Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Německo

Poslední aktualizace: 04-10-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Německo

 

OBSAH

1. Uveďte definici různých lhůt použitelných ve vašem členském státě na občanské věci; například procesní lhůty, vydržecí nebo promlčecí lhůty, předem stanovené lhůty, atd. 1.
2. Uveďte seznam různých dnů, které se podle vašich právních předpisů považují za dny pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 z června 1971. 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla použitelná na lhůty pro občanskoprávní řízení ve vašem státě? Uveďte odkazy na použitelné právní předpisy pro občanskoprávní věci. 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány před vypršením lhůty, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („dies a quo“)? 4.
4.a) Může počátek, od kterého lhůta běží, ovlivnit nebo změnit způsob předání nebo doručení písemností (osobní doručení notářem nebo doručení poštou)? 4.a)
5.
5.a) Závisí počátek lhůty na způsobu přijetí nebo zjištění úkonu příjemcem? Pokud ano, jak? 5.a)
5.b) V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny? 5.b)
5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích? 5.c)
5.d) Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo zejména v určitých občanskoprávních řízeních? 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena do prvního následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události? 6.
7. Jestliže je žádost podána u soudu, který sídlí na metropolitním území členského státu (v případě států, jejichž součástí jsou celky vzdálené od metropole nebo celky zeměpisně oddělené), jsou pro osoby, které mají bydliště v těchto celcích nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? Jestliže ano, o jak dlouho? 7.
8. Jestliže je naopak žádost podána u soudu, který sídlí v jednom z celků, který se zeměpisně liší od metropole, jsou pro osoby, které nemají bydliště v těchto celcích nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? 8.
9. Existují lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta vyprší, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Uveďte definici různých lhůt použitelných ve vašem členském státě na občanské věci; například procesní lhůty, vydržecí nebo promlčecí lhůty, předem stanovené lhůty, atd.

a) Procesní lhůty

V Německu stanovují § 214 - 229 občanského soudního řádu (ZPO) obecná pravidla o procesních lhůtách pro soudní jednání, zatímco v příslušných paragrafech ZPO jsou uvedena zvláštní ustanovení, jimiž se řídí lhůty.

Zpravidla se rozlišuje mezi „pravými“ lhůtami (eigentliche Fristen), tj. dobami, během kterých ti, kdo se účastní řízení, mohou nebo – v zájmu zabránění odejmutí práva – musí provést procesní úkony nebo formality, a „nepravými“ lhůtami (uneigentliche Fristen), během kterých musí soudy podle zákona provést určité úřední úkony.

Pravé lhůty jsou buď stanoveny zákonem, nebo stanoveny na základě uvážení soudu. Zákonem stanovené lhůty zahrnují „dodatečné lhůty“ (Notfristen) podle § 224 odst. 2 ZPO, které jsou jako takové v ZPO vždy popsány a které nelze zkrátit ani prodloužit.

Strany se mohou dohodnout na zkrácení lhůt stanovených soudem a zákonem předepsaných lhůt, avšak ne na zkrácení dodatečných lhůt nebo nepravých lhůt. Prodloužit lhůty však nemohou. V zásadě může soud prodloužit nebo zkrátit lhůtu, kterou stanovil, avšak zákonem předepsané lhůty může měnit pouze tehdy, jestliže tak stanoví zákon, a pouze pokud strana pro to může poskytnout přesvědčivé důvody.

Následující lhůty jsou důležité pro strany účastníci se občanskoprávního řízení:

NahoruNahoru

a) v řízeních ve věci plateb

V řízeních ve věci plateb lze podle § 692 odst. 3 ZPO podat odpor proti platebnímu rozkazu a podle § 700 a § 339 ZPO je nutno odvolat se proti rozhodnutí o výkonu do dvou týdnů.

