. Pokud lhůta začala běžet jinou událostí, začíná nová lhůta doručením příslušného oznámení výše uvedeným osobám. V případě, že je případ odročen před uplynutím lhůty, bude lhůta zastavena a nová lhůta začne běžet od znovuzahájení řízení. Období od 1. do 31. srpna se pro účely lhůt pro úkony uvedené v čl. 147 odst. 7 občanského soudního řádu (které zahrnují lhůty pro zahájení řízení a lhůty pro žádosti o zrušení rozsudku pro zmeškání) nezapočítává.

NahoruNahoru

Zákon umožňuje prodloužení lhůt jak na základě dohody mezi stranami, tak na základě souhlasu uděleného soudcem. Prodloužit lze jak zákonné, tak soudní lhůty za předpokladu, že toto prodloužení nebude na újmu práv třetích stran. Soudci nejsou vázáni obsahem žádostí o prodloužení lhůty a mohou je schválit částečně nebo je zamítnout v závislosti na posouzení jednotlivých okolností. Jinými slovy, strany musí uvést a doložit důvody, které zdůvodňují prodloužení. Lhůty lze také zkrátit na základě dohody mezi stranami a soudním rozhodnutím. Zkrátit lze všechny zákonné lhůty, s výjimkou lhůt pro zahájení řízení.

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)?

Lhůta začíná běžet den po dni, kdy nastala událost, která zapříčinila počátek běhu lhůty (a momento ad momentum). Lhůty obvykle uplynou v 19:00 hodin v datum uplynutí. Lhůty pro řízení, jejichž poslední den připadá na státní svátek, uplynou následující den. Lhůty se prodlužují také tehdy, pokud poslední den připadá na sobotu. Je-li den po posledním dni lhůty také státním svátkem, prodlužuje se lhůta na další den, který není státním svátkem. Účelem začátku běhu lhůty v den následující po rozhodné události je vyhnout se ztrátě jednoho dne v případech, kdy k rozhodné události (obvykle doručení) dojde krátce před 19:00 hodinou. Není podstatné, je-li následující den (tj. den, kdy začíná běžet lhůta) dnem volna, ani zda se ve lhůtě vyskytují dny volna, pokud zákon výslovně nestanoví jinak (srov. článek 632 občanského soudního řádu o žádostech o zrušení oznámení o konkurzu z důvodu zmeškání lhůty).

NahoruNahoru

4.a) Může být rozhodná událost, od které začíná běžet lhůta, ovlivněna nebo pozměněna zasláním nebo doručením dokumentu (doručení poštou nebo prostřednictvím soudního doručovatele)?

Občanský soudní řád neobsahuje žádné ustanovení o prodloužení nebo zkrácení lhůt v případě, že jsou dokumenty zaslány poštou nebo jinou přepravní službou.

5. Od kdy začíná běh lhůt:

5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, počítá se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná?
[Závisí počátek lhůty na tom, zda se příjemce dozví o úkonu? Pokud ano, jak?]

Den, kdy nastane rozhodná událost, lze započítat pouze tehdy, umožňuje-li to výslovně zákon nebo soudní rozhodnutí anebo smlouva. Toto neplatí, pokud lhůta počíná běžet doručením. Proto důležité lhůty pro podání odvolání, dovolání nebo žádosti o zrušení rozsudku pro zmeškání počínají běžet den po doručení nebo zveřejnění rozhodnutí. Je-li však stanoveno, že lhůta počíná běžet od určitého dne, potom se tento den započítává. V případech, kdy je rozhodnou událostí doručení, je pro výpočet lhůty nepodstatné, zda k obeznámení se s obsahem dokumentu, který má být doručen, došlo jiným způsobem (srov. výše - odpověď 4).

5.b) Pokud je lhůta stanovena ve dnech, započítávají se do jejího běhu kalendářní dny nebo pouze pracovní dny?

Jak je uvedeno výše, je ve většině případů skutečnost, že lhůta zahrnuje dny pracovního klidu, nepodstatná. Pracovní dny se počítají pouze tehdy, je-li tak výslovně stanoveno (např. pro lhůtu pro podání žádosti o odložení oznámení konkurzu v nepřítomnosti, která obvykle uplyne v pondělí 18. dubna (sic)).

NahoruNahoru

5.c) Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech?

Znovu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo letech, je skutečnost, že zahrnuje dny volna, nepodstatná.

5.d) Kdy taková lhůta končí?
[Existují nějaká pravidla k určení běhu lhůt, která se vztahují výjimečně nebo výlučně na určité druhy procesních řízení?]

Jelikož pravidlem je, že lhůty stanovené zákonem nebo soudem počínají běžet den po rozhodné události, je datum jejich uplynutí stanoveno v závislosti na dni po rozhodné události.

Je-li lhůta vyjádřena v letech, končí koncem téhož dne posledního roku. Například pokud je rozhodnutí soudu zveřejněno 8. května 2000, vyprší tříletá lhůta pro podání odvolání dne 9. května 2003 (přičemž je pro účely výpočtu nepodstatné, je-li jeden rok rokem přestupným).

Je-li lhůta vyjádřena v měsících, končí koncem téhož dne posledního měsíce, jako byl den počáteční. Pokud takový den neexistuje, potom končí poslední den v měsíci (přičemž je počet dní v každém měsíci nepodstatný).

