Evropská komise > ESS > Doručování písemností > Belgie

Poslední aktualizace: 01-08-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Doručování písemností - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaký je praktický význam termínů „doručení“ a „oznámení“?Proč existuje zvláštní úprava pro doručení písemností a oznámení písemností? 1.
2. Pro které písemnosti je vyžadováno oficiální doručení nebo oznámení? 2.
3. Kdo odpovídá za doručení nebo oznámení písemnosti? 3.
4. Jak probíhá doručení či oznámení v praxi? 4.
5. Co se děje v případě, jestliže výjimečně není možné provést doručení či oznámení adresátovi osobně (např. z důvodu, že není doma)? 5.
6. Existuje písemný doklad o tom, že doručení nebo oznámení bylo realizováno? 6.
7. Jaké jsou následky, jestliže něco neproběhne v pořádku a adresát písemnost neobdrží nebo jestliže je při doručení či oznámení porušen zákon (např. doručení či oznámení písemnosti třetí osobě)?Může být doručení či oznámení pak ještě platné (např. může být porušení zákona napraveno?)? Musí být písemnost znovu nabídnuta k doručení či oznámení? 7.
8. Musí se za doručení či oznámení platit a pokud ano, kolik? 8.

 

1. Jaký je praktický význam termínů „doručení“ a „oznámení“?Proč existuje zvláštní úprava pro doručení písemností a oznámení písemností?

V řízení, které je vedeno před soudcem, je komunikace velmi důležitá. Je absolutně nezbytné, aby jednotlivé strany i soudce byli informováni o tom, co navrhovatel nárokuje, jaké jsou argumenty odpůrce, jak proces probíhá a jaké je rozhodnutí soudce. Strana, která nesouhlasí s rozsudkem soudce a odvolá se k soudu vyššího stupně, musí o tomto kroku informovat ostatní strany. Komunikace probíhá doručením či zasláním dokumentů (např. předvolání, návrh, písemná vyjádření účastníků soudního řízení, rozsudek, odvolání atd…). Na tomto místě se nepojednává o dokumentech jako takových, nýbrž o způsobu, jakým jsou dávány na vědomí jednotlivým stranám, a je-li to vyžadováno, tak i soudci. Příslušná pravidla jsou uvedena v čl. 32 až 47 soudního zákoníku (viz internetová stránka Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch français Nederlands (Federální justiční úřad), pod heslem Rechtsbronnen (Prameny práva français) -> geconsolideerde wetgeving (konsolidované právní předpisy): juridische aard (právní povaha) = gerechtelijk wetboek (soudní zákoník) , woord(en) (slovo/slova) = eerste deel algemene beginselen (první díl - všeobecné principy).

NahoruNahoru

V Belgii se rozlišuje mezi oznámením (kennisgeving) a doručením (betekening).

Doručení v podstatě znamená, že určitá písemnost je dána na vědomí jiné osobě prostřednictvím soudního úředníka. V Belgii se tento úředník nazývá „gerechtsdeurwaarder“ (soudní vykonavatel). Vlastní doručení spočívá v tom, že soudní vykonavatel vydá formou doručovací listiny jiné osobě kopii písemnosti, která má být doručena.

Oznámení znamená na rozdíl od doručení to, že písemnost soudu je zaslána poštou (tedy bez zprostředkování ministerským úředníkem), a to buď její originál nebo kopie.

Doručení představuje všeobecné pravidlo. Oznámení se používá ve zvláštních případech, kdy tak ukládá zákon.

2. Pro které písemnosti je vyžadováno oficiální doručení nebo oznámení?

Zákon stanoví, na které dokumenty se vztahuje doručení nebo oznámení. Množství těchto dokumentů je však značné, aby zde mohly být vyčerpávajícím způsobem vyjmenovány. Například se jedná o předvolání, návrh, rozsudek, odvolání, odpor …

3. Kdo odpovídá za doručení nebo oznámení písemnosti?

Doručení musí být vykázané, musí být tudíž vykonáno soudním vykonavatelem.

Oznámení prostřednictvím úředníka soudní kanceláře (zřídka i státním zastupitelstvím) má formu soudního dopisu (gerechtsbrief), což je zvláštní druh doporučeného dopisu s doručenkou, nebo formou běžného dopisu nebo doporučeného dopisu. Pravidla pro soudní dopisy jsou uvedena v článku 46 soudního zákoníku. Až vstoupí v platnost zákon ze dne 20. října 2000, kterým se zavádí používání telekomunikačních prostředků a elektronického podpisu v soudních i mimosoudních řízeních, bude možné provést oznámení rovněž faxem nebo elektronickou poštou.