b) vyšetřovací řízení
  1. Paragraf 132 ZPO stanovuje obecné pravidlo, že pro zajištění přípravy jednání ve sporných řízeních, musí být soudu včas předloženy přípravné procesní materiály, aby mohly být zaslány druhé straně alespoň jeden týden před jednáním.
  2. Pokud soudce stanoví datum předběžného jednání, musí podle § 275 odst. 1 a § 277 ZPO poskytnout žalovanému alespoň dva týdny na odpověď. Podle § 276 odst. 1 ZPO v případě, kdy soudce zahájí písemné předběžné řízení, má žalovaný dvoutýdenní dodatečnou lhůtu, během které musí uvést, zda má v úmyslu hájit se u soudu. Podle § 276 odst. 2 ZPO soud poskytne žalovanému další alespoň dva týdny na předložení žalobní odpovědi.
  3. Jestliže žalovaný ve stanovené lhůtě neuvede, zda má v úmyslu se obhajovat u soudu, může žalobce podle § 331 ZPO požádat o vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vydá rozsudek pro zmeškání také v případě, pokud se žalobce nebo žalovaný nedostaví na jednání nebo nepodají námitku. Podle § 338 a § 339 ZPO má strana, v jejíž neprospěch by soud vynesl rozsudek pro zmeškání, dva týdny od doručení rozsudku možnost podat námitku. V případě připustné námitky (a hlavně v případě námitky podané ve stanovené lhůtě) se má za to, že se řízení vrací do stádia před zmeškáním.
  4. Podle § 517 ZPO musí být odvolání podáno do jednoho měsíce, zatímco § 520 ZPO poskytuje dva měsíce na předložení důvodů na podporu odvolání. Obě lhůty začínají běžet doručením úplného rozsudku nebo nejpozději pět měsíců po jeho vynesení. Soud stanoví pro odpověď na odvolání lhůtu alespoň dva týdny.
  5. V případě, kdy odvolací soud zamítne stížnost podle § 544 odst. 1 a 2 ZPO, lze podat novou žádost o dovolání do jednoho měsíce od doručení plného rozhodnutí.
  6. Tento jeden měsíc poskytnutý na podání dovolání podle § 548 ZPO je také dodatečnou lhůtou, zatímco § 551 ZPO poskytuje dva měsíce na předložení důvodů na podporu dovolání. Obě lhůty začínají běžet doručením plného znění rozhodnutí nebo nejpozději pět měsíců po jeho vyhlášení.
  7. Podle § 569 ZPO musí být okamžité stížnosti proti rozhodnutí podány do dvou týdnů od doručení a nejpozději do pěti měsíců a dvou týdnů po jeho vyhlášení. Stížnost pro porušení zákona musí být podle § 575 odst. 1 podána do jednoho měsíce po doručení rozhodnutí, zatímco § 575 odst. 2 ZPO vyžaduje odůvodnění během dalšího jednoho měsíce.
  8. V případě, že strana nedodrží některé procesní požadavky uvedené v § 233 ZPO (např. dodatečnou lhůtu nebo lhůtu pro předložení důvodů na podporu odvolání), aniž by se sama dopustila chyby, může žádat o „navrácení do původního stavu“. Podle § 234 odst. 1 a 2 ZPO musí být tato žádost podána do dvou týdnů od odstranění překážky.

2. Uveďte seznam různých dnů, které se podle vašich právních předpisů považují za dny pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 z června 1971.

  • Nový rok: 1. leden.
  • Tři králové: 6. leden (pouze v Bádensku-Würtembersku, Bavorsku a Sasku-Anhaltsku)
  • Velký pátek: datum se mění, ale obvykle tento svátek spadá na konec března nebo začátek dubna
  • Velikonoční neděle: datum se mění, ale obvykle tento svátek spadá na konec března nebo začátek dubna
  • Velikonoční pondělí: datum se mění, ale obvykle tento svátek spadá na konec března nebo začátek dubna
  • 1. květen/svátek práce.
  • Nanebevstoupení Páně: v květnu, datum se mění
  • Svatodušní neděle: v květnu, datum se mění
  • Svatodušní pondělí: v květnu, datum se mění
  • Boží tělo, datum se mění, svátek obvykle spadá do období mezi koncem května a polovinou června (pouze v Bádensku-Würtembersku, Bavorsku, Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Sársku, Sasku a Duryňsku)
  • Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpen (pouze v Bavorsku a Sársku)
  • Den německé jednoty, 3. říjen.
  • Den reformace, 31. říjen (pouze v Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Duryňsku)
  • Den všech svatých, 1. listopad (pouze v Bádensku-Würtembersku, Bavorsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci a Sársku)
  • Den pokání, datum se mění, svátek spadá do období mezi polovinou a koncem listopadu (pouze v Sasku)
  • Boží hod vánoční, 25. prosinec.
  • 2. svátek vánoční, 26. prosinec.