Půlroční lhůta trvá šest (6) měsíců a čtrnáctidenní lhůta trvá patnáct (15) dní.

Je-li lhůta vyjádřena v hodinách, nezapočítávají se do ní státní svátky. Poslední hodina se zjišťuje podle počátku lhůty, kterým je první hodina po počátečním momentu. Například pokud bylo přísežné prohlášení stanoveno na 10:00 hod., potom se předvolání uskuteční včas, pokud se koná v 9:40.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni pracovního klidu, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Pokud lhůta končí o státním svátku nebo v sobotu, prodlužuje se o následující den, který není státním svátkem, a to i v případech, kdy se začátek lhůty váže k budoucí události.

NahoruNahoru

7. Pokud je podání určeno soudní instituci na pevninském území členského státu (v případě států sestávajících z pevninského území a oddělených území1), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo pevninské území? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné?

Občanský soudní řád neobsahuje žádné ustanovení o prodloužení lhůt pro obyvatele vzdálených nebo oddělených částí Řecka. Jestliže však strana má trvalý pobyt mimo Řecko nebo pokud není známo její místo pobytu, občanský soudní řád stanovuje delší lhůtu, a to v závislosti na řízení.

8. Opačně, pokud je podání zasíláno soudu sídlícímu mimo pevninské území na území, které je geograficky od pevniny odděleno, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území?

Opět, neexistují žádná zákonná ustanovení o prodloužení lhůt na základě vzdálenosti, bez ohledu na to, zda je místo soudu velmi vzdálené od bydliště strany. Lhůta je obecně pro všechny strany stejná. Existuje však zvláštní ustanovení pro strany s trvalým pobytem mimo Řecko.

9. Existují speciální lhůty pro odvolání v různých věcech v oblasti občanského nebo obchodního práva?

Lhůty pro odvolání jsou upraveny čl. 518 odst. 1 občanského soudního řádu. Má-li odvolatel trvalý pobyt v Řecku, činí lhůta třicet (30) dní, a má-li trvalý pobyt v zahraničí nebo není-li známo jeho místo pobytu, lhůta činí šedesát (60) dní. Šedesátidenní (60) lhůta se nevztahuje na osoby pobývající v zahraničí dočasně (na dovolené nebo nepřítomné z určitých důvodů na několik dní), má však určité trvání v závislosti na jejich profesních nebo rodinných okolnostech.

NahoruNahoru

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena?

Podle řeckého právního řádu zahrnuje nárok na právní ochranu jak trvalou, tak dočasnou právní ochranu, bez ohledu na povahu sporu. Řízení pro vydání předběžných opatření (srov. články 682 – 738 občanského soudního řádu) upravuje případy, kdy s ohledem na naléhavost případu a v zájmu zabránění hrozícímu nebezpečí může soud nařídit opatření na zajištění nebo zachování práva nebo na kontrolu situace a po té tato opatření zrušit. Jelikož jsou tyto případy naléhavé, soudce odpovídá za stanovení času a místa, na kterém bude projednána žádost o vydání předběžného opatření, a musí jednat rychle, avšak s řádným zohledněním práva stran na slyšení. Soudce proto může zvolit způsob předvolání a lhůtu pro předvolání stran podle vlastního uvážení, i když strany mají trvalý pobyt v zahraničí nebo není známo jejich místo pobytu, a jednání může být stanoveno na neděli nebo státní svátek. S výjimkou předběžných opatření se lhůty uvedené výše používají v civilním řízení a neexistuje žádné ustanovení umožňující jejich prodloužení.

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Tato možnost v Řeckém právním systému neexistuje.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

V souvislosti s nedodržením lhůt pro soudní řízení neexistují žádné procesní důsledky. Pokud lhůta, kdy musí strany vykonat úkon, uplyne, aniž by cokoli vykonaly, pozbývají svého práva. V případě přípravných lhůt je důsledek jiný, případ může být například zamítnut.

13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

Ústava stanovuje opravný prostředek uvedení v předešlý stav, který umožňuje straně, která zmeškala lhůtu z důvodů vyšší moci nebo nepoctivosti druhé strany, aby požádala o uvedení ve stav předcházející uplynutí lhůty.

Žádost o uvedení v předešlý stav však nelze podat, pokud bylo zmeškání způsobeno a) pochybením na straně informovaného advokáta nebo právního zástupce žadatele, b) okolnostmi, o kterých soudce již rozhodl během rozhodování o žádosti o prodloužení lhůty nebo o odročení. Žádost musí uvádět, proč došlo ke zmeškání lhůty, důkazy pro zjištění pravdy, a provedený zmeškaný úkon nebo prohlášení, že tento úkon byl již proveden. Žádost o uvedení v předešlý stav musí být projednána do třiceti (30) dní ode dne, kdy přestala působit překážka představovaná vyšší mocí, nebo kdy byla zjištěna nepoctivost druhé strany. Pokud tato lhůta marně uplyne, nelze podat novou žádost (srov. články 152 – 158 občanského soudního řádu).

Bližší informace

1 Například: Azory nebo Madeira v Portugalsku, zámořské departmenty a území Francie, Kanárské ostrovy ve Španělsku, atd...

« Procesní lhůty - Obecné informace | Řecko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-10-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království