Evropská komise > ESS > Doručování písemností > Německo

Poslední aktualizace: 14-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Doručování písemností - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co se v praxi rozumí právním pojmem „doručování písemností”? Proč platí zvláštní pravidla pro doručování písemností? 1.
2. Jaké písemnosti musejí být doručeny formálně? 2.
3. Kdo zajišťuje doručení písemnosti? 3.
4. Jakým způsobem se písemnosti doručují v běžné praxi? 4.
5. Co se stane, pokud není, ve výjimečných případech, možné doručit písemnost přímo adresátovi (např. protože není doma)? 5.
6. Existuje nějaký písemný důkaz o doručení písemnosti? 6.
7. Co se stane, pokud adresát neobdrží písemnost, která mu měla být doručena, nebo pokud není písemnost doručena v zákonem stanovené formě (např. pokud byla doručena třetí straně)? 7.
8. Musím platit za doručení písemnosti, a pokud ano, jakou částku? 8.

 

1. Co se v praxi rozumí právním pojmem „doručování písemností”? Proč platí zvláštní pravidla pro doručování písemností?

„Doručením“ se rozumí oznámení písemných prohlášení a rozhodnutí, které musí být provedeno a potvrzeno zákonem stanovenou formou. Oznámením se rozumí poskytnutí možnosti seznámit se s oznamovanými skutečnostmi. Doručování písemností přispívá k zabezpečení řádného a spravedlivého řízení.

Cílem doručení je zajistit, že adresát se skutečně dozví o daném procesním kroku, nebo bude mít přinejmenším možnost, aby se o něm bez jakýchkoli překážek dověděl. Účelem doručení jakékoli písemnosti je tudíž uvědomit adresáta o jejím obsahu. To, zda se tento obsah skutečně dozví, záleží na adresátovi.

Straně zajišťující doručení musí být umožněno prokázat datum doručení písemnosti adresátovi a způsob, jakým bylo provedeno. Tento požadavek je stanoven z důvodu právní jistoty.

2. Jaké písemnosti musejí být doručeny formálně?

Neexistuje žádné zákonné ustanovení obsahující vyčerpávající výčet písemností, které musí být doručeny formálně.

Písemnosti musí být automaticky doručeny, pokud je tak stanoveno zákonem nebo nařízením soudu (§ 166 odst. 2 německého občanského soudního řádu – Zivilprozessordnung – ZPO).

Doručování z podnětu stran se provádí, pokud tak stanoví zákon, jako je tomu v případě zatčení, předběžného opatření nebo příkazu k zabavení a převodu majetku (§ 191 ZPO).

NahoruNahoru

Formální doručení je nezbytné vždy, když je naléhavé, a kdykoli je nezbytné z důvodu právní jistoty, například protože vznik určitého práva nebo začátek běhu některých lhůt je podmíněn pouze oznámením. Ze zákona musí být například doručeny soudní příkazy nebo rozsudky, proti kterým se lze odvolat.

3. Kdo zajišťuje doručení písemnosti?

Je třeba rozlišovat mezi úředním doručením a doručením z podnětu stran.

Úřední doručení provádí zásadně registrátor kanceláře soudu, u kterého je řízení vedeno (§168 odst. 1 ZPO). Registrátor může, podle svého řádného uvážení, zvolit způsob doručení.

Má k dispozici tyto způsoby:

  • Může například doručit písemnost advokátovi proti potvrzení o přijetí (§ 174 ZPO).
  • Může písemnost doručit adresátovi nebo přímo jeho zákonnému zástupci tím, že ji zašle do jeho oficiální kanceláře (§ 173 ZPO).
  • Může pověřit doručením poštu, jako subdodavatelskou společnost. V rámci tohoto způsobu může zvolit doručení doporučenou zásilkou na doručenku (§ 175 ZPO).
  • Doručením může pověřit soudního úředníka.

V řadě zákonem stanovených případů zajišťuje doručování soudce, například pokud se doručuje do zahraničí (§§ 183, 184) nebo veřejnou vyhláškou (§§ 186, 187).

Doručování z podnětu stran provádí zpravidla soudní vykonavatel. Doručením ho pověřuje buď přímo dotčená strana, nebo je pověřen na základě dohody s kanceláří příslušného soudu, která řeší procesní záležitosti (§ 192).

NahoruNahoru

Za svou osobu může soudní vykonavatel pověřit doručením poštu (§ 194).

4. Jakým způsobem se písemnosti doručují v běžné praxi?

V praxi je nejčastějším způsobem úřední doručení. Běžně se provádí prostřednictvím pošty.

Za tímto účelem registrátor pověří doručením poštu a předá jí písemnost, který má být doručena, v zapečetěné obálce a s připraveným formulářem potvrzení o doručení (§ 176 ZPO). Zaměstnanec pošty poté písemnost doručí. Upřednostňuje se doručení přímo adresátovi písemnosti, jinými slovy, písemnost musí být předána adresátovi do vlastních rukou. Doručení může být provedeno kdekoli a není vázáno na žádné konkrétní místo (§ 177 ZPO).