3. Jaká jsou obecná pravidla použitelná na lhůty pro občanskoprávní řízení ve vašem státě? Uveďte odkazy na použitelné právní předpisy pro občanskoprávní věci.

Paragraf 222 ZPO stanoví, že lhůty pro všechna soudní řízení musí být vypočítány v souladu s pravidly stanovenými v § 187 — 193 občanského zákoníku.

NahoruNahoru

Podrobnosti o stanovení lhůt lze nalézt v odpovědích na otázky 5 a 6.

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány před vypršením lhůty, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („dies a quo“)?

Pokud se tato otázka týká toho, kdy se úkon stává v určité lhůtě platným a kdy je vykonán ve lhůtě, potom je odpověď následující:

Procesní lhůty jsou zachovány, pokud jsou úkony nebo formality vykonány do posledního povoleného dne, tzn. zpravidla je písemnost zaslána soudu ve stanovené době. Rozhodující skutečností je, kdy je písemnost doručena soudu a ne kdy byla odeslána. Poskytnutou dobu však lze plně využít, tj. až do úplně posledního dne, i když je nepravděpodobné, že v té době někdo písemnost skutečně uvidí.

Pokud se otázkou míní uvedení, kdy začíná běh lhůty, je odpověď následující:

V případě, že je začátek lhůty určen nějakou událostí nebo určitou dobou v průběhu dne, potom se podle § 187 občanského zákoníku dotčený den nezapočítává do lhůty.

4.a) Může počátek, od kterého lhůta běží, ovlivnit nebo změnit způsob předání nebo doručení písemností (osobní doručení notářem nebo doručení poštou)?

Ne. Když lhůta začíná běžet od okamžiku doručení (viz odpověď na otázku 5 d)), není způsob doručení podstatný. Písemnosti se považují za doručené ve chvíli, kdy jsou předány příjemci (§ 177 ZPO), nebo poskytnuty jedním ze způsobů nahrazujících doručení a uvedených v § 178, § 180 a § 181 ZPO (např. předány dospělému členu rodiny nebo vhozeny do dopisní schránky).

NahoruNahoru

5.

5.a) Závisí počátek lhůty na způsobu přijetí nebo zjištění úkonu příjemcem? Pokud ano, jak?

Když lhůta začíná běžet v okamžiku doručení (viz odpověď na otázku 5 d)), musí být potvrzeno, že písemnosti byly skutečně doručeny. V případě náhradního doručení není otázka, zda příjemce písemnost skutečně obdržel, v zásadě rozhodující. Rozhodujícím faktorem je, že doručovací adresa je (stále) bydlištěm nebo sídlem adresáta.

Jestliže příjemce o řízení neví a proto se nemůže proti rozhodnutí odvolat, může za určitých okolností požádat o „navrácení do původního stavu“ (viz odpověď na otázku 13). V souvislosti s vlastním začátkem lhůty viz odpověď na otázku 5 d).

5.b) V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo jen pracovní dny?

Např. pokud musí určitá osoba vykonat úkon nebo pokud jí musí být doručena písemnost v pondělí 4. dubna 2005 a tato osoba musí odpovědět do 14-ti dnů od doručení, kdy uplyne tato lhůta?

  1. pondělí, 18. dubna (započítávají se kalendářní dny) nebo
  2. pátek 22. dubna (započítávají se pracovní dny)?

Uvedený počet dní se týká pouze dní kalendářních a ne pracovních. Ve výše uvedeném příkladu by lhůta končila 18. dubna, ne 22. dubna. V případech, kdy lhůta končí v neděli, sobotu nebo ve všeobecně uznávaný státní svátek, je lhůta prodloužena na následující pracovní den (pokud by například 18. duben byla sobota, lhůta by končila v pondělí 20. dubna).

NahoruNahoru

5.c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích?

