Evropská komise > ESS > Organizace soudnictví > Nizozemí

Poslední aktualizace: 19-03-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Organizace soudnictví - Nizozemí

Spory mezi občany se řídí soukromým právem. Mohou být řešeny soudními nebo alternativními způsoby rozhodování sporů. Níže je uveden popis organizace soudnictví v případech, kdy se použije soukromé právo.

Schéma organizace soudnictví týkajícího se soukromého práva

Soud 3. stupne

Hoge Raad

Soud 2. stupne (odvolání k soudu vyššího stupne)

Rozhodování sporu

Soud 1. stupne

Soud

Okresní kolegium

Obcanskoprávní kolegium

Soudy

V Nizozemsku je 19 soudů. Každý z nich přísluší k části země. Každá soudní oblast je známá jako „arrondissement“ (okres). Každý soud má hlavní sídlo a řadu poboček. Přibližně v šedesáti městech se nacházejí soudní budovy, a právě zde zpravidla zasedá soudce okresního soudu.

NahoruNahoru

Tento soud (úřední název: „arrondissementsrechtbank“ nebo okresní soud) projednává případy v oblasti občanského, trestního a správního práva. Velikost soudů se velmi liší. U menších soudů pracuje kolem 150 lidí, zatímco u větších více než 900. Za správu soudu je odpovědný předseda soudu.

Soudní kolegia

Každý soud sestává ze čtyř kolegií: okresního, občanskoprávního, trestního a správního.

K věcem projednávaným okresním kolegiem patří:

  • peněžní nároky do 5 000 eur;
  • pronájem bytových prostor a provozoven;
  • pracovní poměr, včetně mzdových nároků a rušení pracovních smluv;
  • nájemné;
  • správa záležitostí dospělých a poručenství;
  • opatření umožňující péči o nemanželské děti.

Soudci tohoto kolegia se nazývají soudci okresního soudu. Ti rozhodují případy sami a sami vynášejí rozsudky. Soudce okresního soudu tedy musí soudit případ zcela samostatně. Z tohoto důvodu mají soudci okresního soudu vždy široké předchozí zkušenosti ze svého působení jako soudci v oblasti občanského práva, například v kterékoli oblasti soudnictví, nebo jako obhájci.

Všechny ostatní spory v soukromém právu se projednávají v občanskoprávním kolegiu. Možná budete muset řešit tyto hlavní otázky:

  • finanční spory o částky vyšší než 5 000 eur;
  • úpadky;
  • dědické spory;
  • vyvlastnění majetku;
  • rodinněprávní spory, například:
  • rozvod;
  • výživné;
  • péče o nezletilé a jejich zaopatření;
  • změna podmínek manželství; a
  • adopce.

Zbývající otázky z tohoto přehledu se nevztahují na kolegium trestního a správního práva.

Soudní komory

Soudní kolegium se dále dělí do menších jednotek nazývaných „kamers“ (komory). Ty mají tři víceméně stálé soudce, kteří rozhodují o sporech společně za předsednictví místopředsedy soudu. Komory se zabývají především jednou nebo několika oblastmi. Občanskoprávní kolegium bude mít například komoru zabývající se pouze rodinněprávními spory (komora pro rodinné právo). Jiná komora bude projednávat peněžní nároky, stavební právo, pojistné právo nebo vyvlastňovací právo).

Jiná složka občanskoprávního kolegia se zabývá nároky naléhavé povahy: je to soudce pro prozatímní opatření. Tento soudce učiní rozhodnutí do dvou týdnů. Předkládanými záležitostmi mohou být obchodní nebo rodinné případy. Někdy se podává žádost o prozatímní rozhodnutí v dosud probíhajícím řízení.

NahoruNahoru

Výkon soudnictví jedním nebo několika soudci

Spory předložené soudu projednává jeden soudce nebo „komora“ složená ze tří soudců. V řízení u okresního kolegia stojí strany při jednání a v době vynesení rozsudku před jedním soudcem. To se nazývá „enkelvoudig“, tj. výkon soudnictví samosoudcem. V občanskoprávním kolegiu rozhoduje samosoudce v poměrně jednoduchých záležitostech. Projednávání složitého případu je „meervoudig“, jinými slovy případ je projednáván komorou tří soudců.

