Evropská komise > ESS > Rodičovská odpovědnost > Litva

Poslední aktualizace: 21-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rodičovská odpovědnost - Litva

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co se v praxi rozumí pod pojmem „rodičovská odpovědnost“? Jaká jsou práva a povinnosti osoby, které přísluší rodičovská odpovědnost? 1.
2. Kdo má podle obecně platné zásady rodičovskou odpovědnost za dítě? 2.
3. Nejsou-li rodiče schopni nebo ochotni vykonávat rodičovskou odpovědnost za své děti, může být na místo nich jmenována jiná osoba? 3.
4. Jak se určí otázka budoucí rodičovské odpovědnosti v případě rozvodu nebo odluky rodičů? 4.
5. Uzavřou-li rodiče dohodu o rodičovské odpovědnosti, jaké formální náležitosti musí být splněny, aby byla tato dohoda právně závazná? 5.
6. Nedohodnou-li se rodiče na rodičovské odpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky řešení tohoto problému, aniž by bylo nutné obrátit se na soud? 6.
7. Obrátí-li se rodiče na soud, o jakých záležitostech týkajících se dítěte může soud rozhodnout? 7.
8. Svěří-li soud dítě do výhradní péče pouze jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o veškerých záležitostech týkajících se dítěte, aniž by musel předtím konzultovat druhého rodiče? 8.
9. Svěří-li soud dítě do společné péče obou rodičů, co toto opatření v praxi znamená? 9.
10. Na jaký soud nebo orgán se mám obrátit s žádostí týkající se rodičovské odpovědnosti? Jaké formální náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty mám přiložit ke své žádosti? 10.
11. Jaké řízení se v těchto případech použije? Je možné použít zkrácené řízení? 11.
12. Mohu získat právní pomoc na úhradu nákladů řízení? 12.
13. Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti? 13.
14. V některých případech může být nutné obrátit se na soud nebo jiný orgán za účelem vynucení rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti. Jaké řízení se v těchto případech použije? 14.
15. Jak mám postupovat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydané soudem v jiném členském státě uznáno a bylo vykonatelné v Litvě? Jaké řízení se v těchto případech použije? 15.
16. Na jaký litevský soud se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného příslušným soudem v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije? 16.
17. Jaké právo se použije v řízení o rodičovské odpovědnosti v případě, kdy dítě nebo strany sporu nežijí v Litvě nebo jsou státními příslušníky různých zemí? 17.

 

1. Co se v praxi rozumí pod pojmem „rodičovská odpovědnost“? Jaká jsou práva a povinnosti osoby, které přísluší rodičovská odpovědnost?

Vzájemná práva a povinnosti dětí a rodičů jsou upravena v části IV knihy III občanského zákoníku. Článek 3.155 občanského zákoníku stanoví, že děti jsou až do dosažení plnoletosti nebo osamostatnění zaopatřovány rodiči. Rodiče mají právo a povinnost své děti řádně vzdělávat a vychovávat, pečovat o jejich zdraví a vytvářet jim s ohledem na jejich fyzický i duševní stav příznivé podmínky pro jejich úplný a harmonický vývoj tak, aby byly děti připraveny na samostatný život ve společnosti. Kapitola XI knihy III občanského zákoníku upravuje práva a povinnosti rodičů k dětem a kapitola XII upravuje vzájemná majetková práva a povinnosti rodičů a dětí.

Podle čl. 3.227 odst. 2 občanského zákoníku jsou adoptivní rodiče považováni za zákonné rodiče dítěte ode dne, kdy nabyl rozsudek o adopci právní moci, s výjimkou případů podle čl. 3.222 odst. 4 tohoto zákoníku.

2. Kdo má podle obecně platné zásady rodičovskou odpovědnost za dítě?

Článek 3.156 občanského zákoníku stanoví, že otec a matka mají k dětem stejná práva a povinnosti. Rodiče mají ke svým dětem stejná práva a povinnosti bez ohledu na to, zda se děti narodily sezdanému či nesezdanému páru, po rozvodu nebo po soudním zrušení manželství či po odluce.

3. Nejsou-li rodiče schopni nebo ochotni vykonávat rodičovskou odpovědnost za své děti, může být na místo nich jmenována jiná osoba?