V případě, že lhůta není stanovena od data klíčové události nebo okamžiku, ale je vyjádřena v měsících nebo rocích, končí na konci dne posledního týdne nebo měsíce odpovídajícího jménem a číslem dni, kdy došlo k události nebo kdy začala běžet lhůta. V případě, že začátek dne je časovým bodem, který je rozhodný pro začátek lhůty, končí lhůta na konci dne posledního týdne nebo měsíce, jehož název nebo datum je počátečním datem lhůty.

V případě, že poslední den lhůty vyjádřené v měsících nemá v měsíci, kdy lhůta vyprší, odpovídající datum, končí lhůta poslední den v měsíci (např. lhůta začíná běžet 30. ledna a končí 28. února).

5.d) Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo zejména v určitých občanskoprávních řízeních?

Lhůta zpravidla začíná běžet doručením písemnosti, na niž má být odpovězeno, nebo rozhodnutí, proti kterému může být podáno odvolání (srov. například § 276 odst. 1 první větu, § 329 odst. 2 druhou větu nebo § 339 odst. 1 ZPO). V paragrafech 517, 548 a § 569 odst. 1 druhé větě ZPO je také stanoveno, že lhůta poskytnutá pro odvolání, dovolání nebo stížnosti začíná běžet doručením rozhodnutí. V případě, že písemnost není doručena nebo není účinně doručena a situace se nevyřeší ve smyslu § 189 ZPO, začíná lhůta běžet pět měsíců po vynesení rozhodnutí. Tato pětiměsíční lhůta tedy nahrazuje doručení. § 544 odst. 1 druhá věta ZPO obsahuje podobné ustanovení v případě obnovených žádostí o odvolání, avšak v tomto případě je náhradní doručení účinné až šest měsíců později.

NahoruNahoru

Počátky jsou různé zejména u lhůt pro opravné prostředky, které mohou ve výjimečných případech odložit právní moc rozhodnutí:

  • lhůta pro žádost o „navrácení do původního stavu“ začíná běžet dnem, kdy byla odstraněna překážka (§ 234 odst. 2 ZPO),
  • lhůta pro žádosti týkající se neudělení slyšení začíná podle § 321a ZPO běžet od okamžiku, kdy začne být známo, že došlo k porušení práva na slyšení (§ 321a odst. 2 první věta ZPO),
  • lhůta pro žádosti o zrušení a o obnovu řízení (§ 578 a násl. ZPO) začíná běžet dnem, kdy se strana dozví o důvodech pro odvolání proti rozhodnutí, avšak ne dříve, než je rozhodnutí pravomocné (první věta § 586 odst. 2 ZPO).

Lhůta pro žádosti o odložení rozsudku ve vyzývacím řízení (§ 946 a násl. ZPO) začíná běžet dnem, kdy se žadatel doví o rozhodnutí o vyloučení (§ 958 odst. 1 druhá věta ZPO).

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena do prvního následujícího pracovního dne? Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

V případě, kdy lhůta končí v sobotu, neděli nebo o státním svátku, nezapočítává se tento den do trvání a lhůta vyprší v následující pracovní den.

7. Jestliže je žádost podána u soudu, který sídlí na metropolitním území členského státu (v případě států, jejichž součástí jsou celky vzdálené od metropole nebo celky zeměpisně oddělené), jsou pro osoby, které mají bydliště v těchto celcích nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy? Jestliže ano, o jak dlouho?

Jelikož Německo nemá žádná taková území, není potřeba žádného zvláštního pravidla. Německý občanský soudní řád proto neprodlužuje lhůty lidem žijícím ve velké vzdálenosti od místa příslušnosti soudu. Podle § 141 odst. 1 ZPO však může soud rozhodnout o tom, že nebude vyžadovat přítomnost osoby v případě, kdy „velká vzdálenost“ místa bydliště od místa soudu přítomnost osoby znemožňuje. Vzhledem k tomu, že dnes existují dobré možnosti přepravy, vzdálenost několika set kilometrů není považována za „velkou“. Každý případ však musí být zvážen podle vlastních okolností a například otázka zdravotního stavu strany může být významná.

NahoruNahoru

8. Jestliže je naopak žádost podána u soudu, který sídlí v jednom z celků, který se zeměpisně liší od metropole, jsou pro osoby, které nemají bydliště v těchto celcích nebo pro osoby, které mají bydliště v zahraničí, lhůty prodlouženy?