Soudy vyššího stupně

Každý, kdo se odvolává proti rozsudku obecného soudu, se musí obrátit na soud vyššího stupně. V Nizozemsku je pět soudů vyššího stupně. Jejich sídlem je: Amsterdam, Haag, Arnhem, Leeuwarden a Den Bosch. Jejich pravomoc je známa pod názvem „ressort“. Soud vyššího stupně projednává odvolání v občanskoprávních věcech předložených obecným soudem.

Stejně jako u obecných soudů pracují soudci soudů vyššího stupně v různých kolegiích. Každý soud vyššího stupně má například občanskoprávní, trestní a daňové kolegium. Kolegium soudu vyššího stupně může být opět rozděleno do „komor“ sestávajících ze tří členů, kteří řeší spor společně.

Hoge Raad

Nizozemský Nejvyšší soud se nazývá „Hoge Raad der Nederlanden“ nebo zkráceně Hoge Raad. Úkolem Hoge Raad je precedenční právo kasační: rušení rozsudků. Úkolem Hoge Raad není nikdy zjišťování skutkového stavu sporu. Na základě skutkového stavu zjištěného soudcem nižšího stupně spíše přezkoumává, zda ostatní soudci použili zákony správně. Hoge Raad není rozdělen do kolegií, nýbrž do komor. Proto existuje komora zabývající se občanskoprávními záležitostmi. Rozsudky Hoge Raad vynášejí tři soudci. Ve zvláštních případech, záleží-li na volné úvaze soudu, se u Hoge Raad zabývá případem pět soudců.

Odvolání

Každá strana má v zásadě právo na řádné soudní řízení u soudů tří stupňů. U soudu prvního stupně bude případ projednáván u okresního kolegia nebo u občanskoprávního kolegia podle povahy podané žaloby. Odvolání k vyššímu stupni je možné podat vyššímu soudu. Poté lze podat kasační stížnost u Hoge Raad.

Odvolání však nepřichází v úvahu vždy, například týká-li se spor peněžní částky do 1 750 eur. Podání kasační stížnosti k Hoge Raad je však možné vždy, když se strana domnívá, že rozsudek neuvádí důvody, na nichž byl založen.

NahoruNahoru

Postoupení ke kasaci

Jestliže se po rozhodnutí soudu vyššího stupně chce některá strana obrátit na Hoge Raad, neoznačuje se to jako odvolání k vyššímu stupni, nýbrž jako „postoupení ke kasaci“. Hoge Raad je nejvyšším soudním orgánem Nizozemska. Jakmile proto Hoge Raad vynese rozsudek, není možnost předložit tentýž problém žádnému jinému soudu. Jestliže se Hoge Raad domnívá, že soudce nižšího soudu učinil chybné rozhodnutí, může samozřejmě případ vrátit nižšímu soudu k přezkoumání podstaty věci. Opět je možné se proti novému rozhodnutí odvolat k Hoge Raad.

Rozsudek o skutkovém stavu

Obecné a odvolací soudy jsou známy jako „feitenrechters“ – soudci skutkového stavu. To znamená, že tyto soudní orgány zkoumají úplný skutkový stav případů jim předložených. Takové zkoumání v každém případě znamená, že soudci zjistí, jaký je skutkový stav sporu. Jestliže například jedna zúčastněná strana tvrdí, že byl zakoupen automobil s vadnými brzdami a vadným řízením, může soudce zařídit účast svědků, kteří mohou poskytnout více informací o stavu vozidla. Tyto soudy se tedy zabývají shromažďováním faktů. Snaží se pokud možno zjistit, co se přesně přihodilo. Rozsudek je vynesen na základě těchto faktů.

Nesprávné použití zákona

Hoge Raad nerozhoduje o skutkovém stavu. Jeho úkolem je posoudit, zda soudci soudu nižšího stupně, soudci skutkového stavu, vykonali svou práci řádně. Jinými slovy Hoge Raad zaručuje, že soudci soudu nižšího stupně použili zákon správně.