NahoruNahoru

4. Jak probíhá doručení či oznámení v praxi?

Doručení, které spočívá v předání ověřené kopie písemnosti soudním vykonavatelem (to je doručovací listina) probíhá formou předání písemnosti adresátovi osobně. Takto je to stanoveno v článku 32 soudního zákoníku. Stejný článek rovněž stanoví, že jestliže dotyčná osoba odepře kopii písemnosti přijmout, soudní vykonavatel zaznamená toto odepření na originálu písemnosti a doručení dané osobě se pak považuje za provedené.

Jde-li o doručení právnické osobě (např. státu, obci, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným), je doručení osobě (vydání ověřené kopie) fakticky nemožné. Článek 34 soudního zákoníku toto řeší ustanovením, že doručení adresátovi proběhlo, jestliže kopie písemnosti byla předána orgánu nebo pověřenému subjektu, který je na základě, stanov nebo běžného pověření oprávněn před soudem zastupovat právnickou osobu, dokonce společně s jinými.

Jak již bylo uvedeno, probíhá oznámení formou dopisu, formou doporučeného dopisu nebo soudního dopisu a bude v budoucnu možné i prostřednictvím faxu či e-mailu.

5. Co se děje v případě, jestliže výjimečně není možné provést doručení či oznámení adresátovi osobně (např. z důvodu, že není doma)?

Jestliže doručení osobě nemůže být provedeno, pak stanoví článek 35 soudního zákoníku, že doručení se provede v místě bydliště, nebo v případě, že toto chybí, v místě pobytu adresáta. Doručení právnické osobě se provádí v sídle společnosti nebo administrativního sídla.

NahoruNahoru

Pojmy „bydliště“ a „místo pobytu“ jsou definovány v článku 36 soudního zákoníku. Pod pojmem bydliště se rozumí: místo, ve kterém je osoba zapsaná v rejstříku obyvatelstva jako v místě trvalého bydliště. Místem pobytu se pak rozumí: každé další sídlo, jako např. místo, kde má osoba kancelář nebo prostory, kde provozuje obchodní či živnostenskou činnost.

Které osobě se v těchto případech provede doručení? Článek 35 soudního zákoníku stanoví, že kopie písemnosti je vydána pokrevnímu příbuznému, osobě spřízněné sňatkem, služebné či zaměstnanci adresáta.

Nesmí být předána dítěti, které ještě nedosáhlo věku 16 let.

V článku 44 stejného zákoníku jsou popsány další formality pro případy, kdy není obsílka doručena osobně adresátovi: kopie doručované listiny musí být předána v zavřené obálce, s razítkem kanceláře soudního vykonavatele na uzávěru. Musí obsahovat jméno, křestní jméno a bydliště adresáta a oznámení „Pro Justitia - Dadelijk af te geven“ (Soudní dokument - neprodleně předat). Na obálce nesmí být žádné další záznamy. O splnění všech těchto formalit je proveden záznam v doručovací listině a na kopii. Kopie doručované listiny, která se týká různých osob se stejným bydlištěm nebo v případě, že bydliště chybí, se stejným místem pobytu, nejsou rovněž předávány v uzavřené obálce, pokud listina bude předána jedné z těchto osob.

Může se stát, že doručení nelze provést ani osobě, ani na místo bydliště či místo pobytu. Je totiž možné, že soudní vykonavatel nemůže najít osobu, které má obsílku doručit, a že v místě bydliště či pobytu nezastihne nikoho, komu by mohl obsílku doručit (např. pokrevního příbuzného, osobu spřízněnou sňatkem, …). Tato situace je upravena v článcích 37 (pro trestní věci) a 38 (pro ostatní případy) soudního zákoníku.

NahoruNahoru

V případě, že nelze doručit obsílku v trestních věcech jak je stanoveno v čl. 35, pak stanoví článek 37, že doručení spočívá ve vydání kopie doručované listiny policejnímu komisaři, a tam, kde policejní komisař není, tak starostovi, radnímu nebo úředníkovi, který má k tomuto pověření. Soudní vykonavatel zanechá adresátovi v uzavřené obálce zprávu v místě bydliště nebo chybí-li bydliště, tak v místě pobytu adresáta. V této zprávě je adresát informován o tom, že byla uložena k převzetí doručovaná listina a je uvedeno místo, kde si tuto listinu může vyzvednout.

