Evropská komise > ESS > Rodičovská odpovědnost > Německo

Poslední aktualizace: 15-03-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rodičovská odpovědnost - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co v praxi znamená právní pojem „rodičovská odpovědnost”? Jaká jsou práva a povinnosti nositele rodičovské odpovědnosti? 1.
2. Kdo má – obecně řečeno - rodičovskou odpovědnost vůči dítěti? 2.
3. Jestliže nejsou rodiče schopni nebo ochotni uplatňovat rodičovskou odpovědnost vůči svým dětem, může být na jejich místo ustanovena jiná osoba? 3.
4. Pokud se rodiče rozvedou nebo rozejdou, jak je pro budoucnost řešena otázka rodičovské odpovědnosti? 4.
5. Pokud rodiče uzavřou dohodu v otázce rodičovské odpovědnosti, jaké formality je třeba dodržet, aby byla taková dohoda právně závazná? 5.
6. Jestliže se rodiče ve věci rodičovské odpovědnosti nejsou s to dohodnout, jaké jsou alternativní prostředky řešení sporu , aniž by bylo nutné obrátit se na soud? 6.
7. Jestliže se rodiče obrátí na soud, o jakých záležitostech týkajících se dítěte může soudce rozhodovat? 7.
8. Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do péče pouze jednoho rodiče, znamená to, že může dotyčný rodič rozhodovat o všech záležitostech týkajících se dítěte, aniž by se musel nejdříve poradit s druhým z rodičů? 8.
9. Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do společné péče rodičů, co to v praxi znamená? 9.
10. Na který soud nebo orgán se mám obrátit, jestliže chci podat žádost o svěření do rodičovské péče? Jaké formality je nutno dodržet a jaké doklady mám k žádosti přiložit? 10.
11. Jaký postup se použije v těchto případech? Je k dispozici zkrácené řízení? 11.
12. Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení? 12.
13. Je možné se odvolat proti rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti? 13.
14. V určitých případech může být nezbytné obrátit se na soud, aby rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti vymohl. Na jaký soud se mám v takovém případě obrátit a jaký je třeba zvolit postup? 14.
15. Co mám udělat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vynesené soudem v jiném členském státě uznáno a vykonáno v Německu? Jaký je třeba zvolit postup? 15.
16. Na jaký soud se mám obrátit, když chci oponovat uznání rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti učiněného soudem v jiném členském státě? Jaký postup je třeba v takových případech zvolit? 16.
17. Jaké právo soud použije při řízení o rodičovské odpovědnosti, když dítě nebo strany nebydlí v Německu nebo mají různou státní příslušnost? 17.

 

1. Co v praxi znamená právní pojem „rodičovská odpovědnost”? Jaká jsou práva a povinnosti nositele rodičovské odpovědnosti?

„Rodičovskou odpovědností” se rozumějí všechna práva a povinnosti rodičů ve vztahu k dítěti. Rozhodující součástí rodičovské odpovědnosti je rodičovská péče. Rodiče mají povinnost a právo pečovat o své nezletilé děti. Péče zahrnuje starost o dítě, správu jeho majetku a výkon funkce jeho zákonného zástupce. Rodičovská odpovědnost ve vztahu k dětem rovněž zahrnuje právo pravidelného osobního styku a vyživovací povinnost.

2. Kdo má – obecně řečeno - rodičovskou odpovědnost vůči dítěti?

Rodiče mají společné právo péče o dítě, jestliže:

  1. se dítě narodilo v manželství;
  2. rodiče vstoupili do manželství po narození dítěte;
  3. rodiče prohlásí, že jsou připraveni vzít na sebe společnou péči (prohlášení o péči).

Prohlášení o péči musí osvědčit Úřad pro blaho mládeže (Jugendamt) nebo notář. Pokud rodiče prohlášení o péči neučiní a nejsou oddáni, je dítě ve výhradní péči matky.

