Evropská komise > ESS > Rodičovská odpovědnost > Rakousko

Poslední aktualizace: 20-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rodičovská odpovědnost - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co se v praxi rozumí pojmem „rodičovská zodpovědnost“? Jaká jsou práva a povinnosti osoby, které přísluší rodičovská zodpovědnost? 1.
2. Kdo má podle obecně platné zásady rodičovskou zodpovědnost za dítě? 2.
3. Nejsou-li rodiče schopni nebo ochotni vykonávat rodičovskou zodpovědnost za své děti, může být na místo nich jmenována jiná osoba? 3.
4. Jak se určí otázka další rodičovské zodpovědnosti v případě rozvodu nebo rozluky / rozchodu rodičů? 4.
5. Uzavřou-li rodiče dohodu o rodičovské zodpovědnosti, jaké formální náležitosti musí být splněny, aby byla tato dohoda právně závazná? 5.
6. Nedohodnou-li se rodiče na rodičovské zodpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky řešení tohoto problému, aniž by bylo nutné obrátit se na soud? 6.
7. Obrátí-li se rodiče na soud, o jakých záležitostech týkajících se dítěte může soud rozhodnout? 7.
8. Svěří-li soud dítě do výhradního opatrovnictví pouze jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o veškerých záležitostech týkajících se dítěte, aniž by musel předtím konzultovat druhého rodiče? 8.
9. Svěří-li soud dítě do společného opatrovnictví obou rodičů, co toto opatření v praxi znamená? 9.
10. Na jaký soud nebo orgán se mám obrátit s žádostí týkající se rodičovské zodpovědnosti? Jaké formální náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty mám přiložit ke své žádosti? 10.
11. Jaké řízení se v těchto případech použije? Je možné použít zkrácené řízení? 11.
12. Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení? 12.
13. Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti? 13.
14. V některých případech může být nutné obrátit se na soud nebo jiný orgán za účelem vynucení rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti. Jaké řízení se v těchto případech použije? 14.
15. Jak mám postupovat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti vydané soudem v jiném členském státě uznáno a bylo vykonatelné v Rakousku? Jaké řízení se v těchto případech použije? 15.
16. Na jaký rakouský soud se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti vydaného příslušným soudem v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije? 16.
17. Jaké právo se použije v řízení o rodičovské zodpovědnosti v případě, kdy dítě nebo strany sporu nežijí v Rakousku nebo jsou státními příslušníky různých zemí? 17.

 

1. Co se v praxi rozumí pojmem „rodičovská zodpovědnost“? Jaká jsou práva a povinnosti osoby, které přísluší rodičovská zodpovědnost?

Rakouské rodinné právo používá při definici rodičovské zodpovědnosti za dítě pojem „Obsorge“ (opatrovnictví). Pro účely příslušného zákona se pojmem „Obsorge” rozumí právo a povinnost pečovat o dítě a vychovávat jej, spravovat jeho finance a zastupovat jej v těchto věcech a při všech ostatních jednáních s jinými lidmi.  Při plnění uvedených povinností a výkonu těchto práv musí rodiče jednat společně.

2. Kdo má podle obecně platné zásady rodičovskou zodpovědnost za dítě?

Opatrovníky dítěte ze společného manželství jsou automaticky od narození matka a otec, zatímco opatrovníkem nemanželského dítěte je automaticky od narození matka. Tato skutečnost vyplývá přímo ze zákona a nemusí o ní rozhodovat soud.

3. Nejsou-li rodiče schopni nebo ochotni vykonávat rodičovskou zodpovědnost za své děti, může být na místo nich jmenována jiná osoba?

Ohrožují-li rodiče (nebo jiní opatrovníci) zdravý vývoj dítěte, může je soud (částečně) zbavit opatrovnictví a svěřit dítě do opatrovnictví jiné osoby. Tato osoba musí být vybrána v první řadě mezi příbuznými dítěte, a není-li to možné, mezi osobami blízkými dítěti. Není-li možné nalézt jinou vhodnou osobu, svěří soudy dítě do opatrovnictví sociálního pracovníka (pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí). Je-li dítě v bezprostředním ohrožení, je sociální pracovník povinen přijmout vhodná opatření, přestože se musí následně obrátit na soud. Převedení opatrovnictví na sociálního pracovníka nezávisí na tom, zda rodiče zapříčinili problémy při výchově dítěte nebo je možné jim klást tyto problémy za vinu. Účelem tohoto opatření je zachovat zájem dítěte, bez ohledu na tyto úvahy.

