Doručování písemností - Česká republika

OBSAH 1. Co se v praxi rozumí pod právním pojmem „doručování soudních písemností“? Proč platí zvláštní pravidla pro doručování soudních písemností?  2. Které písemnosti musejí být doručovány formálně?  3. Kdo zajišťuje doručování soudních písemností?  4. Jaká je běžná praxe při doručování soudních písemností?  5. Co se stane, jestliže ve výjimečných případech není možné doručit písemnost přímo adresátovi (například protože není doma)?  6. Existuje nějaký písemný doklad o tom, že písemnost byla doručena?  7. Co se stane, pokud není doručení provedeno podle zákona nebo pokud zúčastněná osoba písemnost neobdržela (např. písemnost je doručena třetí osobě)?  8. Vznikají mi výlohy při doručování písemnosti? Pokud ano, v jaké výši?

 

1. Co se v praxi rozumí pod právním pojmem „doručování soudních písemností“? Proč platí zvláštní pravidla pro doručování soudních písemností?

Doručování soudních písemností je jedním z procesních úkonů soudu, které soud činí v průběhu celého soudního řízení. V souvislosti s řízením soud doručuje účastníkům řízení, osobám zúčastněným na řízení a jiným osobám různé písemnosti (např. žalobu, předvolání, písemné vyhotovení rozsudku atd.).

V zájmu zachování právní jistoty a ochrany účastníků má doručování závažné procesní důsledky. Například jen řádně doručený rozsudek může nabýt právní moci, a získat tak závazné účinky na právní vztahy, o nichž se vyslovuje.

2. Které písemnosti musejí být doručovány formálně?

Dle zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, se soudní doručování provádí dle povahy písemností buď do vlastních rukou nebo obyčejně. Do vlastních rukou se doručují písemnosti, o nichž tak stanoví zákon (např. žaloba žalovanému, rozsudek účastníkům řízení) nebo rozhodne-li tak v konkrétním případě předseda senátu. Obyčejně se pak doručují ostatní písemnosti.

3. Kdo zajišťuje doručování soudních písemností?

Orgány, které zajišťují doručování soudních písemností, jsou soudy a doručující orgány (soudní doručovatelé, orgány justiční stráže, soudní exekutoři, provozovatelé poštovních služeb, orgány Policie České republiky, orgány Vězeňské služby České republiky, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti).

4. Jaká je běžná praxe při doručování soudních písemností?

Nedojde-li k doručení písemností soudem  při jednání nebo jiném soudním úkonu, jsou písemnosti doručovány prostřednictvím doručujícího orgánu, veřejné datové sítě nebo vyvěšením na úřední desce.

Nahoru

Doručení může být do vlastních rukou nebo obyčejné, přičemž náhradní doručení není možné tam, kde to stanoví zákon, jakož i u písemností, které se doručují do vlastních rukou, nebo u písemností, u nichž tak nařídil soud.

Adresát si může zvolit pro doručování adresu v ČR, kterou následně sdělí soudu jako adresu pro doručování.

Doručovat je možné zástupcům účastníků (na základě plné moci) nebo opatrovníkům účastníků (byl-li jim opatrovník ustanoven). V případě, že je doručování spojeno s obtížemi, může předseda senátu nařídit účastníkovi, aby si zvolil zástupce pro doručování; to neplatí, má-li být doručováno do ciziny.

Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je možné za podmínek, že adresát, kterému je doručováno,  má zaručený elektronický podpis, je ochoten přes internet komunikovat a takové doručení si přeje. V případě takového doručování je adresát soudem vyzván, aby doručení soudu potvrdil, a to do 3 dnů od odeslání písemnosti, datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, jinak je doručení takové písemnosti neúčinné.

Občanský soudní řád rozlišuje doručování fyzickým osobám a právnickým osobám:

Doručování fyzickým osobám: Písemnosti lze fyzické osobě doručit na adresu jejího bytu, místa podnikání, jejího pracoviště, nebo na adresu, místa, kde se zdržuje, nebo kterou uvedla jako adresu pro doručování. Doručující orgán může písemnost fyzické osobě doručit nejen na uvedených adresách, ale všude, kde bude osoba zastižena.

Nahoru

Doručování právnickým osobám se provádí na adresu jejich sídla zapsanou do obchodního nebo do jiného veřejného rejstříku nebo na adresu, kde skutečně sídlí. Jestliže o to právnická osoba požádá, soud jí může doručit písemnost i na jinou adresu v České republice, kterou mu sdělí. Za právnickou osobu mohou doručovanou písemnost přijmout osoby a orgány, které jsou oprávněné za právnickou osobu jednat, její zaměstnanci (členové), kteří tím byli pověřeni, nebo jiné fyzické osoby, které k tomu právnická osoba zmocnila. Pokud není zastižen nikdo, kdo je oprávněn písemnost převzít, uloží se písemnost za stejných podmínek a se stejnými důsledky jako při doručování fyzickým osobám.

