Evropská komise > ESS > Doručování písemností > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 24-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Doručování písemností - Mad'arsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč jsou pro „doručování písemností“ zvláštní pravidla? 1.
2. Které písemnosti je třeba úředně doručit? 2.
3. Kdo je za doručení písemností odpovědný? 3.
4. Jak se písemnosti v praxi obvykle doručují? 4.
5. Co se stane, když ve výjimečných případech nelze adresátovi písemnost doručit (například proto, že není doma)? 5.
6. Existuje nějaký písemný doklad o tom, že byla písemnost doručena? 6.
7. Co se stane, pokud něco selže a adresát písemnost neobdrží nebo je písemnost doručena v rozporu se zákonem (např. je doručena třetí osobě)? Může být doručení přesto platné (např. chybu lze napravit), nebo je třeba se o doručení písemnosti pokusit znovu? 7.
8. Musím za doručení písemnosti platit a pokud ano, jakou částku? 8.

 

1. Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč jsou pro „doručování písemností“ zvláštní pravidla?

Podle zákona III z roku 1952 o občanském soudním řádu musí soudní písemnosti – pokud zákon nestanoví jinak – doručovat poskytovatel poštovních služeb. Doručování se provádí na základě jednotlivých zákonů o doručování úředních písemností.

Pokud adresát odmítl soudní písemnosti zaslané poštou převzít, je třeba je považovat za doručené v den pokusu o jejich doručení. Pokud bylo doručení neúspěšné, neboť adresát písemnost nepřevzal (byla vrácena soudu s označením „nevyzvednuto“), považuje se písemnost za doručenou pátého pracovního dne po druhém pokusu poštovních služeb, pokud není stanoveno jinak.

Soud nepředpokládá, že se doručení uskutečnilo, pokud byla písemnost doručena náhradnímu adresátovi a tato osoba/strana je odpůrcem adresáta.

V případě žádosti (platebního rozkazu) nebo doručení konečného rozsudku o podstatě věci uvědomí soud dotčenou stranu do osmi dnů, že se doručení považuje za uskutečněné, ledaže dotčená strana odmítla úřední písemnost převzít. K oznámení je třeba přiložit úřední písemnost, jejíž doručení soud považuje za uskutečněné. V oznámení – v případě žádosti (platebního rozkazu) – soud informuje dotčenou stranu o účincích soudního sporu.

Adresát může rovněž převzít písemnost, která je mu adresovaná, v kanceláři soudu po předložení dokladu totožnosti.

NahoruNahoru

Písemnost, kterou je třeba doručit do zahraničí, pokud mezinárodní dohoda uzavřená maďarským státem nestanoví jinak, musí být předložena ministru spravedlnosti, které podnikne další kroky. Doručení do zahraničí je třeba považovat za platné, pokud splňuje buď maďarské zákony, nebo zákony země, kde bylo doručení provedeno.

Pokud je místo pobytu dotčené strany neznámé nebo pokud dotčená strana pobývá v zemi, která neposkytuje soudní pomoc při doručování písemností, nebo pokud se doručení setká s nevyhnutelnými obtížemi nebo pokud se pokus o doručení zdá být předem neúspěšný, provede se doručení prostřednictvím oznámení zveřejněného na veřejných vývěskách. Takovýmto oznámením se rovněž doručují písemnosti neznámým dědicům.

Soud může nařídit doručení pomocí veřejného oznámení pouze tehdy, pokud si to dotčená strana přeje a pokud jsou poskytnuty důkazy o pravděpodobnosti důvodů, které slouží jako základ pro toto doručení.

Písemnost, která má být doručena pomocí veřejného oznámení, musí být vyvěšena na vývěsní tabuli soudu po dobu patnácti dnů a na vývěsní tabuli obecního úřadu příslušného podle poslední známé adresy dotčené strany, v případě doručování neznámým dědicům pak podle poslední známé adresy zůstavitele.