NahoruNahoru

Převod opatrovnictví je však možné uskutečnit rovněž dohodou mezi rodiči a sociálním pracovníkem (v takovém případě mohou rodiče svůj souhlas jednostranně odvolat).

Při výkonu opatrovnictví může sociální pracovník využít rovněž jiných osob, například umístit dítě do vhodné náhradní rodiny nebo do dětského domova.

4. Jak se určí otázka další rodičovské zodpovědnosti v případě rozvodu nebo rozluky / rozchodu rodičů?

V odpovědi na tuto otázku je nutné rozlišovat mezi manželskými a nemanželskými dětmi:

1. Rozvod rodičů manželského dítěte:

Od přijetí zákona z roku 2001, kterým se mění právo týkající se dětí a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2001, mají rodiče řadu možností, jak upravit režim opatrovnictví po svém rozchodu. V případě rozvodu se společné opatrovnictví nezletilého dítěte v zásadě nemění, pokud však chtějí rodiče zachovat stejné plné společné opatrovnictví jako v manželství, musí příslušnému soudu v přiměřené lhůtě předložit dohodu o hlavním místě trvalého pobytu dítěte. Soud tuto dohodu schválí, pokud je v souladu se zájmy dítěte. Nepředloží-li rodiče tuto dohodu v rozumné lhůtě po rozvodu, nebo není-li tato dohoda v souladu se zájmy dítěte, musí soudy rozhodnout, nedojde-li ke smíru (zahrnujícímu, v případě nutnosti, rozhodčí soud) o tom, kterému rodiči bude dítě svěřeno do výhradního opatrovnictví.

Rodiče však mohou předem rozhodnout, který z nich bude po rozvodu manželství výhradním opatrovníkem dítěte.

NahoruNahoru

Mají-li rodiče dítě ve společné péči, může kterýkoli z nich požádat soud o zrušení společného opatrovnictví. Soudy poté svěří dítě do výhradního opatrovnictví jednomu z rodičů, a to na základě zájmů dítěte.

2. Rozchod rodičů nemanželského dítěte:

Partnerům, kteří spolu mají dítě, může být toto dítě svěřeno do společného opatrovnictví. Na základě společné žádosti obou rodičů nemanželského dítěte, kteří žijí ve společné domácnosti s dítětem a společně se starají o domácnost, svěří soud dítě do společného opatrovnictví obou partnerů, pokud je takový postup v souladu se zájmy dítěte; dojde-li k rozchodu rodičů, použije se postup uvedený výše v bodě 1), týkající se rozpadu manželství rodičů. V zásadě tak mají partneři, kteří mají společné dítě, stejné možnosti upravit opatrovnictví dětí jako rodiče manželského dítěte.

5. Uzavřou-li rodiče dohodu o rodičovské zodpovědnosti, jaké formální náležitosti musí být splněny, aby byla tato dohoda právně závazná?

Dohody rodičů o opatrovnictví, které se liší od opatrovnického režimu stanoveného příslušným zákonem, musí být schváleny opatrovnickým soudem.

6. Nedohodnou-li se rodiče na rodičovské zodpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky řešení tohoto problému, aniž by bylo nutné obrátit se na soud?

Soudy se musí vždy pokusit o smír, v případě potřeby i s použitím rozhodčího řízení.

7. Obrátí-li se rodiče na soud, o jakých záležitostech týkajících se dítěte může soud rozhodnout?

Jsou-li rodiče společnými opatrovníky, může kterýkoli z nich požádat soud o zrušení tohoto společného opatrovnictví. Soudy poté svěří dítě do výhradního opatrovnictví jednomu z rodičů, a to na základě zájmů dítěte. Na druhé straně, soudy nemohou nařídit společné opatrovnictví proti vůli rodičů (nebo jednoho z nich).

NahoruNahoru

Nežije-li jeden z rodičů ve společné domácnosti se svým nezletilým dítětem, mají tento rodič a toto dítě právo na vzájemný kontakt; uvedené právo se označuje jako právo na přístup. Rodiče musí společně upravit způsob výkonu práv na přístup. Není-li tato dohoda možná, upraví způsob výkonu tohoto práva soud, přičemž řádně zohlední potřeby a přání dítěte a způsob, který nejlépe vyhovuje zájmům dítěte. Je-li to nezbytné, může soud přístup omezit nebo jej zcela zakázat.

