Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Česká republika

Poslední aktualizace: 16-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Česká republika

 

OBSAH

1. Definice různých lhůt v civilním řízení 1.
1.a) hmotněprávní lhůty 1.a)
1.b) procesní lhůty 1.b)
1.c) promlčecí lhůty 1.c)
1.d) vydržecí lhůty 1.d)
2. Seznam dnů pracovního volna podle nařízení ES/Euratom č. 1182/71 ze dne 3. června 1971. 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu? 3.
4. Pokud musí být právo vykonáno před uplynutím lhůty, jaký je počáteční moment, od kterého se běh lhůty počítá ("dies a quo") (např. datum úkonu nebo události, rozhodnutí nebo oznámení, od kterého začíná běžet lhůta)? 4.
4.a) Může být počáteční moment, od kterého začíná běžet lhůta, ovlivněn nebo pozměněn zasláním nebo doručením dokumentu (doručení poštou nebo prostřednictvím soudního doručovatele)? 4.a)
5. Od kdy začíná běh lhůt: 5.
5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, od kdy obecně začíná její běh? 5.a)
5.b) Pokud je lhůta určená číselně ve dnech, zahrnují se pro její počítání kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? 5.b)
5.c) Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech? 5.c)
5.d) Kdy taková lhůta končí? 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni volna, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? 6.
7. Pokud je podání určeno soudní instituci na kontinentu členského státu (v případě států sestávajících z metropole a oddělených území 1), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo kontinentální část? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné? 7.
8. Opačně, pokud je podání zasíláno soudu sídlícímu mimo kontinentální území na území, které je geograficky od pevniny odděleno, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území? 8.
9. Existují speciální lhůty pro odvolání v různých věcech v oblasti občanského nebo obchodního práva? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní lhůtu pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Definice různých lhůt v civilním řízení

Lhůty pro promlčení a vydržení jsou upraveny hmotným právem České republiky. Obecná pravidla pro počítání lhůt upravuje níže uvedený § 122 občanského zákoníku (tato pravidla se použijí rovněž na promlčení a vydržení, ne však na počítání běhu procesních lhůt). Ústava žádná ustanovení vztahující se ke lhůtám v občanskoprávním řízení neobsahuje.

Pojetí uplynutí hmotněprávních lhůt (právo musí být vykonáno nejpozději poslední den lhůty, jinak nastane prekluze či promlčení práva) se liší od lhůt procesních, kdy např. odvolání musí být poslední den lhůty alespoň podáno na poštu.
1.a) hmotněprávní lhůty

Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), § 122 – obecná pravidla pro počítání lhůt

  1. Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní.
  2. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.
  3. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
1.b) procesní lhůty

Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), § 55 a násl.

NahoruNahoru

Lhůty

§ 55

Nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda senátu též prodloužit.

§ 56

  1. Lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (§ 23).
  2. Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí jiný účastník, zákonný zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili.

§ 57

  1. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
  2. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
  3. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

NahoruNahoru

§ 58

  1. Soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
  2. Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.



1.c) promlčecí lhůty

Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), § 101 a násl.

§ 101

Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

§ 102

U práv, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnické osoby, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.

§ 103

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 104

zrušen

§ 105

Jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.

NahoruNahoru

§ 106

  1. Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
  2. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
  3. Jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku 2a) jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatku od poškozeného (dále jen "korupční jednání"), právo na náhradu takto vzniklé škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.

§ 107

  1. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.
  2. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
  3. Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.

§ 108

Práva z přepravy se promlčují za jeden rok s výjimkou práv na náhradu škody u přepravy osob.

NahoruNahoru

§ 109

Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

§ 110

  1. Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.
  2. Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.
  3. Úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

Obchodní zákoník (zákon č. 519/1991 Sb.), § 397

Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

1.d) vydržecí lhůty

Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), § 134

  1. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.
  2. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125).
  3. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.
  4. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

NahoruNahoru

2. Seznam dnů pracovního volna podle nařízení ES/Euratom č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Zákon č. 245/2000 Sb., ze dne 29. června 2000, o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu:

 01.01. Den obnovy samostatného českého státu, Nový rok

Velikonoční pondělí

01.05. Svátek práce

08.05. Den vítězství

05.07. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

06.07. Den upálení mistra Jana Husa

28.09. Den české státnosti

28.10. Den vzniku samostatného československého státu

17.11. Den boje za svobodu a demokracii

24.12. Štědrý den

25.12. 1. svátek vánoční

26.12. 2. svátek vánoční

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v občanském a obchodním právu?

