Evropská komise > ESS > Rodičovská odpovědnost > Rumunsko

Poslední aktualizace: 30-04-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rodičovská odpovědnost - Rumunsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená pojem „rodičovská odpovědnost“ v praxi? Jaká jsou práva a povinnosti osoby s rodičovskou odpovědností? 1.
2. Kdo obvykle nese rodičovskou odpovědnost vůči nezletilému? 2.
3. Pokud rodiče nejsou způsobilí nebo si nepřejí nést rodičovskou odpovědnost vůči svým dětem, je možné místo nich jmenovat jinou osobu? 3.
4. Jestliže jsou rodiče rozvedeni nebo žijí odděleně, jak se stanoví rodičovská odpovědnost pro budoucnost? 4.
5. Jestliže se rodiče dohodnou na otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké náležitosti musí splnit, aby tato dohoda byla právně závazná? 5.
6. Jestliže se rodiče nedohodnou o otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky pro vyřešení sporu bez účasti soudu? 6.
7. Jestliže se rodiče obrátí na soud, o jakých otázkách týkajících se nezletilého může soud rozhodnout? 7.
8. Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do péče výlučně jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o všem, co se tohoto dítěte týká, aniž by to musel konzultovat s druhým rodičem? 8.
9. Jestliže soud rozhodne o společné péči rodičů, co to v praxi znamená? 9.
10. Na jaký soud nebo úřad je třeba se obrátit s žalobou přiznání o rodičovské odpovědnosti? Jaké náležitosti je nutno dodržet a jaké dokumenty je třeba předložit? 10.
11. Jaké řízení se v těchto případech používá? Existuje zrychlené řízení? 11.
12. Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení? 12.
13. Je možno se odvolat proti rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti? 13.
14. V určitých případech může být nezbytné obrátit se na soud, aby rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti vymohl. Jaký postup se v těchto případech použije? 14.
15. Co mám udělat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vynesené soudem v jiném členském státě uznáno a vykonáno v Rumunsku? Jaký postup se použije v těchto případech? 15.
16. Na jaký soud v Rumunsku se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného soudem v jiném členském státě? Jaký postup se v těchto případech použije? 16.
17. Jaké právo soud použije v řízení o rodičovské odpovědnosti v případě, kdy dítě nebo účastníci řízení nežijí v Rumunsku nebo jsou státními příslušníky různých zemí? 17.

 

1. Co znamená pojem „rodičovská odpovědnost“ v praxi? Jaká jsou práva a povinnosti osoby s rodičovskou odpovědností?

„Rodičovskou odpovědností“ se rozumí práva a povinnosti rodičů vůči jejich nezletilým dětem. Podle článku 97 zákona o rodině mají oba rodiče vůči svým nezletilým dětem stejná práva a povinnosti, přičemž se nerozlišuje, zda se jedná o děti narozené v manželství nebo nemanželské děti či osvojené děti, a uplatňují svá rodičovská práva výhradně v zájmu svých dětí.

Rodičovská ochrana předpokládá existenci osoby mladší 18 let, která není plně způsobilá k právním úkonům.

Jelikož rodičovská ochrana existuje v zájmu nezletilých, jedná se spíše o otázku rodičovských povinností než rodičovských práv. K nim patří:

  • právo a povinnost rodičů vychovávat dítě (čl. 101 odst. 1 a 2 zákona o rodině): povinnost pečovat o tělesné zdraví dítěte, povinnost vzdělávat dítě, povinnost dohlížet na školní docházku dítěte a jeho přípravu na povolání;
  • právo požadovat, aby bylo dítě vráceno osobou, která je drží protiprávně (čl. 103 odst. 1 zákona o rodině), což může být buď cizí osoba, nebo rodič, jemuž nebylo dítě svěřeno do péče v případě rozvodu nebo zrušení manželství či v případě nemanželského dítěte; právo rodiče požadovat návrat dítěte je nezcizitelným právem;
  • právo souhlasit s osvojením dítěte nebo požádat o zrušení osvojení (viz zákon č. 273/2004 o právních opatřeních pro osvojení);
  • právo na osobní styk s dítětem: to je praktický problém v případě, kdy nezletilý nebydlí s jedním ze svých rodičů. „Osobní styk“ s dítětem může mít některou z těchto forem: návštěvy dítěte u něj doma; návštěvy dítěte ve škole nebo trávení dovolené dítětem s každým z jeho rodičů;
  • právo dohlížet výchovu, vzdělávání, školní docházku a přípravu dítěte na povolání;
  • právo určit, kde bude dítě žít. V případech, kdy rodiče spolu nežijí, rozhodnou na základě společné dohody, s kterým z nich bude dítě žít; nemohou-li se rodiče na této věci dohodnout, rozhodne soud poté, co vyslechl opatrovnický orgán a samotné dítě, pokud dosáhlo věku 10 let, přičemž přihlédne k zájmům dítěte;
  • právo a povinnost spravovat majetek dítěte (vlastní úkony týkající se správy, ochrany a nakládání);
  • právo a povinnost zastupovat nezletilého na listinách nebo schvalovat takovéto listiny za nezletilého. Až do věku 14 let je dítě na listinách zastoupeno svými rodiči, jelikož nemá plnou způsobilost právním úkonům; ve věku mezi 14 a 18 lety vykonává dítě, které má omezenou způsobilost k právním úkonům, svá práva a plní své povinnosti samo, avšak pouze s předchozím souhlasem rodičů.

2. Kdo obvykle nese rodičovskou odpovědnost vůči nezletilému?

(Obvykle ji nesou společně oba rodiče, pokud žijí spolu, může však být svěřena matce, jestliže rodiče neuzavřeli manželství).

NahoruNahoru

Oba rodiče nesou rodičovskou odpovědnost bez ohledu na to, zda se dítě narodilo v manželství, je nemanželské nebo bylo osvojeno (článek 97 zákona o rodině). Podle čl. 42 odst. 1 zákona o rodině soud v případě, že manželství bylo rozvedeno, rozhodne, kterému z rodičů budou svěřeny do péče nezletilé děti. Rozvedený rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče, vykonává rodičovská práva ve vztahu k tomuto dítěti. Rozvedený rodič, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, si ponechává právo na osobní styk s dítětem a na dohled nad jeho výchovou, vzděláváním, školní docházkou a přípravou na povolání.

V případě nemanželského dítěte, u nějž bylo určeno rodičovství u jeho obou rodičů, rozhodne o svěření do péče soud soudním rozhodnutím (článek 65 zákona o rodině).

3. Pokud rodiče nejsou způsobilí nebo si nepřejí nést rodičovskou odpovědnost vůči svým dětem, je možné místo nich jmenovat jinou osobu?

(Nebo může být jmenován opatrovník, pokud rodiče zemřeli nebo nejsou schopni se o dítě postarat?).

Podle článku 113 zákona o rodině je v případech, kdy oba rodiče zemřou, nejsou známí, byli zbaveni svých rodičovských práv, jejich rodičovská práva byla omezena, zmizeli nebo byli prohlášeni za mrtvé, dítěti ustanoven opatrovník.

4. Jestliže jsou rodiče rozvedeni nebo žijí odděleně, jak se stanoví rodičovská odpovědnost pro budoucnost?

(Společnou dohodou nebo soudně).

V případě rozvodu soud buď vydá soudní rozhodnutí, které potvrzuje dohodu stran, nebo jestliže se strany vzájemně nedohodnou, vynese nezávislý výrok.

NahoruNahoru

Během manželství vydá v případě, že mezi rodiči vznikne neshoda ohledně uplatňování rodičovských práv, opatrovnický orgán rozhodnutí poté, co rodiče vyslechl, přičemž vezme v úvahu zájmy nezletilého (článek 99 zákona o rodině).

5. Jestliže se rodiče dohodnou na otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké náležitosti musí splnit, aby tato dohoda byla právně závazná?

(Například schválení orgánem nebo soudem).

Jestliže se dohoda týká manželského dítěte, nejsou nutné žádné náležitosti, jde-li o dohodu mezi rodiči, jelikož zákon o rodině v § 98 odst. 1 stanoví, že opatření týkající se osoby a majetku dětí přijímají rodiče vzájemnou dohodou.