Hlavní kancelář, policejní komisař, starosta, radní nebo úředník, který má k tomu pověření, přijme příslušná opatření, aby kopii co možná neprodleně předal dotyčné osobě.

Tyto subjekty musí neprodleně oznámit státnímu zastupitelství, jež si doručení vyžádalo, buď datum, kdy byla kopie doručované listiny vydána adresátovi nebo některé z osob uvedených v článku 35, nebo důvod, proč nemohla být kopie doručena.

K tomu vyplní soudní vykonavatel formulář, který obsahuje informace o příslušném soudu, datum soudního projednávání nebo soudního rozhodování, úřad státního zastupitelství, který musí být informován, jakož i jméno a adresu osoby, které má být kopie doručované listiny odevzdána. Tento formulář přiloží k obálce, kterou předá v hlavní kanceláři, policejnímu komisaři, starostovi, radnímu nebo pověřenému úředníkovi.

Předání kopie doručované listiny policejnímu komisaři, starostovi, radnímu nebo úředníkovi, který má k tomu pověření, jakož i doručení adresátovi nebo některé z osob uvedených v článku 35, je bezplatné.

NahoruNahoru

Jedná-li se o soudní obsílku v jiných než trestních záležitostech, která nemůže být doručena tak, jak je stanoveno v čl. 35, pak stanoví čl. 38 soudního zákoníku, že doručení spočívá v tom, že soudní vykonavatel zanechá v místě bydliště, nebo pokud chybí bydliště, tak v místě pobytu adresáta, kopii doručované listiny v zavřené obálce s uvedením údajů, stanovených v čl. 44, odst. 1. Těmito údaji je razítko úřadu soudního vykonavatele na uzávěru obálky, dále jméno, křestní jméno a bydliště adresáta a záznam "Pro Justitia - Dadelijk af te geven" (Soudní dokument - neprodleně předat). Na obálce nesmí být žádné jiné záznamy.

Soudní vykonavatel zaznamená na originále doručované listiny a na doručené kopii datum, hodinu a místo, na kterém byla tato kopie zanechána. Nejpozději první pracovní den, který následuje po nabídnutí doručované listiny, pošle soudní vykonavatel buď na adresu bydliště nebo - chybí-li bydliště - tak na adresu místa pobytu adresovaného, dopis se svým podpisem, doporučeně podaný na poště. Tento dopis obsahuje datum a hodinu nabídnutí doručované listiny, jakož i možnost pro adresáta vyzvednout si kopii listiny s ověřenou správností osobně nebo osobou písemně zplnomocněnou, v úřadu soudního vykonavatele, a to v termínu max. do tří měsíců od doručení. Pokud adresát zažádal o převedení bydliště, je doporučený dopis směřován k příbuznému třetího stupně na adresu, pod kterou je zapsán v rejstříku obyvatelstva a na adresu, kterou oznámil jako své nové zamýšlené bydliště. Dopis obsahuje jméno soudního vykonavatele, adresu jeho úřadu, úřední hodiny a telefonní číslo.

NahoruNahoru

Jestliže ze skutečných okolností, zjištěných na místě vyplývá, že je fakticky nemožné provést doručení zanecháním kopie doručované listiny v místě bydliště nebo - chybí-li bydliště - v místě pobytu adresáta, je kopie předána královskému prokurátorovi, v jehož právním obvodu se tato skutková situace vyskytuje. Na originálu a na kopii jsou zaznamenány skutkové okolnosti, na základě kterých bylo nutné provést doručení listiny královskému prokurátorovi. Totéž platí i v případě, že osoba, jíž je doručení určeno, evidentně opustila byt, ve kterém má své bydliště, aniž by požádala o změnu bydliště. Na žádost královského prokurátora jsou přijata nezbytná opatření, aby kopie doručované listiny mohla být předána v co nejkratším termínu příslušné osobě.

Pokud jde o doručení adresátům se známým místem bydliště či pobytu v zahraničí, lze v Belgii rozlišovat 3 systémy: doručení nebo oznámení se řídí nařízením ES (Nařízení Rady ES č. 1348/2000 z 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských nebo obchodních v členských zemích Verordening (EG) nr. 1348/2000 inzake de betekening en de kennisgeving in de lidstaten van gerechtelijke en buitengerechtelijke stukken in burgerlijke of in handelszaken), nebo úmluvou (např. Haagská úmluva z 15. listopadu 1965, Haagská konference pro mezinárodní soukromé právo Haagse Conferentie voor Internationaal Privaatrecht English français), nebo ani jednou z těchto dvou možností. Zde pojednáme pouze o této poslední variantě.

