Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Francie

Poslední aktualizace: 07-04-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Francie

 

OBSAH

1. Různé typy lhůt používané podle různých procesních pravidel v občanských věcech 1.
2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu? 3.
4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)? 4.
a) Může být počáteční okamžik, od kterého začíná běžet lhůta, ovlivněn nebo pozměněn zasláním nebo doručením dokumentu (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)? a)
5. Od kdy začíná lhůta běžet: 5.
a) Pokud je lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? a)
b) Pokud je lhůta určena číselně ve dnech, zahrnují se pro její počítání kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? b)
c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích? c)
d) Kdy taková lhůta končí? d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena o první následující pracovní den? 6.
7. Pokud je podání určeno soudu, jenž sídlí na pevninském území členského státu (v případě států sestávajících též z území vzdálených od metropole nebo oddělených zeměpisných území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné? 7.
8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí? 8.
9. Existují speciální lhůty pro odvolání v různých věcech v oblasti občanského nebo obchodního práva? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Různé typy lhůt používané podle různých procesních pravidel v občanských věcech

Francouzské právo kromě procesních lhůt stanovuje také promlčecí a vydržecí lhůty.

Vydržecí lhůta („délai de prescription“) je lhůta, po jejímž uplynutí může buď určitá osoba získat určité právo (v tomto případě označovaná jako „nabývací/pozitivní vydržecí lhůta“) nebo držitel práva, který toto právo nevyužil, může právo ztratit („pozbývací/negativní vydržecí lhůta“). Vydržecí lhůta může být stavena nebo přerušena.

Promlčecí lhůta („délai de forclusion“) omezuje trvání práva podat žalobu. Odpovídá pojmu „promlčení nároků“ z oblasti obyčejového práva. Promlčecí lhůty nelze stavit. Obvykle nemohou být přerušeny. Avšak podle článku 2244 francouzského občanského zákoníku mohou být přerušeny určitými úkony, jako je doručení soudních písemností, platební rozkaz nebo exekuce.

Procesní lhůty se vztahují na soudní úkony, jakmile se soud věcí začne zabývat. Jsou stanoveny zákonem nebo uloženy soudem. Na rozdíl od promlčecích lhůt nevedou k ukončení řízení. Tyto lhůty nemohou být ani přerušeny, ani staveny.

2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Podle platných textů jsou dny pracovního klidu tyto:

  • neděle
  • 1. leden
  • Velikonoční pondělí
  • 1. květen
  • 8. květen
  • Nanebevstoupení Páně
  • Svatodušní pondělí
  • 14. červenec
  • Nanebevzetí (15. srpen)
  • Den všech svatých (1. listopad)
  • 11. listopad
  • 1. svátek vánoční (25. prosinec)

V mnoha francouzských departementech a „collectivités territoriales“ byly zavedeny státní svátky připomínající zrušení otroctví: 27. květen na Guadeloupu, 10. červen v Guayaně, 22. května na Martiniku, 20. prosince na Réunionu a 27. dubna na Mayotte.

NahoruNahoru

V departementech Alsasko a Mosela jsou státními svátky 2. svátek vánoční a Velký pátek.

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu?

Podle obecného práva, článku 2262 občanského zákoníku, činí vydržecí lhůta třicet let. Z této zásady však existuje velký počet výjimek, zejména v oblasti nároků týkajících se mimosmluvní občanskoprávní odpovědnosti, kdy vydržecí lhůta činí deset let od vzniku nebo zhoršení škody/újmy.

V současnosti však probíhá reforma zákona o vydržení v občanských věcech. Podle návrhu zákona přijatého senátem (ne však ještě národním shromážděním) by měla být pozbývací/negativní vydržecí lhůta zkrácena na pět let.

Promlčecí lhůty a procesní lhůty se různí podle případu a řízení.

4. Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná – tj. počátek, od kdy běží lhůta stanovená pro tento úkon nebo formalitu („terminus a quo“)?

Podle článku 640 nového občanského soudního řádu, pokud musí být v případě procesních lhůt před vypršením lhůty vykonána určitá formalita, začíná tato lhůta běžet v den úkonu, události, rozhodnutí nebo oznámení, které zahájí běh lhůty.

Toto pravidlo se s výhradou zvláštních ustanovení použije také na promlčecí a vydržecí lhůty. Podle článku 2270-1 občanského zákoníku se tedy nároky v oblasti mimosmluvní občanskoprávní odpovědnosti promlčují po uplynutí doby deseti let od vzniku nebo zhoršení škody/újmy.