Tento úkol znamená, že zúčastněná strana se nemůže obrátit na Hoge Raad, aby dále zkoumal skutkový stav. Jestliže některá zúčastněná strana nesouhlasí s rozsudkem nejvyššího soudce skutkového stavu, je samozřejmě možné postoupit spor k Hoge Raad, avšak tato strana může jen tvrdit, že soud nižšího stupně nesprávně vyložil soukromé právo, a proto vydal nespravedlivý rozsudek. Takový případ se nazývá nesprávné použití zákona.

Zastupování u soudu na obecné úrovni, vyšší úrovni a na úrovni Hoge Raad

Zúčastněné strany, dotčení občané, mohou vést své vlastní věci samy, dostaví-li se k okresnímu kolegiu. Protistraně však musí být vždy soudním vykonavatelem doručena soudní obsílka. V rodinných záležitostech často postačí písemná žádost soudci.

U ostatních stupňů strany v soukromoprávních věcech vystupovat samy nemohou. Musí k podání žaloby jmenovat právního zástupce (kterým je obvykle obhájce).

NahoruNahoru

Rozsudky, soudní nařízení a rozhodnutí

Rozsudky okresního kolegia nebo obecného soudu se nazývají „vonnissen“ (rozsudky), kdežto rozsudky soudu vyššího stupně nebo Hoge Raad se nazývají „arresten“. V rodinných věcech jsou rozsudky často známy jako soudní nařízení nebo soudní rozhodnutí („beschikkingen“).

Nezávislé soudnictví

Obecně se říká, že soudce je jmenován doživotně. Ve skutečnosti to znamená, že nemůže být odvolán do odchodu do důchodu ve věku 70 let bez ohledu na to, jak dobře soudí. Může být ovšem zbaven funkce nebo odvolán, je-li jeho jednání v rozporu s tím, co od něj zákon vyžaduje. O zbavení funkce nebo odvolání rozhodne Nejvyšší soud, Hoge Raad.

Očekává se, že soudci dospějí k rozhodnutí a vynesou je nezávisle. Další zásadou je, že rozsudek jednoho soudce může být změněn pouze rozsudkem soudce jiného.

Ministr spravedlnosti nebo jiný člen vlády nemá žádné právo odvolat soudce ani žádnou kontrolu nad obsahem rozsudku nebo jeho změnou. Jsou tedy dány záruky, že soudnictví může vykonávat svou činnost nezávisle.

Rada pro správu soudnictví

Rada pro správu soudnictví („Raad voor de Rechtspraak“) je orgánem ústřední správy s pravomocemi v oblasti správy soudnictví. Tato rada je součástí soudnictví a není odpovědná žádnému jinému vládnímu orgánu. Jejím obecným úkolem je napomáhat soudům při řádném plnění jejich funkce. Rada sama neplní žádné soudní funkce.

Finanční zdroje na správu soudnictví jsou každoročně stanoveny zákonem. Rada rozděluje tyto finanční prostředky mezi soudy. Rada je odpovědná ministru spravedlnosti za vynakládání těchto zdrojů. Rada také dohlíží na společné zájmy soudů ve vnějších vztazích. Poskytuje zařízení používaná všemi soudy nebo některými z nich (například odborné vzdělávání a informační a komunikační technologie). Dohlíží na řízení a finanční kontrolu soudů a podle potřeby vydává soudům obecné pokyny.

Ministerstvo spravedlnosti

Ministr spravedlnosti je politicky odpovědný za řádné fungování soudního systému. Za to odpovídá parlamentu. Důležitou součástí jeho povinností je zajistit, aby soudnictví obdrželo dostatečné finanční zdroje pro řádné vykonávání činnosti. Může také navrhovat zákony, je-li to považováno za nutné pro lepší výkon spravedlnosti.

Důležité odkazy

Organizace soudnictví má vlastní internetové stránky, na kterých jsou uvedeny další informace o soudech.

Další důležité internetové stránky:

  • the Ministry of Justice (ministerstvo spravedlnosti) English - Nederlands
  • the bailiffs (soudní vykonavatelé) Deutsch - English - français - Nederlands
  • the bar (advokátní komora) English - Nederlands
  • the legal assistance councils (rady pro právní pomoc) Nederlands
  • the legal aid offices (právní poradny) Nederlands
  • the notaries (notáři) Nederlands

« Organizace soudnictví - Obecné informace | Nizozemí - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 19-03-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království