Podle německého práva je pravidelný osobní styk obou rodičů s dítětem obecně považován za takový, který je v nejlepším zájmu dítěte, a tím je též zaručeno právo dítěte na pravidelný osobní styk s rodiči. Oba rodiče mají právo a povinnost udržovat pravidelný osobní styk s dítětem.

Právo pravidelného osobního styku dává rodičům právo s dítětem se vidět a mluvit s ním v pravidelných intervalech. Styk s dítětem zahrnuje dopisování, telefonování i osobní setkávání.

NahoruNahoru

Vyživovací povinnost plynoucí z práva o dítě pečovat se vztahuje na oba rodiče. Rodiče mohou sami rozhodovat, jak budou o své děti pečovat až do doby, než vstoupí do manželství. Mohou např. rozhodnout, že základní potřeby dítěte budou uspokojovány prostřednictvím věcné péče v obydlí rodiny (strava a ubytování, ošacení atd.).

Pokud rodiče nežijí ve společné domácnosti, přispívá zpravidla rodič, u kterého dítě bydlí, na uspokojování jeho základních potřeb prostřednictvím péče a výchovy dítěte. Finanční platby se od něho neočekávají. Druhý rodič je naopak povinen na výživu a uspokojování základních potřeb dítěte finančně přispívat.

3. Jestliže nejsou rodiče schopni nebo ochotni uplatňovat rodičovskou odpovědnost vůči svým dětem, může být na jejich místo ustanovena jiná osoba?

Jestliže rodiče nemohou uplatnit rodičovskou odpovědnost nebo rodiče nemají právo zastupovat nezletilé dítě nebo spravovat jeho majetek, je ustanoven opatrovník, a to soudním příkazem poručenského soudu.

4. Pokud se rodiče rozvedou nebo rozejdou, jak je pro budoucnost řešena otázka rodičovské odpovědnosti?

Jestliže rodiče požívají společné právo péče o dítě a rozejdou se, mohou i nadále toto společné právo péče o dítě uplatňovat bez ohledu na to, zda jsou či nejsou oddáni.

Jeden z rodičů však může u rodinného soudu podat žádost o svěření dítěte do výhradní péče. Soud takové žádosti vyhoví, pokud bude zrušení společné péče a svěření dítěte do péče pouze jednoho z rodičů v nejlepším zájmu dítěte.

NahoruNahoru

Dokonce i když se rodiče rozvedou, je shora uvedené rozhodnutí učiněno pouze na žádost jednoho z rodičů. Není-li dotyčná žádost podána, zůstávají rodiče i nadále nositeli společné péče.

5. Pokud rodiče uzavřou dohodu v otázce rodičovské odpovědnosti, jaké formality je třeba dodržet, aby byla taková dohoda právně závazná?

Obecně platí, že způsob, jakým svoji rodičovskou odpovědnost uplatňují, je ponechán na vlastním uvážení rodičů a není  regulován předpisy. Pokud rodiče nežijí ve společné domácnosti, mohou se obrátit na Úřad pro blaho mládeže se žádostí, aby pro ně vypracoval oboustranně přijatelný způsob péče o jejich děti. Takové řešení může posloužit jako podklad pro rozhodování soudů ve věcech rodičovské odpovědnosti. Jestliže se rodiče dohodnou, že má být dítě v budoucnu svěřeno do péče pouze jednoho z nich, mohou o vydání takového soudního příkazu požádat rodinný soud.

Rodiče se rovněž mohou mezi sebou neformálně dohodnout o pravidelném osobním styku s dítětem. Pokud je taková dohoda uzavřena mimosoudně, je stejně závazná jako rozhodnutí soudu, a je-li schválena soudem, je v náležitých situacích k dispozici i výkon rozhodnutí.

6. Jestliže se rodiče ve věci rodičovské odpovědnosti nejsou s to dohodnout, jaké jsou alternativní prostředky řešení sporu , aniž by bylo nutné obrátit se na soud?