Nejsou-li rodiče schopni nebo ochotni vykonávat rodičovskou odpovědnost za své děti, může být na místo nich jmenována jiná osoba. Pro tyto účely je v občanském zákoníku ustaven institut poručníka nebo opatrovníka pro nezletilé. Náležitosti nutné pro dočasné či trvalé svěření dítěte do péče poručníka nebo opatrovníka jsou stanoveny v článcích 3.254 a 3.257.

NahoruNahoru

4. Jak se určí otázka budoucí rodičovské odpovědnosti v případě rozvodu nebo odluky rodičů?

Pokud se rodiče rozvedou, závisí stanovení budoucí rodičovské odpovědnosti na způsobu rozvodu.

Pokud je manželství ukončeno vzájemným souhlasem obou manželů, musejí manželé soudu předložit smlouvu týkající se důsledků rozvodu (majetkové vypořádání, výživné na děti atd.). Podle čl. 3.53 odst. 3 občanského zákoníku soud tím, že vydá rozsudek o rozvodu, stvrdí smlouvu manželů týkající se důsledků rozvodu, v níž se upravuje placení výživného na nezaopatřené děti i na bývalého manžela / manželku, bydlení nezletilých dětí, podíl na výchově dětí a další majetková práva a povinnosti bývalých manželů. Obsah smlouvy tvoří součást rozsudku o rozvodu. V případě závažných změn okolností (nemoc jednoho z bývalých manželů, nezpůsobilost k práci atd.) může jeden z bývalých manželů nebo oba požádat soud, aby přehodnotil podmínky jejich smlouvy týkající se důsledků rozvodu.

Pokud je manželství ukončeno na žádost jednoho z manželů, musí tato žádost také obsahovat způsob, jakým chce žadatel vykonávat své povinnosti k druhému manželovi a k nezletilým dětem. V rozsudku o rozvodu musí soud upravit bydlení a výživné nezletilých dětí, výživné pro bývalého manžela / manželku a rozdělení společného jmění manželů, s výjimkou případů, kdy bylo vlastnictví rozděleno vzájemnou dohodou obou manželů stvrzenou notářem (článek 3.59).

Pokud je manželství ukončeno zaviněním jednoho nebo obou manželů. Pokud se rozvod zakládá na zavinění obou manželů, jsou jeho důsledky stejné jako u rozvodu se společným souhlasem obou manželů (články 3.51 až 3.54). Řízení o rozvodu na základě zavinění jednoho z manželů podléhá s příslušnými změnami článku 3.59 občanského zákoníku.

NahoruNahoru

Pokud je společný život manželů nesnesitelný (nemožný) z důvodů, které nezáleží na jednom z manželů, nebo jestliže může závažně ohrozit zájmy jejich nezletilých dětí nebo jestliže manželé již nemají zájem spolu dále žít, může jeden z manželů požádat soud o svolení s odlukou. V rozsudku o odluce musí soud rozhodnout o tom, se kterým z manželů budou děti bydlet, o výživném na děti a o účasti odloučeného otce (matky) na výchově dětí. O souhlas s odzlukou mohou oba manželé požádat soud společně, jestliže uzavřeli smlouvu o důsledcích odluky, v níž je upraveno bydlení, výživné a výchova jejich nezletilých dětí i vypořádání majetku a vzájemné výživné. Pokud manželé uzavřeli smlouvu o důsledcích odluky, soud ji schválí za předpokladu, že je v souladu s veřejným pořádkem, právy a zákonnými zájmy nezletilých dětí nebo jednoho z manželů. Po schválení smlouvy ji soud zanese do rozsudku o odluce.

5. Uzavřou-li rodiče dohodu o rodičovské odpovědnosti, jaké formální náležitosti musí být splněny, aby byla tato dohoda právně závazná?