V případech, kdy je manželství ukončeno rozvodem, nebo v případech týkajících se nemanželského dítěte, u nějž bylo určeno rodičovství u jeho obou rodičů, rozhodne o dohodě uzavřené rodiči soud.

6. Jestliže se rodiče nedohodnou o otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky pro vyřešení sporu bez účasti soudu?

(Například mediace).

Žádost o rozhodnutí opatrovnického orgánu (během manželství).

Mediace - zákon č. 192/2006 o mediaci a o výkonu povolání mediátora.

7. Jestliže se rodiče obrátí na soud, o jakých otázkách týkajících se nezletilého může soud rozhodnout?

(Například kde bude dítě bydlet, zda bude dítě svěřeno do péče společně oběma rodičům, nebo zda bude svěřeno do péče výlučně jednomu z rodičů, práva rodičů na návštěvy dítěte/styk s dítětem, vyživovací povinnost vůči dítěti, výběr školy, kterou bude dítě navštěvovat, jméno dítěte atd.).

NahoruNahoru

Soudce může rozhodnout o:

  • výchově nezletilého dítěte (v případě rozvodu nebo nemanželského dítěte);
  • příspěvku každého z rodičů na náklady na výchovu, vzdělávání, školní docházku a zajištění přípravy nezletilého na povolání;
  • udělení práva rodiči, jemuž nebylo nezletilé dítě svěřeno do péče, navštěvovat dítě;
  • neshodách o rozsahu povinnosti souvisejících s péčí o dítě, o prostředcích ke splnění této povinnosti nebo o příspěvku každého z rodičů na péči o dítě v případech, kdy rodiče nejsou rozvedeni (čl. 107 odst. 3 zákona o rodině).

8. Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do péče výlučně jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o všem, co se tohoto dítěte týká, aniž by to musel konzultovat s druhým rodičem?

(Například přestěhovat se spolu s dítětem na jinou adresu v téže zemi, přestěhovat se s dítětem do jiné země, rozhodnout, kterou školu bude dítě navštěvovat, atd.).

Soud svěří dítě výlučně do péče jednomu z rodičů spolu s rozhodnutím o rozvodu (v případě manželského dítěte) nebo na základě rozhodnutí o návrhu týkajícím se péče o nezletilé dítě (v případě nemanželského dítěte, u nějž bylo určeno rodičovství u jeho obou rodičů).

Rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, vykonává svá rodičovská práva s ohledem na dítě a majetek dítěte a plní své rodičovské povinnosti.

Rodič, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, není odpovědný za ochranu dítěte a dohled nad ním, ponechává si místo toho pouze právo dohlížet na výchovu, vzdělávání, školní docházku a přípravu dítěte na povolání. Tento rodič má právo na osobní styk s dítětem, nemá však právo určit, kde bude dítě žít, nebo požadovat, aby mu bylo dítě vráceno (za podmínek stanovených v článku 103 zákona o rodině) osobou, která dítě drží protiprávně.

NahoruNahoru

9. Jestliže soud rozhodne o společné péči rodičů, co to v praxi znamená?

Během manželství rodiče uplatňují svá rodičovská práva a povinnosti podle zákona rovným dílem.

Soud zasáhne a svěří dítě do péče výlučně jednomu z rodičů v době vydání rozhodnutí o rozvodu (v případě nezletilého dítěte narozeného v manželství) nebo spolu s rozhodnutím o návrhu týkajícím se péče o nezletilé dítě (v případě nemanželského dítěte).

10. Na jaký soud nebo úřad je třeba se obrátit s žalobou přiznání o rodičovské odpovědnosti? Jaké náležitosti je nutno dodržet a jaké dokumenty je třeba předložit?

Během manželství jsou neshody mezi rodiči ohledně výkonu rodičovských práv řešeny opatrovnickým orgánem, výkonnými a prováděcími subjekty orgánů obce, města nebo obecních orgánů či obvodních orgánů v případě hlavního města Bukurešť. V určitých zákonem stanovených případech jsou případné neshody mezi rodiči ohledně opatření, jež mají být přijata s ohledem na dítě, řešeny soudem v souladu s obecným právem. Tyto případy zahrnují neshody o rozsahu vyživovacích povinností, výši výživného, opatrovnictví, právu na návštěvy dítěte a rozhodnutí, kde bude dítě žít.

