Evropská komise > ESS > Procesní lhůty > Rakousko

Poslední aktualizace: 30-11-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Procesní lhůty - Rakousko

 

OBSAH

1. Definice různých lhůt v civilním řízení 1.
2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 2.
3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých občanskoprávních řízeních? 3.
4. Pokud musí být právo vykonáno před uplynutím lhůty, jaký je počáteční okamžik, od kterého se běh lhůty počítá („dies a quo“) datum úkonu nebo formality? 4.
4.a) Může být počáteční okamžik, od kterého začíná běžet lhůta, ovlivněn nebo pozměněn zasláním nebo doručením dokumentu (doručení poštou nebo prostřednictvím soudního doručovatele)? 4.a)
5. Kdy začíná tato lhůta běžet? 5.
5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, počítá se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná? 5.a)
5.b) Pokud je lhůta určena číselně ve dnech, zahrnují se pro její počítání kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? 5.b)
5.c) Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech? 5.c)
5.d) Kdy taková lhůta končí? 5.d)
6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni klidu, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne? 6.
7. Pokud je podání určeno soudní instituci na kontinentální části členského státu (v případě států sestávajících z metropole a oddělených území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo kontinentální část? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné? 7.
8. Opačně, pokud je podání zasíláno soudu sídlícímu mimo kontinentální území na území, které je geograficky od pevniny odděleno, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území? 8.
9. Existují speciální lhůty pro odvolání v určitých občanskoprávních řízeních? 9.
10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní lhůtu pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena? 10.
11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty? 11.
12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt? 12.
13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít? 13.

 

1. Definice různých lhůt v civilním řízení

Podle rakouského práva existují různé lhůty.

Za prvé, rozlišuje se mezi procesními a hmotněprávními lhůtami. Procesní lhůty (lhůty pro řízení) jsou lhůty, v nichž může nebo musí strana řízení nebo jiný účastník řízení nějakým způsobem provést určitý procesní úkon. Hmotněprávní lhůty jsou lhůty, ve kterých musí dojít k určité události, pokud s ní má právní řád spojovat určité hmotněprávní následky (např. lhůta pro podání žaloby na rušení práv z držby podle § 454 občanského soudního řádu [ZPO] nebo lhůty pro podání výpovědi v nájemních vztazích podle § 560 občanského soudního řádu). Důležité je, že doba, kterou vyžaduje poštovní přeprava, se do procesních lhůt nezahrnuje (v případě hmotněprávních lhůt je situace jiná). To znamená, že pokud jde o procesní lhůtu, je žaloba podána včas, pokud je podání odesláno poslední den stanovené lhůty (datum je uvedeno na poštovním razítku), i když je soudu doručeno až dlouhou dobu po uplynutí lhůty.

Zákonné, soudcovské a vyšetřovací lhůty:

Podle rakouského práva se rozlišuje také mezi situacemi, ve kterých je povolená lhůta stanovena přímo zákonem (např. lhůty pro zahájení řízení), a mezi situacemi, kdy je lhůta stanovena soudcem podle požadavků jednotlivých případů (např. lhůta pro složení jistiny na pokrytí nákladů). Vyšetřovací lhůty představují kombinaci obou situací. V tomto případě zákon pouze stanovuje určitý rámec (minimální a maximální trvání nebo přibližnou délku, např. § 257 odst. 1 občanského soudního řádu pro svolání přípravného jednání).

NahoruNahoru

Absolutní lhůty jsou určeny dobou, ve které končí (obvykle kalendářní den), zatímco v případě relativních lhůt je stanoven začátek a délka trvání.

Lhůty může obvykle prodloužit soudce (prodloužitelné lhůty). Výjimečné případy, ve kterých zákon zakazuje prodloužení lhůty, se nazývají neprodloužitelné nebo povinné lhůty (např. lhůty pro zahájení řízení).

Rozdíl mezi změnitelnými a nezměnitelnými lhůtami vychází z toho, zda je v případě nedodržení lhůty možné uvedení věci v předešlý stav. Obecně platí, že lhůty měnit lze. Pokud však je uvedení v předešlý stav zakázáno (výjimečná situace), označuje se lhůta jako prekluzívní lhůta nebo lhůta ad hoc. Procesní prekluzívní lhůty zahrnují lhůty pro podání žaloby na neplatnost nebo návrhu na obnovu řízení (§ 543 právního řádu).

2. Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Dny pracovního klidu jsou v Rakousku sobota, neděle, Velký pátek a zákonem stanovené svátky: Nový rok (1.1.), Tři králové (6.1.), Velikonoční pondělí, První máj (1.5.), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, Nanebevzetí (15.8.), státní svátek Rakouska (26.10.), Den všech svatých (1.11.), svátek Neposkvrněného početí (8.12.), Boží hod vánoční (25.12.) a svátek sv. Štěpána (26.12.).

3. Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých občanskoprávních řízeních?

Většinu ustanovení týkajících se lhůt lze nalézt v § 123 – 129 a § 140 – 143 občanského soudního řádu (ZPO) a v § 89 zákona o organizaci soudů (GOG).

NahoruNahoru

4. Pokud musí být právo vykonáno před uplynutím lhůty, jaký je počáteční okamžik, od kterého se běh lhůty počítá („dies a quo“) datum úkonu nebo formality?

Počátečním okamžikem je obvykle okamžik, kdy je doručeno rozhodnutí stanovující lhůtu nebo znamenající počátek běhu lhůty. V ostatních případech jde o okamžik, kdy je rozhodnutí vyhlášeno (§ 124 občanského soudního řádu).

4.a) Může být počáteční okamžik, od kterého začíná běžet lhůta, ovlivněn nebo pozměněn zasláním nebo doručením dokumentu (doručení poštou nebo prostřednictvím soudního doručovatele)?

Ne. Jak bylo uvedeno v bodě 4, je počátkem procesní lhůty obvykle den doručení. Není zde žádná souvislost se způsobem doručení.

5. Kdy začíná tato lhůta běžet?

Vymezená lhůta začíná běžet doručením nebo vyhlášením rozhodnutí stanovujícího uvedenou lhůtu nebo znamenající zahájení běhu lhůty.

5.a) Pokud je lhůta uvedena ve dnech, počítá se do ní skutečné datum úkonu, události, rozhodnutí nebo datum doručení a/nebo vyrozumění, kterým lhůta počíná?

Ne, vymezená lhůta nezahrnuje den, kdy nastala událost, kterou tato lhůta počíná (např. doručení příslušné listiny).

Závisí začátek běhu lhůty jakkoliv na doručení příjemci nebo na tom, zda se příjemce o úkonu dozví? Pokud ano, jak?

NahoruNahoru

Ne.

5.b) Pokud je lhůta určena číselně ve dnech, zahrnují se pro její počítání kalendářní dny nebo pouze pracovní dny?

Lhůty se počítají v kalendářních dnech.

Například pokud musí určitá osoba vykonat úkon nebo pokud jí musí být doručena písemnost v pondělí 4. dubna 2005 a tato osoba musí odpovědět do 14-ti dnů od doručení, kdy uplyne tato lhůta:

i) v úterý 19. dubna (poslední den pro odpověď je pondělí 18. dubna).

5.c) Pokud je lhůta vyjádřena v měsících nebo letech?

V těchto případech se lhůty také počítají v kalendářních dnech.

5.d) Kdy taková lhůta končí?

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí v den posledního týdnu nebo měsíce odpovídající názvem nebo číslem prvnímu dni dotčené lhůty (§ 125 odst. 2 občanského soudního řádu). Pokud žádný takový den v posledním měsíci dotčené lhůty není (jestliže např. jednoměsíční lhůta počíná běžet 31. ledna), končí lhůta poslední den tohoto měsíce (§ 125 odst. 2 občanského soudního řádu). Dny pracovního klidu nemají žádný vliv na začátek a trvání vymezených lhůt.

Existují počátky lhůt, které se používají výjimečně nebo zejména v určitých občanskoprávních řízeních?

Ne.

6. Pokud lhůta končí v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo dni klidu, bude lhůta prodloužena do následujícího pracovního dne?

Ano. Pokud má lhůta končit v sobotu, neděli, či o státním svátku nebo na Velký pátek, skončí až první následující pracovní den.

NahoruNahoru

Platí tato prodloužená lhůta i v případě, že se její začátek váže k budoucí události?

Ano.

7. Pokud je podání určeno soudní instituci na kontinentální části členského státu (v případě států sestávajících z metropole a oddělených území), jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo kontinentální část? Pokud ano, jak dlouhé prodloužení je možné?

Toto se Rakouska netýká.

8. Opačně, pokud je podání zasíláno soudu sídlícímu mimo kontinentální území na území, které je geograficky od pevniny odděleno, jsou lhůty prodlouženy pro osoby žijící mimo toto území?

Toto se Rakouska netýká.

9. Existují speciální lhůty pro odvolání v určitých občanskoprávních řízeních?

Lhůty pro odvolání ze zásady závisí na druhu rozhodnutí (rozsudek nebo usnesení) a na povaze případu. V občanskoprávních případech činí lhůta pro jeden typ odvolání (Rekurs) obvykle 14 dní, zatímco lhůta pro druhý typ (Berufung) činí čtyři týdny.

10. Mohou soudy v případě nouze nebo z jiných důvodů zkrátit lhůtu pro předvolání k soudu nebo stanovit zvláštní lhůtu pro předvolání? Či naopak, může lhůta pro předvolání být prodloužena?