Žijí-li rodiče ve společné domácnosti, určí se postup a forma vyplácení výživného jejich vzájemnou dohodou. Pro tuto dohodu není stanovena zvláštní forma a postup. Podle článku 3.193 občanského zákoníku manželé při rozvodu vzájemnou dohodou (článek 3.51) nebo při odluce (článek 3.73) uzavřou dohodu, kterou upraví své vzájemné povinnosti výživy ke svým nezletilým dětem i postup pro vyplácení výživného, jeho výši a formu. Tuto dohodu schvaluje soud (článek 3.53). Rodiče nezletilých dětí mohou dohodu o výživném na své děti uzavřít i při rozvodu z jiných důvodů. Neplní-li jeden z rodičů dohodu o výživném pro své nezletilé děti schválenou soudem, má druhý rodič právo podat k soudu žádost o příkaz k exekuci.

NahoruNahoru

6. Nedohodnou-li se rodiče na rodičovské odpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky řešení tohoto problému, aniž by bylo nutné obrátit se na soud?

V Litvě neexistují pro řešení sporů v oblasti rodičovské odpovědnosti žádné alternativní prostředky. Rodiče mohou svůj spor řešit pouze před soudem.

7. Obrátí-li se rodiče na soud, o jakých záležitostech týkajících se dítěte může soud rozhodnout?

Obrátí-li se rodiče na soud, může soud rozhodovat o všech záležitostech týkajících se dítěte, včetně bydliště dítěte, práv návštěv / přístupu, výživného na nezletilé děti a o dalších záležitostech, které jsou uvedeny v žádosti předložené soudu.

8. Svěří-li soud dítě do výhradní péče pouze jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o veškerých záležitostech týkajících se dítěte, aniž by musel předtím konzultovat druhého rodiče?

Podle článku 3.156 občanského zákoníku mají otec a matka k dětem stejná práva a povinnosti. Rodiče mají ke svým dětem stejná práva a povinnosti bez ohledu na to, zda se děti narodily sezdanému či nesezdanému páru, po rozvodu nebo po soudním zrušení manželství či po odluce. Rodiče mají právo a povinnost vychovávat své děti; jsou odpovědní za vzdělání a rozvoj svých dětí, za jejich zdraví a za jejich duševní a morální vedení. Při výkonu těchto povinností mají rodiče přednostní právo před jinými osobami. Rodiče musejí vytvořit podmínky, aby se jejich děti vzdělávaly v rámci povinné školní docházky.

NahoruNahoru

Svěření dítěte do výhradní péče jednoho z rodičů je možné pouze v případě, kdy je rodičovské právo jednoho z rodičů omezeno. Soud může o dočasném nebo časově neomezeném omezení rodičovského práva (otce nebo matky) rozhodnout, pokud rodiče (otec nebo matka) neplní své povinnosti při výchově dítěte nebo svá rodičovská práva zneužívají nebo pokud se k dítěti chovají násilně nebo na něj mají svým nemorálním chováním škodlivý vliv nebo o něj nepečují. Dočasné nebo časově neomezené omezení rodičovského práva zahrnuje pozastavení osobních a majetkových práv rodičů, která se zakládají na příbuznosti, a podle práva. Rodičům však zůstává právo návštěv, není-li to v rozporu se zájmy dítěte. V případech, kdy je rodičovské právo omezeno na časově neomezenou dobu, může být dítě adoptováno bez souhlasu rodičů.

9. Svěří-li soud dítě do společné péče obou rodičů, co toto opatření v praxi znamená?

O všech otázkách výchovy dětí a o dalších záležitostech rodičovské odpovědnosti rozhodují rodiče vzájemnou dohodou. Pokud k dohodě nedojde, rozhodne o věci soud.

Žádost o kontakt nebo účast na výchově dítěte může předložit otec dítěte, matka dítěte nebo rodiče (opatrovníci / poručníci) právně nezpůsobilých nezletilých rodičů dítěte. Soud určí postup pro styk odloučeného rodiče s dítětem při zohlednění zájmů dítěte a vytvoří pro odloučeného rodiče možnost, aby se účastnil výchovy dítěte v co nejvyšší možné míře. Minimální styk s dítětem může být nařízen pouze v případech, kdy by pravidelný maximální styk poškozoval zájmy dítěte.

NahoruNahoru

10. Na jaký soud nebo orgán se mám obrátit s žádostí týkající se rodičovské odpovědnosti? Jaké formální náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty mám přiložit ke své žádosti?

