Evropská komise > ESS > Rodičovská odpovědnost > Slovinsko

Poslední aktualizace: 06-04-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rodičovská odpovědnost - Slovinsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená právní pojem „rodičovská zodpovědnost“? Jaká jsou práva a povinnosti osoby, která má rodičovskou zodpovědnost? 1.
2. Kdo je nositelem rodičovské zodpovědnosti? 2.
3. Jestliže rodiče nejsou schopni či nechtějí vykonávat rodičovskou zodpovědnost nad svými dětmi, může je zastoupit jiná osoba? 3.
4. Pokud se rodiče rozvedou či rozejdou, jak se do budoucna rozhoduje o podmínkách výkonu rodičovské zodpovědnosti? 4.
5. Uzavřou-li rodiče dohodu o rodičovské zodpovědnosti, jaké požadavky je nutno dodržet, aby byla dohoda právně závazná? 5.
6. Pokud se rodiče v otázce rodičovské zodpovědnosti nedohodnou, jaké alternativní prostředky k vyřešení sporu mají k dispozici, aniž by věc předložili soudu? 6.
7. V jakých záležitostech týkajících se rodičovské zodpovědnosti může soudce rozhodovat, jestliže se rodiče obrátí na soud? 7.
8. Jestliže soud rozhodne, že dítě bude svěřeno do výhradní péče jednoho z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o všech záležitostech, které se dítěte týkají, aniž by se musel nejprve poradit s druhým rodičem? 8.
9. Co to znamená v praxi, když soud rozhodne, že dítě bude svěřeno do společné péče obou rodičů? 9.
10. Na který soud nebo úřad je třeba se obrátit s předložením žádosti, jež se týká rodičovské zodpovědnosti? Jaké formality je nutno dodržet a jaké dokumenty se k návrhu přikládají? 10.
11. Jaké řízení se v těchto případech uplatňuje? Existuje možnost zkráceného řízení? 11.
12. Mohu získat k zajištění soudního řízení bezplatnou právní pomoc? 12.
13. Lze se odvolat proti rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti? 13.
14. V určitých případech může vyvstat nutnost obrátit se s výkonem rozsudku o rodičovské zodpovědnosti na soud. Jaké řízení se v tomto případě uplatní? 14.
15. Jak mám postupovat, jestliže chci, aby bylo ve Slovinsku uznáno a vykonáno rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti vydané soudem v jiné zemi? Jaké řízení se v tomto případě uplatní? 15.
16. Ke kterému soudu ve Slovinsku je třeba podat odvolání proti uznání rozhodnutí soudu jiného členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti? Jaké řízení se v tomto případě uplatní? 16.
17. Jaké právo uplatní soud v řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti, jestliže dítě nebo rodiče nemají bydliště ve Slovinsku nebo nejsou slovinskými občany? 17.

 

1. Co znamená právní pojem „rodičovská zodpovědnost“? Jaká jsou práva a povinnosti osoby, která má rodičovskou zodpovědnost?

Rodičovská zodpovědnost za děti:

Rodičovská zodpovědnost je právní vztah zakotvený v zákoně o rodině. Tento vztah vzniká okamžikem narození dítěte nebo určením osoby otce a matky. Ve slovinském právním systému mají děti narozené mimo manželství stejná práva a povinnosti jako děti manželské. Slovinské právo uplatňuje systém úplné adopce, kdy je s adoptivními dětmi jednáno jako s dětmi biologickými.

Právním základem je článek 54 slovinské ústavy, který stanoví, že rodiče mají právo a povinnost dítě vyživovat a zajišťovat jeho výchovu a rozvoj. Toto právo a povinnost mohou být odejmuty nebo omezeny jedině z důvodů stanovených zákonem a za účelem ochrany zájmů dítěte. Děti narozené mimo manželský svazek mají stejná práva jako děti manželské.

Vzájemná práva a povinnosti mezi rodiči a jejich vlastními nebo adoptovanými dětmi jsou předmětem rodičovské zodpovědnosti (články 4, 5 a 7 zákona o manželských a rodinných vztazích, Úřední list (Úřední věstník Republiky Slovinsko) č. 15/76 (Rakon o zakonski zvezi in družinskih razmerjih -Uradni list SRS, št. 15/76)).