Lhůty mohou být obvykle prodlouženy soudem. Ve výjimečných případech kdy zákon zakazuje prodloužení lhůty, tyto lhůty se nazývají neprodloužitelné nebo povinné (např. lhůty pro podání opravného prostředku).

NahoruNahoru

Všechny lhůty lze zkrátit dohodou mezi dotčenými stranami, přičemž tato dohoda musí být doložena listinami. Soud může rozhodnout o zkrácení lhůty na základě žádosti jedné ze stran, pokud je důvěryhodně prokázáno, že zkrácení je potřeba pro odvrácení hrozící významné újmy, a pokud je strana, pro jejíž úkony je tato lhůta stanovena, schopna provést příslušný procesní úkon ve zkrácené lhůtě (§ 129 občanského soudního řádu).

Lhůtu lze prodloužit na žádost strany, pokud má strana, která má z prodloužení prospěch, neodvratitelné a velmi vážné důvody, proč nemůže včas provést procesní úkon, na něž se lhůta vztahuje, a zejména pokud by utrpěla nenapravitelnou škodu v případě, že by lhůta nebyla prodloužena (§ 128 odst. 2 občanského soudního řádu). Lhůty nelze prodloužit na základě dohody mezi stranami (§ 128 odst. 1 občanského soudního řádu).

11. Pokud je písemnost zasílána osobě, která sídlí v oblasti, kde může využít práva na prodloužení lhůty, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, protože se zde jedná o včasnost soudního řízení ve vztahu k rakouskému soudu.

12. Jaké jsou sankce za nedodržení lhůt?

Obecně platí, že zmeškání některého prvku soudního řízení vede k vyloučení dotčené strany z následující fáze soudního řízení (prekluzívní účinek, § 144 občanského soudního řádu). Existují určité výjimky, včetně § 289 odst. 2 občanského soudního řádu (týkající se následků nedostavení se k dokazování) a § 491 občanského soudního řádu (týkající se následků nedostavení se k odvolacímu jednání).

NahoruNahoru

Opožděné procesní úkony jsou obvykle ze zákona odmítnuty, ačkoli v některých případech mohou být odmítnuty pouze na návrh.

Nedodržení lhůty může mít kromě obvyklých důsledků také zvláštní důsledky, které se značně různí. Nejvýznamnějším zvláštním důsledkem nedodržení je, že jestliže jedna strana nedodrží svou povinnost, druhá strana může požádat o rozsudek pro zmeškání na základě nedodržení lhůty (§ 396 a 442 občanského soudního řádu). Dalším příkladem je podle § 170 občanského soudního řádu nedostavení se obou stran před soud, které vede ke klidu řízení (po dobu alespoň tří měsíců). Jestliže se nedostaví navrhovatel v manželském řízení, prohlásí se návrh na návrh odpůrce za vzatý zpět bez zřeknutí se nároku (§ 460 Z 5 občanského soudního řádu).

13. Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou strany využít?

Následující opravné prostředky jsou k dispozici pro zrušení právních následků nedostavení se k soudu nebo nevykonání procesního úkonu, který představuje součást soudního řízení:

  1. uvedení v předešlý stav (§ 146 a násl. občanského soudního řádu)
  2. odpor (Widerspruch) (§ 397a a 442a občanského soudního řádu)
  3. odvolání (Berufung) (§ 461 a násl. občanského soudního řádu)
  1. Uvedení v předešlý stav je opravný prostředek proti následkům nedostavení se před soud nebo neúčasti na právním úkonu podléhajícímu lhůtě, který lze využít v případech, kdy strana nebo její zástupce nesplnili svou povinnost z důvodu nepředvídané a neodvratitelné události, přičemž strana nebo její zástupce nezodpovídají vůbec nebo pouze v malé míře (lehká nedbalost) za nedostavení se. Toto odvolání musí být předloženo do čtrnácti dní od odpadnutí překážky.
  2. Odpor (Widerspruch) je opravný prostředek určený pro zrušení rozsudku pro zmeškání podle § 396 a/nebo § 422 občanského soudního řádu. V zásadě je třeba podat odpor soudu prvního stupně ve formě přípravného podání v neprodloužitelné lhůtě 14 dní od doručení rozsudku pro zmeškání.
  3. Odvolání (Berufung) lze podat proti rozsudku pro zmeškání z důvodu toho, že k žádnému zmeškání nedošlo, jelikož existuje jeden z důvodů zmatečnosti uvedených v § 477 (1 Z 4) a Z 5 občanského soudního řádu (nesprávné doručení a/nebo nezastoupení strany účastnící se řízení).

« Procesní lhůty - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-11-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království