NahoruNahoru

a) Může být počáteční okamžik, od kterého začíná běžet lhůta, ovlivněn nebo pozměněn zasláním nebo doručením dokumentu (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Podle článku 653 nového občanského soudního řádu je datem oznámení v případě doručení soudním vykonavatelem datum, kdy bylo oznámení dané osobě doručeno v místě jejího bydliště nebo pobytu, nebo datum, kdy je sepsána zpráva, ve které soudní vykonavatel stanoví postup pro zjištění pobytu osoby, které je dokument adresován.

Podle článků 668 a 669 nového občanského soudního řádu je, pokud jde o osobu, která podala žalobu, datem oznámení poštou datum odeslání. Pokud jde o obeslanou osobu, je datem oznámení datum přijetí. Datem odeslání oznámení poštou je datum uvedené na poštovním razítku odesílající pošty. Datem doručení je datum uvedené na příjemce nebo datum podepsání stvrzenky. Datem přijetí oznámení doporučenou poštou s dodejkou je datum, kdy je dopis označen razítkem pošty při doručení adresátovi.

Odchylně od těchto ustanovení článek 647-1 nového občanského soudního řádu stanoví, že datem oznámení písemnosti v „collectivité d’outre-mer“ (zámořská komunita), Nové Kaledonii nebo v zahraničí, je, pokud jde o osobu podávající žalobu, datum odeslání písemnosti soudním vykonavatelem nebo spisovnou, jinak datum, kdy písemnost obdrží příslušná kancelář státního zástupce.

5. Od kdy začíná lhůta běžet:

a) Pokud je lhůta vyjádřena ve dnech, započítává se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná?

Podle článku 641 nového občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena počtem dní, se den úkonu, události nebo rozhodnutí nebo oznámení, kterým počíná lhůta běžet, nezapočítává.

NahoruNahoru

Forma oznámení nemá vliv na okamžik, kdy začíná lhůta běžet. Pokud však písemnost nebyla dané osobě doručena, potom určitá ustanovení umožňují odložení okamžiku, od kterého lhůta začíná běžet, do doručení dokumentů dané osobě nebo do data, kdy dojde k přijetí výkonu rozhodnutí na základě dané písemnosti.

b) Pokud je lhůta určena číselně ve dnech, zahrnují se pro její počítání kalendářní dny nebo pouze pracovní dny?

Např. pokud musí určitá osoba vykonat úkon nebo pokud jí musí být doručena písemnost v pondělí 4. dubna 2005 a tato osoba musí odpovědět do 14-ti dnů od doručení, kdy uplyne tato lhůta?

  1. pondělí 18. dubna (kalendářní dny) nebo
  2. pátek 22. dubna 2005 (započítávají se pracovní dny)?

Podle článku 642 nového občanského soudního řádu se lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, neděli nebo o státním nebo jiném svátku, prodlužuje o první následující pracovní den.

Z toho plyne, že lhůta dále běží v neděli a ve státní svátky, je však prodloužena, pokud by normálně končila v sobotu, neděli nebo ve státní nebo jiný svátek.

c) Je-li tato lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích?

Podle článku 641 nového občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo letech, potom končí v den posledního měsíce nebo roku, který nese stejné číslo jako den řízení, události, rozhodnutí nebo oznámení, kterým lhůta začala běžet. Nemá-li příslušný měsíc den se stejným číslem, potom lhůta uplyne poslední den v měsíci.

NahoruNahoru

Je-li lhůta vyjádřena v měsících a dnech, počítají se nejdříve měsíce a potom dny.

Pravidlo stanovené v článku 642 nového občanského soudního řádu (srov. předchozí otázku) se vztahuje na všechny lhůty, ať už jsou vyjádřeny ve dnech, měsících nebo letech.

d) Kdy taková lhůta končí?

Jak bylo vysvětleno výše, podle článku 642 nového občanského soudního řádu končí všechny lhůty poslední den o půlnoci, pokud nejsou prodlouženy v případě, že by normálně končily v sobotu, neděli nebo státní nebo jiný svátek.

Jak je uvedeno výše, všechny lhůty začínají běžet v datum úkonu, události, rozhodnutí nebo oznámení, kterými je zahájen jejich běh.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo v den pracovního volna, bude prodloužena o první následující pracovní den?

Jak bylo uvedeno výše, lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, neděli nebo o státním nebo jiném svátku, se prodlužuje o první následující pracovní den.

Počáteční okamžik lhůty musí být stanoven nebo musí být stanovitelný. Je-li to nutné, může být prošetřen soudem. V důsledku toho se prodloužení lhůty o další pracovní den použije ve všech případech a všech řízeních.

7. Pokud je podání určeno soudu, jenž sídlí na pevninském území členského státu (v případě států sestávajících též z území vzdálených od metropole nebo oddělených zeměpisných území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící na jednom z těchto území nebo v cizině? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné?