Deliktní odpovědnost rodičů za děti je stanovena článkem 142 slovinského zákoníku povinností (Obligacijski zakonik). Rodiče nesou do sedmi let věku dítěte zodpovědnost za škodu, které jejich děti způsobí třetí straně, a to bez ohledu na podíl, který sami mají na způsobené škodě.

NahoruNahoru

Rodiče nejsou zodpovědní za škody, které třetí straně způsobilo jejich dítě starší sedmi let pouze tehdy, mohou-li dokázat, že na způsobené škodě nemají žádný podíl.

Článek 107 zákona o manželských a rodinných vztazích stanoví pravidla pro zastupování dětí, pro úkony činěné jménem dítěte při styku s okolním světem a pro správu jejich majetku. Nezletilí jsou zastupováni svými rodiči. Má-li být nezletilému něco oznámeno nebo doručeno, může to být oznámeno nebo doručeno jednomu z rodičů, nebo v případě, že jeho rodiče žijí odděleně, tomu, kdo žije s dítětem.

Jestliže bylo dítě svěřeno do společné výchovy, rodiče se musí domluvit, kde bude mít dítě stálé bydliště a který z nich bude přijímat zásilky určené dítěti. Rodiče musí majetek dítěte spravovat v jeho zájmu, a to až do doby, kdy dítě dosáhne zletilosti (článek 109 zákona o manželských a rodinných vztazích).

Práva a povinnosti rodičů a dětí:

Rodiče musí svému dítěti vytvořit takové podmínky, aby mu byl umožněn zdravý vývin, harmonický rozvoj osobnosti a postupné nabývání nezávislosti v životě i práci. Jsou zodpovědní za podporu svých dětí, za kvalitu jejich života, zdraví a výchovy. Musí vynaložit veškeré úsilí, aby svým dětem zabezpečili vzdělání a připravili je na budoucí povolání. Dítě má právo na styk s oběma rodiči a oba rodiče mají právo na styk s dítětem (články 102, 103 a 106 zákona o manželských a rodinných vztazích).

2. Kdo je nositelem rodičovské zodpovědnosti?

Rodiče musí vykonávat svá rodičovská práva ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte. Jestliže rodiče žijí odděleně a dítě nebylo svěřeno do společné výchovy, musí se přesto vzájemně a s ohledem na zájmy dítěte dohodnout v otázkách, které mohou významně ovlivnit jeho vývoj.

NahoruNahoru

Rodič, kterému bylo dítě svěřeno do výchovy, musí rozhodovat ve věcech každodenního života dítěte. Jestliže jeden z rodičů nemůže vykonávat svoji rodičovskou zodpovědnost, musí ji vykonávat druhý rodič. Jestliže rodiče žijí odděleně, musí rodičovskou zodpovědnost vykonávat ten, který žije s dítětem. Jestliže bylo manželství rozvedeno nebo zrušeno, vykonává rodičovskou zodpovědnost rodič, kterému bylo dítě svěřeno do výchovy (články 113 a 115 zákona o manželských a rodinných vztazích).

3. Jestliže rodiče nejsou schopni či nechtějí vykonávat rodičovskou zodpovědnost nad svými dětmi, může je zastoupit jiná osoba?

O dítě mohou pečovat také jiné osoby nebo instituce. Jestliže rodiče zanedbávají výchovu dítěte nebo nejednají v souladu s jeho zájmy, může jim středisko sociální péče dítě odebrat a svěřit ho do výchovy třetí osobě nebo instituci (článek 120 zákona o manželských a rodinných vztazích).

Dítě může být svěřeno do výchovy adoptivnímu rodiči. Dítě je způsobilé k osvojení pouze tehdy, jestliže jsou jeho rodiče neznámí nebo pokud je místo jejich pobytu neznámé déle než jeden rok nebo pokud rodiče s osvojením souhlasili před příslušnými orgány nebo pokud rodiče dítěte nežijí (článek 141 zákona o manželských a rodinných vztazích). Dítě může být také svěřeno do pěstounské péče (pěstoun je osoba, která není biologickým rodičem dítěte (články 154-159 a 176 zákona o manželských a rodinných vztazích a především zákon o pěstounské péči, Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 10/2002)) nebo je mu určen opatrovník (články 178, 182, 201 a 202). Opatrovník se o dítě stará jako jeho rodič a může být také jeho příbuzným.