Pokud dotčená strana pobývá v zemi, která neposkytuje soudní pomoc při doručování písemností, nicméně s ní existuje poštovní spojení, je třeba oznámení rovněž zaslat na adresu dotčené strany v této zemi, nejlépe doporučeným dopisem.

NahoruNahoru

Pokud má být žádost doručena žalovanému prostřednictvím veřejného oznámení, jmenuje soud správce a nechá mu žádost doručit.

Náklady spojené s doručováním prostřednictvím veřejného oznámení musí být uhrazeny předem pouze těmi, kdo o toto doručení požádali.

V případě doručování prostřednictvím veřejného oznámení se písemnost považuje za doručenou patnáctého dne po dni vyvěšení na vývěsce soudu, pokud soud nerozhodne jinak.

2. Které písemnosti je třeba úředně doručit?

Zákon o občanském soudním řádu definuje, které písemnosti je třeba doručit, což znamená, že písemnosti, které nejsou na tomto seznamu, není třeba doručovat.

Úřední doručení se vyžaduje v těchto případech:

  1. při doručování rozsudku stranám řízení;
  2. při doručování soudního příkazu straně, která nebyla řádně předvolána k soudu;
  3. při doručování příkazu straně, která zmeškala soudní projednávání, ohledně stanovení nového data slyšení nebo pokud existuje možnost zvláštního odvolání proti soudnímu příkazu;
  4. při doručování příkazu vydaného v mimosoudním řízení dotčené osobě;
  5. při doručování veškerých příkazů, které byly vydány během řízení, osobě, v jejíž prospěch zahájili řízení státní zástupce nebo organizace pověřená k tomuto úkonu zvláštním zákonem.

Doručit je třeba nejen výrok rozhodnutí, ale i jeho odůvodnění, ledaže zákon pro dané rozhodnutí nepožaduje uvedení důvodů.

NahoruNahoru

Rozhodnutí, které nepatří mezi rozhodnutí uvedená na seznamu, je třeba považovat za doručené při jeho vynesení.

Tato ustanovení se použijí obdobně, pokud se má rozhodnutí oznámit nejen stranám řízení, ale i dalším dotčeným osobám.

Pokud stranu při řízení zastupuje pověřený zástupce, musí se soudní písemnosti doručit místo dotčené straně tomuto zástupci. Toto ustanovení se nevztahuje na soudní předvolání, v němž soud přikazuje straně nebo jejímu právnímu zástupci, aby se osobně dostavili k soudu.

3. Kdo je za doručení písemností odpovědný?

Za řádné doručení písemností je podle příslušných zákonů odpovědný soud nebo poskytovatel poštovních služeb.

4. Jak se písemnosti v praxi obvykle doručují?

Doručování se provádí v tomto pořadí:

Poskytovatel poštovních služeb se pokusí osobně doručit úřední dokument, který byl poslán poštou s potvrzením o přijetí. Pokud je první doručení neúspěšné, tj. poštovní doručovatel nebyl schopen předat písemnost adresátovi nebo oprávněné osobě (blízkému příbuznému nebo partnerovi adresáta), nechá na místě oznámení s potvrzením o přijetí, ve kterém uvede, že se poskytovatel poštovních služeb pokusí doručit písemnost pátého pracovního dne po neúspěšném doručení. Úřední písemnost si lze vyzvednout před druhým doručením na poštovním úřadě uvedeném v oznámení po předložení průkazu totožnosti. Pokud bylo druhé doručení neúspěšné, nechá poskytovatel poštovních služeb na místě druhé oznámení, v němž adresáta informuje, že si lze úřední písemnost vyzvednout na poštovním úřadě do pěti dnů od druhého neúspěšného doručení. Po dalších pěti dnech bez odezvy zašle poskytovatel poštovních služeb úřední písemnost zpět odesílateli s označením „nevyzvednuto“. Pokud adresát odmítne převzít zásilku při prvním doručení, tj. poskytovatel poštovních služeb zastihne adresáta na uvedené adrese, nicméně adresát není ochoten úřední písemnost převzít, považuje se písemnost za doručenou v den neúspěšného doručení. V takovém případě zašle poskytovatel poštovních služeb úřední písemnost neprodleně zpět odesílateli s označením „převzetí odmítnuto“ a budou uplatněny právní důsledky v souvislosti s doručenou písemností.