11. Jaké řízení se v těchto případech používá? Existuje zrychlené řízení?

Použije se postup podle obecného práva (obvykle).

Výjimka: Kdykoli během rozvodového řízení může soud prostřednictvím soudního příkazu přijmout dočasná opatření ohledně péče o nezletilé děti, vyživovacích povinností, placení výživného na dítě a užívání bytu (článek 613 občanského soudního řádu).

NahoruNahoru

12. Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení?

Právní pomoc lze získat za podmínek stanovených v čl. 74–81 občanského soudního řádu. Právní pomoc je možno poskytnout kdykoli během řízení, a to zcela nebo částečně.

13. Je možno se odvolat proti rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti?

Proti rozhodnutím opatrovnického orgánu je možno podat odvolání bezprostředně nadřízeného orgánu. Soudní rozhodnutí podléhá odvolacímu řízení, které jsou stanoveny v občanském soudním řádu (odvolání u prvního stupně, odvolání u soudu vyššího stupně). Pokud bylo hlavním předmětem v dané věci rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti, činí lhůta pro podání odvolání u soudu prvního stupně/soudu vyššího stupně 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí; pokud se rozhodnutí týkalo vedlejšího aspektu dané věci, například v rámci rozvodu, činí lhůta pro podání odvolání 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

14. V určitých případech může být nezbytné obrátit se na soud, aby rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti vymohl. Jaký postup se v těchto případech použije?

Není-li rozhodnutí soudu vykonáno v dobré víře, je možné si vyžádat zásah exekutora v souladu s postupem stanoveným v občanském soudním řádu, oddíle V (článek 371 a násl.).

15. Co mám udělat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vynesené soudem v jiném členském státě uznáno a vykonáno v Rumunsku? Jaký postup se použije v těchto případech?

Za účelem uznání a výkonu rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti je možno použít ustanovení nařízení (ES) č. 2201/2003 (nařízení Brusel II).

NahoruNahoru

Žalobu je nutno zaslat soudu v místě bydliště žalovaného nebo jeho místa pobytu v Rumunsku. Pokud není známo místo bydliště ani místo pobytu žalovaného, je nutno ji zaslat soudu v místě bydliště/pobytu žalobce.

16. Na jaký soud v Rumunsku se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného soudem v jiném členském státě? Jaký postup se v těchto případech použije?

K podání námitky proti uznání rozhodnutí se dotyčný účastník musí obrátit na soud, který projednává žalobu o uznání. Použijí se příslušná ustanovení občanského soudního řádu.

17. Jaké právo soud použije v řízení o rodičovské odpovědnosti v případě, kdy dítě nebo účastníci řízení nežijí v Rumunsku nebo jsou státními příslušníky různých zemí?

(Objasněte pravidla výběru použitelného práva pro každý členský stát).

K určení práva použitelného na mezinárodněprávní vztahy je nutno použít ustanovení zákona č. 105/1992 o úpravě mezinárodněprávních vztahů. Vztahy mezi rodiči a dítětem, včetně vyživovacích povinností rodičů a povinnosti vychovávat dítě a spravovat jeho majetek, podléhají obecnému vnitrostátnímu právu, avšak v případech zahrnujících občany jiného státu se na ně vztahuje právo státu jejich společného bydliště.

Obecné vnitrostátní právo nebo právo státu společného bydliště upravuje vztahy mezi rodiči a dítětem i nadále v případě, že jeden z nich změní občanství nebo bydliště.

Pokud neexistuje společné občanství nebo bydliště, řídí se vztahy mezi rodiči a dítětem právem země, v níž mají nebo měli společné bydliště nebo s níž oba udržují nejužší vazby.

Bližší informace

Další informace (odkazy na internetové stránky).

www.just.ro română

Mezinárodní soudní spolupráce.

« Rodičovská odpovědnost - Obecné informace | Rumunsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-04-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království