Pro výše uvedený účel se adresátem rozumí osoba, které je písemnost určena, jeho zákonný zástupce (§ 170 ZPO) nebo jeho oprávněný zástupce (§ 171 ZPO).

Po doručení vyplní zaměstnanec pošty potvrzení o doručení a bezodkladně je zašle zpět kanceláři soudu jako důkaz o doručení.

Pokud je strana zastoupena advokátem, doručují se písemnosti obvykle tomuto advokátovi proti potvrzení o přijetí (§§ 171, 174 ZPO). Po obdržení písemnosti zašle advokát jím podepsané potvrzení o přijetí soudu.

Pokud jsou obě strany zastoupeny advokátem, může doručování probíhat mezi těmito advokáty (§ 195 ZPO). Totéž platí pro písemnosti, které mají být úředně doručeny, pokud nemá být odpůrci zároveň oznámen soudní příkaz. Písemnost musí obsahovat prohlášení, že se provádí doručení mezi advokáty. Také v tomto případě představuje datované a podepsané potvrzení o přijetí důkaz o doručení.

NahoruNahoru

5. Co se stane, pokud není, ve výjimečných případech, možné doručit písemnost přímo adresátovi (např. protože není doma)?

Pokud nelze doručit písemnost přímo adresátovi, je možné provést „náhradní doručení“.

5.1.

První možností je náhradní doručení v místě bydliště, v obchodních prostorách a institucích (§ 178 ZPO). Tímto náhradním způsobem lze písemnost doručit v případě, že adresát nebyl zastižen v místě bydliště, v obchodních prostorách nebo společné instituci, kde žije.

Náhradní doručení se provádí doručením písemnosti některé z těchto osob:

  • dospělému rodinnému příslušníkovi, osobě zaměstnané rodinou nebo dospělé osobě, která s adresátem trvale žije v místě jeho bydliště.
  • v obchodních prostorách adresáta, osobě, která je tam zaměstnána.
  • v institucích, buď řídícímu pracovníkovi nebo zástupci oprávněnému pro tyto účely.

Takto však nelze náhradním způsobem doručit písemnost výše uvedeným osobám, pokud jsou účastníky řízení jako odpůrci adresáta.

5.2.

Pokud nebylo možné provést náhradní doručení v místě bydliště nebo v obchodních prostorách, je možné vložit písemnosti do schránky na dopisy (§ 180 ZPO). V takovém případě se daná písemnost vloží do příslušné schránky na dopisy v místě bydliště nebo obchodních prostorách adresáta.

5.3.

Pokud není možné provést náhradní doručení v instituci, kde adresát žije, nebo pokud je není možné provést vložením písemnosti do schránky na dopisy v místě bydliště nebo obchodních prostorách adresáta, lze písemnost, která má být doručena, uložit (§ 181 ZPO).

NahoruNahoru

Písemnost je možné uložit v kanceláři příslušného okresního soudu v místě doručení, nebo, pokud je doručením pověřena pošta, na místě nacházejícím se v příslušné lokalitě, které určí poštovní úřad.

Adresát musí být písemně uvědomen o uložení písemností způsobem, který je běžný u obyčejných dopisů. Pokud to není možné, musí být oznámení vyvěšeno na dveřích jeho bydliště, obchodních prostor nebo příslušné instituce.

Písemnost musí být uložena po dobu tří měsíců a poté zaslána zpět odesílateli, pokud nebyla vyzvednuta.

5.4.

Pokud je adresát doma, ale odmítne písemnost převzít, je třeba rozlišovat mezi těmito situacemi:

  • Pokud může adresát legitimně odmítnout písemnost převzít, musí být provedeno nové platné doručení. Odmítnutí je legitimní, pokud je například uvedena nesprávná adresa, nebo není jednoznačně určena osoba adresáta.
  • Pokud není odmítnutí převzít písemnost legitimní, musí být písemnost zanechána v místě bydliště nebo obchodních prostorách. Pokud adresát nemá žádné bydliště ani obchodní prostory, musí být zaslána zpět odesílateli (§ 179 ZPO)

Náhradní doručení je platné v okamžiku, kdy je provedeno: jedná se o fikci doručení. Písemnost se tedy považuje za doručenou v okamžiku vydání písemného prohlášení. Je tudíž nepodstatné, zda adresát písemnost skutečně obdrží. Rovněž není podstatné, zda se o existenci písemnosti vůbec dozví.

6. Existuje nějaký písemný důkaz o doručení písemnosti?

Ano. Potvrzení musí být vydáno na formuláři určeném k tomuto účelu a bezodkladně zasláno zpět kanceláři soudu (§ 182 ZPO) jako důkaz o doručení. Toto potvrzení obsahuje veškeré náležitosti nezbytné k prokázání doručení, zejména:
  • údaje o osobě, které má být písemnost doručena,
  • údaje o osobě, které byla písemnost doručena,
  • místo, datum a rovněž, nařídí-li to soud, čas doručení,
  • celé jméno a podpis osoby provádějící doručení a, případně údaje o společnosti nebo orgánu veřejné moci, které byly doručením pověřeny.