Doručování dalším osobám - U advokátů, notářů a jiných právnických profesí je ve speciálních ustanoveních upraveno, kdo z jejich kanceláří je oprávněn zásilku převzít. Pro doručování státním orgánům, státu, obcím, vyšším územně samosprávným celkům rovněž existuje speciální úprava, kdo je oprávněn zásilku přijmout. Náhradní doručení u těchto subjektů se nepředpokládá.

Zvláštním způsobem doručení je vyvěšení písemnosti na úřední desce. Tento způsob se uplatní, stanoví-li tak zákon, přičemž platí, že patnáctým dnem po vyvěšení je rozhodnutí nebo jiná písemnost doručena.

V neposlední řadě k uveřejňování zákonem stanovených údajů dochází také formou vyhlášek soudu v Obchodním věstníku.

5. Co se stane, jestliže ve výjimečných případech není možné doručit písemnost přímo adresátovi (například protože není doma)?

Je třeba rozlišovat, zda jde o doručení obyčejné nebo do vlastních rukou:

Nahoru

• v případě obyčejného doručení je zásilka předána jiné vhodné fyzické osobě, která na dané adrese bydlí, působí nebo je na shodném místě nebo v jeho okolí zaměstnána, a která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá. Nesmí však jít o osobu s protichůdným zájmem, jinak by bylo doručení neúčinné. V případě, že takováto osoba není, nebo jí nelze písemnost předat, uloží se písemnost u soudu či na poště a adresát se o uložení vyrozumí. Jestliže si adresát nevyzvedne uvedenou zásilku do 3 dnů od uložení, platí fikce doručení a zásilka se považuje za doručenou v poslední den lhůty.
• doručení do vlastních rukou - Jestliže nebyl adresát zastižen, doručující orgán písemnost uloží a vyrozumí adresáta, aby si uloženou zásilku vyzvedl. Pokud si adresát nevyzvedne uloženou zásilku do 10 dnů, považuje se poslední den této lhůty za datum doručení.

Pokud účastník odmítne převzít doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem odepření, o tomto důsledku musí být adresát poučen. K takovému doručení písemnosti dojde i v případě, že příjemce na výzvu odmítne prokázat svoji totožnost nebo poskytnout potřebnou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. O důsledcích musí být opět řádně poučen.

Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto zástupci (např. advokátovi). Účastníkovi se písemnost doručí vedle zástupce jen tehdy, má-li v řízení něco osobně vykonat (např. dostavit se osobně k jednání, aby mohl být vyslechnut).

Nahoru

Byl-li účastníkovi ustanoven opatrovník, doručuje se pouze tomuto opatrovníkovi, nestanoví-li zákon něco jiného. Opatrovník je ustanoven zejména účastníku neznámého pobytu, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem jednat atd.

Nezastoupenému účastníkovi je možné uložit, aby si zvolil zástupce pro přijímání písemností, je-li doručování přímo jemu příliš obtížné či vede k průtahům (avšak nelze uložit tam, kde má být doručováno do ciziny). Pokud si účastník takového zástupce nezvolí, budou jemu adresované písemnosti ukládány u soudu s účinky doručení.

6. Existuje nějaký písemný doklad o tom, že písemnost byla doručena?

Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí uvede, jak byla písemnost doručena. Protokol podepíše jak doručovatel, tak i příjemce písemnosti.

V ostatních případech je průkazem o doručení soudních písemností tzv. doručenka, na níž doručující orgán označí doručení písemnosti. Jde o oddělenou část úřední obálky, která se po provedeném doručení vrací s vyplněnými údaji soudu. Údaje obsažené v doručence se považují za pravdivé, není-li prokázán opak.

7. Co se stane, pokud není doručení provedeno podle zákona nebo pokud zúčastněná osoba písemnost neobdržela (např. písemnost je doručena třetí osobě)?

Doručení jiným než zákonem stanoveným způsobem je neplatné a nelze s ním spojit právně závazné účinky. K možnosti náhradního doručení viz odpověď č. 5.

8. Vznikají mi výlohy při doručování písemnosti? Pokud ano, v jaké výši?

Výlohy za doručení soudních písemností jsou náklady řízení. Účastníci neplatí přímo náklady na doručení.

Závěrem bychom rádi upozornili, že shora uvedená právní úprava doručování, která je součástí českého právního řádu, bude pravděpodobně v roce 2008 zásadně novelizována. O uvedených změnách budeme na těchto stránkách informovat.

« Doručování písemností - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

Nahoru

Poslední aktualizace: 19-02-2008