Pokud nejsou rodiče sami schopni vyřešit své spory, mohou se obrátit na Úřad pro blaho mládeže nebo některou agenturu zabývající se problematikou mladých lidí. Tyto instituce rodičům poradí a pomohou jim najít řešení. Na internetové adrese www.dajeb.de Deutsch lze nalézt databázi kontaktů na všechna poradenská střediska. Ke smírnému urovnání sporů mezi rodiči napomáhají mediační služby. Více informací o mediaci v rodinných záležitostech najdete na www.bafm-mediation.de Deutsch.

NahoruNahoru

7. Jestliže se rodiče obrátí na soud, o jakých záležitostech týkajících se dítěte může soudce rozhodovat?

Soudce může rozhodnout o rodičovské péči o dítě, o pravidlech osobního styku, navrácení dítěte a vyživovacích povinnostech. Soud může rovněž nařídit jakákoli opatření nezbytná k ochraně nejlepších zájmů dítěte.

8. Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do péče pouze jednoho rodiče, znamená to, že může dotyčný rodič rozhodovat o všech záležitostech týkajících se dítěte, aniž by se musel nejdříve poradit s druhým z rodičů?

Ano. Rodič, kterému není dítě do péče svěřeno, nemá o záležitostech týkajících se dítěte právo rozhodovat. Má však právo na osobní styk s dítětem a může od druhého rodiče požadovat informace o osobní situaci dítěte, pokud lze prokázat oprávněný zájem.

9. Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do společné péče rodičů, co to v praxi znamená?

Pokud rodiče pečují o dítě společně a žijí ve společné domácnosti, musejí dospět ke vzájemné dohodě ve všech záležitostech týkajících se péče o dítě.

Pokud rodiče nežijí ve společné domácnosti, musejí dospět k dohodě výhradně v záležitostech, které představují významný zájem dítěte. Rodič, u kterého dítě bydlí, má výhradní právo rozhodovat o běžných záležitostech každodenního života.

10. Na který soud nebo orgán se mám obrátit, jestliže chci podat žádost o svěření do rodičovské péče? Jaké formality je nutno dodržet a jaké doklady mám k žádosti přiložit?

Řízení týkající se svěření do rodičovské péče spadají zpravidla do působnosti rodinných soudů (které jsou součástí okresních soudů). Žádosti lze podávat u příslušných nebo okresních soudů. Pouze ve výjimečných případech je nutné, aby byli rodiče zastupováni právníkem, např. u žádostí projednávaných spolu s probíhajícím rozvodovým řízením. Nelze vyjmenovat doklady, které je nutno k žádosti přiložit, protože soudy rozhodují v jednotlivých případech odděleně, které doklady se budou vyžadovat.

NahoruNahoru

Pokud nejsou rodiče v době narození dítěte oddáni, může rodič nebo pracovník Úřadu pro blaho mládeže osvědčit prohlášení o péči (pro společnou rodičovskou péči).

11. Jaký postup se použije v těchto případech? Je k dispozici zkrácené řízení?

Při řízeních týkajících se rodičovské odpovědnosti platí tzv. zásada šetření z moci úřední (Amtsermittlung). To znamená, že soud je oprávněn a povinen provádět šetření za účelem zjištění skutečností, na jejichž základě učiní rozhodnutí podle úředního uvážení, aniž by musel spoléhat na předložení nezbytných důkazů dotyčnými stranami.

Předběžná opatření lze nařídit v hlavním líčení jednak tam, kde byla podána samostatná žaloba a jednak při již běžícím rozvodovém řízení.

12. Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení?

Každý občan, který není s to uhradit náklady řízení nebo je může uhradit pouze částečně či ve splátkách v důsledku nepříznivé osobní a finanční situace, může požádat o právní pomoc, pokud jde o řízení před soudy pro občanskoprávní spory. Je to podmíněno tím, do jaké míry má zamýšlená žaloba či obhajoba naději na úspěch a zda se nejedná o pouhé zlovolné obtěžování soudů. Smyslem právní pomoci je zajistit i lidem s omezeným příjmem přístup ke spravedlnosti. Právní pomoc se vztahuje - podle výše žadatelova příjmu - na úplnou nebo částečnou úhradu soudních výloh a honorář právníka.