NahoruNahoru

4. Pokud se rodiče rozvedou či rozejdou, jak se do budoucna rozhoduje o podmínkách výkonu rodičovské zodpovědnosti?

Jestliže rodiče žijí odděleně nebo tak hodlají učinit, musí se v souladu se zájmy dítěte dohodnout na péči a výživném pro své společné děti a na stycích, které bude dítě s odloučeným rodičem udržovat (články 105 a 105(a) zákona o manželských a rodinných vztazích).

Jestliže rodiče žijí odděleně a dítě nebylo svěřeno do společné výchovy, musí se přesto vzájemně a s ohledem na zájmy dítěte dohodnout na otázkách, které mohou významně ovlivnit jeho vývoj. Jestliže se rodiče nemohou dohodnout, pomohou jim k tomu sociální služby. Rodič, kterému bylo dítě svěřeno do výchovy, musí rozhodovat o každodenních záležitostech dítěte. Jestliže se rodiče ani s pomocí sociálních služeb nemohou dohodnout v otázkách, které mohou významně ovlivnit vývoj dítěte, rozhodne v této věci na návrh jednoho nebo obou rodičů soud, a to v nesporném řízení (článek 113 zákona o manželských a rodinných vztazích).

5. Uzavřou-li rodiče dohodu o rodičovské zodpovědnosti, jaké požadavky je nutno dodržet, aby byla dohoda právně závazná?

Jestliže rodiče žijí odděleně nebo tak hodlají učinit, musí se v souladu se zájmy dítěte dohodnout na výchově a výživném pro své společné děti a na stycích, které bude dítě s odloučeným rodičem udržovat.

V případě, že se rodiče na výchově dohodnou, mohou požádat soud, aby v nesporném řízení vydal v této věci rozhodnutí. Jestliže soud shledá, že dohoda není v souladu se zájmy dítěte, může návrh zamítnout. Jestliže se rodiče na výchově nedohodnou, pomohou jim sociální služby. Pokud se rodiče ani pak neshodnou, rozhodne v této věci na návrh jednoho nebo obou rodičů soud.

NahoruNahoru

Než soud v této věci rozhodne, musí požádat středisko sociálních služeb, aby v souladu se zájmy dítěte vydalo své stanovisko. Soud musí vzít v úvahu také názor dítěte, který dítě vysloví samo nebo prostřednictvím vybrané osoby, ke které má důvěru. Dítě musí být schopno porozumět významu a následkům svého rozhodnutí. K návrhu rodičů na soudní rozhodnutí musí být přiloženo vyjádření příslušného centra sociálních služeb, že se na něj rodiče obrátili při řešení otázky výchovy společných dětí (články 105 a 105(a) a 106 zákona o manželských a rodinných vztazích).

6. Pokud se rodiče v otázce rodičovské zodpovědnosti nedohodnou, jaké alternativní prostředky k vyřešení sporu mají k dispozici, aniž by věc předložili soudu?

Pokud se rodiče nemohou dohodnout, sociální služby jim pomohou dosáhnout dohody. Pokud se rodiče ani poté nedohodnou, věc bude předložena soudu (články 105 a 105a) a 106 zákona o manželských a rodinných vztazích).

7. V jakých záležitostech týkajících se rodičovské zodpovědnosti může soudce rozhodovat, jestliže se rodiče obrátí na soud?

Soud může rozhodnout, zda mají být do výhradní péče jednoho rodiče svěřeny všechny děti, nebo jaké z nich by mělo být svěřeno kterému rodiči. Soud může také rozhodnout ex officio, že všechny nebo některé děti musí být svěřeny do výchovy třetí straně.

Než soud v této věci rozhodne, musí požádat sociální služby, aby v souladu se zájmy dítěte vydaly své stanovisko. Soud musí vzít v úvahu také názor dítěte, který dítě vysloví samo nebo prostřednictvím vybrané osoby, ke které má důvěru. Dítě musí být schopno porozumět významu a následkům svého rozhodnutí.