Viz. odpověď na otázku 1 b).

4. Pokud musí být právo vykonáno před uplynutím lhůty, jaký je počáteční moment, od kterého se běh lhůty počítá ("dies a quo") (např. datum úkonu nebo události, rozhodnutí nebo oznámení, od kterého začíná běžet lhůta)?

Obvykle je počátečním momentem den, který následuje po určité události.

4.a) Může být počáteční moment, od kterého začíná běžet lhůta, ovlivněn nebo pozměněn zasláním nebo doručením dokumentu (doručení poštou nebo prostřednictvím soudního doručovatele)?

Ne.

NahoruNahoru

5. Od kdy začíná běh lhůt:

5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, od kdy obecně začíná její běh?

Viz. odpověď u otázky č. 4.

[Závisí počáteční doba pro běh lhůt v určitých případech jakkoliv na oznámení události nebo doručení příjemci? Pokud ano, jak?]

Pro počátek běhu lhůt týkajících se odškodnění se použije § 106 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.)

§ 106

  1. Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
  2. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
  3. Jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku 2a) jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatku od poškozeného (dále jen "korupční jednání"), právo na náhradu takto vzniklé škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.

Pro běh lhůt týkajících se odvolání podle § 204 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.) platí 15-ti denní lhůta od doručení rozsudku.

NahoruNahoru

§ 204

  1. Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
  2. Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
  3. O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.
Rozsudek pro zmeškání podle § 153b občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.)

§ 153b

  1. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45b) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

NahoruNahoru

Platební rozkaz podle § 172 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.)

§ 172

  1. Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

Dále je možné podat žalobu na obnovu řízení podle § 233 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.), která musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

Lze podat i žalobu pro zmatečnost podle § 234 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.), a to ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

Podle § 240 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.) může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

5.b) Pokud je lhůta určená číselně ve dnech, zahrnují se pro její počítání kalendářní dny nebo pouze pracovní dny?

Do počítání lhůty se zahrnují kalendářní dny, pokud lhůta končí v sobotu či neděli, viz odpověď č. 6.

NahoruNahoru

Např. pokud musí určitá osoba něco vykonat nebo jí musí být doručen dokument v pondělí 4. dubna 2005 a tato osoba musí odpovědět do 14-ti dnů od doručení, kdy uplyne tato lhůta?

i) Pondělí, 18. dubna (počítají se kalendářní dny)

Lhůta určená počtem 14 dnů může být považována za dvoutýdenní, proto se použije níže uvedený paragraf.

§ 57 Občanský soudní řád zákon č. (99/1963 Sb.)

(2) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
5.c) Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech?

Podle § 122 odst. 2 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) začíná lhůta běžet v den následující po určité události (výslovně určeno je pouze její zakončení) – viz odpověď 1 a).

5.d) Kdy taková lhůta končí?

Viz odpověď 5.a), §122 odst. 2 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.)

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni volna, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne?

Ano (§122 odst. 3 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Ano.

7. Pokud je podání určeno soudní instituci na kontinentu členského státu (v případě států sestávajících z metropole a oddělených území 1), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo kontinentální část? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné?

Tato situace se netýká České republiky.

8. Opačně, pokud je podání zasíláno soudu sídlícímu mimo kontinentální území na území, které je geograficky od pevniny odděleno, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území?

Tato situace se netýká České republiky.

9. Existují speciální lhůty pro odvolání v různých věcech v oblasti občanského nebo obchodního práva?

Ne. Pro obecnou lhůtu pro podání odvolání viz odpověď 5 a).

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní lhůtu pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena?

Ne.

Institut předvolání se řídí níže uvedenými ustanoveními občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.):

§115

(2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.

NahoruNahoru

§118b

(1) Ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním, o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených zákonem mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.

(2) O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci.

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Tato situace se netýká České republiky.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Nedodržení lhůt hmotného práva vede (obvykle) k promlčení nebo k prekluzi práva, což znamená, že právo přestává být ze zákona vymahatelné.

V případě nedodržení lhůt procesních dochází k zániku práva.

13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

Pro lhůty procesní viz odpověď 1 b), § 58 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.). V případě hmotněprávních lhůt (podle občanského zákoníku) nejsou opravné prostředky možné.

Bližší informace

________________________

1 Např.: Azorské ostrovy a Madeira v případě Portugalska, zámořské departmány a teritoria Francie, Kanárské ostrovy v případě Španělska, atd....)

« Procesní lhůty - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 16-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království