Viz odpověď na otázku 7.

9. Existují lhůty pro odvolání týkající se určitých občanskoprávních věcí?

Německé občanské právo a občanské právo procesní stanovují například tyto lhůty:

  1. Podle § 957 odst. 2 a § 958 ZPO musí být řízení na odložení rozsudku zahájeno do jednoho měsíce.
  2. Podle § 1059 odst. 3 ZPO strany mohou, pokud se nedohodou jinak, může být rozhodčí nález napaden žádostí o zrušení podané soudu do tří měsíců od doručení nálezu.
  3. Paragraf 586 odst. 1 a 2 ZPO poskytuje dodatečnou lhůtu v délce jednoho měsíce ode dne, kdy se strana dozví o důvodech pro odložení rozhodnutí, na zahájení řízení ve věci zrušení nebo obnovu řízení uzavřeného vykonatelným konečným rozhodnutím.
  4. Soud smí také pevně stanovit lhůtu pro zahájení řízení ve věcech podle § 494a odst. 1 ZPO (nezávislé řízení pro provádění důkazů) a § 926 odst. 1 ZPO (zabavení).
  5. V případech, kdy nájemce nesouhlasí se zvýšením nájemného na konci dvouměsíčního období po obdržení žádosti, opravňuje § 558b odst. 2 občanského zákoníku majitele podat žádost o souhlas během dalších tří měsíců.
  6. V případě, že zaměstnanec usiluje o zrušení svého propuštění, musí podle § 4 odst. 1 zákona na ochranu proti propouštění podat do tří týdnů žalobu u pracovního soudu. Pokud tuto lhůtu nedodrží, potvrdí se platnost propuštění.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se? A naopak, lze tyto lhůty prodloužit?

V zásadě je věcí soudu, aby stanovil dobu a datum dostavení se k soudu, i když je volnost jeho uvážení omezena povinností urychlit řízení a jednání v sobotu, neděli či ve státní svátek stanovovat pouze za výjimečných okolnosti.

NahoruNahoru

Při vydávání předvolání k dostavení se k soudu ve věcech, kdy je přítomnost povinná, musí být poskytnuta alespoň jednotýdenní lhůta. Trvání lhůty v jiných věcech činí tři dny. Tyto lhůty lze zkrátit, pouze pokud se tak účastníci dohodnou po podání žádosti jedním účastníkem.

Podle § 141 odst. 1 ZPO vyžaduje soud, aby se obě strany zúčastnily ústního jednání, pokud to je nutné pro prokázání skutkového stavu případu. Jedná-li se však o velké vzdálenosti, může se soud vzdát požadavku, aby se osoba účastnila jednání, pokud by bylo nepřiměřené očekávat, že strana bude na tuto velkou vzdálenost cestovat (srov. otázka 8), nebo pokud existují jiné závažné důvody. „Jiné závažné důvody“ ve smyslu § 141 odst. 1 ZPO představují důležitý důvod strany, např. nemoc, plánovaná dovolená, pracovní přetíženost nebo pravděpodobné psychologické problémy plynoucí ze setkání s druhou stranou.

Kromě toho § 227 odst. 1 ZPO vyžaduje, aby soud zrušil nebo odložil předvolání jednání, pokud strana podá žádost obsahující „závažné důvody“. Pokud jde o toto ustanovení, skutečnost, že se účastník nedostavil k soudu, aniž by udal vhodný důvod, nebo neprovedl přípravu, aniž by uvedla jakýkoli důvod, se nepovažuje za závažný důvod. Závažné důvody zahrnují nedodržení lhůt při vydání předvolání, nutnou změnu právního zástupce, nemoc svědka, právního zástupce nebo účastníka, nebo nemožnost účastníka dostavit se z důvodu úmrtí blízkého příbuzného. Soud může požadovat odůvodnění závažných důvodů pro žádost o odložení, přičemž tyto důvody musí být podrobeny ověření, jehož přísnost se zvyšuje, čím více se žádost blíží stanovenému datu. Ačkoli byly soudní prázdniny zrušeny, § 227 odst. 3 ZPO stále povoluje vyšší flexibilitu v případech, kdy účastník žádá o odložení na dobu mezi 1. červencem a 31. srpnem.