Je-li soudně potvrzen nárok na výživné, musí soud při stanovení jeho výše řádně zohlednit okolnosti daného případu.  Přitom rozhoduje přiměřená výše potřebného výživného na dítě a schopnost povinného rodiče platit výživné.

8. Svěří-li soud dítě do výhradního opatrovnictví pouze jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o veškerých záležitostech týkajících se dítěte, aniž by musel předtím konzultovat druhého rodiče?

Biologickým rodičům, kteří nejsou opatrovníky dítěte, přísluší některá práva na komunikaci. Ta se týkají například práv na přístup (viz odpověď č. 7). Rodič, který není opatrovníkem dítěte, má právo být druhým rodičem informován o důležitých záležitostech, aby mohl sledovat vývoj svého dítěte. Mezi tyto důležité otázky patří nemoci, podílení se na úspěších dítěte ve škole, úspěšné dokončení přípravy na výkon budoucího povolání, stejně jako studijní pobyty v zahraničí a jiné dlouhodobé pobyty mimo domov. Změna bydliště – buď v rámci státu nebo do zahraničí – je rovněž možná bez souhlasu rodiče, který není opatrovníkem, pokud mu byla oznámena. Tato změna musí být rodiči, který není opatrovníkem, oznámena včas, aby mohl sdělit své připomínky k plánovanému stěhování. Soud musí k těmto připomínkám přihlédnout, pokud návrhy druhého rodiče lépe vyhovují zájmům dítěte. Pokud rodič, který je opatrovníkem dítěte, soustavně neplní svou povinnost strpět a podporovat přístup druhého rodiče k dítěti nebo poskytovat příslušné informace, může soud na žádost (nebo v případě, že se dítě ocitlo v ohrožení) přijmout vhodná opatření. Naopak, soud může rovněž omezit přístup k dítěti a právo na informace nebo je zcela vyloučit, pokud by jejich výkonem mohl být ohrožen zdravý vývoj dítěte.

NahoruNahoru

9. Svěří-li soud dítě do společného opatrovnictví obou rodičů, co toto opatření v praxi znamená?

Je třeba nejprve zopakovat, že soudy nemohou nařídit společné opatrovnictví proti vůli rodičů (nebo jen jednoho z nich). Toto opatření vždy vyžaduje souhlas rodičů. Nelze-li tento souhlas získat, musí soud svěřit dítě do výhradního opatrovnictví jednomu z rodičů, přičemž zohlední potřeby zdravého vývoje dítěte.

Opatrovnictví v rámci vztahů uvnitř rodiny spočívá v péči o dítě a jeho výchově a ve správě jeho financí, v rámci vnějších vztahů pak v právním zastupování dítěte.

V rámci vztahů uvnitř rodiny vykonávají rodiče opatrovnictví společně. Neshodnou-li se rodiče o podstatných otázkách týkajících se dítěte, může se kterákoli ze stran obrátit na soud, který přijme nezbytná opatření. 

V rámci vnějších vztahů je každý rodič v zásadě oprávněn jednat samostatně jako zástupce dítěte (např. při vydání pasu, zápisu do školy), tj. kterýkoli z rodičů může jako zástupce dítěte předkládat účinné dokumenty proti vůli druhého z rodičů. Budou-li však ve stejné době předloženy vzájemně si odporující dokumenty, nebude účinný žádný z nich. V některých záležitostech je však k zastupování dítěte nezbytný souhlas druhého rodiče. Tyto záležitosti zahrnují změnu jména nebo příjmení dítěte, převod opatrovnictví na třetí osobu, žádost o udělení občanství a vzdání se občanství atp.

Ve zvlášť důležitých finančních záležitostech může být rovněž požadován souhlas soudu.

NahoruNahoru

10. Na jaký soud nebo orgán se mám obrátit s žádostí týkající se rodičovské zodpovědnosti? Jaké formální náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty mám přiložit ke své žádosti?

Žádost o převod opatrovnictví se předkládá okresnímu soudu příslušnému podle místa obvyklého bydliště dítěte; nemá-li dítě obvyklé bydliště v Rakousku, pak v místě jakéhokoli jiného bydliště dítěte. Nemá-li dítě bydliště v Rakousku, určí se příslušnost soudu podle místa obvyklého bydliště právního zástupce dítěte. Nemá-li obvyklé bydliště v Rakousku, určí se příslušnost soudu podle bydliště jednoho z rodičů, jinak je příslušný obvodní soud pro centrální Vídeň.

Žádost se předkládá v nesporném řízení; není třeba splnit žádné formální náležitosti. Přestože se k žádostí nemusí přikládat žádné dokumenty, je vhodné připojit jakékoli dokumenty svědčící ve prospěch žádosti.