Pokud chcete soudu předložit žádost týkající se rodičovské odpovědnosti, musíte se obrátit na okresní soud. Formální náležitosti a dokumenty, které mají být k žádosti připojeny, závisejí na požadavcích stanovených v žádosti a na právech a povinnostech, které jsou napadeny, mají se vyřešit nebo mají být stanoveny (ohledně rodičovské odpovědnosti).

11. Jaké řízení se v těchto případech použije? Je možné použít zkrácené řízení?

Ve zkráceném řízení se zkoumají hlavní spory a otázky rodičovské odpovědnosti.

12. Mohu získat právní pomoc na úhradu nákladů řízení?

Podle zákona o právní pomoci lze získat právní pomoc (zákon o právní pomoci zaručené státem). Možnost získání právní pomoci závisí na finanční situaci dané osoby.

13. Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti?

Je to možné.

14. V některých případech může být nutné obrátit se na soud nebo jiný orgán za účelem vynucení rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti. Jaké řízení se v těchto případech použije?

Výkon soudních rozhodnutí provádí soudní vykonavatel.

NahoruNahoru

15. Jak mám postupovat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydané soudem v jiném členském státě uznáno a bylo vykonatelné v Litvě? Jaké řízení se v těchto případech použije?

Uznávání rozhodnutí zahraničních soudů se řídí občanským soudním řádem. Žádost o uznání rozhodnutí zahraničního soudu se předkládá litevskému odvolacímu soudu. Strana usilující o uznání předloží rozsudek, jeho překlad do litevštiny, potvrzení, že rozhodnutí nabylo právní moci, a důkaz o tom, že byla protistrana o místě a čase slyšení případu řádně informována.

16. Na jaký litevský soud se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vydaného příslušným soudem v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije?

Námitka se předkládá Nejvyššímu litevskému soudu. Je přezkoumána ve zrušovacím řízení postupem podle občanského soudního řádu.

17. Jaké právo se použije v řízení o rodičovské odpovědnosti v případě, kdy dítě nebo strany sporu nežijí v Litvě nebo jsou státními příslušníky různých zemí? 

Právo použitelné pro stanovení původu dítěte (legitimace) se řídí článkem 1.31 občanského zákoníku. Původ dítěte (potvrzení nebo vyvrácení otcovství či mateřství) se určí buď podle práva státu, jehož státní příslušnost dítě získalo při narození, nebo podle práva státu, v němž mělo dítě uznaný trvalý pobyt v době narození, nebo podle práva státu, kde má trvalý pobyt jeden z rodičů dítěte, nebo podle práva státu, jehož občanem byl jeden z rodičů v době narození dítěte, podle toho, co je výhodnější pro dítě. Důsledky legitimace jsou upraveny právem státu trvalého pobytu dítěte. Pokud má dítě nebo jeden z jeho rodičů trvalý pobyt v Litvě, rozhodnou o legitimaci soudy nebo jiné orgány Litevské republiky. Aktivní právní způsobilost rodičů (otce nebo matky) se při uznání otcovství (mateřství) řídí právem státu, v němž má otec (matka) v době uznání trvalý pobyt. Způsob uznání otcovství (mateřství) se řídí právem státu, v němž je uznání učiněno, nebo právem státu, v němž má dítě trvalý pobyt. Stejná ustanovení platí i při legitimaci nemanželského dítěte.

Právo použitelné na vztahy mezi rodiči a dítětem je uvedeno v článku 1.32. Osobní a majetkové vztahy mezi rodiči a dítětem se řídí právem státu, v němž má dítě trvalý pobyt. Pokud ve státě, v němž má dítě trvalý pobyt, nemá trvalý pobyt ani jeden z rodičů a zároveň jsou rodiče i dítě občany téhož státu, použije se právo státu jejich společného občanství.

Právo použitelné na ochranu nezletilých, jejich opatrovnictví a poručnictví je stanoveno podle Haagské úmluvy ze dne 5. října 1961 o pravomocích orgánů a o použitelném právu ve vztahu k ochraně nezletilých.

Vyživovací (alimentační) povinnosti v rámci rodiny jsou upraveny Haagskou úmluvou ze dne 2. října 1973 o právu použitelném pro vyživovací povinnosti.

« Rodičovská odpovědnost - Obecné informace | Litva - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 21-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království