NahoruNahoru

13. Je možné se odvolat proti rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti?

Lze podávat odvolání proti rozhodnutím ve věci rodičovské odpovědnosti v hlavním líčení. Je lhostejné, zda bylo řízení vyvoláno jakožto řízení o rodičovské odpovědnosti (v takovém případě lze podat časově omezený opravný prostředek) nebo je přidruženo k rozvodovému řízení (u něhož se lze odvolat).

V obou případech musí být odvolání podáno do jednoho měsíce ode dne doručení dotyčného rozhodnutí.

O předběžné opatření lze požádat prostřednictvím odvolání při ústním řízení. V tomto případě však musí být odvolání podáno do dvou týdnů. Předběžné opatření lze rovněž zrušit jinými rozhodnutími.

14. V určitých případech může být nezbytné obrátit se na soud, aby rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti vymohl. Na jaký soud se mám v takovém případě obrátit a jaký je třeba zvolit postup?

Dítě si nelze vzít zpět - ve shodě s právem osobního styku s dítětem - za použití síly. V případech, kdy je dítě rodiči navráceno na základě výkonu rozhodnutí, je použití donucovacích opatření soudním vykonavatelem dovoleno. Obecně platí, že soud předem upozorní, že by mohlo být užito síly nebo že dotyčné osobě hrozí vězení, pokud dítě nevrátí.

15. Co mám udělat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské odpovědnosti vynesené soudem v jiném členském státě uznáno a vykonáno v Německu? Jaký je třeba zvolit postup?

V souladu s nařízením (ES) č. 1347/2000 jsou rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti přijatá v jiném členském státě v Německu uznávaná bez zvláštního postupu.

NahoruNahoru

Než může být rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti přijaté v jiném členském státě v Německu vykonáno, musí být za vykonatelné prohlášeno podle zvláštního postupu v souladu s dotyčným nařízením, tj. připuštěno k výkonu v Německu. Je třeba podat žádost o soudní příkaz k výkonu rozhodnutí. V souladu s nařízením o krajských soudech se žádost podává k místnímu soudu příslušnému v rodinných věcech. K žádosti je třeba přiložit stejnopis rozhodnutí a doložku právní moci, obojí vydané soudem členského státu, kde bylo rozhodnutí přijato. Dotyčnou osobu nemusí zastupovat právník. Rozhodnutí je vyneseno rodinným soudem v řízení vyvolaném jednou stranou, aniž by bylo nařízeno ústní jednání. Odvolání proti rozhodnutím rodinných soudů se musí podávat krajským soudům. Odvolání proti rozhodnutím krajských soudů se musí podávat spolkovému nejvyššímu soudu. Nařízení (ES) č. 1347/2000 je s účinností od 1. března 2005 nahrazeno novým nařízením o rodičovské odpovědnosti. Nové nařízení upravuje určitá rozhodnutí ohledně práva na pravidelný osobní styk a soudní příkazy ohledně navrácení dítěte vykonatelné bez předběžného varování.

16. Na jaký soud se mám obrátit, když chci oponovat uznání rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti učiněného soudem v jiném členském státě? Jaký postup je třeba v takových případech zvolit?

Máte-li v úmyslu oponovat uznání rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti, obecně platí, že se obrátíte na rodinný soud krajského soudu příslušného podle místa bydliště žadatele nebo dítěte.

17. Jaké právo soud použije při řízení o rodičovské odpovědnosti, když dítě nebo strany nebydlí v Německu nebo mají různou státní příslušnost?

Rodičovská odpovědnost se řídí právem platným v místě pobytu dítěte (článek 21 německého úvodního zákona k občanskému zákoníku (EGBGB)), pokud neplatí ustanovení úmluvy o ochraně nezletilých z roku 1961.

« Rodičovská odpovědnost - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 15-03-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království