11. Jaké řízení se v těchto případech použije? Je možné použít zkrácené řízení?

O opatrovnictví rozhoduje soud v nesporném řízení. V případě nesporného řízení je rovněž možná dočasná právní ochrana.

12. Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení?

V tomto druhu řízení může být rovněž poskytnuta pprávní pomoc, a to v souladu se standardními předpisy (viz „Právní pomoc - Rakousko - Austria”)

NahoruNahoru

13. Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti?

Proti rozhodnutí soudu prvního stupně o svěření dítěte do opatrovnictví rodičů je možné podat odvolání. Odvolání se předkládá krajskému soudu, který působí jako soud druhého stupně pro příslušný okresní soud. Dovolání k Nejvyššímu soudu týkající se právního posouzení věci je možné podat pouze pokud rozhodnutí závisí na posouzení právní otázky, která má podstatný vliv na zachování právního stavu, právní jistoty nebo právního vývoje, například pokud odvolací soud vydal rozhodnutí, které je odlišné od judikatury Nejvyššího soudu, nebo pokud v tomto případě judikatura Nejvyššího soudu neexistuje nebo je nejednotná.

14. V některých případech může být nutné obrátit se na soud nebo jiný orgán za účelem vynucení rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti. Jaké řízení se v těchto případech použije?

Rozhodnutí soudu o opatrovnictví jsou vynucována v nesporném řízení v souladu s §19 zákona o nesporném řízení, a to s využitím vhodných donucovacích prostředků.

15. Jak mám postupovat, aby bylo rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti vydané soudem v jiném členském státě uznáno a bylo vykonatelné v Rakousku? Jaké řízení se v těchto případech použije?

Rozhodnutí o opatrovnictví přijatá ve vztahu ke společným dětem manželů v řízeních o rozvodu, rozluce bez přerušení manželských vazeb nebo prohlášení manželství za neplatné budou řádně uznávána a vynucována mezi členskými státy Evropské unie, s výjimkou Dánska, a to v souladu s nařízením (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, Úř. věst. L 2000/160, s. 19 (dále jen „nařízení Brusel II“).

NahoruNahoru

Vykonatelnost rozhodnutí je podmíněna doložkou o jeho vykonatelnosti v Rakousku. Žádost o prohlášení rozhodnutí o opatrovnictví vydaného v zahraničí za vynutitelné v Rakousku se předkládá okresnímu soudu příslušnému podle místa trvalého bydliště osoby, která je odpůrcem žádosti. Nemá-li ani jedna ze stran obvyklé bydliště v Rakousku, rozhoduje o příslušnosti soudu místo vynucení. K žádosti o prohlášení rozhodnutí za vynutitelné musí být přiloženo úřední potvrzení vystavené soudem ve státě, kde bylo rozhodnutí vydáno, a kopie předmětného rozhodnutí. V případě rozsudků vydaných v řízení o porušení povinností je požadováno předložení dalších dokumentů (viz čl. 32 odst. 2 nařízení Brusel II).

V případě jednoznačných rozhodnutí o uznání (neuznání) rozsudku je rovněž možné obrátit se na soudy uvedené v §109 odst. 2 JN. Příslušnost soudu se pak určí podle obvyklého bydliště právního zástupce dítěte, nebo, pokud nemá obvyklé bydliště v Rakousku a jedná se o nezletilé dítě, určí se příslušný soud podle obvyklého bydliště jednoho z rodičů, jinak je příslušný obvodní soud pro centrální Vídeň.

16. Na jaký rakouský soud se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti vydaného příslušným soudem v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije?

Viz odpověď č. 15.

17. Jaké právo se použije v řízení o rodičovské zodpovědnosti v případě, kdy dítě nebo strany sporu nežijí v Rakousku nebo jsou státními příslušníky různých zemí?

V zásadě se opatrovnictví určuje na základě osobního statusu dítěte (právo domicilu). Je třeba přihlížet k dalším a zpětným odkazům uvedeným v rozhodném právu. Pokud má však nezletilé dítě obvyklé bydliště v Rakousku, rozhodne soud, na žádost, o opatrovnictví dítěte v souladu s rakouským právem, a to i v případě, že rodiče nežijí v Rakousku a ani jeden z nich není občanem Rakouska. I v tomto případě je však nutné respektovat příslušnost orgánů podle práva domicilu nezletilého dítěte.

« Rodičovská odpovědnost - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 20-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království