NahoruNahoru

§ 29 a 30 vládní vyhlášky 79/2004 (IV.19.) o poskytování poštovních služeb obsahují podrobné předpisy.

§ 30 odst. 5 uvádí, že je-li to nezbytné z důvodu naléhavosti nebo jiných důvodů, mohou orgány (soudy nebo úřady) doručovat písemnosti místo poštou prostřednictvím svého vlastního doručovatele, který je zaměstnán na základě běžné smlouvy jako státní úředník, státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v soudnictví. V případě osobního doručení stvrdí příjemce podpisem s uvedením data, že došlo k převzetí písemnosti. Pokud existuje zvláštní formulář pro převzetí písemnosti (potvrzení o přijetí), musí na něm být potvrzena skutečnost, že k tomuto převzetí skutečně došlo. Pokud nelze doručení provést po dvou pokusech, je třeba se o něj znovu pokusit nebo ho provést běžnou poštovní zásilkou.

Zákon LIII z roku 1994 o výkonu soudních rozhodnutí stanoví právní institut soudního vykonavatele. Doručení prostřednictvím soudního vykonavatele znamená vyhledání adresáta a doručení písemnosti adresátovi osobně, aby existoval úřední záznam, že se doručení uskutečnilo.

Zákon umožňuje, aby doručení proběhlo tímto způsobem v případě konečného rozsudku o podstatě věci a později sloužilo jako základ pro výkon rozhodnutí, pokud v souvislosti s rozsudkem nastala domněnka, že se doručení uskutečnilo (písemnost již byla doručena poštou) a strana požadující doručení o něj výslovně požádá na své vlastní náklady. Zákon stanoví, že je třeba vypracovat úřední záznam o doručení; dále stanoví, kdo musí být informován o výsledku doručení a jaké hledání může soudní vykonavatel ve své funkci „soudního doručovatele“ provádět, aby adresáta našel. Doručování prostřednictvím soudního vykonavatele provádí nezávislí soudní vykonavatelé nebo jejich zástupci jednající jejich jménem – zástupci nezávislých soudních vykonavatelů – a osoby, které se připravují na funkci nezávislého soudního vykonavatele a jsou oprávněny provádět doručování jakožto soudní vykonavatelé.

NahoruNahoru

5. Co se stane, když ve výjimečných případech nelze adresátovi písemnost doručit (například proto, že není doma)?

Zákony o poskytovatelích poštovní služby například umožňují, aby příbuzný žijící v téže domácnosti jako adresát přijal úřední písemnost jménem adresáta. Pokud není příslušná zastupující osoba přítomna, aby písemnost převzala, zašle poskytovatel poštovních služeb písemnost zpět soudu s označením „nevyzvednuto“.

6. Existuje nějaký písemný doklad o tom, že byla písemnost doručena?

Poskytovatel poštovních služeb informuje soud o výsledku doručení tím, že mu zašle zpět depozitní lístek, rovněž známý jako „potvrzení o přijetí“.

7. Co se stane, pokud něco selže a adresát písemnost neobdrží nebo je písemnost doručena v rozporu se zákonem (např. je doručena třetí osobě)? Může být doručení přesto platné (např. chybu lze napravit), nebo je třeba se o doručení písemnosti pokusit znovu?

Pokud nebylo doručení řádně provedeno, například písemnost nepřevzala oprávněná osoba nebo ji adresát nedostal z jiných důvodů, nikoli však ze své vlastní viny, pak je právní domněnka vycházejícící z občanského soudního řádu u soudu vyvratitelná.