NahoruNahoru

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

I když neexistují žádná pravidla umožňující prodloužení lhůt pro strany žijící mimo Německo, německý právní systém bez problémů uznává, že taková ustanovení mohou existovat jinde.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Nedodržení lhůty může mít různé právní následky, například:

  1. Podle § 296 odst. 1 ZPO jsou předložení provedená po vypršení lhůty přípustná, pouze pokud je soud přesvědčen, že jejich připuštění nezdrží vyřešení sporu, nebo pokud strana poskytne odpovídající zdůvodnění pro opožděné předložení. Předložení zrušená na základě těchto ustanovení nelze také předložit odvolacímu orgánu (§ 531 odst. 1 ZPO).
  2. V případech, kdy během předběžného písemného řízení podle § 276 ZPO odpůrce neuvede, zda je připraven se hájit, do dvou týdnů od doručení žaloby, bude na žádost stěžovatele vydán rozsudek pro zmeškání (§ 276 odst. 1 první věta, § 276 odst. 2, § 331 odst. 3 ZPO).
  3. V případech, kdy dlužník nechá uplynout lhůtu pro odpor proti platebnímu rozkazu v rozkazním řízení (§ 692 odst. 1 třetí věta a § 694 ZPO), je na základě žádosti věřitele vydáno rozhodnutí o výkonu (první věta § 699 odst. 1 ZPO).
  4. V případě nedodržení lhůty pro podání odvolání se rozhodnutí stává pravomocným (§ 705 ZPO). Totéž se týká nedodržení lhůty pro podání námitky proti rozsudku pro zmeškání nebo proti rozhodnutí o výkonu. (Námitka není odvolání v technickém smyslu, jelikož ji posuzuje stejný orgán a ne vyšší instance).
  5. Nedodržení lhůty pro odůvodnění odvolání, dovolání nebo stížnosti vede k tomu, že je odvolání odmítnuto jako nepřípustné (srov. § 522 odst. 1, § 552 odst. 1, § 577 odst. 1 ZPO).

    NahoruNahoru

  6. Totéž se týká stížnosti o povolení dovolání (§ 544 odst. 2 ZPO).

13. Pokud lhůta vyprší, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

V případě, že lhůta vyprší, má účastník v závislosti na následcích uvedených v odpovědi na otázku 12 k dispozicí následující opravné prostředky:

  1. V případech zahrnutých v § 296 odst. 1 ZPO má účastník možnost omluvit se za zpoždění (viz výše). V tomto případě může soud účastníka požádat, aby vysvětlil, proč nedodržení lhůty nevzniklo jeho vinou. Je-li vysvětlení přijatelné, musí soud přihlížet k opožděným podáním.
  2. Strana, proti níž byl vydán rozsudek pro zmeškání, se může proti tomuto rozsudku odvolat (§ 338 ZPO). Je-li odvolání připustné, tj. podané řádnou formou a ve stanovené lhůtě (§ 339 a § 340 ZPO) a odůvodněné, má se za to, že se řízení vrátilo do fáze před vypršením lhůty (§ 342 ZPO).
  3. Je také možné odvolat se proti rozhodnutí o výkonu vydanému v souvislosti s řízením ve věci platebního rozkazu, jelikož § 700 ZPO staví rozhodnutí o výkonu na roveň rozsudku pro zmeškání.
  4. Lhůty pro zákonná odvolání a námitky se nazývají dodatečné lhůty. Jestliže je účastníku zabráněno dodržet dodatečnou lhůtu, může žádat o „navrácení do původního stavu“ (§ 233 a násl. ZPO). Tato žádost musí být předložena v požadované formě a v povolené lhůtě (§ 234 a § 236 odst. 1 ZPO). Skutečnosti, které vedly k nedodržení lhůty, musí být vysvětleny a musí být přijatelné (§ 236 odst. 2 ZPO). Nevykonané úkony, např. podání odvolání, musí být vykonány během lhůty pro podání žádosti.
  5. V případech, kdy vypršela lhůta pro odůvodnění odvolání, dovolání nebo stížnosti, je také možné požádat o „navrácení do původního stavu“.

« Procesní lhůty - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 04-10-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království