Organizace soudnictví - Švédsko

Úvod

Švédsko má dva vedle sebe existující typy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři úrovně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Existují rovněž tři úrovně správních soudů – krajské soudy (länsrätt), správní odvolací soudy (kammarrätt) a nejvyšší správní soud (Regeringsrätten).

Organizační schéma (PDF File 15 KB)

Informace

Obecné soudy

Okresní soud je soud prvního stupně. Po Švédsku je rozmístěno 72 okresních soudů. Počtem zaměstnanců se liší od několika set po přibližně deset.

Vyšší stupeň představují odvolací soudy, kterých je šest. Obecně platí, že strana má svobodnou možnost odvolání proti výroku okresního soudu k odvolacímu soudu.

Nejvyšší soud je nejvyšším stupněm. Skládá se z nejméně 16 soudců. Hlavní úlohou nejvyššího soudu je přezkoumávat rozsudky, které mohou mít dopad na vývoj precedenčního práva. K tomu, aby byl rozsudek plně přezkoumán, musí nejvyšší soud udělit zvláštní povolení. Při přezkumu soud rozhodne, zda v rozsudku existují prvky, které by mohly posloužit z hlediska precedenčního práva. Pokud je povolení k přezkumu uděleno, rozsudek přezkoumává zpravidla pět soudců.

Obecné správní soudy

Krajský soud je soudem prvního stupně. V každém kraji je nejméně jeden krajský soud (län).

Soudem druhého stupně je správní odvolací soud. Existují čtyři takové soudy. U většiny typů výroků se vyžaduje povolení, aby se jejich úplným přezkumem mohly správní odvolací soudy zabývat.

Nejvyšší stupeň představuje nejvyšší správní soud. Skládá se z nejméně 17 soudců. Jeho hlavní úlohou – podobně jako u nejvyššího soudu – je vytvářet precedenty. Pro přezkum většiny případů je vyžadováno povolení. Pokud je uděleno, případ přezkoumává pět soudců.

Zvláštní soudy

Zvláštní soudy se zabývají spory v rámci rozmanitých specifických oblastí, které vyžadují – podle obecného mínění – speciální znalosti. Jako příklad poslouží pracovněprávní tribunály (Arbetsdomstolen), které urovnávají pracovněprávní spory, a obchodní soudy (Marknadsdomstolen), jejichž působnost zahrnuje případy nezákonného marketingu a hospodářské soutěže.

Zkrácené řízení

Ne všechny spory v oblasti majetkového práva se musí projednávat před soudy; některé případy se projednávají na základě předložení příslušné žádosti státnímu zastupitelství o nařízení zaplacení dluhu nebo o pomoc. Pokud žalovaná strana proti této žádosti nevznese námitku, může státní zastupitelství vydat rozhodnutí ve prospěch žadatele. Takové rozhodnutí má stejnou platnost jako výrok soudu. Pokud však žalovaná strana vznese proti žádosti námitku, může žadatel požádat, aby věc projednal okresní soud a vynesl ve věci rozsudek. Informace o zkráceném řízení a formuláře žádosti najdete na www.rsv.se/kronofogden

Spotřebitelské spory

Ve spotřebitelských sporech, tj. ve sporech mezi obchodníkem a spotřebitelem týkajících se výrobků nebo služeb, které spotřebitel zakoupil pro vlastní použití, se spotřebitel může obrátit o pomoc na spotřebitelského poradce. Tito poradci působí ve většině obcí. Spotřebitel, kterému se nedostalo zadostiučinění poté, co podal stížnost na výrobek nebo službu, se může s danou záležitostí obrátit na generální reklamační radu (Allmänna reklamationsnämnden, zkr. ARN). Její rozhodnutí představuje doporučení stranám, jak konkrétně mají spor vypořádat. Pokud se obchodník rozhodnutí rady nepodřídí, může se spotřebitel obrátit na soud. Další informace o práci rady a formuláře žádostí najdete na www.arn.se