NahoruNahoru

Soud také rozhodne o výživném a stycích rodiče s dítětem. Dítě má právo na styk s oběma rodiči a oba rodiče mají právo na styk s dítětem. Je-li to v zájmu dítěte, soud může toto právo odebrat nebo omezit. Styk není v souladu se zájmy dítěte, jestliže jej kontakt rozruší nebo je-li jím ohrožen tělesný či duševní vývoj dítěte. Soud může stanovit, že setkání s rodičem se mohou odehrávat pouze pod dozorem třetí osoby, nebo že nemusí jít o osobní setkání, mělo-li by být proti zájmu dítěte. Než soud v této věci rozhodne, musí požádat sociální služby, aby v souladu se zájmy dítěte vydaly své stanovisko. Soud musí vzít v úvahu také názor dítěte, který dítě vysloví samo nebo prostřednictvím vybrané osoby, ke které má důvěru. Dítě musí být schopno porozumět významu a následkům svého rozhodnutí. Je-li to v souladu s jeho zájmy, dítě má právo na osobní styk s příbuznými a jinými osobami, které jsou mu blízké (prarodiče, bratři a sestry, nevlastní bratři a nevlastní sestry, bývalí pěstouni, bývalý nebo současný manžel nebo partner jednoho nebo druhého rodiče) (články 105, 105a), 106 a 106a) zákona o manželských a rodinných vztazích).

8. Jestliže soud rozhodne, že dítě bude svěřeno do výhradní péče jednoho z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o všech záležitostech, které se dítěte týkají, aniž by se musel nejprve poradit s druhým rodičem?

Ne. Jestliže rodiče žijí odděleně a dítě nebylo svěřeno do společné péče, musí se přesto vzájemně a s ohledem na zájmy dítěte dohodnout v otázkách, které mohou významně ovlivnit jeho vývoj. Jestliže se rodiče nemohou dohodnout, středisko sociálních služeb jim pomůže dosáhnout dohody. Rodič, kterému bylo dítě svěřeno do výchovy, musí rozhodovat ve věcech každodenního života dítěte. Jestliže rodiče ani s pomocí sociálních služeb nemohou dospět k dohodě v otázkách, které mohou významně ovlivnit vývoj dítěte, rozhodne v této věci na návrh jednoho nebo obou rodičů soud, a to v nesporném řízení.

NahoruNahoru

9. Co to znamená v praxi, když soud rozhodne, že dítě bude svěřeno do společné péče obou rodičů?

To znamená, že oba rodiče jsou stejně zodpovědní za výchovu dítěte a musí se o něj nadále starat.

10. Na který soud nebo úřad je třeba se obrátit s předložením žádosti, jež se týká rodičovské zodpovědnosti? Jaké formality je nutno dodržet a jaké dokumenty se k návrhu přikládají?

Návrh lze podat k obvodnímu soudu (článek 32 občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku)), v jehož obvodě se nalézá přechodné nebo trvalé bydliště odpůrce (článek 47 občanského soudního řádu). Je-li však ve sporu, který se týká určení výživného navrhovatel zároveň osobou, která žádá o výživné (článek 50 občanského soudního řádu), není příslušným soudem pouze soud s obecnou místní příslušností, ale také soud, v jehož obvodě se nalézá trvalé či přechodné bydliště navrhovatele.

Ustanovení občanského soudního řádu musejí být dodržována, a to zvláště ustanovení článku 104, které stanoví, že návrhy musejí být předkládány ve slovinském jazyce, článku 105, které stanoví, že návrhy musejí být vyhotoveny písemně a že musejí obsahovat určité povinné údaje, článku 106 o počtu kopií, které mají být předloženy, článku 107 o dokumentech, které je třeba s návrhem předložit, a článku 180, které předepisuje obsah návrhu.

11. Jaké řízení se v těchto případech uplatňuje? Existuje možnost zkráceného řízení?

Řízení ve věci manželských sporů a sporů, které se týkají vztahů mezi rodiči a dětmi, je stanoveno v kapitole 27 občanského soudního řádu (články 406-414).

NahoruNahoru

V takovém řízení může soud na návrh kterékoliv strany nebo ex officio vydat dočasný příkaz na svěření do péče nebo stanovení výživného pro společné děti, dočasný příkaz k odejmutí nebo omezení práva na styk nebo dočasný příkaz týkající se způsobu, kterým ke styku mezi dítětem a rodičem dochází.