NahoruNahoru

Případy, pro které nepřichází v úvahu žádné nařízení či úmluva, jsou upraveny v článku 40 soudního zákoníku. Tento článek stanoví, že soudní vykonavatel zašle oštou doporučený dopis, obsahující kopii listiny, na adresu místa bydliště nebo místa pobytu v zahraničí. V případě, že místo určení neleží v sousední zemi, pošle zásilku leteckou poštou. Doručení se pak považuje za vyřízené předáním spisu na poště oproti potvrzení o přijetí.

Pro mezinárodní doručování se v principu prodlužují termíny ve smyslu čl. 55 soudního zákoníku o patnáct dnů, pokud strana bydlí v sousední zemi nebo ve Spojeném království Velké Británie; o třicet dnů, jestliže bydlí v jiné zemi Evropy; o osmdesát dnů, jestliže bydlí na jiném kontinentě. Existují výjimky, konkrétně pokud jde o právní úkony soukromého žalobce v trestních případech.

6. Existuje písemný doklad o tom, že doručení nebo oznámení bylo realizováno?

V případě doručení čl. 43 soudního zákoníku stanoví, že osoba, které byla předána do rukou kopie, musí podepsat převzetí originálu. Jestliže osoba odmítne podepsat, uvede toto soudní vykonavatel na doručovací listině. Bude tedy každopádně existovat písemný doklad o doručení. Zjištění učiněné soudním vykonavatelem je velmi obtížně napadnutelné.

Pokud jde o oznámení, písemný doklad bude existovat, jestliže oznámení proběhne formou doporučené zásilky. Rovněž pro soudní dopis stanoví čl. 46 soudního zákoníku nutnost potvrzení přijetí. Doklad o přijetí se uchovává v soudním spisu.

NahoruNahoru

7. Jaké jsou následky, jestliže něco neproběhne v pořádku a adresát písemnost neobdrží nebo jestliže je při doručení či oznámení porušen zákon (např. doručení či oznámení písemnosti třetí osobě)?Může být doručení či oznámení pak ještě platné (např. může být porušení zákona napraveno?)? Musí být písemnost znovu nabídnuta k doručení či oznámení?

Obvykle je jen malá šance, že adresát písemnost neobdrží, neboť belgické zákonodárství vychází z doručení písemnosti osobě samotné. To znamená, že soudní vykonavatel předá kopii doručované listiny osobně adresátovi. Zákon však počítá i s případy, kdy je písemnost doručena třetí osobě (čl. 35 soudního zákoníku) nebo dokonce žádné osobě (čl. 38). V těchto případech je doručení zcela podle zákona, i když nebylo vykonáno osobně adresátovi. Osoba, která soudní obsílku obdržela podle zákona, jak je uvedeno v čl. 35, a nepředá ji adresátovi nebo nezajistí, aby adresát byl o této obsílce informován, může být za to předvolána k občanské zodpovědnosti. V praxi přináší tato úprava velmi dobré výsledky.

Nelze však vyloučit, že při doručení nebo oznámení může dojít k porušení zákona (např. při neuvedení určitých údajů v soudní obsílce). Procesně-právními sankcemi za toto nesprávné doručení nebo oznámení je neplatnost soudního řízení nebo soudního spisu. Pravidla týkající se neplatnosti najdete v čl. 860 až 867 soudního zákoníku.

NahoruNahoru

Čl. 860 stanoví, že soudní řízení nebo soudní spis mohou být prohlášeny neplatnými, jestliže zákon uloží tuto sankci pro případ, kdy není dodržena některá z povinností stanovených zákonem.

Soudce však může na základě čl. 861 prohlásit určité soudní řízení za neplatné tehdy, jestliže zanedbání (opominutí) obviněného nebo nesrovnalosti ze strany obviněného poškozují zájmy strany, což vede k neplatnosti řízení nebo spisu.

Tento požadavek poškozování zájmů však neplatí v případech, specifikovaných v čl. 862, §1. Tento článek stanoví, že ustanovení čl. 861 neplatí pro zanedbání či nesrovnalostí, jež se týkají:

  1. termínů, při jejichž nedodržení je předepsáno propadnutí nebo neplatnost;
  2. podepsání listin;
  3. zaznamenání data listiny jestliže je to nutné pro posuzování následků listiny;
  4. uvedení soudce, který musí být s případem seznámen;
  5. přísahy uložené svědkům a odborníkům;
  6. záznamů o tom, že doručovací listiny a oznámení o výkonu rozhodnutí byly doručeny dotyčné osobě nebo byly doručeny jiným způsobem, které stanoví zákon.