Adresát může jako žadatel předložit žádost o vyvrácení domněnky o doručení – z důvodů stanovených zákonem – do patnácti dnů od obdržení informací, že nastala domněnka o doručení; tuto žádost lze předložit soudu, u nějž probíhá příslušné řízení. Obecně není možné žádost předložit po uplynutí šesti měsíců od domněnky o doručení. Pokud se tato lhůta zmešká, nejsou žádné důkazy přípustné.

NahoruNahoru

Pokud se domněnka o doručení týká pouze doručení písemnosti k zahájení řízení, může dotčená strana předložit žádost během probíhajícího řízení do patnácti dnů ode dne, kdy byla informována o domněnce o doručení.

Žádost o vyvrácení domněnky o doručení je možno předkládat na základě skutečnosti, že žadatel nemohl obdržet úřední písemnost nikoli ze své vlastní viny, neboť:

  1. doručení proběhlo na základě porušení zákonů o doručování úředních písemností nebo nebylo řádné z nějakých jiných důvodů; nebo
  2. písemnost nebylo možno přijmout z nějakého jiného důvodu, který není uveden v bodě a) výše (například z toho důvodu, že dotčená osoba nebyla o doručení informována nikoli ze své viny).

Žádost o vyvrácení domněnky o doručení z důvodu uvedeného v bodě b) může předložit pouze fyzická osoba (dotčená strana nebo jiná osoba, která se účastní řízení).

Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti je možno se odvolat. Neexistuje žádné právo na zvláštní odvolání proti rozhodnutí o přijetí žádosti a rozhodnutí o zastavení řízení nebo o výkonu soudního rozhodnutí; toto rozhodnutí je možno napadnout v odvolání proti konečnému rozsudku o podstatě věci.

Pokud strana řízení předloží žádost o vyvrácení domněnky o doručení na základě bodu a) a soud žádost přijme, pozbývají právní důsledky vyplývající z domněnky o doručení účinku a je třeba zopakovat doručení nebo již provedená opatření a úkony – v souladu s žádostí dotčené strany a v nezbytném rozsahu. Pokud žádost předloží jiný žadatel a soud ji přijme, nelze vymáhat právní důsledky v souvislosti s doručením týkající se žadatele.

Pokud je domněnka o doručení vyvrácena podle bodu b), doručení je třeba zopakovat. Ustanovení týkající se důkazů o vině se obdobně použijí i na předkládání a rozhodování o žádosti, pokud zákon nestanoví, že mezi pravidly pro vyvracení domněnek existují odlišná ustanovení.

Existuje rovněž zákonné právo na vyvracení domněnek o doručení během výkonu soudního rozhodnutí.

Pokud se rozhodnutí ohledně domněnky o doručení stalo právně závazným, může adresát jakožto žadatel – pokud existují výše uvedené důvody – podat během výkonu rozhodnutí žádost o vyvrácení domněnky o doručení u soudu prvního stupně, a to patnáct dní po obdržení informací, že byl zahájen výkon soudního rozhodnutí. Pokud byl již výkon soudního rozhodnutí zahájen, je možno žádost předložit pouze postupem uvedeným v tomto odstavci.

O žádosti o vyvrácení domněnky o doručení je třeba rozhodnout do třiceti dnů. Jinak se obdobně použijí obecná pravidla pro soudní rozhodnutí o žádosti.

8. Musím za doručení písemnosti platit a pokud ano, jakou částku?

Soudní poplatky pokrývají veškeré náklady na soudní řízení včetně nákladů na doručení písemnosti. Strana, která žádá o výkon soudního rozhodnutí, musí navíc uhradit náklady na výkon rozhodnutí pouze tehdy, pokud se doručení prostřednictvím soudního vykonavatele řídí zákonem o výkonu soudních rozhodnutí.

« Doručování písemností - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 24-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království