Dočasná nařízení jsou vydávána v souladu se zákonem o zajištění pohledávek (Zakon o izvršbi in zavarovanju).

12. Mohu získat k zajištění soudního řízení bezplatnou právní pomoc?

Bezplatná právní pomoc je poskytována v souladu se zákonem o bezplatné právní pomoci (Zakon o brezplačni pravni pomoči), který stanoví podmínky k obdržení pomoci a její rozsah (nárok na částečnou nebo celou úhradu nákladů na právní pomoc a osvobození od placení nákladů řízení).

V tomto řízení je také možné požádat o osvobození od placení soudních poplatků nebo o osvobození od placení nákladů řízení; příslušné podmínky jsou stanoveny články 168 a 169 občanského soudního řádu.

13. Lze se odvolat proti rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti?

Ano, proti rozhodnutí se lze odvolat k vyššímu soudu. Odvolání musí být v dostatečném počtu kopií pro soud a strany podáno soudu, který vydal prvostupňové rozhodnutí (článek 342 občanského soudního řádu).

14. V určitých případech může vyvstat nutnost obrátit se s výkonem rozsudku o rodičovské zodpovědnosti na soud. Jaké řízení se v tomto případě uplatní?

Prosazování práva je stanoveno zákonem o výkonu rozsudků ve věcech občanských a zajištění pohledávek, zvláštní řízení pak především kapitolou 20: výkon rozsudků v případech týkajících se svěření dítěte do péče a styku s ním (články 238(a)-238(g) zákona o zajištění pohledávek).

NahoruNahoru

15. Jak mám postupovat, jestliže chci, aby bylo ve Slovinsku uznáno a vykonáno rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti vydané soudem v jiné zemi? Jaké řízení se v tomto případě uplatní?

Podmínky uznávání a výkonu soudního rozsudku vyneseného soudem v jiné zemi a jiných veřejných listin jsou uvedeny v kapitole 4 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (Zakon o mednarodnem zasebnem pravu in postopku, články 94-111).

Rozsudek, který vynesl soud v jiné zemi, má stejnou platnost a právní účinky jako rozsudek vynesený ve Slovinsku, avšak musí být uznán slovinským soudem. Osoba, která podává návrh na uznání rozsudku, musí k návrhu přiložit rozsudek zahraničního soudu nebo jeho ověřenou kopii a doklad vydaný příslušným zahraničním soudem nebo orgánem o právní moci rozsudku v právu dotčeného státu. Pokud je rozsudek cizozemského soudu v jazyce, který není úředním jazykem slovinského soudu, musí navrhovatel přiložit také jeho ověřený překlad.

Výše zmíněné předpisy platí také pro výkon zahraničního rozsudku. Kromě dokladu o právní moci rozsudku musí žadatel předložit také doklad o jeho vykonatelnosti v právu dotčené země.

O uznání rozsudku rozhoduje obvodní soud (čl. 32 odst. 2 občanského soudního řádu, článek 101 zákona o soudech (Zakon o sodiščih)). Soud rozhodne o uznání zahraničního rozsudku ustanovení o nesporném řízení (čl. 1 odst. 2 zákona o nesporném občanskoprávním řízení (Zakon o nepravdnem postopku)).

16. Ke kterému soudu ve Slovinsku je třeba podat odvolání proti uznání rozhodnutí soudu jiného členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti? Jaké řízení se v tomto případě uplatní?

Odvolání proti uznání rozhodnutí soudu jiného členského státu EU se podává u obvodního soudu, jež je příslušný pro rozhodnutí o uznávání zahraničních rozsudků. Uplatní se nesporné řízení.

17. Jaké právo uplatní soud v řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti, jestliže dítě nebo rodiče nemají bydliště ve Slovinsku nebo nejsou slovinskými občany?

Vztahy mezi rodiči a dětmi jsou posuzovány v souladu s právem státu, jehož jsou občany. Pokud jsou rodiče a děti občany jiné země, uplatní se právo státu, ve kterém mají své trvalé bydliště. Pokud jsou rodiče a děti občany jiných zemí a nemají trvalé bydliště v téže zemi, použije se právo země, jejímž občanem je dítě (článek 42 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním).

« Rodičovská odpovědnost - Obecné informace | Slovinsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-04-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království