Podle článku 643 nového občanského soudního řádu budou lhůty týkající se dostavení se k soudu, podání odvolání, podání návrhu na zrušení, podání návrhu o přezkum a odvolání u kasačního soudu v případech, kdy je žaloba podána u soudu sídlícího v metropolitní Francii, prodlouženy o:

NahoruNahoru

  • jeden měsíc v případě osob žijících v zámořském správním departementu nebo v zámořském území,
  • dva měsíce v případě osob žijících v zahraničí.

8. Pokud je naopak podání určeno soudu sídlícímu na jednom z těchto území zeměpisně vzdálených od pevniny, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území nebo pro osoby žijící v zahraničí?

Podle článku 644 nového občanského soudního řádu budou lhůty týkající se dostavení se k soudu, podání odvolání, podání návrhu na zrušení, podání návrhu na přezkum a odvolání u kasačního soudu v případech, kdy je žaloba podána u soudu sídlícího v zámořském departementu, prodlouženy o:

  • jeden měsíc v případě osob žijících v daném správním departementu, jakož i v případě osob, které žijí v oblastech tohoto departementu určených nařízením prvního prezidenta,
  • dva měsíce v případě osob žijících v zahraničí.

9. Existují speciální lhůty pro odvolání v různých věcech v oblasti občanského nebo obchodního práva?

Podle článku 538 nového občanského soudního řádu činí teoreticky lhůta pro odvolání jeden měsíc pro řízení ve sporných věcech a patnáct dní v nesporných věcech. Mnoho znění právních předpisů se však od této zásady odchyluje. Například lhůta pro podání odvolání činí 15 dní v případě prozatímních příkazů, rozhodnutí soudu o výkonu rozhodnutí, nařízení rodinných soudů, rozhodnutí soudů pro mladistvé v případech pomoci při výchově, atd.

NahoruNahoru

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena?

V případě nouze mohou soudci zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu a umožnit stanovení zvláštního data pro předvolání. Opačně mohou soudy odložit přezkoumání případu k pozdějšímu datu, aby stranám umožnily dostavit se k soudu.

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Podle článku 647 nového občanského soudního řádu v případech, kdy je listina adresovaná straně sídlící v oblasti, kde lze využít práva na prodloužení lhůty, této osobě doručena v místě, kde se tato výhoda neuplatní, bude se lhůta od oznámení řídit podle posledně uvedeného místa.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Konec vydržecí nebo uplynutí promlčecí lhůty znamenají ukončení práva podat žalobu a jsou sankcionovány prohlášením nepřípustnosti řízení, čímž se návrh prohlašuje za nepřijatelný, aniž by byl prošetřen ve věci samé.

Sankce související s nedodržením procesní lhůty stanovené zákonem nebo uložené soudem se mění podle účelu lhůty a povahy úkonu, který má být vykonán. Nedodržení lhůty pro dostavení se k soudu má za následek neplatnost rozsudku vyneseného před uplynutím lhůty, pokud se nedostaví žalovaný. Neprokázání náležité péče stranami se obvykle sankcionuje odstraněním z programu jednání. Nesplnění procesních formalit je sankcionováno neplatností.

NahoruNahoru

13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

Neexistují žádná ustanovení, kterými by bylo možno zvrátit zánik práva podat žalobu u soudů, což je právní účinek uplynutí vydržecí nebo promlčecí lhůty.

Pokud to však některý právní nástroj umožní, může soudce stranu osvobodit od promlčení plynoucího z uplynutí lhůty. Článek 540 nového občanského soudního řádu tedy stanoví možnost osvobodit stranu od promlčení plynoucího z uplynutí lhůty v zájmu podání odvolání proti rozsudku vynesenému pro zmeškání nebo považovanému za sporný, pokud se strana bez vlastního zavinění nedozvěděla o rozsudku včas, aby mohla podat návrh na přezkum, nebo pokud nemohla jednat.

Proti rozhodnutí soudce, kterým se procesní úkon prohlašuje za promlčený, může být podáno odvolání nebo návrh na zrušení. Neplatnost ukončuje řízení, avšak právo na podání žaloby je zachováno. Lze tedy podat nový návrh, a to za předpokladu, že nebyly prokázány žádné důvody pro zrušení žaloby, zejména vydržení.

Odvolání nelze podat proti rozhodnutí o odstranění případu z programu jednání. Žalobní důvod nicméně po odstranění z programu jednání stále přetrvává. V důsledku toho přetrvává přerušení vydržení nebo promlčení vzniklé předvoláním. Vykonání formality, tj. návrh o opětné uvedení případu na programu jednání, postačuje k tomu, aby bylo zrušeno zastavení řízení plynoucí z odstranění z programu.

« Procesní lhůty - Obecné informace | Francie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-04-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království