V těchto případech soudce v každém případě rozhodne o neplatnosti nebo propadnutí, a to dokonce z moci úřední (“neplatnost z moci úřední”). Článek 862, §2, soudního zákoníku však stanoví, že soudce musí při tomto rozhodnutí brát v úvahu ustanovení článku 867.

Článek 867 stanoví, že zanedbání nebo nesrovnalost pokud jde o formu soudního řízení (včetně opominutí lhůt, jejichž nedodržení vede právě k prohlášení neplatnosti) nebo pokud jde o neuvedení formy, nemůže vést k neplatnosti, jestliže ze spisů soudního řízení vyplývá buď že řízení splnilo svůj cíl, který zákon sleduje,  nebo že neuvedená forma byla ve skutečnosti brána v úvahu.

NahoruNahoru

Existují ještě další požadavky, které musí být splněny, aby mohla být prohlášena neplatnost, avšak v rámci tohoto spisu o oznámení a doručení není možné tuto problematiku neplatnosti zevrubně vyložit.

Na závěr je třeba poukázat na to, že ten, kdo zaviní neplatnost, může být předvolán k zodpovědnosti, pokud se ukáže, že neplatnost byla způsobena jeho chybou.

8. Musí se za doručení či oznámení platit a pokud ano, kolik?

Soudní vykonavatel dostává za svou práci úplatu. Tato úplata se řídí články 519 až 523 soudního zákoníku (viz webová stránka Federálního justičního úřadu Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch français Nederlands, Rechtsbronnen (právní prameny français)->geconsolideerde wetgeving (kompendium zákonů): juridische aard (právní povaha) = gerechtelijk wetboek (soudní zákoník), woord(en) (slovní doprovod) = 519). Přesné sazby, od kterých není možné se odchýlit, jsou stanoveny v královském výnosu z 30. listopadu 1976 ke stanovení sazeb za spisy soudních vykonavatelů v občanských a obchodních záležitostech a sazeb některých příloh (viz webová stránka Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch français Nederlands, Rechtsbronnen (právní prameny français) ->geconsolideerde wetgeving: juridische aard (právní povaha)= koninklijk besluit (královský výnos), afkondigingsdatum (datum vyhlášení) = van 1976 11 30 tot (od 1976 11 30 do) (blanco)).

Bližší informace

  • Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch français Nederlands(Federální justiční úřad)
    • Článek 32 a další soudního zákoníku: v Rechtsbronnen (právní prameny) ->geconsolideerde wetgeving (kompendium zákonů): juridische aard = gerechtelijk wetboek (soudní zákoník), woord(en) = eerste deel algemene beginselen (první část všeobecné úvody)
    • Články 519 až 523 soudního zákoníku: v Rechtsbronnen (právní prameny) ->geconsolideerde wetgeving (kompendium zákonů): juridische aard (právní povaha) = gerechtelijk wetboek (soudní zákoník), woord(en) = 519.
    • Královský výnos z 30. listopadu 1976 ke stanovení sazeb za spisy soudních vykonavatelů v občanských a obchodních záležitostech a sazeb některých příloh: v Rechtsbronnen (právní prameny) -> geconsolideerde wetgeving (kompendium zákonů): juridische aard (právní povaha) = koninklijk besluit (královský výnos), afkondigingsdatum (datum vyhlášení) = van 1976 11 30 tot (od 1976 11 30 do) (blanco).
  • De Nationale Kamer van Gerechtsdeurwaarders van België français Nederlands(Národní komora soudních vykonavatelů Belgie)
  • Verordening (eg) nr. 1348/2000 Deutsch English français Nederlands van de raad van 29 mei 2000 inzake de betekening en de kennisgeving in de lidstaten van gerechtelijke en buitengerechtelijke stukken in burgerlijke of in handelszaken (Nařízení Rady ES č. 1348/2000 z 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských nebo obchodních v členských zemích)
  • Haagská úmluva z 15. listopadu 1965, (Haagse Conferentie voor Internationaal Privaatrecht English français/ Haagská konference pro mezinárodní soukromé právo).

« Doručování písemností - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 01-08-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království