Pokud se provádí doručení z podnětu stran, musí být potvrzení o doručení zasláno straně, jejímž jménem bylo provedeno (§ 193 odst. 3 ZPO).

NahoruNahoru

U náhradního doručení platí řada zvláštních pravidel: v těchto případech musí být v potvrzení o doručení vždy uveden též důvod náhradního doručení. Pokud se provádí náhradní doručení formou uložení písemnosti, musí být v potvrzení o doručení zaznamenán způsob, jakým bylo uložení písemnosti písemně oznámeno. Pokud bylo převzetí písemnosti neoprávněně odmítnuto, musí být v potvrzení uvedeno, kdo jej odmítl převzít, a zda byl dopis zanechán v místě doručení nebo zaslán zpět odesílateli.

V některých zákonem stanovených případech není požadováno potvrzení o doručení:

  • V případě doručení do oficiálního oddělení soudu je důkazem o doručení záznam o doručení uvedený ve spisu a na příslušné písemnosti (§ 173, druhá věta, ZPO).
  • Pokud se doručuje advokátovi, postačí jako důkaz potvrzení o převzetí vydané advokátem (§ 174 odst. 1 a 4 ZPO).
  • Pokud se doručuje doporučeným dopisem na doručenku, postačí jako důkaz tato doručenka (§ 175, druhá věta, ZPO).
  • Totéž platí, pokud se doručuje do zahraničí doporučeným dopisem na doručenku (§ 183 odst. 1, § 183 odst. 2, první věta, ZPO).
  • Pokud se doručuje do zahraničí za pomoci orgánů veřejné moci cizího státu nebo konzulárního úřadu Německé spolkové republiky nebo Ministerstva zahraničí, prokazuje se doručení potvrzením vydaným orgánem veřejné moci, který byl požádán o pomoc (§ 183 odst. 1, 2 a 3, § 183 odst. 2, druhá věta, ZPO).

7. Co se stane, pokud adresát neobdrží písemnost, která mu měla být doručena, nebo pokud není písemnost doručena v zákonem stanovené formě (např. pokud byla doručena třetí straně)?

7.1.

Doručení jiným než zákonem stanoveným způsobem je zásadně neplatné, pokud byla porušena podstatná ustanovení příslušného zákona.

NahoruNahoru

Zákon připouští výjimky z této zásady, které zohledňují účel doručení, tj. předložení důkazu o tom, zda a kdy příjemce obdržel písemnost, která mu měla být doručena.

Jakákoli náprava porušení právních předpisů je podmíněna skutečným doručením dané písemnosti adresátovi. V takovém případě se má za to, že byla doručena v tomto okamžiku (§ 189 ZPO).

Náprava poručení ustanovení o doručování písemností má zpětný účinek a nezáleží na uvážení soudu. Porušení je napraveno i v případě, že v okamžiku doručení začíná běžet zákonná lhůta, tj. lhůta, kterou není možné změnit.

7.2.

Pokud adresát neobdrží písemnost, která mu má být doručena, je třeba rozlišovat:

  • Pokud bylo doručení provedeno v rozporu s hmotněprávními ustanoveními, není možné toto porušení napravit. Doručení je tedy neplatné a musí být provedeno znovu.
  • Pokud bylo doručení provedeno v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními, má se za to, že bylo vydáno oznámení. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení o náhradním doručení. Pokud se však adresát nezaviněně nedozvěděl o doručení, je možné provést navrácení v předešlý stav podle § 230 a násl. ZPO.

8. Musím platit za doručení písemnosti, a pokud ano, jakou částku?

Je třeba rozlišovat mezi úředním doručováním a doručováním z podnětu stran.

Při úředním doručení se zásadně účtují poštovní poplatky za doručení s potvrzením o doručení nebo za doručení doporučeným dopisem na doručenku v plné výši. V případě doručení prostřednictvím soudních úředníků je namísto skutečných výdajů stanoven poplatek ve výši 7,50 eur za jedno doručení.

Doručování z podnětu stran provádí soudní vykonavatel. Ten účtuje poplatek ve výši 2,50 eur za zprostředkování doručení prostřednictvím pošty. Vedle uvedených poplatků se hradí výdaje spojené s vyhotovením potřebných kopií a poštovní poplatky. Pokud je třeba písemnost předloženou soudnímu vykonavateli k doručení ověřit, účtuje se zvláštní paušální poplatek za každou písemnost. Pro prvních padesát stran činí tento poplatek 0,50 eur za stránku, a za každou další stránku se účtuje poplatek ve výši 0,15 eur.

Pokud písemnost doručuje soudní vykonavatel osobně, činí příslušný poplatek 7,50 eur. V takovém případě se hradí rovněž cestovní výlohy soudního vykonavatele v rozmezí 2,50 eur až 10,00 eur, v závislosti na vzdálenosti místa doručení.

« Doručování písemností - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 14-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království